Denní zamyšlení čtvrtek 12. listopadu

My, tvůj lid – ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech.
Ž 79,13 

Skrze něj neustále přinášejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno.
Žd 13,15 (B21) 

Vzdáváme Bohu díky ve všech časech a na všech místech. Největší dar, který můžeme odkázat těm, kteří přicházejí po nás, je tento postoj chvály a děkování. Protože vděčnost často nepociťujeme přirozeně, často si stěžujeme, soustředíme se na to, co je špatné, nebo na svůj pocit, že nám bylo ublíženo, měli bychom tím více vychovávat sebe i své děti k vděčnosti. Za co bych chtěl dnes Bohu děkovat? To je dobrá otázka vždycky, ale zejména v dobách, kdy je těžké na ni najít odpověď. Ale ta odpověď se dá najít vždycky a pak nás posílí na cestě se srdcem otevřeným a chválou Boha na rtech.
Pane, děkuji ti za tento den a za to, co přináší; ukaž mi každý den, co mohu udělat nebo říci abych přispěl ke tvé slávě a chvále tvého jména.

1J 2,18–26(27–29) * Jr 42,1–22

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář