Denní zamyšlení neděle 29. května

Může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval?
1Kr 8,27

Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.
1J 4,12

Kdesi hluboko v nitru máme touhu po Bohu. Voláme: „Slyš můj hlas!“ A když (nějak) uslyšíme, že Bůh odpovídá a že je to on, kdo volá nás, žene nás naše touha za tímto hlasem. Odnepaměti se lidé snažili přiblížit se Bohu (či přiblížit Boha sobě). „Postavme si věž až do nebe!“ řekli si, a jak to dopadlo, všichni víme. Boha se nemůžeme zmocnit. Vždyť on nás nekonečně přesahuje. To věděl i král Šalomoun, když k němu volal z místa odděleného pro bohoslužbu, z chrámu. Zůstane tak naše touha po Bohu nenaplněna? Apoštol Jan, učedník, který byl nejblíže srdci Pána, nám ukazuje cestu: „Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.“
Pane, tvoje láska k nám nemá mezí. Uč nás odpovídat na tvou lásku, uč nás milovat.

J 16,5–15 * Ef 3,14–21 * Jr 31,31–34

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář