Dan Drápal / Vzdělání a biflování

Přiznávám se předem, že se pouštím do oblasti, v níž nejsem odborníkem. Chci psát o tom, co se naše děti učí ve školách. To je věc politická, a měla by zajímat každého rodiče.

Zdá se mi, že převládající konsensus pedagogů v celé západní civilizaci zní, že děti by se ve škole neměly biflovat informace (data, vzorečky, jména…), ale měly by se především učit si potřebné informace vyhledat a pak s informacemi pracovat. Proč se třeba v biologii učit, jak vypadá Krásnoočko zelené, Trepka velká nebo Volvox Globator (vidíte, už 62 let je část mé paměti blokována mnoha informacemi tohoto typu). Říká se, a do jisté míry právem, že děti se musely ve škole učit mnoha věcem, které v životě nikdy nebudou potřebovat. 

SOUVISEJÍCÍDan Drápal / Přibývá volných radikálů

Je na tom jistě něco pravdy a bylo patrně potřeba jisté korekce od biflování dat směrem k práci s daty. Nicméně občas se ve mně rozsvítí červené světýlko. 

Vzpomínám si na své cesty do „kapitalistické“ ciziny v letech 1964-1967. V roce 1965 jsem strávil tři týdny v letní škole angličtiny pro zahraniční studenty. Hodně jsem si povídal se svými vrstevníky a navázal jsem řadu přátelství. Byl jsem tam trochu za exota – jediný student z „východního bloku“. Všiml jsem si, že jejich znalosti z historie a zeměpisu jsou velmi chabé. Nevím, jak v jiných oborech, o těch jsme se vesměs nebavili. Cítil jsem tehdy určitou nadřazenost, což jistě nebyla pěkná a správná reakce. Ale tito středoškoláci těžko na mapě Evropy hledali země, ze kterých jsme se tehdy sjeli. O tom, co bylo Rakousko-Uhersko, neměli vesměs potuchy. Obávám se, že od té doby se to moc nezměnilo. A jestli mají studenti znát ještě méně dat a jmen, pak nevím…

Červené světýlko se rozsvítilo znovu, když čeští novináři vymysleli jakýsi test, v němž byly některé otázky záměrně nesmyslné. Jiné byly neproblematické – např. kdy byl upálen Jan Hus. Jeden ministr se v datování husitského hnutí netrefil  tři století – nechci ho dehonestovat, a tak ho raději nebudu jmenovat. 

Ano, vím, že tento ministr toto datum ke své práci nepotřebuje. Myslím ale, že každý ministr by měl mít určité vzdělání. Nedávno jsem slyšel vtipnou definici vzdělání: „Vzdělání je to, co vám zůstane, když zapomenete všechno, co jste se učili ve škole.“

Něco na tom je. Abych to přiblížil: Ve svých topičských letech jsem se věnoval studiu ruských dějin. Přečetl jsem např. sebrané spisy A. S. Chomjakova, I. V. Kirejevského, K. S. Aksakova a mnoho dalších knih. Jednotlivosti z těchto knih si nepamatuji téměř vůbec. Ale mám živé ponětí o tom, jak ruská společnost fungovala, kdo byli slavjanofilové a kdo zapadnici, jakou roli hrála pravoslavná církev apod. Před pár lety jsem dostal k překladu článek nějakého Bulhara s několika tituly před jménem a dalším za jménem. Tento muž se věnoval pojmu „sobornosť“, který byl pro Chomjakovovo myšlení klíčový. Nicméně autor článku celým souvislostem evidentně nerozuměl. Pochybuji, že Chomjakova skutečně četl, nebo že ho četl dostatečně. A tak napsal pár banalit, které patrně zveřejnil nějaký odborný časopis. Ale taková je v některých oborech zřejmě realita – ani moc dat, ale ani moc vzdělání. 

SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Znovu o nedůvěře

Proto mě velmi potěšil a povzbudil rozhovor Jordana Petersona s Katherine Birbalsinghovou, která v Londýně založila Michaela Community School. Přišla s projektem, který jde naprosto proti proudu současných názorů. Je přesvědčená, že děti se cítí mnohem lépe, panuje-li ve škole kázeň. Tvrdí, že rodiče by měli být rodiči svých dětí, nikoli jejich kamarádi. A že i učitelé se nemají snažit být kamarádi žáků, ale mají si být vědomi toho, že mají autoritu, kterou musí – arci láskyplně – uplatňovat.

A děti mohou zůstat dětmi, aby z nich vyrostli zdraví a vyrovnaní dospělí.  

Paní Birbalsinghová musela překonat mnoho překážek, než se jí podařilo školu otevřít. Udělala si řadu nepřátel už svými názory. Nyní je ale realizuje. Vysloužila si označení „nejpřísnější ředitelky v Anglii“. Ve škole zahajují vyučování zpěvem God save the King, což je vlastně anglická hymna. Škola, kterou navštěvují převážně děti z nejrůznějších menšin, vede žáky k vlastenectví. Paní ředitelka odmítla zřídit ve škole kapli, protože by musela rovněž zřídit mešitu nebo sikhský chrám. Odmítá podávat v jídelně halal nebo košer pokrmy. Rodiče, kteří chtějí zapsat své děti na tuto školu, jsou s tím pochopitelně dopředu srozuměni. Ve škole není ani etnické, ani náboženské napětí; škola nemá problémy s násilím nebo drogami, které sužují mnoho škol nejen v Británii. 

Co se týče výsledků, patří škola mezi pět nejlepších v Anglii. Žáci a rodiče jsou evidentně spokojeni.

Katherine Birbalsinghová rovněž zpochybňuje tezi, že učit se myslet je důležitější než mít znalosti. Dokáže to zargumentovat lépe než já.

Jistě nejde o to, vrátit se do nějakého hypotetického zlatého věku, kdy se děti neučily myslet a jen se biflovaly vzorečky či data. To se ostatně nedělo nikdy. Jde o věc míry, o zdravou vyváženost. Dosavadní vývoj dává zřejmě paní ředitelce za pravdu. Do její školy se nyní jezdí (či létají) dívat učitelé a další odborníci z celého světa. Když se lidé řídí zdravým rozumem a nikoli ideologiemi, bývá to inspirující.

Pokud vás onen zmíněný rozhovor zajímá, snadno si ho vygooglíte. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 3. července 2024 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,

30 Komentáře

  1. ,,Vzdělání je to, co vám zůstane, když zapomenete všechno, co jste se učili ve škole.“ – zcela realna hlaska. Myslim si, ze deti by nejlepe vzdelavala AI a mohla by zmenit cely system skolstvi…ktery je vicemene v upadku a v politicky/ideologickem vleku.

    Odpověď
  2. Nejsem si jistý situací v GB. Navštívil jsem zde více škol (cca 20), nezdá se mi, že by zde byl velký důraz na neučení znalostí a rozvíjení umění si ty informace zjistit. Jsou každopádně podstatně více zaměřeny na to, aby se zde děti cítily dobře. A připadají mi převážně dobré. Jejich výsledky jsou celkově lepší než v Česku. V GB školství řídí hrabství, takže situace je zde velice různá.
    V česku každopádně neplatí, že by snad většina pedagogů chtěla neučení znalostí. Jsou zde samozřejmě také tací, ale dosti okrajově.
    V Česku každopádně kázeň na školách je docela přísná až kasárenská oproti třeba Skandinávii. Výjimky samozřejmě jsou, ale způsobují spíše údiv a pohoršení. Problém Česka je spíše v malém důrazu na wellbeing dětí včetně časté šikany.
    V současné době probíhá redukce učiva, jsem přesvědčený, že zcela oprávněně. Děti se prostě musí učit veliké množství informací, které nedávají smysl. A scházejí jim dovednosti zcela základní pro život. Třeba pochopit výši úroků u půjčky, co je inflace a pod. Když odchytnete 10 libovolných dospělých, asi nikdo z nich nebude znát odpovědi na otázky, které by děti na druhém stupni měly znát…třeba v jaké krystalové soustavě krystaluje pyrit…do jaké čeledi patří koniklec… co je kopynatec…Vy to víte? (Já tedy ano, ale jsem učitel přírodopisu.) Největší a základní problém je v tom, že část českého školství má zcela katastrofální úroveň. Asi 15% dětí v 9. třídě jsou funkčně a finančně negramotné. Tedy v moderní společnosti jen obtížně schopné běžného fungování. V některých krajích je toto procento okolo 50%. Praha má školství asi jako Švýcarsko, třeba Ústecký kraj na úrovni Rumunska…(dle výsledků oficiálních měření).
    Doba se opravdu změnila… znalosti jsou k dispozici pár kliky na internetu. A umělá inteligence zvládá mnoho věcí, které dříve byly velký a pracný problém. Vždy budou třeba vzdělaní lidé s velkými znalostmi. Roste ale potřeba všeobecného vzdělání a schopnosti se orientovat. Rozeznat dezinformace a pod. To v současné škole často chybí a učí se zde kvanta drobností.

    Odpověď
  3. To už jsme zase někde mimo skutečnou realitu. Tento svět si protiřečí a v mnoha případech je mu zdravý rozum na překážku. Stejně jako čestnost, charakter, upřímnost, pravdomluvnost atd. Bohužel, je nepřehlédnutelné, jak účel světí prostředky a zastánci zdravého rozumu jsou stejně tak zařazováni do různých kategorií, které si doba vyžaduje.
    V Písmu ale jsme v dostatečné míře upozorněni, že právě takový svět ve své podstatě je.
    Ale je to marný, je to marný, je to marný … 🙂

    Odpověď
  4. Trochu odlehčeně : kopinatec ( s měkkým i ) je v českém školství důležitý proto, že jako primitivní strunatec je považován za přechodný vývojový článek ke všem obratlovcům ( čemuž lidově říkáme “ zvířata “ ) a děti přece už od základní školy musí vědět, jak funguje evoluce. Co kdyby jim nějací dezinformátoři chtěli namluvit, že byli stvořeni k obrazu Božímu a tudíž mají v Božích očích nekonečnou hodnotu.

    Odpověď
  5. Momentálně dělám na projektu Svatozář a Nová Duše. Halo-Soul. Jedná se o digitální mapování reálného prostředí pomocí AI atd :). Funguje to na principu fungování Svatého ducha v tomto světě ale pomocí dosavadní lidské technologie. Což potažmo znamená vzdáleného přenesení individuálního vědomí na jakémkoliv místě světa a jeho nepřímou a přímou interakci pomocí hmotného obleku *NewSoul. Což půjde použít v turistice a skoro ve všech oblastích…pro handicapované atd. Motivoval mě hořící keř což je defacto způsob Svatého ducha a jeho interakce v tomto světě.

    Odpověď
  6. Potažmo vždy musí být pozorovatel. V současném vesmíru je tímto vševidoucím pozorovatel jediný Bůh – Svatý Duch a díky tomu máme život a žijeme v něm a díky němu.
    .

    Odpověď
  7. „Když se lidé řídí zdravým rozumem a nikoli ideologiemi, bývá to inspirující.“

    Až na to, že tzv. zdravý rozum je rovněž ideologií sui generis. Řada filosofů, přestože hlásali protichůdné ideje, se domnívala, že právě ty jejich ideje jsou ve shodě se „zdravým rozumem“. „Zdravý rozum“ je proto velmi ošidným kritériem, neboť většina lidí si myslí, že „zdravý rozum“ je právě ten jejich, zatímco ostatní jsou poplatní kdečemu.

    Odpověď
  8. Ale nemylme se i křesťanský svět se víceméně míjí se zdravým rozumem. Již před dvěma tisíci lety Ježíš dokonal na kříži vše, co pro tento svět vykonat měl. Dokonale naplnil Boží vůli. Nic jiného, žádná „editace“ již nemůže přijít. Jednoduše proto, protože by dokonalost Ježíšova kříže byla zpochybněna. A přesto se zde mnozí křesťané nevědomky dostávají do rozporu sami se sebou v doktrinálním chápání Písma – až pochopíme a naplníme „toto“, pak si zasloužíme toto a otevře se nám dále cesta pro toto.
    Pak ale ovšem spěchejme, máme na to pouhý „jeden“ život.

    Odpověď
  9. Ryba smrdí od hlavy. Od prezidenta, premiéra a vlády. Věřící učitel se nikdy nemohl ztotožnit s vládou komunistů a stejně tak i s dnešní vládou. Dnešní učitel musí být chartista a zároveň si musí dávat pozor na to, co říká, aby nebyl za své názory perzekvován.

    Odpověď
  10. Autor si tak dobře pamatuje prvoky zřejmě proto, že se učí v prvních hodinách biologie. ( Podobně si kdekdo ze školy pamatuje kontroverzní pračlověky, kdežto v dějinách 20. století se orientuje nedostatečně. ) Prvoci jsou príma – naučíte se u nich základní prvky buňky. A také to, že svět nelze redukovat na pouhým okem viditelnou zkušenost. Navíc mají dost velký praktický význam.
    Co se týká Michaela Community School, je to střední škola ( pro žáky ve věku 11 – 18 let ) s heslem “ Privátní ethos – žádné poplatky “ Tedy veřejná, přijímající žáky podle předchozího prospěchu. Některé požadavky mi přijdou přehnaně striktní – dressing code, nesdružovat se ve školních prostorách ve skupinkách větších než 4 žáci atd.
    Problémy českého školství jsou jiné – přeplněné třídy, problematické inkluze, lobbystické neziskovky, nemotivovaní a někdy i nevychovaní učitelé a vyšší management. Kéž bychom měli méně učitelů se srdcem kamenným a více se srdcem citlivým, alespoň dotčeným duchem svatým.

    Odpověď
  11. Ještě k palčivému tématu finanční gramotnosti. Naše boomerská generace byla vychována v duchu : až si na to našetříš, tak si to kup ; pokud si musíš půjčit, co nejrychleji to vrať . To vás naučili rodiče a životní zkušenosti.
    Je trestuhodné ( opravdu nás to vytrestá ), že motorem současné ekonomiky jsou dluhy. Kdybych dostával jako kdysi výplatu v hotovosti a pak se teprve rozhodl, zda si nějaké peníze uložím, banky by se nemohly chovat jako predátoři. Ryba smrdí od hlavy. Aby společnost fungovala, nejsou potřeba pouze lidé s velkým vzděláním a IQ. Jsou potřeba lidé charakterní, zodpovědní a empatičtí. A tyto dvě kategorie mimo jiné definují rozdíl mezi vzděláním a výchovou ( to mě zaujalo nejvíce při čtení knihy Radima Palouše Světověk ). A my křesťané ( vzhledem k lidské zkaženosti a pokrytectví ) bychom ještě dodali znovuzrození.

    Odpověď
  12. to Konečný Fr.

    Ano, v naší zemi vládne nová totalita. Učitelé jsou perzekuováni a odsuzováni v monstrprocesech k smrti. Soudci jsou pohůnky Petra Fialy. Už aby se vlády chopila Kateřina Konečná, zkorumpované soudce vyházela a ustanovila nezávislé, jací zde byli za Husáka.

    Odpověď
  13. Ad Karel Krejčí

    Napsal jste:

    „Nic jiného, žádná „editace“ již nemůže přijít… Pak ale ovšem spěchejme, máme na to pouhý „jeden“ život.“

    Poněkud si odporujete. Žádná „editace“ již nemůže přijít, ale přesto Vy počítáte s „editací“ hříchů člověka v nějakých dalších životech…

    Odpověď
  14. Hlavním cílem školy by mělo být vychovat tvořivé žáky. Pouhým biflováním se toho dosáhnout nedá. Na druhé straně, kdo chce tvořit, musí mít z čeho. To znamená, že základní znalosti se nabiflovat musí. Znalostmi se také rozumí schopnost řešit rovnice. Jen málo lidí to v praxi využije. Je tedy zbytečné to učit? Jsem přesvědčen, že ne. Je to totiž výuka myšlení. Jen hlupák si může myslet, že si najde na internetu na všechno matematický vzoreček. Nenajde. Úlohy jsou tak různé, že je nemožné, aby někde byly všechny matematické vzorce.

    Dobrý matematik je ten, kdo dokáže řešit slovní příklady. Tam nestačí jen znalost matematických operací, musí se zapojit logické myšlení. Komunistická škola s tím byla na štíru, protože naučit děti řešit slovní příklady je vemi těžké. Tak se to nějak odbylo. Věřím, že jinde tomu tak nebylo. Pokud školství dokáže naučit děti logicky myslet, stát se rychle rozvíjí. Slepé biflování je toho opakem.

    Odpověď
  15. „Přišla s projektem, který jde naprosto proti proudu současných názorů. Je přesvědčená, že děti se cítí mnohem lépe, panuje-li ve škole kázeň. Tvrdí, že rodiče by měli být rodiči svých dětí, nikoli jejich kamarádi. A že i učitelé se nemají snažit být kamarádi žáků, ale mají si být vědomi toho, že mají autoritu, kterou musí – arci láskyplně – uplatňovat.“

    Je zvláštní, když někdo, kdo soustavně pléduje pro demokracii, odmítá akceptovat její důsledky. Absurdní důsledky kultu svobody, který je právě s demokracii neoddělitelně spjat, přitom na rodinných a školských poměrech v antické demokracii velice výstižně demonstroval již Platón více než 300 let před Kristem:

    „Nuže, zdalipak také i demokracii rozvrací nenasytnost v tom, co tato si stanoví dobrem? A co myslíš, že si stanoví?
    Svobodu, řekl jsem. Neboť jak bys slyšel v demokratické obci, to prý jest její nejkrásnější statek a z toho důvodu že jedině taková obec jest hodným domovem pro člověka vrozenou povahou svobodného… Není-li pak nutno, aby v takové obci myšlenka svobody zachvátila všechno? Jakpak by ne? A nutně pronikne, příteli, i do soukromých domů a posléze se vštípí anarchie i zvířatům. Jak to? Tak například otec si zvyká rovnati se dítěti a báti se svých synů, syn pak rovnati se otci a nemíti před rodiči ani ostychu ani bázně, jen aby byl svoboden; cizí přistěhovalec se staví na roven usedlému občanu a občan přistěhovalci a cizinec zrovna tak. Ano, stává se tak. To se stává a mimo to i jiné takové menší věci: za takového stavu učitel bojí se žáků a lísá se jim, žáci pak nedbají učitelů a právě tak ani dozorců; a vůbec mladí se pokládají za rovné starším a hledí je předstihnouti v řečech i činech, starci pak drží s mladíky, napodobuji je a jsou samý vtip a šprým, jen aby se nezdáli nevlídní a pánovití.“ (Platón: Ústava, kniha VIII., 562b-563b, Praha 2001, s. 267-268)

    Odpověď
  16. Ovšem skutečnou „perličkou“ (ale spíše smutnou a odstrašující realitou) je to, že pokud použijeme zdravý rozum a budeme posuzovat chod tohoto světa, kdo jej řídí a kam a kde vlastně „oni“ jistojistě podle Písma nenávratně skončí, pak si položme sami sobě otázku: „Ne, komu a v čem chybí zdravý rozum, ale nechybí v první řadě mě?“

    Odpověď
  17. Pane Ašere,
    nemám na mysli editací našich hříchů, ale, že nic jiného nám již Kristus nepřinese, žádný doplněk, dodatek, žádnou editaci Písma, žádný „tahák z rukávu“. Vše již bylo dokonale naplněno a vykonáno před dvěma tisíci roky. Kdo si to ovšem plně uvědomuje? Kdo takto ve víře žije? Není snad málo těch, kteří ve skutečnosti svěřují své životy politikům? Není jich málo i mezi křesťany? A kdo opravdu chápe a rozumí velice často zde citovaným veršům z Matouše 7:21? Čí vůli ve skutečnosti naplňují? Do jaké míry jsme schopni tuto opravdovou jednoduchost během jednoho života pochopit a žít? Kdo si plně uvědomuje, jakým protivníkem je jeho vlastní tělo a mysl? Něco jiného je studovat Bibli a něco jiného je získat vavřínový věnec nebo jinak řečeno, sestoupit z nebe jako součást Nového Jeruzaléma.

    Odpověď
  18. Rozumím, že pan Drápal řeší další dilema jestli znalosti nebo umět pracovat s fakty a proto použil ten příklad anglické školy, která jej ve svém řešení zaujala.

    Ale protože se nacházíme na křesťanském a ne sekulárním webu, dovoluji si namítnout ohledně opětovného prosazování humanistických pohledů.
    V tomto případě se jedná jen o zbožná přání a ne o realitu, když autor předpokládá, že jím popsané samotné podmínky v takové škole zajistí budoucí zdravé a vyrovnané dospělé. Nebo že je nějakým řešením nepovolit náboženskou výchovu v té škole, to aby nebyl důvod pro napětí mezi žáky.
    Nebo humanistický mýtus zdravého rozumu, cituji:
    „Když se lidé řídí zdravým rozumem a nikoli ideologiemi, bývá to inspirující.“ To jsou jen lidské pohádky. Boží slovo jasně říká, že Boží moudrost je té naší lidské nadřazená. Např Přís 9:10: „Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.“

    Ta kombinace kdy pan Drápal střídavě píše zbožné a humanistické články mi přijde jako že chce sedět na dvou židlích. Teologické a publicistické. 1Jan 2:15-17: „Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.“

    Odpověď
  19. to P. Ašer

    Kdybyste si přečetl román Jana Eyrová, mluvil byste úplně jinak ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_Eyrov%C3%A1 ). Z toho románu (pobyt Jany v Lowoodu) zjistíte, že moc korumpuje.

    Platón řekl: „Nejdůležitější jest, aby nikdo nikdy nebyl nepodroben nadvládě, ani muž ani žena, a aby ničí duše nebyla trvale zvyklá, ani vážném jednání ani při hrách, aby člověk něco dělal samostatně sám o sobě, nýbrž aby i ve válce i v míru ustavičně hleděl na nadřízeného, poslouchal ho a tak žil, dávaje se od něho i v nejmenších podrobnostech řídit, jako je například státi, kdykoliv se to přikazuje, jíti, cvičit, mýti se, jíst…..jedním slovem je třeba zvykáním naučit duši, aby nepomýšlela, ba aby vůbec nebyla schopna dělat něco odloučeně od ostatních….“

    Podle těchto zásad se řídí Severní Korea. Ano, Platón je zakladatelem totalitarismu. Všechny utopie popírají lidskou svobodu a jejich výsledkem jsou hory mrtvol.

    Dostanou-li lidé svobodu, mohou ji zneužít k páchání zločinů. Nicméně je to lepší, než když zločinci v čele státu páchají zločiny zcela otevřeně.

    Odpověď
  20. Argumentovat „zdravým rozumem“ je ošemetné. Vzpomínám si, jak někdy v roce 2006 krátce před hlasováním PS o onom skandálním zákonu o registrovaném partnerství Václav Klaus, který byl jeho odpůrcem, prohlásil, že doufá, že zdravý rozum zvítězí, tedy že tento zákon nebude přijat. Poté, co tento zákon přijat byl, pak zase prohlásil mluvčí sodomitské ligy Slavomír Goga, že zdravý rozum zvítězil.

    Odpověď
  21. Souhlasím s panem Aronem, že apelování na „zdravý rozum“ jsou jen lidskými pohádkami.

    Apoštol Pavel napsal:

    „Ale jak je napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘
    Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny.“ (1 K 2:9-10)

    To znamená, že záchrana lidstva nemohla a nemůže být vyspekulována na základě žádného „sebezdravějšího rozumu“, nýbrž je výsostným dílem Božím, které nám Bůh ve své milosti zjevil. Následovník Kristův by pak měl stavět na tomto zjevení, ne na písečných základech „zdravého rozumu“.

    Odpověď
  22. Tady se musím opravit : nevím, zde MCS přijímá žáky podle prospěchu. Spíše podle spádovosti a v okolí má dosti konkurence
    https://www.theschoolsguide.com/schools/secondary/michaela-community-school-140862/
    Většinu žactva je z etnických menšin a musí být ochotni snést tvrdý drill. Na oplátku se učí jak v klasických anglických školách recitováním Shakespeara, dějin britského impéria. Michaela B. to obhajuje, že tím vychovává uvědomělé britské občany a pak již nemusí učit kritickou rasovou teori, jak je tlačena progresivisty ( zabití George Floyda ovšem odsoudila jako zbytečné ). Výsledky žáků v celostátních testech jsou pak výborné, místa na univerzitách jisté. Zda se budou v životě cítit šťastně a užitečně je jiná otázka. Ten systém středního školství v Anglii je hodně odlišný. Teď jsem to zkoumal celé odpoledne a stále moc nerozumím. Třeba mi někdo odpoví 1. Skutečně je povinná docházka do 18. roku. Jak to dělají s notorickými potížisty ? 2. Existuje vůbec odborné střední školství ?

    Odpověď
  23. Výborně pane Ašere,
    Vaše citace Platóna dokazuje, že svět se za dva tisíce tři sta let vůbec nikam neposunul. A kdo si vůbec troufne tvrdit, že posune?.Že má nějakou budoucnost? Že přijde někdo, kdo bude mít větší moc než Bůh nebo Satan?

    Odpověď
  24. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Kdybyste si přečetl román Jana Eyrová, mluvil byste úplně jinak.“

    Proč bych měl mluvit jinak? Zpochybňuje snad tento román nějak to, že demokratické poměry a kult svobody, které kritizuje Platón, vedou k rozkladu autorit v rodině a ve společnosti vůbec, čehož jsme dnes na Západě dennodenně svědky?

    To nevíte, že výchova, jak je popsána v NZ, která se kvůli disciplíně a trestům za její porušování může zdát tomu, kdo jí zrovna prochází, krušná, později přináší dobré ovoce?

    „’Synu můj, nepodceňuj Pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán;
    neboť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.‘
    Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť je nějaký syn, jehož by otec nevychovával? Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové.
    Také v našich tělesných otcích jsme měli vychovatele a měli jsme je v úctě. Nebudeme mnohem více poddáni Otci duchů, abychom žili? Vždyť oni vskutku na krátký čas vychovávali, jak jim připadalo správné, on však k užitku, abychom dostali podíl na jeho svatosti. Každá výchova se ovšem v tu chvíli nezdá být radostná, ale krušná; potom však vydává pokojné ovoce spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni.” (Žd 12:5-12)

    Bez výchovy jsou podle těchto slov jen bastardi, nikoli synové (Žd 12:8). Domníváte se proto, že autor těchto slov byl stoupencem totalitarismu? Nebo byl stoupencem totalitarismu “učitel národů” Komenský, který psal obdobně, že pevnou kázeň je třeba vštěpovat dětem už od nejranějšího věku? Nový zákon i Komenský měli na hony daleko k benevolentní demokratické (ne)výchově, kterou popisuje Platón a která se dnes převážně aplikuje na demokratickém Západě.

    Napsal jste:

    „Z toho románu (pobyt Jany v Lowoodu) zjistíte, že moc korumpuje.“

    No a? Anarchie snad nekorumpuje nejen nějaké školy, nýbrž celou společnost?

    Napsal jste:

    „Platón řekl: „Nejdůležitější jest, aby nikdo nikdy nebyl nepodroben nadvládě, ani muž ani žena, a aby ničí duše nebyla trvale zvyklá, ani vážném jednání ani při hrách, aby člověk něco dělal samostatně sám o sobě, nýbrž aby i ve válce i v míru ustavičně hleděl na nadřízeného, poslouchal ho a tak žil, dávaje se od něho i v nejmenších podrobnostech řídit…“

    A víte aspoň, kde to Platón napsal, když už jej citujete? Zřejmě ne, neboť jste neuvedl konkrétní Platónův dialog, z nějž citát pochází. Patrně jste jen překopíroval „vykuchaný“ citát z bakalářské práce jakési Markéty Topolské (včetně zcela shodných vynechávek), který shodně v ní ani ve Vaši kopii není řádně ozdrojován. Já Vám ale ten zdroj prozradím…

    Vám se ovšem patrně tento z kontextu vytržený neozdrojovaný citát hodil, poněvadž z jeho torza není zřejmé, že celá ta Vámi účelově neúplně citovaná pasáž se týká vojenského výcviku. Je totiž uvozena takto:

    „PRO VOJENSTVÍ JE VHODNÉ DÁVATI MNOHOU RADU A MNOHÉ ZÁKONY. Nejdůležitější jest, aby nikdo nikdy nebyl nepodroben nadvládě, ani muž ani žena, a aby ničí duše nebyla trvale zvyklá, ani vážném jednání ani při hrách, aby člověk něco dělal samostatně sám o sobě, nýbrž aby i ve válce i v míru ustavičně hleděl na nadřízeného, poslouchal ho a tak žil, dávaje se od něho i v nejmenších podrobnostech řídit…“

    Že se Váš neúplný citát týká právě vojenského výcviku, vyplývá i z dalších slov uvedené pasáže, která jste vynechal či která vynechala už zmíněná Markéta Topolská:

    „…kdykoliv se to přikazuje, jíti, cvičit, mýti se, jíst, VSTÁVAT V NOCI NA STRÁŽE A K DONÁŠENÍ ROZKAZŮ, V SAMÝCH NEBEZPEČÍCH BEZ ZNAMENÍ VELITELŮ NIKOHO NEPRONÁSLEDOVAT ANI JINÉMU NEUSTUPOVAT, jedním slovem je třeba zvykáním naučit duši, aby nepomýšlela, ba aby vůbec nebyla schopna dělat něco odloučeně od ostatních… neboť nad to ani není ani nikdy nebude účinnějšího ani lepšího ani důmyslnějšího PROSTŘEDKU K ZÁCHRANĚ VE VÁLCE A K VÍTĚZSTVÍ – TO JE TŘEBA CVIČIT V MÍRU HNED OD DĚTSTVÍ, vládnout nad jinými a dávat se ovládat od druhých… TAKÉ JE TŘEBA TANČITI VŠECHNY SBOROVÉ TANCE HLEDÍCÍ K HRDINSKÝM ČINŮM VE VÁLCE A ZA TÝMŽ ÚČELEM PĚSTOVAT VŠECHNY TY DRUHY OHEBNOSTI A OBRATNOSTI, DÁLE I OTUŽILOST V SNÁŠENÍ NEDOSTATKU JÍDLA A NÁPOJE, MRAZŮ I JEJICH OPAKŮ I TVRDÉHO LOŽE… Bylo by tedy třeba, aby si mladý muž představil, že napřed slyší TUTO CHVÁLU VOJENSKÉHO ŽIVOTA a potom tyto zákony o něm.“ (Platón: Zákony, kniha XII, 942-943a, Praha 1961, s. 311)

    Myslíte si, že se tyto Platónem zmíněné zásady vojenského výcviku nějak zásadně odlišují od zásad vojenského výcviku (drilu) v armádách dnešních tzv. demokratických států? Těmito zásadami vojenského výcviku se zdaleka neřídí jen Severní Korea. Vy jste ovšem potřeboval nasadit Platónovi psí hlavu a vylíčit ho jako otce totalitarismu, poněvadž si dovolil zgruntu kritizovat Vámi neustále dokola glorifikované demokratické zřízení, tak jste tato zásadní vojenská specifika neuvedl.

    Napsal jste:

    „Ano, Platón je zakladatelem totalitarismu.“

    Tak pravil Váš spiritus agens Popper… Popper je ve svém stěžejním díle Otevřená společnost a její nepřátelé hyperkritický vůči před tisíciletími zemřelému Platónovi, ale přitom podivuhodně benevolentní vůči svému před nějakými 60 lety zemřelému soukmenovci Marxovi, za nímž se ty hory mrtvol skutečně táhnou. Proč asi? Že by za tím stála nějaká ethnocentrická solidarita?

    Napsal jste:

    „Všechny utopie popírají lidskou svobodu a jejich výsledkem jsou hory mrtvol.“

    Nějak jste pozapomněl, že ty hory mrtvol jsou zrovna tak výsledkem topických demokracií nepopírajících lidskou svobodu, jak dokazuje zacházení demokratických států deklarativně podporujících rovnost a svobodu s vlastními chudými občany či s obyvateli kolonií. Zářným příkladem toho budiž demokratická Anglie:

    „V letech 1880 až 1920 si britská koloniální politika v Indii vyžádala více životů než všechny hladomory v Sovětském svazu, maoistické Číně a Severní Koreji dohromady.“

    https://www.aljazeera.com/opinions/2022/12/2/how-british-colonial-policy-killed-100-million-indians

    Vaše tunelové vidění světa ovšem zřejmě není schopno registrovat ty hory mrtvol, za něž jsou zodpovědné právě demokratické režimy, kterým tleskáte.

    Napsal jste:

    „Dostanou-li lidé svobodu, mohou ji zneužít k páchání zločinů. Nicméně je to lepší, než když zločinci v čele státu páchají zločiny zcela otevřeně.“

    Dostanou-li lidé svobodu (od koho?), vede to nakonec zase právě k oné tyrannidě, která se Vám tak nelíbí, jak dovozuje Platón jen o něco dále v VIII. knize Ústavy ve svých myšlenkách o přirozeném vyústění demokracie v tyrannidu:

    „Krátce řečeno, shrneme-li všechny tyto jevy, pozoruješ, jak choulostivou činí demokracie duši občanů, takže se jitří a nemůže snésti nejmenšího omezení svobody, které by někdo přinášel. Neboť nakonec, jak víš, nedbají zákonů ani psaných, ani nepsaných, jen aby vůbec nad sebou neměli žádného pána. Ba dobře to vím. To tedy jest, příteli, takový krásný a bujný začátek, z něhož podle mého zdání vyrůstá tyranie.
    Věru, bujný; ale co dále?
    Táž nemoc, odpověděl jsem, která se zrodila v oligarchii a zahubila ji, ta se rodí i v této ústavě, větší a silnější, oč vetší jest volnost, a v porobu uvádí demokracii. A vskutku, dělati něco přes míru rádo se zvracívá v pravý opak, jak při počasí, tak při rostlinách i v tělech, a tak také ne nejmenší měrou v ústavách.
    Přirozeně.
    Neboť přílišná svoboda, jak se podobá, nepřevrací se v nic jiného než v přílišné otroctví, jak u jednotlivce, tak v obci.
    Přirozeně.
    Jest tedy přirozeno, že tyranie nepovstává z jiné ústavy než z demokracie, z nejvyšší svobody největší a nejsurovější otroctví. Ano, to se rozumí.“ (Platón: Ústava, kniha VIII., 563d-564a, Praha 2001, s. 268-269)

    Dále pak Platón popisuje konkrétní kroky, kterými se demokracie proměňuje v tyranidu. Ale to zde již pro velký rozsah nemohu citovat.

    Stavět na nějaké iluzorní politické svobodě je tudíž nanejvýš krátkozraké. Aby se této chiméry dosáhlo, je třeba napřed v různých revolucích prolít spoustu krve, a když se jí dosáhne, skončí to opět dalším proléváním krve.

    Odpověď
  25. to P. Ašer

    Jana Eyrová byla poslána do internátní školy v Lowoodu. Tam měly dívky velmi přísný režim a byly i fyzicky trestány. Ředitel školy dbal na církevní dozor a křesťanskou pokoru žákyň, na dívkách velmi šetřil, dostávaly malé porce jídla, strádaly zimou, neboť jim málo topil a měly nedostatečné oblečení. Každé ráno se myly ve studené vodě a vlasy musely mít staženy úhledně do drdolu. Každé odpoledne trávily povinně hodinu na zahradě, a to i v nejnevlídnějším a nejhorším počasí. Jana si našla kamarádku Helenu, která byla chytrá a hodná. Věřila v Boha a dodávala Janě sílu, aby vůbec zvládla utrpení ve škole. Na Helenu si však zasedly všechny učitelky vyjma ředitelky, která ji měla naopak ráda. Helena si nikdy nepostěžovala. Náročné hodiny ve škole, všudypřítomná zima a odpoledne trávená v mrazivé zahradě přispěly k tomu, že se ve škole rozmohly nemoci. Na jednu z nich Helena umírá.

    P. Ašere, umím si na místě ředitele školy představit právě vás.

    Odpověď
  26. Přemýšlel jsem o popisované škole. Asi se dá oprávněně zařadit mezi školy fungující na dril a vysoký výkon. Asi až extrémní. Takové školy samozřejmě jsou i v Čechách. Zvláště přistěhovalci je oblibují. A také úspěšní podnikatelé. Chtějí aby dítě udělalo kariéru a to jak se bude ve škole cítit, je vedlejší. Neříkám, že to je nutně špatně. Druhý extrém jsou silně alternativní školy, kde naopak je vedlejší, co se dítě naučí, hlavně aby bylo svobodné a kreativní a dobře se zde cítilo. Když se seznámíte blíže s takovou školou, jde Vám hlava kolem a váháte, zda byste chtěli aby Vaše dítě něco takového absolvovalo. Škola, kde se kromě angličtiny učí intenzívně ještě 2 další cizí jazyky, děti přijdou navečer ze školy a učí se do 9, 10 hodin, sobota, neděle opět učení celý den…rodinný výlet je něco úplně nemožného – moc učení. Část dětí končí na psychiatrii po úplném zhroucení, vyhoření (některé konkrétně znám). Druhý extrém prestižní škola (prý budoucnosti), kde dítě dělá to, co chce. Pokud ho učitel nezaujme, jeho chyba, dítě se jde projít na zahradu… Nikdo z této školy nemá šanci se dostat na gymnázium…Vůbec se neumí učit a nemají znalosti, samozřejmě mají třeba vybudované jiné schopnosti.
    Lidé jsou různí, svět je veliký. Každému vyhovuje něco jiného. Toto jsou ale dost extrémní polohy. Obojí. A jistě nejsou pro každého, spíše pro extrémy…A mají rizika.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář