Dan Drápal / Zavedli nás do války

Reakce na rozhovor Daniela Kaisera s Danielem Sterzikem v časopise Echo č. 16/2025, která byla v nezkrácené podobě zveřejněna v rubrice Dopisy @ maily v Echu 21/2025

V rozhovoru s Danielem Kaiserem Daniel Sterzik říká: „Ono pustit se do války, kterou prohrajete, má vždycky blbé důsledky. Tady jsme s Ruskem v prohrané válce od začátku.“ S první větou v tomto citátu lze souhlasit. S druhou je to složitější. Ovšem problém je v tom, že Daniel Sterzik vychází z mylného přesvědčení, že „Ukrajina se pustila do války“. Ne, nepustila. Do války se pustilo Rusko. To ovšem nepočítalo, že Ukrajina bude natolik drzá, že se odváží se bránit. 

         Kde se v Ukrajincích tato drzost vzala? Mám zato, že nám to napoví dějiny. Ukrajinci měli v podstatě na vybranou, zda se Rusku podvolí, jako se podvolila Gruzie (nebo Československo v roce 1968), nebo zda se nepodvolí. V obou případech půjde o politickou, občanskou i civilizační likvidaci ukrajinského národa jakožto svéprávné entity. Zkusím tuto větu zformulovat jinak: Ukrajinské elity skončí před popravčí četou, v žalářích nebo na Sibiři. Šťastnější skončí v emigraci. Normalizace po ukrajinsku bude totiž mnohem tvrdší než byla normalizace v Československu po vstupu „spřátelených armád“. Byla by podobnější tomu, co se dálo na území Polska po červenci roku 1941, kdy Německo napadlo Sovětský svaz a kdy si dva diktátoři Polsko rozdělili. Nejednalo se zdaleka jen o Katyň; obě dobyvačné země likvidovaly i učitele, duchovní a jiné významné osobnosti.

         SOUVISEJÍCÍDan Drápal / Jde o svobodu slova

Ukrajinci nejsou naivní. Jednáním prezidenta Trumpa byli možná zaskočeni méně než my. Mají za sebou velký teror druhé poloviny třicátých let, kdy Rusové umořili hladem tři až pět milionů Ukrajinců; šlo o číslo stejného řádu jak holocaust, tedy vyvražďování Židů, jež následovalo krátce po ukrajinském hladomoru. A ukrajinské elity vědí, jak to bylo u nás v osmašedesátém. Tehdy československé elity věděly, že nám ze západu nikdo nepomůže. Ostatně, nikdo nám pomoc nesliboval – na rozdíl od nešťastných Maďarů v roce 1956, kteří se pokusili vybojovat si svobodu, protože spoléhali na slibovanou pomoc, která se nedostavila. 

         Ukrajinci vědí, že něco podobného se pravděpodobně odehraje i nyní. Buď tedy budou se svou likvidací souhlasit a vzdají se, nebo alespoň neprodají svou kůži lacino.

         Daniel Sterzik píše: „Fialova vláda vsadila na válku…“ Jak, vsadila? Fialova vláda se zachovala čestně, přijala uprchlíky a Ukrajině pomáhá. Fialova vláda tu válku nezačala a nepochybně počítá i s tím, že Ukrajina může prohrát. Podobně jako prohráli nedávno Arméni s Azerbajdžánem nebo před více než stoletím Búrové v Jižní Africe. Neděje se často, že byl slabší vyhrál, byť i takové případy se stávají. Východní Timor si nakonec vydobyl samostatnost nad Indonésií, stálo ho to ovšem třicet procent z milionu obyvatel.   

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 28. května 2025 Foto: Wikimedia Commons

Tags: ,,

53 Komentáře

  1. Pane Bongu, pochybuji, že někdo čte vaše odkazy. Jestli chcete napsat nějaký argument, udělejte to. Dát odkaz, to argument není. Navíc se vaše odkazy ani vzdáleně netýkají tématu článku.

    Odpověď
  2. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Kdo způsobil masakr na Hruševského ulici během Euromajdanu? (…)“

    Zase začínáte s tím masakrem, když už nemáte relevantní biblické argumenty? To už jsme zde přece probírali x-krát a pochybuji, zda má nějaký smysl se opakovat. Každá ze stran tvrdí něco jiného a předkládá svůj výklad událostí, ale ani jeden z nás u toho nebyl, natož aby viděl do zákulisí těchto událostí, aby to mohl posoudit. Navíc ani nechápu, proč by křesťané vůbec měli mezi dvěma proti sobě stojícími stranami tohoto světa rozsuzovat, když je nikdo neustanovil soudci a rozhodčími (L 12:14).

    Podstatné je, že i kdyby střelbu skutečně nařídil Janukovyč, který to však popírá a pro pravdivost jeho popření svědčí i starý známý princip cui bono, udělal by jen to, co bylo v jeho kompetenci jakožto autority od Boha (Ř 13:1), která ne nadarmo nese meč (Ř 13:4). Co jiného by měli očekávat ti, kdo se bouří proti vládní moci (Ř 13:2), než to, že ta vládní moc proti nim zasáhne mečem, který nese? Na tom přece není vůbec nic k údivu. Tak se to děje v průběhu lidských dějin zcela standardně. Podstatné je, že z hlediska NZ tím použitím meče proti vzbouřencům není ta autorita od Boha (Ř 13:1) nijak delegitimizována. To jen dnešní superhumanizovaný západní svět si myslí, že použitím násilí proti vzbouřencům ztrácí vládní moc právo dále vládnout. To je však ryze světské myšlení, které s novozákonními principy nekoresponduje a žádný křesťan by mu neměl podléhat, když by už neměl být z tohoto světa (J 15:19).

    Odpověď
  3. Vláda má právo použít meč proti zločincům, ale ne proti nevinným. Demonstranti na Maidanu zločinci nebyli. Janukovyč začal jejich bitím, podobně jako Husák dal zbít studenty 17. listopadu 1989 u nás. Byl to Janukovyč, kdo jako začal s porušováním zákona. Protestující lidé se bránili proti policejní zvůli, což je přirozené. Ve svobodném státě platí zákony pro všechny stejně a pokud je vláda začne porušovat, ztrácí svou legitimitu. Kdyby to tak nebylo, byli by legitimními vládci masoví vrazi jako Lenin, Stalin, Hitler, Mao, Pol Pot, Gottwald, Husák a Putin.

    Janukovyč vyhrál volby na Ukrajině slibem, že zajistí dohodu o přidružení Ukrajiny k EU. Rusko se snažilo dohodě zabránit obchodní válkou. V srpnu 2013 ruská celní správa zastavila dovoz veškerého zboží z Ukrajiny. Ukrajinský ministr průmyslové politiky Mychajlo Korolenko 18. prosince 2013 oznámil, že nová ruská obchodní omezení způsobila pokles ukrajinského exportu o 1,4 miliardy dolarů (což představuje meziroční pokles o 10 % za prvních 10 měsíců roku). Dne 21. listopadu 2013 ukrajinská vláda vydala nařízení o pozastavení příprav na podpis dohody o přidružení. Důvodem bylo, že v předchozích měsících Ukrajina zaznamenala „pokles průmyslové výroby a našich vztahů se zeměmi“. Prezident Janukovyč se zúčastnil summitu EU ve Vilniusu , který se konal 28. a 29. listopadu 2013 a kde se původně plánovala finalizace dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, ale dohoda nebyla podepsána. Janukovyč později svému doprovodu vysvětlil, že rozhodnutí bylo výsledkem výměny názorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který údajně pohrozil okupací Krymu a značné části jihovýchodní Ukrajiny, včetně Donbasu , pokud dohodu s EU podepíše.

    Dne 30. listopadu 2013 byly násilně rozehnány protesty studentů pořádkovými jednotkami Berkut . 1. prosince se k protestům připojilo více než půl milionu Kyjevaců, aby bránili studenty „a chránili společnost tváří v tvář ochromujícímu autoritářství“, a během prosince následovaly další střety s úřady.

    K prvním úmrtím došlo na Den jednoty , 22. ledna 2024, během nepokojů na Hruševského ulici v Kyjevě , kde bezpečnostní složky zastřelily tři aktivisty: Serhij Nigojan , Mychajlo Žizněvskij a Roman Seník. Ve stejný den bylo na okraji města nalezeno mrtvé tělo aktivisty Jurije Verbyckého, který byl den předtím unesen.

    Nejvíce dermonstrantů (cca 80) bylo zabito od 18. do 20. února 2024, když se policie snažila vytlačit demonstranty z Náměstí nezávislosti a zabránit pochodu demonstrantů po Institutské ulici k parlamentu. Pokud by se polici podařilo demonstranty vytlačit z centra Kyjeva, měl Janukovyč stále šanci udržet se u moci. Nikdo v té době nevěděl, jak střet dopadne. Proto nemá logiku říkat, že demonstranti byli postříleni vlastními lidmi. Vždyť tato úmrtí měla demonstranty zastrašit. Takže ano: Cui bono.

    Zdroj: https://en-m-wikipedia-org.translate.goog/wiki/Revolution_of_Dignity?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář