Čas od času musím chodit do nemocnice na kontroly. Musím jít nakoupit. Musím projít kolem stavenišť. Musím k holiči. Nemusím, ale občas zajdu i do restaurace. A občas je potřeba nechat opravit pračku (zatím jen jednou).
A víte, co mě při všech těchto zkušenostech zaujalo? Velmi často jsem se setkával s Ukrajinci. Nejspíš podobnou zkušenost máte i mnozí z vás. A ještě jedna věc: svoji práci dělali dobře. Stejně dobře jako příslušníci jiných národů či etnik. Někdy lépe, někdy hůře – ale to je přece všude stejné, nezávisle na původu.
SOUVISEJÍCÍ – David Novák / Neuvíznout v minulosti
Ve většině případů šlo o ženy. Asi není třeba vysvětlovat proč. Vím také, že na výše zmíněné a podobné profese nestojí fronty nezaměstnaných Čechů toužících po práci. Jednoduše je dělat nechtějí, případně neumějí. A další postřeh: kdo v Česku opravdu chce pracovat, práci si najde. Ne vždy snovou, ale najde.
Jenže najednou slyšíme od některých kandidátů do sněmovny, že „Ukrajinci berou Čechům práci“. Jinými slovy: za to, že se někdo neprosadí na trhu práce, prý mohou Ukrajinci. Konečně máme viníka! Mnozí prácechtiví Češi prý nemohou pracovat, protože jim místa obsadili Ukrajinci. Proto se s nimi po volbách zatočí. Strhnou se jejich vlajky a vyženeme je „tam, kam patří“. A v Česku prý konečně nastane ráj, kde bude práce pro všechny.
Čísla o tom, kolik Ukrajinci odvádějí na daních nebo kolik pracovních míst, o která Češi nestojí, zaplňují, nikoho nezajímají. A kdyby náhodou zajímala, vždycky se dá tvrdit, že je Fiala zmanipuloval.
Štvaní proti rase, etniku, třídě či národu je znakem fašismu i komunismu. Je to absolutní etické dno, ukázka toho, jak hluboko je člověk ochoten klesnout, aby získal moc. Je to umělé vzbuzování nenávisti vůči jinému etniku. A Putin se svými kriminálními spojenci se při pohledu na to může jen spokojeně usmívat. Pátá kolona pracuje spolehlivě.
Kdysi jsem si naivně myslel, že po hrůzách války se už nic podobného nemůže uchytit. Ale jak vidno – může. Nenávist a svalování svých problémů na konkrétní etnikum funguje spolehlivě. A tak se ptám: kdo přijde na řadu po Ukrajincích?
Autor je předseda Rady Církve bratrské Datum: 18. září 2025 Foto: Wikimedia Commons
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
1 Komentář
Karel Krejčí
Ještě větší „kalibr“ je šíření strachu. Naše varovné přísloví, že strach má velké oči, znali již generace dávno před námi. A právě tato doba není výjimkou a stává se dočasně vítězným fenoménem. Přesně podle Písma. Ale proč se jím řídit, když je tak snadné a pohodlné, nechat se unášet proudem ….