Betlémská kaple si připomněla výročí Husa i dopady epidemie

Praha – Bohoslužba v pražské Betlémské kapli dnes připomněla 605. výročí smrti církevního reformátora Jana Husa a zaznělo upozornění, že pravda je dnes stejně důležitá jako v Husově době. Kněží ale připomněli také sto let od založení Církve československé husitské nebo dopady epidemie koronaviru. Hygienická opatření kvůli riziku nákazy ovlivnila i průběh mše, věřící v kapli museli mít po dobu jejího konání na obličeji roušky.

Předseda ekumenické rady církví Daniel Ženatý připomněl Husův odkaz citací z dopisu, který církevní reformátor napsal několik dní před svým upálením z věznice v Kostnici. Ženatý upozornil, že Husovy výzvy z dopisu ke vzájemné lásce, k překonání rozkolů a k životu v pravdě jsou dnes stejně důležité jako v 15. století. „Když budeme žít v pravdě, nestrhne nás záplava falešných informací,“ řekl.

Olomoucký biskup Církve československé husitské Tomáš Chytil v kázání připomněl Husův odkaz v souvislosti s pevností ve víře, která podle něj každého posílí. Uvedl také, že 21. století odhazuje staré zvyky a klade důraz na individualitu a na možnost volby v každé situaci, i když jde o volbu mezi životem a smrtí, jako například při eutanazii. Epidemie koronaviru ale podle něj vše změnila. „Ukázala se pravda. Bojíme se vlastní konečnosti, objevili jsme křehkost života,“ řekl Chytil. „Uvědomili jsme si, že nejsme absolutními pány planety,“ uvedl.

Patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta připomněl, že epidemie ovlivnila i letošní připomínkové akce ke sto letům činnosti církve. Některé se nemohly uskutečnit, protože to epidemiologická situace neumožňovala.

Věřící vzpomněli také na oběti epidemie i na lidi, kteří kvůli nákaze přišli o zaměstnání. Na pomoc chráněným dílnám provozovaným Církví československou husitskou, které se kvůli epidemii dostaly do finančních potíží, směřovala i sbírka uspořádaná při mši.

Hygienická opatření kvůli koronaviru ovlivnila i průběh mše. Do Betlémské kaple nemohl vstoupit nikdo bez roušky. Při přijímání si roušky nasadili i kněží a někteří věřící si nenechali vložit hostii do úst, ale přebrali ji do ruky a dali si ji tam sami. Omezení ale nijak nepoznamenala účast na bohoslužbě, podobně jako v předchozích letech na ni dorazily stovky lidí.

Výročí Husovy smrti si dnes nepřipomínala jen Praha. V Husinci na Prachaticku se dnes konala ekumenické bohoslužba, která byla součástí několikadenního programu Husových slavností. Odkaz Jana Husa si dnes mohli lidé připomenout také při bohoslužbě na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze.

Jan Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci, během které husité v letech 1420 až 1431 porazili několik křížových výprav a jejich víra v zemi pevně zakořenila. Husův odkaz zůstával živý i později, kdy po roce 1620 nastala vlna často násilné rekatolizace. V renesanci sloužil Hus jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu. Husovy názory stály pět staletí po jeho smrti u základů samostatného československého státu, k odkazu husitů se hlásily československé legie.

Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK  Datum: 6. července 2020  Foto:

Tags: ,,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář