Dan Drápal / Nevýhra nad koronavirem (úvahy moralizujícího starce)

Ve středu 25. listopadu jsem měl zvláštní prožitek. Kdybych byl huráchrismatik, možná bych tvrdil, že šlo o „zjevení od Pána“. Kdybych byl nevěřící skeptik, asi bych si řekl, že jsem si dal pět a pět dohromady a najednou mi to bylo jasné.

  Oč se jedná? Ve středu mi došlo, že přijde třetí vlna. Nebo možná… že druhá neskončí. Parametry se trochu zlepší, mírně se nám uleví, a pak to přijde zas. Snad nás zachrání očkování. Vidím to jako dost pravděpodobné. Přitom jsme mohli nad touto pandemií zvítězit – to bychom ale museli mít jinou mentalitu. Pokusím se to vysvětlit.

   Na jaře jsem se radoval z toho, že Izrael a Česká republika jsou jediné země, kde se na COVID-19 neumírá. Pár týdnů to skutečně platilo. A v říjnu přišel antiklimax: tyto země na tom byly ze všech nejhůř.

  Mohli jsme pozorovat, jak různé země volí různou strategii. Jinak na to šli ve Švédsku, jinak ve Spojeném království, jinak ve Španělsku… Někdy se zdálo, že v nějaké zemi na to kápli, a tak byla tato země dávána za příklad, ale stačilo pár týdnů a všechno bylo jinak (nejvýraznější byl asi případ Švédska). 

  Mezi evropskými zeměmi jsou velké rozdíly – např. Slováci a Maďaři jsou na tom mnohem lépe než my a Poláci. Nicméně ani tam žádná sláva. A nejbohatší evropská země – malé Lucembursko – je na tom v některých parametrech nejhůř. Jako kdyby nám chtěl Pán Bůh připomenout, že bohatství nás nezachrání. 

 Osudy evropských strategií – jednou nahoře a jednou dole – zase jako by nám chtěly připomenout, že první budou poslední a poslední první. 

 

Přitom není pravda, že by nad pandemií nešlo vyhrát. Je jedna země, která vyhrála úplně, a pak je několik, které vyhrály téměř. 

            Tou jednou zemí je Taiwan, ty další téměř vítězné jsou, Singapur, Jižní Korea a snad sem můžeme počítat i Japonsko. (Ke komunistické Číně se nevyjadřuji, protože jejím oficiálním údajům nevěřím. Možná také zvítězili, ale za cenu, kterou bych nebyl ochoten platit, proto tuto velkou zemi nechávám stranou.)

  Uvedené země – s výjimkou Singapuru – jsou demokratické. Neplatí tedy teze, že demokratické země nejsou schopny podobné katastrofy zvládnout. (Singapur sice není demokratický, ale je to právní stát.) 

Tajwan – 0 případů

Singapur – cca 5 případů denně

Jižní Korea – cca 300 případů denně – 55 milionů obyvatel!

Japonsko – 1900 případů denně – ovšem na 126 milionů obyvatel

   Jak zvítězit? Ta rada není ani složitá, ani nějak překvapivá. Chtělo to vyhlásit hned na počátku maximální lock-down, tedy dočasné zmrazení ekonomiky a dalších aspektů života, maximální omezení mezilidských kontaktů, a především co nejméně výjimek. Po třech týdnech by virus „vyschl“, a když by se pak někde objevil, bylo potřeba danou rodinu/vesnici/oblast uzavřít na dalších 14 dnů. A kdyby se – nedej Bože – druhá vlna objevila, řešit ji opět se stejným odhodláním. 

 Proč to u nás nešlo a ve východní Asii šlo? 

  Rozdíl je ve vztahu k autoritám. V uvedených zemích můžeme ledacos kritizovat, ale ony neznají švejkování. A respektují autority. A asi také pociťují větší odpovědnost jednotlivce vůči celku. 

   Slyšel jsem – u nás – o případech, kdy zaměstnanci měli evidentní příznaky COVIDu. ale buď sami nešli na testy, aby rodina nemusela do karantény, nebo jim to zakazoval šéf (prý někdy pod hrozbou vyhazovu z práce), protože nechtěl přijít o pracovníky. Stačí, aby tento přístup mělo nějakých osm procent obyvatelstva, a vláda se může snažit sebevíc, ale k ničemu to nebude. 

 Pokud jde tedy o boj s koronavirem, Češi jsou světoví experti na dvojí: Jednak na nápady, jak vládní opatření obcházet, jednak na vymýšlení hypotéz, kdo za to může. V tom děláme velké objevy. Zprvu jsem si ty teorie ukládal do speciálního adresáře, že bych je někdy zkatalogizoval, podobně jako někdo sbírá poštovní známky, ale pak jsem to vzdal. Teorií bylo stále více a epidemie stále hrozivější. 

Jinými slovy – na Dálném východě vítězí, protože mají více sociálního kapitálu. Lidé mají větší důvěru v to, že vládní opatření mají smysl, a smysl pro autoritu jim nedá, aby podváděli. Na druhé straně vláda se lidí nebojí – ona důvěra je zřejmě obousměrná. Kdyby se u nás začalo s radikálními opatřeními v září o dva týdny dříve, druhá vlna by nás patrně neminula, ale byla by podstatně slabší. A my bychom nebyli premianty. Jenže premiér se bál, co to s lidmi udělá. Oceňuji, že to přiznal a že se za to omluvil. Taková přiznání a takové omluvy mohou sociální kapitál zvýšit, ale půjde to – přinejmenším zpočátku – velmi pomalu. 

Vidím nějaké řešení? Vidím, ale je to běh na dlouhou trať. 

Teď je situace taková, že si zvolíme politiky, ale pak jim nevěříme. A dokonce jimi pohrdáme. Politici jsou ale limitovaní tím, jací jsme my. Zkusme si každý najít nějakého člověka, který nám může být morálním vzorem. A učme se od něj. Zvažme, zda mu nenavrhnout, aby šel do politiky. 

Tím morálním vzorem nebude člověk, který nikdy nechybuje. Takový byl pouze Ježíš Kristus. Ale bude to člověk, který dokáže přiznat chybu a omluvit se. Jinými slovy: Dokáže činit pokání. 

Jsem přesvědčen, že jen Bůh je schopen podstatně změnit charakter člověka k lepšímu. Držím ovšem palce každému, kdo to zkouší bez Boha. Čím poctivěji to bude zkoušet, tím lépe. A spousta proměněných jednotlivců znamená i proměněnou společnost. Jednejme tedy tak, aby k nám lidé mohli mít důvěru. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teologa a publicista Datum: 2. prosince 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags: ,,

20 Komentáře

  1. Zašel bych ještě dál. On ten Dálný východ má i lepší výspedky ve školství, a jistě by se našly i další disciplíny.
    přitom nehledě k typu politického uspořádání je jedno důležité dělení Západ-Východ : individualismus versus kolektivismus. Jestli je důležitější já nebo my.
    Souvislost s chováním při epidemii je zřetelná.

    Odpověď
    • Jasně že nejde o výpečky ve školství. S virem si nejlépe poradila země, kterou vede plešatý traktorista – Bělorusko. Tam se demonstruje bez roušek a rozestupů, jestli to nebude v kvalitě vodky.
      Virózy a chřipky jsou úplně normální a řešilo se to maximálně tím, že děti dostaly volno. Covid má dobrý marketing a mediální podporu a lze za ním tušit všelijaké lumpárny – vyvolání strachu a zásahy do života společnosti, které se někomu hodí. Zastrašování je třeba odmítnout, každý by se měl snažit posilovat svoji imunitu a v zimním období se chovat tak, abych viróze odolal.

      Odpověď
    • To máte do určité míry pravdu. Ale pokud jsme zde na zemi pouze jednou, tak patrně prioritními Božími měřítky pro spásu nebude hodnocení vztahu jedince ke kolektivu, zda já nebo kolektiv. Je to nepochybně z určitého pohledu správné nebo dokonce nezbytné, což se zřetelně odráží i na ohleduplnosti jednoho vůči druhému a úspěšné statistice v boji proti covidu. Ale pokud zůstaneme pouze u těchto a podobných charakteristik, je to opravdu z Božího pohledu a hlavně z dané šance jednoho života to podstatné? Asi budeme muset „někde z něčeho“ slevit …

      Odpověď
  2. Kdysi jsem o tom psala článek. Za „asijské hodnoty“ se obvykle považují:
    Pevná a soudržná rodina, důraz na výchovu, šetrnost, střídmost a skromnost, pracovitost, disciplína, respektování autority, konsensus při společném rozhodování, smysl pro týmovou práci, nadřazenost kolektivu jednotlivci, stabilita a soudržnost společnosti, která vylučuje „západní“ individualismus.
    Tedy vlastně něco, co je v Evropě už minulostí.

    Odpověď
    • Byl Ježíš zastáncem kolektivismu? Nic tomu nenasvědčuje. Naopak, snažil se vychovat ze svých učedníků individuality. Svá podobenství předkládal tak, aby se jeho učedníci učili samostatně myslet, aby vlastní úvahou dospěli k závěru, co je správné. Ježíš nepředkládá hotové pravdy, vždy ukazuje, že jeho učení má vnitřní logiku, že ke stejnému závěru může dojít libovolný člověk. Kolektivismus je falešný konstrukt, jak ukázal ekonom a politolog Josef Alois Schumpeter. On ukázal, že kolektiv žádný společný názor nemá. Když se budete ptát jednotlivých členů kolektivu na určitý názor, o němž se předtím nemluvilo (kdo bude přidělovat pozemky na Měsíci pro těžbu nerostů :-), zjistíte, že 100 lidí má 100 různých názorů. Pokud kolektiv jednotný názor přece má, pak je to názor indukovaný konkrétním člověkem. V takovém případě je správné, když se tento člověk za svůj názor postaví, aby nesl odpovědnost v případě neúspěchu. A je falešné, když manipulátor svůj názor vydává za názor kolektivu, aby se vyhnul odpovědnosti.

      Ježíš se nepokoušel o konsensus, stejně jako vědci. Vědec předkládá svou teorii a ta je buď pravdivá či falešná. Stačí najít jediný případ, kdy teorie nevyhovuje a její platnost tím padá, i kdyby byla předmětem konsensu celé vědecké komunity.

      Ježíš nepropagoval slepé respektování autority. Autority své doby označoval termínem „slepí vůdcové“. Ježíš sice nebyl anarchista, ale autority, které se dostaly do rozporu s Nejvyšší autoritou, nebyly hodné následování.

      Ježíš nebyl ani zastáncem pracovitosti (Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?). Ježíš nepropagoval lenost, varoval však před zbožštěním práce. Workholiky neuznával.

      Řekl bych, že asijské hodnoty byly příčinou, proč se v Číně tak snadno ujal marxismus. A proč tam byl způsobil desítky milionů lidských obětí. Je špatné, když člověk sám sebe považuje za pouhé kolečko v mechanismu společnosti. Takový člověk se nedokáže vzepřít proti bezpráví. Je nepochopitelné, že Číňané dodnes mají na bankovkách masového vraha. Je to něco podobného, jako kdyby Němci měli na bankovkách Hitlera.

      Odpověď
      • Kolektivismus nespočívá v tom, že si všichni budou povinně myslet totéž, ale že se jedinec vzdá své libůstky, když je to ve prospěch celku. To si může Schlumpeter vyvracet cokoliv, největší důkaz reálnosti toho pojmu je fakt, že lidstvo až dosud přežilo, vděčí za to bojovníkům, kteří bojovali primárně za kmen, koumákům, kteří sdíleli své poznatky, a tak bych mohl pokračovat. A ano, vždycky se našli ti, kdo to chtěli svůj úspěch zprivatizovat.
        On i v moderní době je to ten větší celek, který Vás porodí, ošetří, vzdělá, a vy mu to vracíte.
        S Ayn Randovou jste zoufale sami.

        Odpověď
  3. Hlavní příčinou vysokého počtu úmrtí na covid v ČR je skutečnost, že Andrej Babiš zrušil protiepidemická opatření ministra zdravotnictví na začátku druhé vlny.

    19. srpna ministr zdravotnictví oznamuje, že od 1. září pod hrozbou až třímilionové pokuty nařizuje nosit roušky ve všech vnitřních prostorách v Česku. „Budou to všechny prodejny, obchodní centra, úřady, restaurace, pošty, kadeřnictví, pedikúra a manikúra. Také kostely, divadla, kina a MHD včetně taxislužby,“ oznámil Vojtěch. „Povinnost nošení roušek je naprostým standardem v zahraničí, Česká republika je v tomto směru anomálií,“ dodává Vojtěch.

    “Jsem trochu v šoku z toho, co vypadlo z ministerstva zdravotnictví“, řekl ve stený den Babiš. “ Vůbec se mi to nelíbí, používám selský rozum a plno věcí mi hlava nebere.” Výslovně pak zmínil například plánované roušky v prostorách škol. Babišovo překvapení bylo hrané. Důkazem je zápis z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika ze 17. srpna 2020. Coby předseda rady se jí účastnil osobně Andrej Babiš. Rada se sešla v půl jedenácté dopoledne a jediným tématem byla opatření před nastávajícím školním rokem. Tam ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nejprve informoval účastníky jednání o plošných protiepidemických opatřeních, kdy hodlal zavést roušky ve veřejné dopravě a vybraných vnitřních prostorech. Následně spolu s ministrem školství Robertem Plagou představil manuál pro školy.
    A výslovně na zasedání, které podle zápisu premiér Babiš osobně řídil, řekli, že školáky čekají v budově roušky. “Ochrana dýchacích cest bude ve společných prostorách, nikoli ve výuce v jednotlivých třídách,” stojí v zápise,

    20. srpna Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na tiskové konferenci oznamuje, že v restauracích, nákupních centrech či školách se roušky nakonec nosit nebudou. Činí tak po schůzce s premiérem.

    22. srpna v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes Andrej Babiš zároveň prohlašuje, že virus slábne a opatření jsou více podřízena ekonomickému pohledu, a ne jen názorům epidemiologů. „V porovnání s ostatními zeměmi jsme nejvíce svobodní, co se roušek týče. Naší prioritou je ochránit zdraví lidí, ale zároveň totálně nezničit společenský, kulturní i sportovní život. Musíme vnímat i realitu, že vir se mění a dnes je slabší, než byl na jaře. Takže opatření, která byla učiněna, jsou dostatečná a dobrá. Už to není jako na jaře, kdy jsme udělali vše, co epidemiologové řekli. Při rozvolňování jsme si pak dovolili mít jiné názory, koukat na to víc z ekonomického pohledu a tak je to i dneska,“ uvedl Babiš.

    10. září začíná platit nařízení, že ve všech vnitřních prostorech je nutné nosit roušky.

    17. září Andrej Babiš (ANO) dorazil na interpelace do sněmovny. Premiér opozici doporučuje, aby neřešila epidemii covidu-19, ale raději schválila zahrádkářský zákon

    21. září vystupuje Babiš v televizi s projevem. „Nechal jsem se unést létem, tu chybu už nechci opakovat“, řekl v projevu Babiš. Pak začal vyčítat občanům, že nedělají to, co před měsícem sám zrušil – nošení roušek. Je těžké přesvědčit občany, aby dodržovali něco, co sám před měsícem označil za zbytečné.

    6. října lékaři a sestry, kteří se přímo starají o pacienty nakažené koronavirem, zveřejnili otevřený dopis, v němž mimo jiné apelují na vládu, aby se nerozhodovala podle marketingových poradců.

    8. října vláda na mimořádném jednání schválila restriktivní opatření, která před volbami označovala za nepotřebná. Ve dvou vlnách, od 9. a od 12. října, omezila a úplně zakázala mimo jiné sportovní, kulturní a další volnočasové akce, omezila činnost úřadů, škol i otevírací dobu restaurací. Premiér Andrej Babiš (ANO) nepřišel na tiskovou konferenci po jednání vlády. Stejně jako předtím 25. září, 30. září a 5. října. Novináři ho tak nemohou konfrontovat s dotazy ohledně postupu vlády.

    12. října Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po zasedání vlády v reakci na dotaz reportéra Aktuálně.cz nepřipouští, že by v posledních měsících něco udělal špatně. „Já jsem postupoval podle nejlepšího svědomí a vědomí a samozřejmě podle doporučení expertů a epidemiologů,“ prohlásil předseda vlády. A na otázku Aktuálně.cz, proč vláda nechala zajít situaci tak daleko, odpověděl, že si to nemyslí. „Nerozumím tomu dotazu, vždycky jsme dělali maximum, nejsem epidemiolog, máme nějaké odborníky, respektujeme názory ministerstva zdravotnictví,“ uvedl. I na opakovaný dotaz odmítl, že by se jeho vláda dopustila nějakých chyb. Děláme maximum pro to, abychom zabránili nějakému zásadnímu problému. Nevím, jaké chyby se staly, nevím, kde je nějaký zásadní problém. Nemám žádný pocit, že bych pochybil, nemám pocit, že bychom dělali něco špatně,“ řekl Babiš.

    Celá anabáze s covidem ukázala jeden podstatný poznatek. Když se zmocní vlády populista, je zaděláno na průšvih. Populista nemá žádný politický cíl, nemá tedy ani žádnou stálou voličskou základnu. Jeho vláda stojí a padá s voličskými preferencemi. To je důvod, proč se populista neodváží podniknout lidem nepříjemná opatření. Když je podnikne, je už pozdě.

    Až budete v dalších volbách vybírat politiky, ptejte se, zda mají s veřejnou správou nějaké zkušenosti, zda mají nějaké zásady nebo zda lavírují podle toho, co je pro ně momentálně výhodné. Ale hlavně nevolte člověka, který se zaprodal kvůli vlastní kariéře.

    Odpověď
  4. „Česko jarní vlnu epidemie koronaviru nezvládlo, lockdown byl zbytečně tvrdý a jeho následky pocítí lidé teprve v budoucnu, tvrdí vedoucí lékař oddělení KARIM VFN v Praze Martin Balík. „Řídila to tu parta ambiciózních datových analytiků, kteří uměli s excelem. Zásadně ovlivňovali politiky, kteří pak udělali naprosto hysterický lockdown,“ bilancuje v rozhovoru pro iDNES.cz.
    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/serial-rok-s-koronavirem-lekar-martin-balik-jarni-vlnu-jsme-zpackali-koronavirus-tu-bude-nadale.A201127_155352_domaci… to je rozhovor z 30. 11. 2020 V září prostě nebyla obecně vůle do toho lockdownu vstoupit, nesvádějme to na politiky. Osobně jsem se 1. 9. málem popral s mladíkem, který si to do vagonu metra namířil bez roušky ( metro bylo jediné MHD, kde roušky byly povinné už od 1. 9. ).
    Teď už je jasné, že řešením je pouze vakcína, jinak budou příliš velké ztráty na životech nebo ekonomice. ( Na druhou stranu, ve středověku při průměrném věku dožití pod 50 let, by si této nemoci ani nevšimli ).
    Co se týká Tchaj-wanu – já chci dožít v zemi, kde je možné platit běžný nákup v hotovosti, mít mobilní SIMkartu bez smlouvy s operátorem a kde poslanci v parlamentu po sobě nebudou házet zvířecí vnitřnosti 🙁

    Odpověď
  5. Teď jen doufejme, že to autorovi vyjde, a že se opravdu tvrdého, nekompromisního, asijského a dlouhého lockdownu na jaře dočká. Jako v Číně! A přejme i všem urychlenou vakcínu, a bez výmluv!

    Odpověď
  6. Auto píše: „Teď je situace taková, že si zvolíme politiky, ale pak jim nevěříme. A dokonce jimi pohrdáme.“
    A není to spíš tak, že nevěří a pohrdají především ti voliči, kteří si je nezvolili? Kteří je naprosto nechtěli? Nikdy se přece neděje, že by nějakého politika zvolilo aspoň devadesát procent občanů. Kvůli této nejednotnosti náhledu na to, co je dobré, bude část obyvatelstva vždycky nespokojená.
    Jistě, někdy se stává, že nevěří a pohrdají dokonce i ti, kteří daného politika předtím sami volili. V tom případě by se měli nad sebou zamyslet.

    Odpověď
  7. Křesťané by se měli vzdát falešné naděje, že koronavirus a ty okolnosti kolem něj porazí politicky.

    Podobně mohou někteří zkoušet držet palce těm, kdo „zkouší podstatně změnit charakter člověka k lepšímu“ a „bez Boha“ a věřit přitom, že „spousta proměněných jednotlivců znamená i proměněnou společnost.“

    Připomnělo mi to Přísloví 14,12: Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.

    S poslední větou článku souhlasím.

    Odpověď
    • Pro pana Arona,
      plně s Vámi souhlasím. Co se týká určitého vhledu nebo možná výstižněji nadhledu, je možné vnímat veškeré složité politické a společenské dění tak, že vlády národů jsou neustále stavěni před problémy, na které samozřejmě musejí nějak reagovat a řešit je, ale povětšinou mají charakter pouhé „záplaty“. Opakem a únik z oněch syntetických a provizorních záplat je víra ve skutečné a konečné řešení a tím je Kristus. Ne, na politické rovině nemůže být vyřešen problém padlého světa, to je pouze naivní a nekončící „hra na schovávanou“.

      Odpověď
    • Pane Arone,

      koronavirus nelze politicky porazit, porazit ho mohou jen lékaři (pomocí vakcíny). Politika však má vliv na škody koronavirem způsobené. V ČR na covid umřelo 805 lidí na milion obyvatel, na Slovensku 170 lidí na milion obyvatel. Chápete ten rozdíl? Opravdu si myslíte, že na politicích nezáleží?

      Odpověď
  8. Misionář Watchman Nee kdysi napsal o problémech, s nimiž se křesťanští misionáři setkávají u obyvatelstva dálného Východu:
    „Je naší povinností připomínat, že mnoho starých náboženství Orientu mělo vysoký mravní zákoník. V čínské společnosti, jakož i v některých jiných společnostech, i když mohli mít v některých stránkách méně přísné měřítko, v jiných, např. v otázce hněvu nebo netrpělivosti, byli přísnými soudci a považovali hněv a netrpělivost u mužů i u žen za vážné známky nedostatku sebekontroly. A přece misionáři, kteří nepoznali vítězný život křesťana, častokráte projevují tyto charakterové nedostatky a neuvědomují si, jak jejich svědectví pro to trpí. Lidé, kterým se snažili vydat svědectví, měli pro tuto skutečnost důvod považovat se za nadřazené nad ně jak nábožensky, tak mravně. Chceme-li vydávat účinné svědectví lidem, kteří mají kult sebeovládání a kteří až pohrdají těmi, kdo se nedovedou obejít bez pohodlí a zábavy, pak je nutno, abychom skutečným a přesvědčujícím způsobem jim svým životem dokázali, která je jedině správná odpověď našemu „já“.

    Odpověď
  9. Při této frašce co nám předvádí vládní strany ale i opoziční… bude jediným řešením volit stranu, která všechny opatření zruší a zaměří se jen na ochranu rizikových skupin.

    Vakcína nevyřeší nic protože u nás nebude 60 procent lidi co se budou chtít dobrovolně naočkovat. A pokud to bude nedobrovolné tak je jasné, že strana která to nařídí politicky skončí…proto možná ta snaha o ten covidový úřad.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář