Tento článek píšu na vyžádání. A píšu ho s určitými obavami, protože tuším, že pokud můj článek nebude jednoznačným a stoprocentním odsudkem, některé lidi rozzuřím. Tedy na úvod: Kdybych byl Američan s volebním právem, letos bych – podobně jako před čtyřmi lety – nevolil. Považuji za tragické, že o místo nejmocnějšího muže planety svedou boj dvě tak problematické osobnosti.
Smutně konstatuji, že demokratické uspořádání západních společností umožňuje vítězství ve volbách různým narcistním osobnostem, mezi něž u nás patřili jak Václav Klaus, tak Jiří Paroubek a Miloš Zeman, a mezi něž patří – bohužel – jak Donald Trump, tak Joe Biden (a u nás v současnosti např. Andrej Babiš, o jeho krajanu Róbertu Ficovi nemluvě).
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Evropské hodnoty
Na otázku „proč volí evangelikálové Trumpa“, je asi stejná, nebo hodně podobná odpověď jako na otázku „proč někteří evangelikálové volili Miloše Zemana“. Někteří o těchto politicích dokonce mluví málem jako o spasitelích. U nás jeden významný pastor rozesílal emotivní dopis, v němž Miloše Zemana přirovnával ke „králi Kýrovi“, který umožnil Židům návrat z babylonského zajetí. Před minulými volbami v USA zazněla řada proroctví o Trumpově vítězství; po jeho prohře následovala jakási „charismatická kocovina“.
Křesťané mají někdy tendenci nadřadit jednu záležitost nad všechny ostatní. Mezi americkými evangelikály je to patrně otázka potratů. Trump je proti potratům, a tím v očích některých „trumpne“ všechno ostatní. A potraty jsou skutečně otřesná věc. Od dob, kdy byly v řadě zemích legalizovány a kdy se objevily na trhu antikoncepční pilulky, začala Evropa významně demograficky upadat. Potraty jsou jednoduše vraždou nenarozeného dítěte, a to nezůstalo a nezůstane bez následků. Za vrchol všeho považuji nedávné demonstrace ve Francii. Účastníci jásali nad tím, že „právo na potrat“ byl zapsáno do francouzské ústavy. To je otáčet nožem v ráně.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Básníkovo nebe
Jakkoli se mi potraty hnusí, při rozhodování, koho volit, nejsou pro mne jediným kritériem. Pro mnohé evangelikály ale ano.
Jak sleduji vývoj americké společnosti, vidím, že v souvislosti s (dočasným) vítězstvím woke ideologie (sem řadím genderovou ideologii, „kulturu rušení“ [cancel culture], ničení historických památek a podobné progresivistické výstřelky) dochází k prudkému úpadku amerického školství, k dramatickému nárůstu sebevražd (zejména dívek) a k obrovskému nárůstu psychických chorob. Legislativa některých států Unie, z nichž nejdůležitější je v tomto ohledu zřejmě Kalifornie, umožňuje lidem beztrestně krást potraviny v samoobsluhách. Hnutí „defund the police“ („vezměte peníze policii“) vedlo k prudkému nárůstu zločinnosti. A kde asi nejvíce? Mezi chudými Afroameričany, zatímco mnozí liberální běloši, kteří toto hnutí podporují s tím, že jsou proti rasismu, si žijí v bezpečí svých sídel mnohdy zajištěných ostrahou. Evangelikálové z amerického středozápadu, kde jsou nejsilnější, toto vše vesměs nezažívají na vlastní kůži, ale dozví se o tom buď z televize, nebo ze sociálních sítí. A pokud někdo položí otázku, zda za to může spíše Trump nebo spíše Biden, je jim odpověď jasná. Ostatně mně taky.
A pak je zde onen neuvěřitelný dvojí metr. Mainstreamová média stojí jednoznačně na straně Bidena, nicméně přední „opinion makeři“ a blogeři mají dnes již mnohdy vyšší čtenost než mainstream. Což je v předvolební kampani šance pro Trumpa. Ovšem ne že by mne tento vývoj mohl těšit. Tucker Carlson, kterého vyhodili z televize Fox News, si promptně zřídil vlastní pořad a jeho sledovanost hned převýšila mainstream. Tucker Carlson pak natočil rozhovor s Vladimírem Putinem a pak ještě popsal, jak je moskevské metro krásné. Z jeho rozhovoru s Putinem a následné reportáže z Ruska je jen trochu informovaným lidem zřejmé, že je úplně mimo. Sehrává podobně trapnou úlohu jako ve třicátých letech slavný britský filosof Bernard Shaw, který rovněž vychvaloval moskevské metro v době, kdy Stalin masakroval své soudruhy a nechával zemřít hladem miliony Ukrajinců. Ano, média jsou často zaujatá a zpolitizovaná, ale nesmysly, které vykládá Tucker Carlson, by v nich asi neprošla. Aspoň doufám.
Pak je zde ještě otázka vzdělanosti. Když jsem byl poprvé ve Spojených státech (v říjnu 1968), četl jsem v novinách výsledky průzkumu, jak se občané Spojených států orientují v zeměpise. Průzkum ukázal, kolik států respondenti znají. V průměru to bylo šest zemí. Téměř každý znal Velkou Británii a Sovětský svaz. Mnozí znali Německo, Mexiko nebo Kanadu (to bylo často dáno bydlištěm). Někteří uváděli jako stát „Evropu“. Řada lidí znala rovněž Kubu, ale pozor! Někteří respondenti – a nebylo jich málo – se domnívalo, že Kuba je jedním ze států Unie. Co tím chci říci? Že američtí evangelikálové se z principu nemohou orientovat v mezinárodní politice. Prostě chybí vzdělání. (Dlužno ale zmínit, že mezinárodní politika hraje v amerických volbách mnohem menší roli než u nás.)
Někteří z mých kritiků patrně usoudí, že to přece nevadí. My křesťané jsme přece občany Božího království a kdo vyhraje volby v USA nebo u nás nám může být ukradené. A já znovu uvedu, že by nám to jedno být nemělo. Jistě, nepodléhám iluzi, že jednou se nám podaří vybudovat ráj na zemi demokratickými prostředky, jako jsou volby nebo rozdělení moci na legislativní, exekutivní a soudní. Na druhé straně vím, že „žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří“ (Přísloví 11,11). A my se můžeme modlitbou, ale i občanskou aktivitou přičinit, aby spravedliví stoupali a svévolníci klesali. Ano, angažuji se a nepodléhám neplodné skepsi právě proto, že vím, že nakonec „naši vyhrajou“. Připomínám slova naší prezidentské vlajky – ta, která se na ni už nevešla: Pravda PÁNĚ vítězí, I KDYŽ NA ČAS PORAŽENA BÝVÁ.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 24. dubna 2024 Foto: Wikimedia Commons – Donald Trump
14 Komentáře
Karel Krejčí
Ne, pane Drápale. Navenek jste pod určitým tlakem udělal pozitivní korekci, ale uvnitř jste zůstal stejný. Rozzuření zcela jistě ne, tato předpovězená reakce na Vaší předhozenou „sebelichotku“ se nekoná a také proč, jaký by to mělo smysl? Ale poučení a vystřízlivění nepochybně ano.
Svým způsobem je jedno, zda na vyžádání, či ne, podstatné je, co prozradil obsah ….
Realtoltek
Spíš by mě zajímalo proč někteří evangelikálové volí Bidena :).
Konečný Fr.
Zlatí narcisové. To, co je tam teď, to je hotová katastrofa.
Petr Adamec
Tvé hodnocení mi připadá vyvážené a rozumné. Osobně mi Biden jako narcistní osobnost nepřipadá. Pokud ano, moc se to neprojevuje. Na rozdíl od DT (manželství, rodina, mocichtivost, snaha zvrátit volby…). Myslím, že vinit Bidena z výstřelků levice je mylné. Podobně jako třeba vinit EU z levicových výstřelků evropských západních levičáků. Je zde prostě určitá docela velká část voličů, kteří mají podobné praštěné názory, které prosazují. Za to Biden nemůže. Podobně na druhé straně spektra. Biden ani Trump tyto názory nevytvořili. Ale v těsném politickém souboji je využívají. Namísto aby se aspoň od některých extrémních distancovali. Připadá mi ovšem, že Trump více – třeba útok na parlament, šíření nesmyslných zvěstí o vraždění malých dětí a obětovávání jich satanu špičkami demokratické strany ve sklepě pod pizzerií… Nic podobně šíleného od Bidena nezaznívá – aspoň ne tedy ke mně (moc to nesleduji, v angličtině nečtu). Myslím, že kořen problémů je ve vedení kulturních válek americkými církvemi. Snaha společnost změnit ne evangeliem a skrze šíření víry, ale politickými prostředky. Pak není divu, že ten potenciál nepřátelství nějaký populistický politik využije. Ke škodě evangelia.
Petr Kartouz
Já s autorem souhlasím. On a jiní burcovali k demonstracím, když pan Babiš vypínal weby, schvaloval migrační pakty a nakonec nechal střílet do dělníků. Když se za pana Klause zavírali učitelé, kteří měli jiný názor na agresi USA proti Srbsku, nebo když chtěli senátoři a obdivovatelé Miloše Zemana odstranit Václava Havla z funkce prezidenta republiky za jeho dlouhodobou hospitalizaci. Stateční křesťanští aktivisté na Letné v době nejtužší totality v roce 2019 riskovali kriminál za naši svobodu. I díky tomu dnes máme demokracii a prosperitu, stoupá životní úroveň a máme nejúspěšnější a nejdůvěryhodnější vládu od roku 1989. O tom se nám za narcisistů Klause, Zemana a Babiše, kdy byl povolen jen jeden jediný a správný názor a média pronásledovala a štvala proti opozici, ani nesnilo.
Karel Krejčí
Divím se, proč pan Drápal, člověk s takovým přehledem a znalostmi, (a to ani nemluvě o víře v Boží moc) až „školácky“ zužuje a zjednodušuje své názory na objekty, které sice na povrch působí autoritativně a mocně, ale ve skutečnosti tato autorita není jejich, ale reprezentují autoritu těch nejvlivnějších a nejbohatších. A pak je zde ještě jedna autorita, ta nejvyšší, kterou samozřejmě pod vlivem praktik tohoto světa je zcela záměrně upozaďována, znevážena nebo naopak účelově zneužívána.
Pan Drápal sice zveřejní jakýsi fundovaný „rozbor“ toho, co se kolem ve světě děje, ale ve skutečnosti jeho výsledkem je opět ten „kratší kousek provazu“, protože ten delší, je sice dočasně, ale neomylně Bohem předurčen …..
Josef Bong
Proč (někteří) evangelikálové volí Trumpa……….???
No to je velmi divné! Copak nečtou krestandnes? Asi ne. Přitom zde bylo mnoho komentářů k těm volbám… Třeba si posílají řetězové mejly s dezinformačním narativem?
Copak tam nemají nějakýho vzdělanýho moudrýho, s vysokou školou dobra, něco jako PePavel, DanušeNe,… Čaputová….? Někoho fakt dobrýho, čestnýho, harmonicky spojujícího a tak nějak? Aspoň že ten Biden, za toho tady 1 děkoval….
Alžběta
Biden mi také nepřipadá jako narcis. Ale i kdyby měl takovéto sklony (obávala bych se spíš vlivu zdraví), pro pozici prezidenta to nemusí vadit, pokud takový státník nevyužívá podlé metody, neschvaluje útoky na vládní budovy a umí používat diplomacii. Pokud je státník chytrý, dá se využít i kulturních válek mezi křesťany, toto je však spíše chytrý politický tah a sociologická i politická neobratnost nás křesťanů. Klausovi narcismus také nevyčítám, myslím, že selhal v pandemické době, kdy dával veřejnosti špatný příklad s rouškami.
Co se týče médií, je na místě opatrnost, avšak ne úplná odmítavost, pokud se jedná o seriózní zdroje. A pokud média seriózně nepíšou, je možné se ještě ozvat také a upozornit na to. Z tohoto důvodu nerozumím výrokům na „pronásledování opozice“. Když se mi něco nelíbí, tak taky píšu redaktorům…Demonstrace jsou naprosto legitimním prostředkem vyjádření názoru, pokud nejsou vulgární a neodporují vyšším věcem, jako je např. průjezd sanitky. Myslím si, že i demonstranti na Letné museli prokázat odvahu – není jednoduché jet na demonstraci, když je celá rodina proti a máte ji náhle proti sobě (píšu obecně, znám případy, kdy se rodina rozhádala o očkování nebo Ukrajinu). Sice nejdete do vězení, ale to nejdou ani ti, kteří si stěžují na zdejší údajné pronásledování. Co si budeme říkat, média stojí na negativních zprávách a něčemu věnují více pozornosti. Seriózní novinařina však dává prostor i protistraně, a to je zde zatím možné. A pokud ne, pište redaktorovi, založte si alternativní web (někteří zde již mají), uspořádejte demonstraci, upozorňujte na konkrétní nedostatky, uspořádejte debatu, bořte sociální sítě. Možností je celá řada – případně můžete dát věc k soudu.
Konečný Fr.
Máš svůj svět a ten se ti hroutí
já prožil to sám
kráčíš dál a cesta se kroutí
až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám
P. Ašer
Biden nebo Trump, to přece pro křesťany nemůže být žádné dilema. Řešit, zda je lepší Biden nebo Trump, je nesmyslné. Jsou to jenom panovníci tohoto světa. Řešil snad Ježíš otázku, zda je lepší Herodes Antipas v Galilei nebo římský prokurátor Pilát v Judsku? Ne, protože tyto postavy byly pro Boží království irelevantní, představovaly pouze tento svět, který pomíjí (1 K 7:31). Stejně tak je dnes pro Boží království irelevantní, zda bud vládnout Trump nebo Biden.
A co umožňuje nebo neumožňuje demokratické zřízení pro křesťany není nijak smutné, jelikož nějaká demokracie je vůbec nemusí zajímat, když Boží království je theokracií. Demokracie je v křiklavém rozporu s principy Božího království, neboť prostřednictvím svého volebního lístku se voliči v demokracii snaží panovat nad svými spoluobčany tak, jako králové panují nad národy (L 22:25). Snaží se takto vnutit svou vůli ostatním, stávají se tím takovými malými diktátory, mnohdy v naivním v přesvědčení, že jsou tím pro společnost vlastně dobrodinci (L 22:25). To však určitě není křesťanský postoj (L 22:26). Křesťan proto nemůže proklamovat demokracii, poněvadž demokracie je založena na síle, na moci (κράτος) většiny nad menšinou. Ovšem křesťané nemají ve světě panovat (κυριεύειν), nemají mít pravomoc nad ostatními (ἐξουσιάζειν), nýbrž mají sloužit (διακονεῖν). Takže křesťan má být přívržencem demodiakonie, nikoliv demokracie.
Jak má tedy křesťan ovliňovat poměry v tomto světě, když ne svou volební účastí či kandidaturou ve volbách? Na to nacházíme odpověď v 1 Tm 2:1-2. To je jediná přípustná křesťanova „politická“ aktivita, to je jeho přípustný „volební lístek“. Ale tato aktivita se děje vskrytu, v pokojíku (Mt 6:6), ne nějakými veřejnými produkcemi. Veřejně se jenom káže evangelium Božího království. Ježíš Pilátovi řekl, že by nad ním neměl žádnou moc, kdyby mu nebyla dána shůry (J 19:11). Lidé ve světě si však myslí, že státní moc se ustanovuje jaksi zdůli nějakou demokratickou procedurou, nějakým politikařením. To je ovšem vzhledem k Ježíšovým slovům evidentní omyl. Takže pokud křesťané chtějí na tomto světě žít tichý a pokojný život (ačkoli 2 Tm 3:12 sic!), musí intervenovat nahoře u Boha (1 Tm 2:1-2), ne u nějakých politiků zde na zemi, jejichž kampaně by podporovali, ne nějakou vlastní politickou angažovaností či svou účastí ve volbách.
A že se žehnáním pozvedá město (Př 11:11)? Jednak Nový zákon nám v žehnání nebrání, naopak nás k tomu vybízí (L 6:28; 1 Pt 3:9), jednak v citovaném starozákonním textu je míněno pozemské město, tento svět. Křesťané ovšem mají směřovat především k tomu městu, které jim připravil sám Bůh (Žd 11:10.14.16; Fp 3:20), takže jejich angažovanost se nemá upírat k vylepšování tohoto světa, nýbrž k lákání lidí do nebeské vlasti (Sk 2:40; Kol 1:13), kterou Bůh připravil. Angažovanost ve světských věcech koliduje s angažovaností ve věcech Božího království (1 K 7:29-35) a připravuje křesťany o drahocenný čas, který mají vykupovat (Ef 5:16). Ďábel si samozřejmě přeje, abychom promarnili svůj krátký čas na pomíjivé věci tohoto světa. Proto Ježíš říká, abychom hledali především Boží království a jeho spravedlnost a to všechno ostatní nám bude přidáno (Mt 6:33). My se tedy nemáme starat o politiku tohoto světa, jejíž podstata spočívá v tom, aby bylo co jíst, čím se odívat (Mt 6:25-31), kde bydlet a kolik to všechno bude stát peněz. O politiku (jídlo, pití, odívání, bydlení) se starají pohané (Mt 6:32), ne však Ježíšovi následovníci (Mt 6:34).
Karel Krejčí
O politiku (jídlo, pití, odívání, bydlení) se starají pohané (Mt 6:32), ne však Ježíšovi následovníci (Mt 6:34).
To je nepochybně pravda, ale ….
Já s touto „radou“ a i skutečností nepochybně souhlasím. Jenomže ono souvisí vše se vším a je problematické a diskutabilní, něco vytrhnout z kontextu samotného života. U někoho může být tato „věc“ vnímána jako ochuzení tohoto světa o duchovní a morální kvality, které věřící člověk „automaticky“ nabyde tím, že uvěřil v Krista. Tato „samokvalifikace k oprávněným“ zásahům do chodu tohoto světa může být ve velké míře mylná a zavádějící. Kristovi učedníci, ač převážně prostí lidé, měli toho nejlepšího učitele a jejich nabyté vědomosti, principy a zákonitosti dějů tohoto světa, byly také v životě uplatňovány a prakticky žity. Oni to, co pro nás zanechali a předali (prostřednictvím Ducha svatého), také ve skutečnosti žili. Pro ně to rozhodně nebyly vzletné fráze, pro ně to byla skutečnost – pravda.
Vůbec nezpochybňuji Písmo, ale k mnoha pravdám musíme každý z nás postupně dozrát, nic nelze zfalšovat, nic nelze obejít nebo ošidit.
Ale ono je to až neuvěřitelně jednoduché, vše začíná a končí Kristem.
Josef Bong
https://www.thegatewaypundit.com/2024/04/confirmed-it-was-all-setup-new-evidence-confirms/
no tohle, to je vopravdu hustý, ten zlej trump, takhle je von zlej, toho můžou volit…? kdo …? odvážní mudrcové? zdivočelá lůza?…. proč se nenechaj poučit od médijí? každej den něco špatnýho najdou….
pavel v
to P. Ašer
Člověče, vy zde přesvědčujete, že totalitní režim v Severní Koreji je z křesťanského hlediska stejný jako demokracie v naší zemi. Jenže Korejci pod tím svým režimem nesmírně trpí – například hladem, ale i tím, že křesťané jsou tam tvrdě pronásledováni.
pavel v
to P. Ašer
Severní Korea zesílila pronásledování křesťanů, které soustavně vyhledává, zatýká a posílá do pracovních lágrů nebo na popraviště. Uvedla to humanitární organizace Open Doors, která KLDR vyhodnotila jako zemi s nejvyšší mírou pronásledování křesťanů na světě. Diktátor Kim Čong-un se podle expertů usilovně snaží upevnit svou moc prostřednictvím ideologické indoktrinace. V posledním roce jsme v KLDR zaznamenali nárůst zásahů proti křesťanům. Při jednom incidentu, o kterém víme ze spolehlivých zdrojů, režim objevil a popravil několik desítek věřících z různých podzemních církví,“ uvádí Open Doors, jež sleduje zásahy proti náboženské svobodě. Severokorejští úředníci podle organizace následně zatkli více než stovku příbuzných těchto lidí a poslali je do pracovních táborů.
KLDR se snaží křesťanství vymýtit po řadu desetiletí, přičemž přeběhlíci během let popsali podrobnosti o tom, jak režim zadržené křesťany brutálně mučí, vězní a zabíjí. „Křesťané jsou skupina číslo jedna, kterou je třeba odstranit,“ popsal Timothy Čo, který z KLDR utekl a nyní žije ve Velké Británii. „Než jsem se stal křesťanem, věřil jsem antikřesťanské propagandě. Vymyli mi mozek. Ve škole jsme dostávali protináboženské materiály, knihy nebo hry,“ vylíčil, jak režim děti odrazuje od náboženství od útlého věku.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kldr-severni-korea-krestane-perzekuce-nabozenstvi-vira-poprava.A230303_135824_zahranicni_dtt