Dan Drápal: Otroctví a marxismus

Škoda, že současní nadšenci, strhávající sochy a odstraňující památníky jim nesympatických lidí, málo čtou Bibli – pokud tedy vůbec. A škoda, že biblické křesťanství není vyučováno na školách. Napadají mě hned čtyři místa, která by mohla mít moderující vliv na dnešní pomníkovou hysterii. Ještě před třemi generacemi byla tato místa známa i lidem, kteří jinak s křesťanstvím neměli moc společného. Jsou to slova Ježíšova:

„Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí kamenem.“

„Nesuďte, abyste nebyli souzeni.“

„Jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni.“ 

„Nejprve vyjmi břevno ze svého oka, nežli půjdeš vyjmout třísku z oka svého bližního.“ 

Dnešní demonstranti se u osobností minulosti pohoršují nad hříchy, jichž se sami dnes nemohou dopustit, ani kdyby chtěli. Nad hříchy, s nimiž sami nemuseli nikdy bojovat. 

Věnují sice hodně času snahám zrušit nebo alespoň znevážit minulost; neškodilo by ale, kdyby se věnovali více jejímu studiu. Možná by potom jejich pohoršení nebylo tak selektivní. 

Nedávno se předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker účastnil odhalení sochy Karla Marxe. Nad tím by se patrně dnešní demonstranti příliš nepohoršovali. Většinou totiž nevědí, jak Marx chápal otroctví. V americké občanské válce byl jednoznačně na straně jihu proti severu. V této otázce vedl spor s Proudhonem, který by pro emancipaci. Marx mu napsal: „Bez otroctví by se Severní Amerika – ta nejpokrokovější země – proměnila v patriarchální stát. Vymažte Severní Ameriku z mapy a nastane anarchie – celkový úpadek moderního obchodu a civilizace. Zrušte otroctví a vymažete Ameriku mapy.“ Jedna věc je Marxův postoj k otroctví – ten se mi vůbec nelíbí. A druhá věc je Marxův kolosální omyl: Zrušením otroctví se Amerika z mapy nevymazala. Ale marxisté mají pozoruhodně vyvinutou schopnost nevidět do očí bijící omyly svého Mistra.

O něco známější je Marxův kritický a urážlivý postoj ke Slovanům obecně a k Čechům zvlášť. Nevím, zda o tomto postoji věděl redaktor New York Times, který pořídil dlouhý výčet hříchů prezidenta Trumpa a zařadil do něj i „příchylnost ke Slovanům“. Vycházel patrně z toho, že Trump měl dvě slovanské manželky, spíše než že by chtěl Trumpa obvinit z toho, že natruc levici preferuje Slovany. 

Až se marxisté trochu víc seznámí s historií, nebudou to mít vůbec jednoduché. 

Ale vraťme se k dnešním obrazoborcům. Všichni jsme mnohovrstevnaté osobnosti, ať si to připouštíme nebo ne. Mám jednu příbuznou, která je velice milá a štědrá. Současně je upovídaná a někdy roznáší drby, což má velmi nepříjemné důsledky. Znám člena jednoho křesťanského společenství, který je nepříjemně vzteklý, ale je velice šikovný a ochotný kdekomu bezplatně pomoci. Všichni jsme takoví – do větší či menší míry. A všichni jsme více či méně určeni prostředím, v němý jsme vyrůstali. Můžete o mě klidně říci, že jsem antikomunista. Nebudu to rozporovat. Nicméně měl jsem na gymplu několik spolužáků, kteří byli – v mnoha ohledech – relativně charakterní lidé, ačkoli udělali za vlády jedné strany poměrně slušnou kariéru. Vyrůstali v komunistických rodinách a názory jejich rodičů se formovaly v době, kdy komunismu propadl kdekdo. Nepíšu to proto, abych je vyvinil. Nevím tak úplně přesně, jak to mají v nitru srovnané. Podobně znám lidi, kteří vyrostli v zavile antikomunistických rodinách, kteří dokáží být hodně nemilosrdní. Chápu, proč jsou takoví, jací jsou. Nechci je omluvit – jedním z úkolů našeho osobního rozvoje je naučit se sebereflexi a připustit si, že naše prostředí nás formovalo více, než jsme si připouštěli, a ne vždy to bylo dobře. Pokud je člověk takové sebereflexe schopen, nebude naopak schopen teď plivat na Winstona Churchilla, když zjistí, že i tento veliký muž měl určité vady.

Pokud se veřejně angažujeme, musíme často dobře zvažovat, do jakých bitev půjdeme a do jakých ne. Dostanu čas od času od někoho podnět, abych se vyjádřil k tomu či onomu. Když to odmítnu, je to chápáno jako zastávání opačného názoru, než je názor člověka, který mi onen podnět dal. 

Každý z nás žije v určité době a jsou věci, v nichž se rozhodne angažovat, a věci, v nichž se neangažuje. To ale neznamená, že se mu tyto věci zamlouvají. Hodně to teď schytává jižanský generál Lee. Ten byl znám svou šlechetností vůči svým nepřátelům a měl řadu dobrých vlastností. Ano, bojoval za špatnou věc. Kdo si ale myslí, že byl zapřisáhlým zastáncem otroctví, mýlil by se. Rozhodoval se v určité situaci na základě určitých zásad a úvah, a vztah k otroctví nebyl jediným motivem jeho rozhodování. Ano, opakuji, přes mnohou svou šlechetnost bojoval na nesprávné straně. Byl mnohovrstevnatou osobností – jako my všichni ostatní. Kdo si myslí, že pro něj to neplatí, ať první hodí kamenem. 

Rasisté doby Kolumbovy nebo Jeffersonovy už dnes nikomu neublíží. Pro dnešní demonstranty je snadné se nad nimi pohoršovat. Škoda, že si nedokáží představit, že mezi nimi žijí spoluobčané, kterým vadí zabíjení nenarozených dětí. Zatímco dávno mrtví rasisté už nikomu neublíží, tyto děti jsou zabíjeny dnes. Mnohým z těch, kteří dnes bojují proti Churchillovi nebo Washingtonovi, to nevadí. Já ale doufám, že společnost časem své názory promění a že třeba za padesát let (budou-li nám dána) bude společnost s odporem či dokonce děsem vzpomínat na to, co bylo ještě na počátku jednadvacátého století přijatelné.

Nicméně jako zastánce tohoto „menšinového“ názoru musím žít v této společnosti a snažit se o to, aby ten kousek země, na kterém žiji, na tom byl na sklonku mého života o něco lépe, než když jsem začínal brát rozum. Obávám se, že současné obrazoborectví učiní náš svět méně snášenlivým a méně příjemným místem k přebývání. Spíše jsme se přiblížili trochu k Tálibánu. Ten také ničil sochy. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Původně psáno pro Konzervativní noviny Datum: 15. července 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags: ,,,,,

27 Komentáře

  1. Je pravda, že každý z nás je limitován – třeba prostředím, ve kterém byl vychován. U psychiky ovšem není úplně jednoznačné, nakolik je utvářena prostředím a nakolik ji podmiňují geny. Řekněme, že to není až tak důležité. Stejně máme jít cestou sebereflexe.
    Já jsem si nedávno posteskla kamarádovi, který mě přivedl k víře, že je ve mně ještě spousta nenávisti, ačkoliv jsem si před časem myslela, že tomu tak už není. Ptala jsem se, co proti tomu mám dělat. A on řekl: Nech to našemu Pánu.

    Odpověď
  2. Pěkný a pravdivý komentář. Ono je hrozně lehké odsoudit někoho časově nebo geograficky vzdáleného. Těžší je být kritický k někomu blízkému. A úplně nejtěžší je podívat se pravdivě sám na sebe. Na druhou stranu, pokud se člověk lekne vlastního hříchu, začne teprve chápat potřebnost Kristovy oběti. A každodenně děkuje Bohu, že ne on, ale Kristus je ten, kdo nás má moc osvobodit z hříchu.

    Odpověď
  3. Minulý režim byl totalitní. Ovšem každá politická strana má totalitní směřování, nejen komunisté. Jejich snem je mít dostatečnou většinu, aby mohli s klidem provádět svůj program, který je nejlepší. Ostatní si mohou říci svůj názor a to je tak asi všechno. Totalita dnes nehrozí od Babiše nebo komunistů, ale od liberálů, globalistů nebo progresivistů působících ve strukturách EU. Chystá se zřejmě Drahoš č.2 – gen. Pavel. To je kandidát Demokratické strany USA na prezidenta v ČR. Doufám, že to u nás lidé pochopí a dají přednost takovému kandidátovi, který bude hájit zájmy Čechů a ne nějaké světové oligarchie.

    Odpověď
  4. Jak sám autor rozkrývá skryté pravdy a nepravdy tohoto světa, jistě si je vědom, že to je a bude nekonečná práce a snažení. Tento svět totiž nemá žádnou pevnou kotvu, i když, do jisté míry jí má a tou je samotný Biblický scénář, podle kterého se svět ubírá tam, kam má. Ale spravedlivý a láskyplný Bůh nám stále dává šanci vyskočit ze stále rychleji jedoucího rychlíku. Málokdo si však uvědomuje, že jeho jízdu a směr máme možnost ovlivnit jen v malé míře. Jsme stále více uneseni obrazy, které se před námi míhají a čím dál méně jim rozumíme a budeme rozumět. Vystupme v nejbližší zastávce, dokud vlak ještě staví …

    Odpověď
  5. Skutečné a reálné otroctví je být zajatcem tohoto světa. Ti různí současní liberální rebelové a bohatýři, prahnou po svobodě, protože jim přirozeně schází, ale v tomto světě ji nalézt nemohou. Nemohou si ji vymanifestovat ani násilím vybojovat a když, tak pouze dočasně, protože vždycky se najdou lidé s opačným názorem. Tak už to hezkých pár tisíc let chodí nebo ne? Svět je stále na „houpačce“. Ale ono je to zcela jinak. Čím více v nás žije Kristus, tím méně jsme nespokojeni a vnímáme svobodu a oddělení od tohoto světa. Je to stále stejné a stále se opakující a stále marné …

    Odpověď
  6. Ježíš opravdu vyzýval své posluchače, aby nesoudili své bližní. Na druhou stranu řekl na adresu farizeů a zákoníků: „Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu?“ (Mt23,33). Byl snad Ježíš v rozporu sám se sebou, že pokaždé hlásal něco jiného? Není tomu tak. Musíme vnímat jeho slova v kontextu celého evangelia. V některé situaci je správné nesoudit, v jiné je nutné otevřeně mluvit o hříchu a nebrat si servítky. Platí to tehdy, když se ve společnosti stane normou pokrytectví, tedy život ve lži. V Ježíšově době byli těmi pokrytci farizeové a zákoníci. V době „reálného socialismu“ to byli komunisté, jež tvrdili, že pod jejich vedením má společnost svobodu a demokracii, i když pravdou byl naprostý opak.

    Druhá světová válka odkryla ohavné tváře rasismu a nacionalismu. Od jejího konce uplynulo již 75 let. To je asi ten důvod, že zmíněné ideologie znovu začínají zvedat hlavu. Prozatím velmi opatrně. Za projev rasismu lze označit prohlášení populistických politiků, že některá etnika jsou „nekompatibilní“ či „nepřizpůsobivá“ (Romové, muslimové). Projevem rasismu je bučení fanoušků na černošského fotbalistu (Olomouc, Sparta). Nacionalismus se stal osou politiky Ruska a Číny a evropských populistických stran (AfD v Německu, Národní sdružení ve Francii, PVV v Nizozemí, SPD v Česku …). Heslo „America first“ je rovněž příznakem nacionalismu.

    Jaký je důvod pro kříšení rasismu a nacionalismu? Stejný jako u Hitlera. Jde o spolehlivý nástroj pro získání moci. Na prvém místě se vytvoří obraz nepřítele (u Hitlera židé, u Zemana muslimové). Za druhé se politický vůdce prohlásí za spasitele, který společnost svou rozhodností nepřítele zbaví.

    Když hledáme příčiny kácení soch v USA, měli bychom zvažovat, kdo je prvopříčinou názorové propasti a hněvu v americké společnosti. Kdo společnost plánovitě rozdělil, aby mohl vládnout. Byli snad běloši v USA opravdu ohrožováni menšinovou populací černochů, aby se Trump musel bít za práva bílého muže? Nebo bylo cílem získat hlasy ve volbách?

    Odpověď
        • Jde o to, že někteří komunisté jednali z přesvědčení, že socialismus je pro všechny to nejlepší.
          Pokryteckými lze proto nazvat jenom ty, kteří si to nemysleli a šlo jim o vlastní kariéru, kvůli níž by se přidali na kteroukoliv stranu.

          Odpověď
          • Věřím, že lidé věřící myšlence komunismu opravdu existovali. Například otec mého kamaráda se někdy před válkou stal komunistou, protože byl svědkem události, kdy bohatý sedlák přivedl do jiného stavu děvečku, a když to zjistil, bezohledně ji ze svého statku vyhnal. Docela chápu, že tato nespravedlnost z něj toho komunistu udělala.

            Jistě víte, jak to při revolucích chodí. Na začátku jsou velké ideály, ale po nějaké době ti, co dělali revoluci, zmizí a do čela se dostanou převlékači kabátů – jsou lidé, kteří, ať je politický režim jakýkoliv, vždy se prosadí na dobře placené místo ředitele. Jejich charakter je takový, že dnes hanobí socialismus, zítra socialismus propaguje, pozítří se stane velkokapitalistou. Také v Československu komunisté, kteří se po roce 1948 ujali moci, měli se socialistickými ideály pramálo společného. Byli to lidé, kterým zachutnala moc. Podle Stalinova vzoru vytvořili atmosféru strachu tím, že zavraždili stovky nevinných lidí a statisíce dalších uvěznili. Jen naprostý hlupák mohl uvěřit, že Milada Horáková byla špionkou. Každý komunista měl svůj podíl viny na její smrti. Ale nejen on. Podíl měl každý člověk, který komunisty volil (včetně mě). Volby za komunistů byly demonstrací zbabělosti lidí.

            Definitivní tečkou za ideály socialismu byl rok 1968. Řada komunistů se zachovala statečně a vzdala to. Můj kamarád komunista, o jehož otci jsem psal na začátku, odmítl při prověrkách lhát a tak byl vyloučen. Za trest mu byl na 15 let zaražen platový růst (o kariéru vůbec nestál).

          • Někteří lidé prožívali v 50. letech atmosféru strachu a někteří budovatelské nadšení. Spousta lidí ve vinu Milady Horákové věřila, protože věřili svým vládním představitelům. Pokládali je za své lidi. Samozřejmě při tom hrála roli (silná) víra v ideologii. Člověk pak snadno podlehne manipulaci.
            Pokud jde o nějaké ideály, které podle vás byly realitou poskvrněny, pak je třeba říct, že všichni lidé nebyli idealisty. Rozhodně ne komunisté, kteří byli zároveň dělníky a zažili krizi třicátých let a jiné útrapy. Nešlo jim o prestiž ani o kariéru, ale o práci a živobytí pro své rodiny. Proto chtěli socialismus reálný, i když s chybami, nikoliv ideální. Asi si říkali – lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Cizí rozhlas neměli zapotřebí poslouchat a v domácích sdělovacích prostředcích se o tom pochopitelně nemluvilo. Intelektuálům v 68. často ani nevěřili.
            V roce 1968 mi bylo devět let. Na to, abych pořádně pochopila, co špatného se dělo v 50. letech, jsem byla ještě malá. Dověděla jsem se to až za Gorbačova a něco až po roce 1989. Toto vám říkám jako dcera dělníka a starého komunisty, který už je čtyřicet let po smrti. Zpětně samozřejmě vnímám, že víra v ideologii byla velkým omylem. Ale pochopitelně také dobře vím, jaké to je, když tomu člověk věří.
            V roce 1989 jsme pak, spolu s mým mužem, uvěřili Václavu Havlovi, který tvrdil, že všechno myslí dobře a že vůbec není proti socialismu. Tvrdil také, že to, co bylo, opravdový socialismus ani nebyl. Jako idealista sliboval mnohem lepší, s mnohem většími sociálními jistotami. Ještě to mám v živé paměti. Nicméně, realita byla trochu jiná.

        • Ještě v roce 1988, kdy Jakeš byl nejmocnějším mužem v Československu, pokračovali komunisté ve stalinistických praktikách – ve vězení umučili Pavla Wonku.

          Odpověď
    • Jakešúv vnuk spáchal sebevraždu. To jde asi trochu na vrub demokratům, kteří nemají úctu k člověku. Obecně by měl mít člověk úctu k člověku, i když s ním nesouhlasí.

      Odpověď
  7. A teď ještě k autorově větě: „Až se marxisté trochu víc seznámí s historií, nebudou to mít vůbec jednoduché.“

    Dějiny lidstva jsou snůškou faktů, z nichž každý sám o sobě může být pravdivý. Faktů bez jakéhokoliv významu. Ten význam totiž do nich vkládá člověk. A každý člověk si do nich vkládá trochu jiný význam. Tak už to na světě chodí.
    Jak je známo, Marx schvaloval i rozvoj kapitalismu, protože ho považoval za přechodně nutný, a v jistém smyslu ho vítal,protože věděl, že smete feudalismus. Přitom už měl před očima budoucí zánik kapitalismu. Nevím sice, kde to pan Drápal vyčetl, ale podobně to mohlo být s tím jeho náhledem na otroctví v Americe.

    Odpověď
  8. Nevím proč by se měli Romové nebo muslimové přizpůsobovat většinové společnosti. To je proti jejich lidským právům. Za 30 let se Romové nepřizpůsobili a proto jsou nepřizpůsobitelní. Mají právo zdevastovat své bydlení, společnost ale asi nemá povinnost jim poskytnout jiné. Nacionalista č.1 je dnes Erdogan, spojenec Merkelové a NATO. To je agresor a jestli se někdo chce bránit – Řekové, Bulhaři, Maďaři, Rakušáci apod – tak to jsou nacionalisté? Řekl bych že spíše vlastenci, kteří chrání svoji vlast před nájezdníky hlásajícími nenávistnou ideologii. Příčina kácení soch je jasná – netolerantní nenávistná ideologie neomarxismu a multikuturalismu. Zeman to řekl správně – heslo BLM je rasistické.

    Odpověď
    • jen krátká reakce na pana Konečného – Označit Erdogana jako spojence Merklové je velmi přehnané. Ještě k vlastenectví, určitě kladná hodnota ale pozor aby nestála na prvním místě daleko vysoko nade vším.

      Odpověď
      • Němci dodávají Turkům zbraně – dobrý obchod a mají v Turecku továrny. Takže je Turci asi trochu vydírají. Problém je v tom, že Erdogan touží obnovit osmanskou říši. Nyní se Turci opět pouští do Arménie. Islám má dobyvačnou povahu.

        Odpověď
    • Přečetl jsem si Vaše kázání a je dobré. Jediná věc kterou jaksi nechápu je Vaše tvrzení : “ Čím více kdo svět nenávidí, tím větší hrůzu okolo jeho konce si představuje“ chtělo by to nějak více vyjasnit :).

      Například já, z celého srdce, z celé své duše a celou svou silou nenávidím tento svět. Tento svět, jeho pán a jeho systém ničí boží chrámy. Takže bych měl dle Vaší dedukce vidět extra velkou hrůzu. No vidím to asi takhle. Ten kdo miluje tento svět, ten ze svobodné vůle v takovém světě i s jeho pánem zůstane. Důležité je tedy znát kdo vládne tomuto světu a kdo vládne království nebeskému.
      Je tady tedy pán tohoto současného světa a pán království nebeského.

      21„Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. 22Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? ‘ 23A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. ‘“

      1„Tehdy bude království Nebes podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. 2Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. 3Pošetilé vzaly své lampy, ale nevzaly s sebou olej. 4Rozumné však se svými lampami vzaly i olej v nádobkách. 5Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly. 6Uprostřed noci se však ozval křik: ‚Hle, ženich! Vyjděte mu vstříc!‘ 7Tehdy všechny panny vstaly a daly své lampy do pořádku. 8Pošetilé řekly rozumným: ‚Dejte nám ze svého oleje, neboť naše lampy dohasínají!‘ 9Ale rozumné odpověděly: ‚Ne, nemuselo by vystačit pro nás i pro vás. Jděte raději k prodavačům a kupte si!‘ 10Zatímco odcházely, aby nakoupily olej, přišel ženich, a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatební hostinu; a dveře byly zavřeny. 11Později přišly i ostatní panny a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ 12Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘

      Odpověď
    • Dovolil bych si i vypsat to co řekl sám Ježíš …jedná se o Pavlíkův překlad, který je doslovný.

      23Ježíš jim však odpověděl, pravě: Přišla hodina, aby Syn člověka byl oslaven.24Věru, věru, pravím vám: Jestliže zrno pšenice nepadne do země a neumře, zůstává ono samotné, pakli umře, nese mnoho úrody. 25Kdo má své žití rád, ztratí je, a kdo své žití v tomto světě nenávidí, zachová je k věčnému životu.

      Ježíš mluví jasně o žití v tomto světě.

      A Jan to krásně zdůraznil :

      15Nemilujte svět ani věci ve světě; miluje-li kdo svět, Otcova láska v něm není,16protože nic z toho, co je ve světě – tužba masa a tužba očí a honosnost živobytí – není z Otce, nýbrž je ze světa,17a svět pomíjí, i jeho tužba, kdo však koná Boží vůli, zůstává navždy.

      Závěr je tedy jasný 🙂 kdo miluje tento svět nemá jasno v tom kdo je jeho skutečný/dočasný pán.

      Odpověď
  9. Zase ty nešťastné autorovy výlety do politiky 🙂 Myslím, že u Marxe jde opravdu o vytržení z kontextu. Dotyčný citát jsem nenašel ( co takhle uvádět zdroj ? ). K Slovanům se Marx postavil kriticky po roce 1848, kdy je označil za nepřátele revoluce, hodné k zničení …. 1867 naopak volal po znovuvytvoření Polska, 20 milionů statečných, kteří zastaví asijskou expanzi z Moskvy ( vše zdroj cs.wikipedia ). Prostě na to, kolik papíru popsal, věnoval Marx problematice USA minimum pozornosti.
    V době koronaviru jsem více času věnoval zrovna studiu dějin USA. A je toho opravdu hodně, za co by se měly stydět a vyznávat hříchy. Češi taky. Přesto je pro mě mimo diskusi svévolné strhávání a poškozování pomníků ( to už víc chápu pokleknutí při americké hymně ). A jakékoli souzení historických postav je pro mne ahistorické. Z historie se poučujeme, soudit může pouze Bůh. Např. černošský ekonom Thomas Sowell ( nar. 1930 jako polosirotek ), považuje za překážku v začleňování pozitivní rasovou diskriminaci, která už několik desítek let v USA probíhá. A pak si tady pan Pavel V. napíše, že prvopříčinou všeho je Trump, načež ho šmahem spolu se Zemanem přiřadí k Hitlerovi 🙁

    Odpověď
    • Dalo to fušku, nakonec jsem onen citát Marxe v dopise Proudhonovi r. 1846 našel. Myslím, že šlo spíše o popsání ekonomických poměrů než o vyjádření k otroctví. Z dalších jeho názorů bych uvedl gratulaci A. Lincolnu k jeho znovuzvolení r. 1865 : „the workingmen of Europe feel sure that, as the American War of Independence initiated a new era of ascendancy for the middle class, so the American Antislavery War will do for the working class.“ Tedy : “ pracující třída Evropy je přesvědčena, že tak jako americká válka za nezávislost vedla k pozvednutí střední třídy, americká válka proti otroctví učiní totéž pro pracující třídu “ Jinde Marx nazval otroctví vykořisťováním nad všechny limity. Zdroj citátu https://www.washingtonpost.com/history/2019/07/27/you-know-who-was-into-karl-marx-no-not-aoc-abraham-lincoln/

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář