Dan Drápal: Restituce – nekonečný příběh

V druhé prezidentské debatě byla opět otevřena otázka restitucí církevního majetku. Nešlo o jejich zrušení – to by už nyní nebylo prakticky možné, ale o jejich dodatečné zdanění. Jelikož církve u nás nejsou populární, oba přední populární politici, tedy prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš, jsou pro dodatečné zdanění restitucí. Nemyslím si, že je to dobrý nápad, a zdůvodním, proč.

Omlouvám se pravidelným čtenářům mých článků za to, že po sté zopakuji, že počátkem devadesátých let, kdy se o restitucích církevního majetku začalo mluvit, jsem navrhoval, aby se jich církve zřekly. Tušil jsem, že restituce budou klackem, které se obrátí proti nim. A byl jsem přesvědčen – a jsem přesvědčen dodnes, že církev má tolik duchovní moci, kolik dokáže vybrat právě teď, v tomto roce. Restituovaný majetek jim na duchovní moci nijak nepřidá. Jinak řečeno, restituce neučiní církev duchovně silnější, právě naopak. Ostatně, už se stalo.

To je ovšem jen jedna stránka věci. Pokud jde o stát, ten by udělal dobře, kdyby majetek, který byl církvi ukraden, církvi vrátil. Kolem církevního majetku ale panuje řada mýtů.

Kupříkladu můžete slyšet, že církev si majetek „nakradla“ ve středověku. I pokud by bylo pravda, že si tehdy majetek „nakradla“ – a připouštím, že majetku tehdy nenabývala pouze čistými prostředky – pak jí byl tento majetek vzat za císaře Josefa II., který zakázal činnost mnoha mnišských řádů a do značné míry zbavil církev možnosti nakládat s vlastním majetkem. Od té doby stát „zabezpečoval“ provoz církví, což trvalo až do současných církevních restitucí. Slovo „zabezpečoval“ jsem dal do uvozovek, protože i tzv. církevní zákon, vydaný komunisty v roce 1949, se jmenoval „Zákon o hospodářském zabezpečení církví a náboženských organizací“. Všichni ovšem věděli, že stát platí duchovní, aby je mohl kontrolovat. Některé menší církve, které odmítaly jak státní „zabezpečení“, tak státní nadvládu, byly buď trvale nebo dočasně postaveny mimo zákon.

Reklama

Tento stav, kdy stát „platil“ církve, byl církvi vnucen komunistickou mocí. Církve nemohly samostatně hospodařit. Vzpomínám si, jak jsem každého čtvrt roku musel jako evangelický duchovní podávat podrobný přehled o hospodaření sboru, jehož jsem byl správcem.

Restituce měly ukončit tuto kuratelu státu nad církvemi. Měly ukončit stav, který si církve dobrovolně nevybraly. A znamenají pro církve nabytí skutečné svobody, což je jen dobře.

Proč tedy mají být církevní restituce zdaňovány? O finance až tolik nejde – státní příspěvek církvím se neustále snižuje a nyní činí jen nepatrný zlomek státního rozpočtu. Žádné jiné restituce zdaňovány nebyly – proč tedy dělat výjimku a zdaňovat restituce církevní? Jen proto, že Miloš Zeman a Andrej Babiš se vezou na proticírkevních náladách.

Závažnější je ale jiná okolnost. Stát uzavřel s církvemi smlouvu. Miloš Zeman argumentuje, že tato smlouva byla v Poslanecké sněmovně schválena většinou jednoho hlasu. Nu, tak to v demokracii bývá. A bývá to tak i ve sportu. Kdo zvítězí, má tři body, ať už zvítězil 10:0 nebo 4:3. Zákony neplatí úměrně tomu, jakou většinou byly schváleny, tzn. zákon, který byl schválen jednomyslně, nemá o nic větší váhu než zákon, který prošel o jediný hlas. Taková jsou pravidla. Dodatečné zdanění církevních restitucí zpochybňuje právní jistotu jako takovou.

Ještě závažnější je sám fakt retroaktivity. Retroaktivita se nikdy neslučuje s právním státem. A znejišťuje všechny smlouvy. Co kdyby se k moci dostala vláda, která by neměla v lásce živnostníky a rozhodla by, že všichni živnostníci zaplatí za živnostenský list nikoli tisíc korun, ale deset tisíc korun? A že tedy musí těch devět tisíc doplatit? Taková věc se může stát – nejstarší občané si vzpomenou, jak komunisté v padesátých letech likvidovali soukromé zemědělce všelijakými nesmyslně nastavenými dávkami.

Na závěr chci ubezpečit ty, kdo mě neznají, že mi opravdu nejde o peníze. Církev křesťanská společenství, které jsem členem, nikdy peníze od státu nežádala a nikdy žádné nepobírala, a to z principu. Nevděčíme státu za svou existenci a chceme být od jeho zásahů naprosto svobodní. Pokud se ale nectí uzavřené smlouvy, dostáváme se do nebezpečí všichni. Včetně těch, kdo nechtějí mít s církvemi nic společného.

 
Autor: Dan Drápal   Foto: Wikimedia Commons

Kategorie: Komentáře

5 Komentáře

  1. Konečný Fr.

    Sociální demokracie bojovala proti přijetí restitucí, ale údajně Sobotka rozhodl, že je nechají projít , ovšem navenek byli tvrdě proti. Zdanění restitucí by bylo možné, pokud by s tím církve souhlasily. Také by mohly např. určit, že tyto peníze se použijí např. na výstavbu hospice, nemocné děti nebo podporu utečenců.

    Odpověď
  2. Sobotkova vláda dohodla restituce, protože to bylo součástí koaliční dohody. Na restitucích trvali lidovci. Sobotka se nikdy netajil tím, že je mu to proti mysli, Ale přinejmenším umožnil, aby se otázka konečně vyřešila, nemlžil – a předně: Dodržel dohodu. A to v naší zemi není tak úplně málo.

    Odpověď
  3. Autor článku se v závěru doznává k tomu, že je v podstatě neutrální, protože jeho církev Křesťanská společenství nikdy od státu peníze nepožadovala a nepobírala.
    Na druhou stranu je autor aktivním politikem strany KDU – ČSL, úzce propojené se státem dotovanou církví římskokatolickou. Kolik? Je to ročně přibližně miliarda na platy + miliarda a půl restituce + další stamiliony (krajské, státní, evropské dotace) na opravy jejích kostelů, kaplí, klášterů atd.

    Bude zajímavé pozorovat další zdejší pokusy lidovce Dana Drápala získat pro KDU – ČSL hlasy českých evangelikálů. Viz odkaz níže.
    http://krestandnes.cz/dan-drapal-melo-byt-jinak/
    „V letošních volbách jsem se osobně angažoval. Psal jsem, proč volit KDU-ČSL, hovořil jsem o tom s řadou lidí, z mého balkonu v Jeseníku visel předvolební portrét Mariana Jurečky, účastnil jsem se kontaktní kampaně na náměstí, ještě v Praze, svém předchozím bydlišti, jsem kandidoval a získal téměř tisíc preferenčních hlasů. Tím vším se nechci chlubit, chci pouze doložit, že nepřicházím s nějakou kritikou ex post jako člověk, který nic nedělá, ale za to všemu rozumí. Snažil jsem se, aby KDU-ČSL získala hlasy českých evangelikálů… „

    Odpověď
    • Arnošt Kobylka

      Je to zajímavé číst Danovy články? Jistě je to zajímavé, dokonce je to poučné a to i tehdy, když s ním nesouhlasím.

      Je KDU-ČSL NAPOJENÁ na ŘKC? Ne, to je lež. Je to strana lidí, z nichž se mnozí považují za katolíky, ale nikde jsem nečetl o nějakých provazbách.

      Je to strana katolických křesťanů? Ano, protože její členská základna je taková, ale podle dokumentů i v realitě se snaží o přesah mimo tento elektorát i členstvo.

      Jinak sám, jako evangelikál a člen KS, jsem dlouholetý volič KDU-ČSL. Něco mi vadí, něco ne, místy jsem považoval i TOP09 za nositele podobně kř. ideí, ale nakonec jsem se vždy ke KDU-ČSL přiklonil. Ano Dan v Praze získal pro KDU-ČSL mnoho hlasů křesťanů.

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář