Český studijní překlad Bible: prioritou byla přesnost

Jak pár nadšenců vytvořilo jeden z nejpoužívanějších českých překladů Písma

Český studijní překlad Bible (ČSP) zazářil mezi plody krátkého probuzení v Česku na počátku 90. let a stal se stálicí, jedním z nejpoužívanějších českých biblických překladů. Ne každý si vzpomíná, že první vydání Nové smlouvy (Nového zákona) v tomto překladu vyšlo v roce 1994 pod názvem Překlad KMS. Křesťanská misijní společnost totiž vytvořila podmínky, aby překlad mohl vzniknout – což byl při náročnosti právě tohoto typu překladu úkol opravdu nesnadný.

Vize ČSP se zrodila v roce 1974, tedy ještě před vydáním Českého ekumenického překladu (ČEP). Od té doby se otec projektu Antonín Zelina spolu s dalším budoucím překladatelem Jiřím Hedánkem začali za překlad modlit. Až 15. února 1991 při modlitbách přijali na shromáždění přítomní vedoucí ujištění, že nastal čas s překladem začít.

Když mezitím ČEP vyšel, bylo budoucím překladatelům zřejmé, že jde o jiný typ překladu, než jaký mají na zřeteli. Ekumenický překlad podle nich dával před přesností přednost hladkému jazyku a byl někdy spíše výkladem než překladem. 

Na setkání Širšího výboru KMS v červenci 1991 vyjádřil Antonín Zelina zaměření nového překladu: „Písmo není svědectvím. Proto by se do překladu neměly promítat teologické názory překladatelů. Písmo je svaté: Není nám dáno do rukou, abychom s ním mohli disponovat. Nejde o to udělat překlad lacině srozumitelný, Písmo nesmíme zpřijatelňovat. Nemůžeme překladu vnucovat své pochopení.“

Uvedl, že nový překlad není určen žádné denominaci ani skupině křesťanů s nějakým speciálním učením. Podle něj má nový překlad také být co nejkonkordantnější: To znamená, že se má určitý výraz v cizím jazyku překládat na všech místech pokud možno stejným českým termínem. „Boží slovo nemá takový charakter, že když si ho přečteme, má nám být všechno hned jasné,“ řekl k tomu Zelina. „Jazyk by měl být srozumitelný, ale není cílem nahrazovat překlad výkladem, aby byl význam čtenáři nějak podsunut a aby se mu pochopení usnadnilo.“

Antonín Zelina si přál na překladu pracovat zdarma, což vedoucí KMS odmítli. Od října se k němu připojil Pavel Jartym, čímž vznikl tým pro překlad Nové smlouvy. Roku 1991 se v říjnovém čísle Života víry objevila první veřejná výzva k finanční podpoře překladu, i když někteří jednotlivci i sbory začali peníze posílat už dříve. Odezva byla mimořádná: V dubnu 1992 se sešlo 190 000 Kč, což tehdy byla částka pokrývající náklady na překlad Nové smlouvy. V květnovém čísle proto byla sbírka ukončena.

Nová smlouva v „překladu KMS“ vyšla v roce 1994, a to hned ve dvou vydáních, celkově v 10 000 výtiscích. Další vydání v tisícových nákladech následovala později.

Oproti původnímu plánu se překladatelské práce protáhly. Vzhledem k podstatně větší náročnosti a k získaným zkušenostem došlo u překladu Staré smlouvy ke změnám. Přestala ho koordinovat KMS, ale nově vytvořený Nadační fond překladu Bible. Celková vize překladu se nezměnila, ale převod Staré smlouvy měl být vybaven mnohem bohatším poznámkovým aparátem. Zatímco v Nové smlouvě byly poznámky jen textové, u Staré smlouvy existují (kromě indexů a biblických odkazů) dva typy poznámek – textové a výkladové. Svým zaměřením i pojetím poznámek a odkazů se tento překlad stal ojedinělým i v mezinárodním měřítku. 

Během let se obměnil překladatelský tým. Pavel Jartym odešel, k Antonínu Zelinovi se připojili Jiří Hedánek, Michal Krchňák, Dan Drápal a Karel Dřízal. V roce 2009 byl překlad dohotoven. Vydalo ho Nakladatelství KMS ve spolupráci s Českou biblickou společností, už pod novým názvem Český studijní překlad. Mimořádně náročnou sazbu zpracoval během několika dní křesťan matematik Hàn Thế Thành za relativně přátelskou cenu. Výjimečnost projektu podtrhla obálka významného českého výtvarníka Aleše Lamra – zvlášť ve své barevné verzi: nenáboženská, nepošmourná, radostná. Dobrým krokem se ukázalo také navázání zmíněné spolupráce s ČBS, která uplatnila své mezinárodní kontakty s tiskárnami i distribuční síť a je výhradním distributorem ČSP.

Jak bylo uvedeno, překlad se nechtěl zaměřovat na nějakou denominaci či skupinu křesťanů. Tento cíl byl naplněn. ČSP se stal jedním z nejprodávanějších českých překladů a je dnes čten ve všech českých církvích. Jeho úspěch byl mimořádný. Vydání s poznámkami se dosud prodalo přes 15 200 výtisků, vydání bez poznámek více než 17 700 (údaje k začátku října 2025). Kromě toho vyšly další tisíce výtisků překladu v rámci Studijní Bible vydané nakladatelstvím AC Křesťanský život a také Nové smlouvy k rozdávání v nakladatelství GBV (Šíření Písma svatého).
Projekt ČSP pokračuje. V současnosti probíhají práce na jeho revizi, překladatelé obdrželi přes deset tisíc návrhů úprav. Sami pracují na zvýšení konkordantnosti, na větším propojení mezi textem Staré a Nové smlouvy (k tomu vytvořili další speciální software) a na rozšíření poznámkového aparátu. Revize by mohla být hotová asi za dva roky.

Autor: Tomáš Dittrich Datum: 20. listopadu 2025 Foto: Bible_ČSP_foto Olga Hrdinová

Převzato z listopadového čísla časopisu Život víry. Toto vydání přináší hned pět rozhovorů: 

Zpěvák a hlavní host letošního festivalu United Jeremy Camp mluví o tom, proč miliony prodaných desek nehrají roli, i o tom, jak do jeho života zasáhly těžkosti v podobě deprese, úzkostí nebo ztráty manželky pár měsíců po svatbě. 

Uznávanou litevskou výtvarnici Aglaju Ray umělečtí kritici nazývali šamankou a čarodějnicí. Imaginární bohové, které ve své tvorbě ztvárňovala, ji vtáhli do duchovní temnoty a destruktivního způsobu života. V rozhovoru mluví o své cestě z chaosu a nenávisti k Boží proměňující lásce.

Co má být náš misijní cíl, na co jsou Češi citliví a proč je někdy úspěchem kurzu o vztazích i to, když se pár rozejde? O tom se dočtete v rozhovoru s pastorem Karlem Řežábkem.

Rozhovor s Birgit Kelleovou ukazuje, jak funguje byznys s náhradním mateřstvím, do indického Paňdžábu zavede virtuální rozhovor s Johnem N. Hydem, misionářem, „který nikdy nespal“.

Jak se vrátit k horlivosti? Nad tím se zamýšlí Tomáš Dittrich, o tom, proč věřit v církev, píše Jiří Unger. Co o posmrtném životě říká Starý zákon, hledá Pavel Hejzlar. Ludmila a Jiří Matuškovi sdílejí, jak prožili povolání k misii a možná překvapivě radí: „Když vám Bůh dá vizi, nenásledujte vizi.“ 

Kromě toho v Životě víry najdete příběhy čtenářů, které si Bůh našel navzdory drogám, zločinu nebo uprostřed nemoci, fejeton o odkazu předků, recenzi knihy „Církev, která získává ztracené“. Tradičně nechybí ani zprávy o církvi u nás i v zahraničí, aktuální náměty k přímluvným modlitbám, oznámení o chystaných křesťanských akcích a kreslený vtip Pavla Bosmana.

Život víry lze číst v papírové podobě, v digitální podobě na webu a/nebo ho poslouchat v audioverzi. Je možné si koupitjednotlivá čísla nebo si ho v různých variantách předplatit.