Nikósie – Ve věku 81 let zemřel arcibiskup Chrysostomos II., který stál v čele kyperské pravoslavné církve. Informovala o tom dnes agentura AP, podle které se tento duchovní netajil svými názory na celou řadu záležitostí, včetně kyperské politiky nebo stavu veřejných financí. Tím někdy vzbuzoval zděšení mezi politiky, kteří ho kritizovali za to, že se nedrží výhradně svých církevních povinností. Chrysostomos II. vedl kyperskou pravoslavnou církev od roku 2006.
Tento církevní hodnostář trpěl rakovinou jater a své poslední dny strávil v sídle vedení kyperské pravoslavné církve v Nikósii. Svatý synod, její nejvyšší správní orgán, se sejde k tomu, aby rozhodl o pohřbu arcibiskupa.
SOUVISEJÍCÍ – Kyperský arcibiskup odsoudil invazi na Ukrajinu, Putin se prý chová nekřesťansky
Chrysostomos II. se například během kyperské finanční krize v roce 2013 vyslovil pro to, aby země vystoupila z eurozóny spíše než aby přijala záchranný plán, který podle něho posunul ekonomiku zpět o několik desítek let. Arcibiskup tehdy řekl, že upustit od placení eurem by alespoň zachránilo důstojnost Kypru. Útočil také na politiky a bankéře. Mluvil o nich jako o „zlodějích“, kteří se pospíchají schovat, zatímco chudí lidé musejí platit za jejich rozhodnutí. Varoval, že nebude váhat a vyzve lidi, aby povstali, a zabránili tak technokratům, aby „způsobili spoušť“ v kyperském bankovním sektoru. AP k tomu píše, že některé jeho poznámky týkající se světa financí podle některých kritiků připomínaly spíše komentáře obchodníka a finančníka než duchovního vůdce.
I když se Chrysostomos II. v minulosti choval vstřícně k ruským investorům na Kypru a politicky podporoval Kreml, vztahy s ruskou pravoslavnou církví výrazně ochladly, když v roce 2020 uznal nezávislost pravoslavné církve Ukrajiny. Letos na jaře odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi řekl, že se chová nekřesťansky. Vyjádřil také pochybnosti o duševním zdraví vládce Kremlu.
Popularitu mezi věřícími si získal také cestami do oblastí konfliktů, v roce 2016 v občanskou válkou zmítané Sýrii podpořil tamní ortodoxní křesťany. Během pandemie covidu-19 se zcela postavil za výzvy vědců, aby se lidé proti této nemoci nechali naočkovat, a podporoval i další protiepidemická opatření. Netajil se také nedůvěrou vůči záměrům Turecka ohledně Kypru. V rozhovoru před několika lety řekl, že nevěří tomu, že by byla možná mírová smlouva vedoucí ke znovusjednocení etnicky rozděleného ostrova, protože Ankara podle něj chce na něm vytvořit turecký stát. Kypr se rozdělil v roce 1974, když Turecko podniklo na ostrov invazi kvůli puči stoupenců unie s Řeckem. Kyperští Turci vyhlásili samostatný stát, který uznává výhradně Ankara.
Chrysostomos II. také otevřel zastoupení kyperské pravoslavné církve v centrále institucí Evropské unie v Bruselu a vyslovoval se pro bližší spolupráci ortodoxních a katolických církví.
Podle dlouholeté tradice budou Chrystostomova nástupce volit světští věřící a zástupci duchovních.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 7. listopadu 2022 Foto: Wikimedia Commons – arcibiskup Chrysostomos II.,
