Denní zamyšlení pátek 23. února

Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Proč jsi tak daleko od mé záchrany?
Ž 22,2 (B21)

Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů.
Mk 15,38

Slova z Davidova žalmu patří spíše k Velikonocům, Boží Syn je zvolal na kříži. Jak však vidíme, nejsou to jen velikonoční slova, každý člověk se může dostat do situace, kdy neví, jak dál. Zažili jste takovou chvíli? Myslíte, že děláte vše dobře, modlíte se, následujete vůli našeho Otce v nebesích, a stejně jde vše od desíti k pěti. Prožil to Boží Syn a zažíváme to i my – poznání, pravdu, že utrpení a kříž patří do našeho života. Víme z Písma, že Bůh si utrpení používá ke své slávě, skrze kříž činí nové věci, skrze bolest posiluje naši víru. Lehce se to píše, těžko žije a přijímá. K vítězství je však potřeba jen jediné: věřit Bohu, vědět, že právě jen takto spatříme světlo a naději.
Prosíme, Pane, smiluj se a dej nám, Bože, vidět tvoji lásku a světlo i v dobách tmy, ve chvílích, kdy procházíme temným údolím života.

Žd 2,11–18 * Ex 5,1 – 6,1

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář