I já budu nad Jeruzalémem jásat a veselit se ze svého lidu. Nikdy víc už nebude v něm slyšet pláč ani křik.
Iz 65,19
Beránek, který je před trůnem, je bude pást a povede je k pramenům vod života. A Bůh jim setře každou slzu z očí.
Zj 7,17
O čem to vlastně proroci mluví? O Boží radosti nad těmi, kdo žijí v Nové zemi. Kde to je? Zvykli jsme si spásu odsouvat do budoucna, protože teď je zle. Není většího omylu. Jak by prorok mohl mluvit o spáse již před třemi tisíci lety, kdyby tehdy nebyla přítomná? Na co pořád čekáme? Nepřišel snad již Mesiáš? Nevstal Ježíš z mrtvých? Víra není „kdyby“ a „někdy“. Víra je teď a tady. Jedinou dimenzí, kde na nás čeká spása, je přítomnost. Proto Ježíš říkal, abychom zemřeli tomuto světu, světu klamného času a prázdného očekávání. Pramen vody života je už v nás a mezi námi. Vždycky byl. V Bohu není rozdíl mezi věčností a přítomností. Trvalé štěstí člověka záleží v přijetí přítomné Boží milosti. Když to uděláme všichni, každý po svém, nastane Nová země.
Amen, přijď, Pane Ježíši!
J 12,20–24 * 2K 1,3–7 * Ž 132
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
