Dan Drápal / Jak jsem objevil den odpočinku

Vlastně velice jednoduše: Překládal jsem pro nakladatelství Křesťanský život knížku amerického evangelikálního pastora italského původu Petera Scazzera Emocionálně zdravý vedoucí. (Již dříve u nás vyšla jeho knížka Emocionálně zdravá církev a pokud vím, chystá se rovněž české vydání jiné jeho knihy, a sice Emocionálně zdravá spiritualita.)

  Peter Scazzero klade na pěstování dne odpočinku velmi silný důraz, ale nebylo tomu tak vždy. V knize líčí, jak v určité fázi svého života pochopil, že den odpočinku není pouze dnem bez povinností, ale má to být skutečně den vyhrazený pro Hospodina. A já jsem to, zdá se, pochopil, až když jsem přečetl a přeložil Scazzerovu knihu. 

  Věděl jsem už dávno, že den odpočinku potřebuji. Častěji jsem ale používal výraz „rodinný den“. Když byly děti malé, mým „rodinným dnem“ byl čtvrtek. Už si nevzpomínám, proč zrovna v tento den. Ve čtvrtek jsem si nedával žádné schůzky, nemluvil jsem na žádném shromáždění, nevyřizoval jsem poštu… Nicméně přesto tento den měl charakter jakéhosi nárazníku, kdy bylo potřeba něco doma spravit nebo uklidit to, na co přes týden „nebyl čas“. A dodržování jednoho volného dne v týdnu jsem vřele doporučoval mladším pastorům, kterým jsem radil.

 SouvisejícíDan Drápal / Vzpomínky na Jana Sokola

Několikrát jsem byl v Izraeli, a tudíž jsem mohl pozorovat, jak vypadá židovský šabat. Nejezdí hromadná doprava, obchody jsou zavřené, ve větších budovách jezdí výtahy typu páternoster, které jezdí permanentně, takže nemusíte ani mačkat tlačítko příslušného patra… Přiznám se, že mi to připadalo poněkud přehnané a komické. Ano, uznával jsem, že den odpočinku „je v Bibli“, a že Písmo klade na den odpočinku velký důraz, ale zdálo se mi, že praktické aplikace v judaismu jsou jaksi příliš „tělesné“. 

 

Peter Scazzero dospěl v určité fázi svého života k poznání, že o dni odpočinku jde o mnohem víc než jen o to, že si trochu odpočineme. Má to být den, jehož charakter je výrazně odlišný od všedních dnů. A má to být den, který je vyhrazen pro Hospodina. Takto pojatý den pokazíme, pokud ho využíváme k dodělání toho, co jsme nestačili během týdne. Je to den pro Písmo, pro modlitbu, pro rodinu, pro nejbližší přátele, s nimiž se o dni odpočinku potkáváme, ale nikoli proto, abychom vyřešili nějaký problém, naplánovali nějakou novou strategii nebo něco podobného. 

 Zkusil jsem svůj přístup ke dni odpočinku změnit, a začaly mi docházet různé věci. 

  Tak jsem se například přestal blahosklonně usmívat nad judaistickými opatřeními typu přípravy jídla na šabat předem, aby se o šabatu nemuselo vařit, nebo zákazu veřejné dopravy apod. Jakmile jsem den odpočinku přestal vnímat jako den, kdy je možno dohnat, co jsme nestačili přes týden, došlo mi, že to vůbec není snadné. Že si nechtěně poměrně velkou část dne odpočinku zaplevelím různými nenáročnými činnostmi, které ale v součtu den odpočinku narušují, ne-li přímo hatí. Jakmile začneme brát den odpočinku vážně, musíme dopředu přemýšlet o tom, co je třeba udělat, aby den odpočinku byl skutečně dnem odpočinku. Dne odpočinku zkrátka potřebuje určitou přípravu – proto se také pátek nazývá v Písmu „dnem přípravy“. Přestal jsem nakupovat o dni odpočinku. To znamená, že si musím rozmyslet předem, co budu potřebovat. Ale mohu vydat svědectví, že mám opravdu víc času na modlitbu, na Písmo, ale i na četbu nějaké milé knížky, která nemusí vůbec souviset s mou službou. Můj týden má nyní mnohem výraznější rytmus.

  SouvisejícíDan Drápal / Čím mě oslovil Charles Murray

Možná se teď někdo obává (a někdo jiný zase doufá), že se stanu adventistou. Rozhodně bych nechtěl, aby tento můj článek přispíval k nekonečné debatě o sobotě. Proto se snažím důsledně používat termín „den odpočinku“, nikoli „sobota“ nebo „šabat“. Stále si totiž myslím, že důležitější je náplň toho mimořádného dne, nikoli to, zda je to pondělí, čtvrtek nebo sobota. Například můj blízký přítel, pastor Pavel Kolegar, drží den odpočinku v pondělí. A pokud mám dobré zprávy, je to dosti obvyklé i u katolických kněží. Důvody jsou čistě praktické. Mně to v této fázi mého života vychází skutečně na tu sobotu, ale vidím to spíše jako nahodilost než něco duchovně významného. Proto lidem zdůrazňuji, že držím den odpočinku v sobotu nikoli z „teologických“ či dokonce „ideologických“ důvodů, ale z důvodů čistě praktických. Jde o obsah, nikoli o formu. 

Je mi teď kupodivu lépe – a musel jsem činit pokání z blahosklonnosti, s jakou jsem se díval na judaisty. Byť necítím potřebu zacházet až tak daleko, jako jsou třeba ty páternostery. Pokud se totiž pokusíte praktikovat den odpočinku, zjistíte, že to vůbec není snadné, a z počátku se vám to asi nebude moc dařit, a pak zjistíte, že ty „berličky“ předpisů o sobotě jsou kupodivu přece jenom k něčemu dobré. Nemusíte je všechny přijímat, ale budete pro ně mít více pochopení. 

  Berte, prosím, tento článek jako osobní svědectví. Možná vás bude k něčemu inspirovat, možná nikoli. Rozhodně nemá sloužit na nějaké rozdělování křesťanů na ty, kteří den odpočinku „berou“, a na ty, kteří ho „neberou“. Sobota je učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu. Dosaďte si tam, prosím, „den odpočinku“. 

Autor je teolog a publicista Datum: 7. dubna 2021 Foto: Pixabay – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,

2 Komentáře

  1. Karel Krejčí

    Ano, autor dobře vystihuje možnosti, které jsou nám dány nebo zaslíbeny a pokud jim uvěříme a uvedeme do praxe, tak poznáme, že opravdu fungují. Stvořitel nás zasadil jak do určitých individuálních mantinelů, tak nám dal současně i stejnou svobodu duchovně růst. To, co Bůh zaslíbil, nepochybně musí fungovat. Stejně tak je ale i potřebné vyvarovat se náboženství.

    Odpověď
  2. Není nad to „schrupnout“ si na několik tisíc nebo miliard let. Může se to zdát hodně ale ve skutečnosti je to jen mžik :).

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář