Dan Drápal: Buďme štědří

 V těchto dnech mají lídři Evropské unie rozhodovat o opatřeních, jež mají pomoci rozhýbat ekonomiku postiženou koronavirovou pandemií. Částečně půjde o finanční pomoc některým nejhůře postiženým státům, zejména zřejmě Itálii a Španělsku. Premiér Andrej Babiš už se vyjádřil v tom smyslu, že bychom neměli podporovat státy, které se chovaly nezodpovědně. 

            V tomto článku budu trochu zevšeobecňovat – prosím milého čtenáře, aby se nezasekl na detailech. České národní obrození bylo vedeno střední třídou, „buržoazií“. V tom se Češi lišili od Poláků nebo Maďarů, kde bylo národní obrození vedeno šlechtou. Šlechta v těchto dvou zemích měla – ostatně jako i jinde – tendenci se zadlužovat. Ne tak česká střední třída – ta byla vždy spořivá. S tímto národním rysem nehnul ani komunismus. V roce 1989, kdy byla odstartována radikální změna poměrů, mělo Československo relativně nízký státní dluh – na rozdíl od Polska nebo Maďarska. Všechny země, s nimiž Československo sousedilo, sužovala po první světové válce kolosální inflace, a nejinak tomu bylo po pádu komunismu (tehdy se to samozřejmě netýkalo kapitalistických zemí Rakouska a Německa). 

            Česká spořivost je nepochybně pozitivním rysem. Je zcela v pořádku, pokud bude česká reprezentace v Bruselu dbát na to, aby se peníze určené na pomoc zbytečně „nerozfrcaly“. Nicméně tato spořivost se stává negativní, je-li doprovázena pýchou, necitlivostí a nedostatkem velkorysosti. 

            Možná tím někoho překvapím, ale jsem přesvědčen, že biblický vztah k majetku, hospodaření a práci se netýká jen jednotlivců, ale platí i pro národy. Základním principem je Ježíšovo slovo „Blahoslavenější je dávat nežli brát.“ Ano, chápu, nevěřícího to musí popouzet. Vypadá to nelogicky. Jako nelogické se to jeví tomu, kdo nepočítá s klíčovým faktorem, s faktorem „Božího požehnání“. Dalším důležitým faktorem je štědrost. Za komunistů se během sklizně razilo heslo „ani zrno nazmar“. V Písmu nacházíme jiný princip: Máme dávat vrchovatou, natřesenou míru, a na druhé straně klasy měli ženci spíše upouštět, než aby se starali, aby sebrali každé zrnko, když sklízeli ovoce, třeba olivy, neměli být příliš důslední, aby se dostalo na sirotky a vdovy… Jistě, i tehdy se nepochybně našli brblalové, kteří mluvili o tom, že si to „příživníci“ a „nemakačenkové“ nezaslouží. Písmo má také hodně co říci o poctivé a pilné práci, nicméně rozhodně si nelibuje v lakotě. Sociální opatření tehdejší doby byla jistě zneužitelná, podobně jako jsou zneužitelná dnes. Dejme si ale pozor, abychom neměli „zlé srdce“ a nebyli vedeni primárně strachem, abychom o něco nepřišli. 

            Proto by mi nevadilo, kdyby náš premiér prokazoval více štědrosti. Pokud budeme známí jen tím, že bojujeme především sami za sebe, nebude to pro nás požehnané. 

            Jsem přesvědčen, že v poslední době nám Bůh hodně žehnal, a jsem vděčný za to, jaké máme zdravotnictví, i za to, že máme svobodu slova. To není žádná samozřejmost. 

  Gilbert Keith Chesterton v jedné své knížce poznamenal, že některé neřesti jsou vlastně ctnosti, které se utrhly z řetězu. Spořivost je dobrá, lakota je špatná. Umění odpočívat a dodržování den odpočinku jsou dobré, lenost je špatná. Štědrost je skvělá, rozhazovačnost a nehospodárnost je hloupá. Všimněte si, že hranice, kdy se ctnost mění v neřest, je v těchto případech nesnadno rozpoznatelná.

            Existuje určitá vlastnost, nebo je to možná postoj k životu, která se k mé lítosti moc nepěstuje. Jmenuje se šlechetnost. Šlechetný člověk je velkorysý. Nepředpokládá už apriori ve všem lumpárnu. Když vede polemiku, nepředpokládá u svých oponentů ty nejhorší úmysly. Nevím, jak přesně definovat opak šlechetnosti. Je to jakási směs rozhněvání, sudičství, zapšklosti… Jistě, šlechetnost lze přehnat tak, že už se nejedná o šlechetnost, ale o naivitu. Náš přístup k jednání o pomoci postiženým státům by neměl být naivní, ale neměl by být sobecký. A pokud bychom to netrefili zcela přesně, raději bych byl trochu naivní než hodně sobecký. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 8. července 2020 Foto: Wikimedia Commons

Tags: ,,

25 Komentáře

  1. No vzhledem k tomu, že občané jakéhokoliv státu nemůžou za své „smart“ politiky/elity a jejich rozhodnutí je na místě podpora všem postižených zemí. Ikdyž hodně těch peněz zkončí v jámách korupce.
    Je to docela síla mluvit o svobodě slova a přitom cenzurovat nelíbivé názory. O svobodu slova pomalu a jistě přicházíme a přijdou o ní i Ti, kteří to teď nepociťují protože plavou v mainstreamu a vesele si mažou a udávají.

    Odpověď
    • Ano, kamenem úrazu je hospodaření se státními penězi. Běžný český občan a snad ani žádný český politik nemá šanci zjistit, jak španělský či italský stát s našimi financemi naloží. Jejich státní finance mohou být jakousi bezednou jámou…

      Hlavní myšlenka článku se mi líbí. Jsem pro dávání, Boží slovo nás to učí a především vím, že Pán Ježíš Kristus se pro nás stal chudým, abychom jeho chudobou zbohatli. 2 Kor. 8.

      Osobně však vnímám tento článek jako negativistický a soudící motivy. Jeden příklad z mnoha: „Nicméně tato spořivost se stává negativní, je-li doprovázena pýchou, necitlivostí a nedostatkem velkorysosti.“ Nutno číst v kontextu.

      Proč tolik zapšklosti v celém textu? Přece „Šlechetný člověk je velkorysý. Nepředpokládá už apriori ve všem lumpárnu.“

      Osobně jsem hrdý na to, že Češi ve srovnání s ostatními národy dávají opravdu hodně. A to spoustu darů dáváme jako neveřejné, mimo evidenci, jak ukazuje např tento článek z Vánoc r. 2017, odkaz níže. Nejsme lakomci. Učme se býti pozitivními, dosti už toho sebemrskačství. Zkuste, pane Drápale, se na nás dívat jinak.

      https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2337076-charita-trha-rekordy-cesi-jsou-rok-od-roku-stale-stedrejsi

      Odpověď
      • Mám dojem, že pisateli jde o to, abychom byli štědrými čistými plátci do rozpočtu EU. A s tímto systémem nesouhlasím. Když lidé za komunistů dobrovolně povinně platili příspěvek na fond solidarity, nedělali to rádi. A kde ty peníze skončily? Na nějaké akci nadace Naše dítě ( kdo by neměl rád děti) se někomu nezdálo, že předsedkyně nadace dorazila v luxusním automobilu Volvo.

        Odpověď
        • 1/ K tzv. žebříčku zemí:
          Nejvíc záleží na metodice, ta ve Vašem odkazu je postavená na úřední evidenci a to „peněžních dárců, času věnovaného dobročinnosti a počtu lidí, kteří během posledního měsíce poskytli pomoc cizí osobě.“

          Tedy abyste uspěl v žebříčku, musíte svou štědrost nechat oficiálně zveřejnit. U nás toto spousta lidí neřeší, aby se zviditelňovali. V jiných zemích evidence může napomáhat k tomu, aby ostatní kolem Vás lépe a více viděli, jak jste dobrý. Např. nikdy po mně český úředník nechtěl, abych hlásil, kolikrát jsem za poslední měsíc pomohl cizí osobě nebo mu spočítal počet hodin, který jsem věnovat dobročinnosti.

          V tom mém odkazu „Charita trhá rekordy…“ se mj. o Češích píše, že „…spousta lidí daruje peníze, aniž by to uvedla v daňovém přiznání, z něhož se statistiky počítají. Odhaduje se tak, že celková částka bude dvojnásobná.“ Podotýkám, že to nikdo přesně neví, realita může být dejme tomu dvou až pětinásobná. Nejde to zjistit.

          2/ Co konkrétního je tam zapšklého? Kromě toho citátu o ‚spořivosti‘ spojené s „pýchou, necitlivostí a nedostatkem velkorysosti“ se v článku ještě objevují výrazy a slova jako „lakota“ (2 x), „brblalové“, máme si dát pozor na „zlé srdce“, varuje před „neřestí“ lakomství (2x), a „sobeckým“ přístupem (2x). Celkové vyznění článku, v tématu dávajících a spořivých Čechů, je velmi negativní.

          Nevím, proč panu Drápalovi vadí Češi, není to od něj zdaleka poprvé. Nejsme přece horší, než ostatní národy.

          Odpověď
          • Br. Drápal má pravdu. Češi odmítají nelegální migraci, podobně jako Maďaři a Poláci.

          • Pane Arone, máte pravdu, že informace, kterou jsem získal, může být nepřesná. Dá se však předpokládat, že pokud u nás existuje neregistrovaná dobročinnost, bude něco podobného i v jiných zemích, že pokud srovnáme registrovanou dobročinnost, dosáhneme pravděpodobně stejného pořadí jako u té celkové. Předpokládejme, že lidé, kteří zmíněný žebříček vytvářeli, věděli cosi, jak se takové průzkumy mají dělat. Stejně jako jste vy zpochybnil moji informaci, dala by se zpochybnit i ta vaše.

            ad – „Celkové vyznění článku, v tématu dávajících a spořivých Čechů, je velmi negativní.“

            My, Češi jsme, žel, velmi nevděční. Vůbec si neceníme toho, co jsme po roce 1989 dostali od Západu zadarmo. Teď nemyslím jen stovky miliard korun na dotacích z EU, myslím především know-how, které nám Západ zadarmo předal. My jsme totiž byli před rokem 1989 strašlivě zaostalou zemí. Naši situaci přesně vystihoval tehdejší vtip, že našim cílem už není předehnat kapitalismus, že cílem je neztratit stopu. Západ nám v euforii dal zadarmo technologické poznatky, na jejichž výzkum předtím vynaložil obrovské investice. Počínání našeho premiéra v orgánech EU připomíná rozmazlené děcko vydírající rodiče, aniž by se mohlo vykázat nějakou vlastní zásluhou.

            Zadarmo jsme dostali, ale velmi neradi se podílíme na pomoci jiným. Nejsme v pozici Rakouska a Nizozemí, kteří jsou čistými plátci do rozpočtu EU.

  2. Myslím, že hranice mezi štědrostí a rozhazovačností není ani tak v rozsahu utrácení, jako spíš v něčem jiném. Člověk, který utrácí sám pro sebe, se těžko dá nazvat štědrým, protože štědrost se projevuje pouze ve vztahu k druhým lidem. Rozdávající člověk by mohl být rozhazovačný možná jenom v případě, kdyby všechno rozdal a pak vyžadoval pro sebe pomoc. Bill Gates utrácí miliardy na podporu všeho možného, ale nemyslím si, že je rozhazovačný.
    Kamenem úrazu je samozřejmě hospodaření se společnými penězi (státu, obce atd.)
    Tady tkví ten rozdíl mezi štědrostí a rozhazovačností v názoru, co je vlastně prioritou a kdo zasluhuje či nezasluhuje podporu. A v tom se lidé dost liší.

    Odpověď
  3. Ani se moc nedivím našemu premiérovi, za zmíněný postoj. Jeho pozitivní reakce a následná opatření na koronavirovou epidemii, hlavně v jejím počátku, se opravdu lišila od opožděného nebo celkově benevolentnějšího a méně zodpovědného přístupu vlád většiny evropských států. To mu jistě v tomto případě dává oprávněně určitý prostor ke hlasitějšímu a viditelnějšímu prosazení svého pohledu nebo názoru. Je to také asi jedna z mála situací, kdy vidí možnost – být respektován a vyslyšen. Ano, na druhé straně to možná není zrovna ta nejlepší příležitost ani postoj podle morálních hledisek, zejména autorem zdůrazněné šlechetnosti. Je jistě dobře, že tentokrát autor jako měřítko nebo perspektivu používá Písmo, ale snad právě proto si ze samotného principu musíme přiznat, že nelze nalézt ideální řešení. V tomto světě to prostě není možné. Můžeme se snažit vnášet a prosazovat zásady a pravdy uvedené v Písmu, ale tento svět v principu nezměníme. Samozřejmě, řešení není rezignace, ale stejně tak není ani vítězství angažovanost.

    Odpověď
    • Andrej Babiš zareagoval na koronavirus opožděně. To byl hlavní důvod pozdějšího vážného nedostatku ochranných prostředků.

      Lékař a poslanec ODS Bohuslav Svoboda už 28. ledna upozorňoval Poslaneckou sněmovnu na to, že důsledky koronaviru budou pro Česko velmi závažné, a neúspěšně žádal, aby se přípravami na příchod viru zabývala sněmovna. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ho odmítl. „Připadal jsem si jako don Quijote de la Mancha, jako někdo, kdo hovoří o větrných mlýnech,“ říká Svoboda v rozhovoru pro Aktuálně.cz. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nemam-radost-ze-jsem-byl-prvni-rika-poslanec-ods/r~fbf5831c654011eaaabd0cc47ab5f122/

      Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav – ale s desetidenním zpožděním. Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček ho doporučoval už 2. března, ale premiér Andrej Babiš se postavil proti. Tahle prodleva nás připravila o cennou možnost reagovat lépe na šíření viru. A nadále nebyl svolán ústřední krizový štáb. Bylo důvodem, že by ho vedl Hamáček, což Babiš nechtěl dopustit?

      Ve skutečnosti Babišova vláda zareagovala na koronavirus pouze průměrně. Mnohem lépe si vedla vláda slovenská a to i přesto, že její členové měli minimum zkušeností. Babišova nadutost nemá opodstatnění. Uvážíme-li, že je to bývalý estébák kolaborující s komunisty, zloděj dotací, a že má obrovský střet zájmů, udělal by nejlépe, kdyby mlčel. Tvrzení, že má „oprávněně určitý prostor ke hlasitějšímu a viditelnějšímu prosazení svého pohledu“ se naprosto rozchází s realitou. Evropa ho považuje za hochštaplera, jak to ukázalo nedávné hlasování Evropského parlamentu.

      Zatím je Česko čistým příjemcem evropských dotací. Kdybychom byli čistým plátcem, mohl by se snad Babiš rozkřikovat. Takto se však jeho počínání jeví jako strkání ruky do cizí kapsy.

      Odpověď
      • S čistým příjemcem je konec. A jako přídavek nám Němci budou chtít nacpat migranty a hrozit sankcemi. Babiš je nejlepší premier republiky v její historii.

        Odpověď
        • Pane Konečný, přiznal jste se, že byste volil komunisty. Tím je řečeno vše. Pište si, co chcete. Nikdo to nebere vážně.

          Odpověď
      • Problém je širší. Peněžních toků je více, i když jejich vzájemná souvislost není patrná na první pohled. A peněžní toky vyvolané podnikáním západních subjektů jsou takové povahy, že z nás učinily „krmelec Evropy“, jak dokumentoval – Thomas Picketty . Jejich souvislost je v tom,že čím více od nás vytáhnou podnikáním, tím více mohou platit na daních do společných fondů oni, a tím více musíme omezovat užitečné veřejné výdaje my, abychom do těch fondů platit mohli také.

        Pozdě či včas ? Relativně pozdě vůči apelu B. Svobody. Včas v porovnání s našimi vzory, které nás občas za to i ztepaly. Se Slovenskem máte pravdu.

        Estébák Babiš – pořád bych ještě rozlišoval mezi ekonomickou a „ideovou“ kontrarozvědkou, tedy mezi desátkou a druhou správou SNB, ta druhá dělala ta zvěrstva. mě asi zařídili, že jsem neměl lékaře, který by mně ošetřil.

        Odpověď
        • Babiš a komunisté poukazují na skutečnost, od nás na Západ odteče více peněz ve formě dividend, než k nám přiteče na dotacích Evropské unie. Pokud někomu vadí, že zmíněné dividendy odcházejí, může tomu velmi snadno zabránit. Může si nastřádat a koupit od západních majitelů firmy, které ony dividendy vyplácejí. Babiš vlastní firmy v Německu i na Slovensku a nevím, že by si tyto státy stěžovaly na odtékání dividend. Babiš kritizuje to, co sám dělá jiným.

          Nelze nepřipomenout, jak Miloš Zeman v době, kdy byl premiérem, lákal do Česka západní firmy na daňové prázdniny. To byl možná onen „krmelec Evropy“, o němž mluví Picketty. Pravicové strany proti tomuto rozhazování peněz protestovaly.

          Odpověď
          • Pravicové strany rozkradly, co se dalo. U nás se pracuje za třetinové mzdy proti Západu, kapitalista není charita. Teď ještě budou chtít, abychom spláceli dluhy, které oni vyrobili.

          • S tím Zemanem máte pravdu, on ve skutečnosti nebyl nikdy levicový politik, a v otázkách nejpodstatnějších pro další vývoj ČR byl jeho spor s Václavem Klausem jen navenek bouřlivý – ve skutečnosti jen kosmetický.

            Nejen Babiš a komunisté poukazují .. poukazují i lidé jiného názorového spektra. Tohle je „nálepkovací“ , neseriozní argument. Když půjdete s Babišem a Havlem kolem růžového sloupu a Babiš prohlásí, že ten sloup je růžový, a Havel, že je zelený, tak ten sloup růžovým být nepřestal.

            Pokud Němci neprotestují proti odtékání dividend do Babošova, může to být i tím, že jeho objem je standardní, menší než ty odtoky od nás.

            Do dneska se táhne jeden problém devadesátek – prosazování jediného povoleného názoru na ekonomiku. Díky tomu se zdá tehdejší dilema neřešitelné jinak než masivní privatizací. Pracuji v podniku, který byl ve výborné ekonomické i tržní situaci a nemusel být privatizován, ale politickým rozhodnutím byl vyřazen z rodinného stříbra.

          • pro Jiřího Koubu,

            s tím růžovým sloupem nemáte pravdu. Že je růžový prohlásí Havel zatímco za zelený ho prohlásí Babiš. Ale teď vážně. Když něco prohlásí člověk přistižený při lži, nemůže se pak divit, že mu lidé přestanou věřit. Babiš v Poslanecké sněmovně tvrdil, že neví, komu patřilo Čapí hnízdo v době, kdy obdrželo dotaci 50 milionů. Pak řekl, že patřilo jeho dětem, ale i to byla s největší pravděpodobností lež. Nejde tedy o žádné nálepkování. Skutečnost, že Babiš je lhář, je neoddiskutovatelná.

            Říkáte, že v Česku je od devadesátých let jen jediný povolený názor na ekonomiku. Já však nevím nic o tom, že by za jiný názor byl někdo perzekuován. V této zemi existuje svoboda slova, ale vy to popíráte. Že vám není hanba.

  4. Autor si v textu všímá rozdílu mezi českým národem, v jehož národním obrození hrála hlavní úlohu buržoazie a Maďary či Poláky, kde hrála vedoucí úlohu šlechta. Místo slova „buržoazie“ bychom mohli klidně napsat „maloburžoazie“, kterou lze vcelku právem označit jako lid. Vlastně i v dobách francouzské revoluce se buržoazie počítala nikoliv k elitě, nýbrž k tzv. třetímu stavu, který tvořila dohromady se „zbytkem“ společnosti, po eliminaci šlechty a duchovenstva.
    Češi jsou tedy plebejským národem (například podle Patočky nebo podle Kundery). Patočka užívá výraz Herrenvolk. Ne v obvyklém smyslu národa vládnoucího, nýbrž ve smyslu národa, který svá hodnocení dalekosáhle přejímá shora od panské vrstvy. Je to národ sebevědomý, hrdý a schopný sehrát v dějinách rozhodující úlohu. Veliký je národ, který je panským národem.
    A to my nejsme.

    Odpověď
  5. Petra R. Kaprálová (PRK)

    Opakem šlechetnosti je možná taky paranoidní myšlení 🙂 . Nicméně v otázce EU nesouhlasím s přímou aplikací vzorce šlechetnost x sobectví. Tohle je prostě složitější příběh o vzájemných ekonomických a politických vztazích, které jsou dlouhodobě nemocné, nespravedlivé, založené na jiných než Božích zákonech a cílech. Podle mě je potřeba vidět perspektivu nové struktury EU, která bude založená na službě pravému Bohu. Za takovou Evropu je potřeba se modlit.

    Odpověď
    • V Evropě se celá staletí neustále válčilo. Nyní je zde mír, svoboda slova, volný pohyb osob … Podle vás je však EU nespravedlivá, nemocná… Pálí vás dobré bydlo, že?

      Politická struktura založená na službě Bohu? Co si pod tím představujete? Politická struktura by měla být ze zásady sekulární (světská). Není nic horšího než kooperace církve a politické moci. Příkladem takové zvrácenosti je Írán, kde je politická moc v rukou kleriků.

      Odpověď
  6. Panu Koubovi.
    Já myslím, že hodně lidí nechtělo v devadesátém roce zánik socialismu a návrat kapitalismu. Chtěli jen napravit křivdy a odstranit problémy systému. A zrušit vedoucí úlohu KSČ, samozřejmě.
    No, ale stalo se to, co se stalo.

    Odpověď
  7. Problémy socialismu jako ekonomického systému jsou neodstranitelné. Socialismus byl testován v mnoha zemích – naposled ve Venezuele. Vždy skončil krachem.

    Lidé na Kubě a v Severní Koreji žijí v nepředstavitelné bídě. Nechápu, co vás na tom láká.

    Odpověď
    • Už teď se mocní tohoto světa zamýšlejí a lámou si hlavu nad tím, jakým způsobem by se dalo přejít na jiný systém, protože kapitalismus vznikl jako expanzivní systém (potřebuje „volný“ prostor, kam by se mohl rozšiřovat, a neomezené zdroje), proto už naráží na své meze a také čím dál tím zjevněji vede k naprosté devastaci planety. Samozřejmě, mocným jde hlavně o to, aby byly zachovány nerovnosti a o to, aby jim zůstala moc.

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář