Vikář Rudolf Šedý – apoštol severní Moravy (část 4.)

Po skončení kolportáže Biblí se na krátko vrátil domů do Jimramova. Zřejmě zanedlouho poté se totiž objevila možnost, aby absolvoval nějaké teologické vzdělání a stal se kazatelem. S nápadem přišel František Prudký, farář reformované církve v Olomouci, a Ferdinand Císař, moravský superintendent této církve.

Rudolf Šedý potom nastoupil do teologického učiliště Johanneum v německém městě Barmen (dnes součást města Wuppertal). Spřátelil se zde s jinými studujícími z Německa a z dalších evropských zemí. Po dobu studia jej podporoval farář Josef Šimša, který pocházel z Moravy a působil v Barmen. Studium trvalo tři roky, zdá se však, že Rudolf Šedý absolvoval jen jeho část. Poté navštívil Nizozemsko, kde jeho hlavním cílem byl hrob Jana Amose Komenského v Naardenu. Nějaký čas, nejspíše několik týdnů, strávil v Londýně jako host společenství, které se zaměřovalo na misii mezi Židy.

SouvisejícíVikář Rudolf Šedý – apoštol severní Moravy (část 3.)

To se ovšem psal již rok 1908, kdy začala služba bratra Šedého v reformované církvi. Vrátil se ze svých cest na rodnou Moravu, krátce se zastavil doma v Jimramově a poté již zahájil svou činnost ve Svébohově. Zde, ve vesnici v kopcích nad městem Zábřehem, byl nejstarší evangelický sbor na severní Moravě.

Byl ustaven v roce 1861 po vydání takzvaného protestantského patentu, který uvolňoval dosavadní omezení nekatolických církví. Jeho členové se již dříve setkávali k neoficiálním biblickým hodinám a jeho kořeny sahají až k tajným čtenářům Bible v době před vydáním tolerančního patentu.

Když sem Rudolf Šedý přišel, jednalo se o sbor filiální, který byl spravovaný z Olomouce. Olomoucký farář František Prudký měl na starosti širokou diasporu na střední Moravě, a proto potřeboval spolupracovníka. Rudolfa Šedého ke službě pravděpodobně doporučil jimramovský farář Antonín Vondra.

Bratr Šedý byl vzhledem ke svému nižšímu vzdělání pověřen službou jako diakon, to znamená duchovní, který slouží pod dohledem faráře. V dnešní struktuře evangelické církve tomu odpovídá funkce jáhna. V roce 1919 byl po složení zkoušky ordinován na vikáře. To byla funkce duchovního, který ještě nesložil závěrečnou farářskou zkoušku. V dnešní době má tento pojem v evangelické církvi jiný význam. Jako vikář se označuje ten, kdo dokončil teologické vzdělání a prochází roční praxí pod vedením zkušeného faráře. V době, o níž vyprávíme, mohl být duchovní vikářem dlouhá léta, dokud nesložil závěrečnou farářskou zkoušku. To byl ostatně případ bratra Šedého.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Svébohovský sbor měl v roce 1908 asi stovku členů. Většina z nich bydlela přímo ve Svébohově, někteří pak v blízkých vesnicích Jedlí a Zborov. Později přibyly jednotlivé rodiny v Postřelmově, Václavově a Zábřeze. Sboru sloužila kaple nad vesnicí, dokončená v roce 1860, a fara na návsi. Zde bylo možno scházet se v zimním období a byl zde také byt kazatele.

Každou neděli se konaly dvoje bohoslužby a pro bratra Šedého nebylo nijak snadné připravovat kázání. Ve svých pamětech uvádí, že v tom měl značné mezery, zejména zpočátku. Postupně si samostudiem doplňoval vzdělání. Nejprve z cizojazyčných knih, později, po vzniku Československa a české teologické fakulty, také z prací českých.

Vedle služby v samotném Svébohově jezdil do Olomouce a do Přerova, jak potřeboval olomoucký farář František Prudký. Také vyučoval náboženství děti v evangelických rodinách ve Lhotě nad Moravou, Litovli a Moravské Huzové. K náročnosti této služby připočtěme skutečnost, že v té době ještě neměl k dispozici auto! Vedle toho pořádal vzdělávací přednášky s využitím diapozitivů, s nimiž navštěvoval i jiné evangelické sbory v českých zemích. Dokonce se takto dostal do volyňské oblasti, kde žili potomci českých exulantů z doby po Bílé Hoře. K nim se vydal v roce 1911 a tato cesta trvala dva měsíce.

Pan vikář Rudolf Šedý – apoštol severní Moravy (sepsal Aleš Zapletal, bohoslovec, na základě knihy Paměti pana vikáře Šedého, vydané v Benešově nakladatelstvím Eman v roce 2008) Foto: Wikipedie – Rudolf Šedý 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář