Hospodin pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou.
Gn 24,40 (K)
Všichni, i ženy a děti, nás vyprovázeli až za město. Na břehu jsme si klekli a pomodlili se.
Sk 21,5
Tam se mi nechce a udělat pro to něco, tak to už vůbec ne! Jak kategorické postoje zaujímáme v situacích, v nichž jde často jen o nás samé a ponejvíce o pohodlnost či snahu zapůsobit. Jak moc si takovým postojem škodíme, a to většinou nejen sobě! Bůh ví o našich nedostatcích a posílá nám pomoc. Jenom ji z hlouposti nezahnat, být otevřený a umět naslouchat třeba právě těm, kdo jdou s námi či vedle nás. Čím víc jdeme s touhou a modlitbou, tím je požehnání větší. Co vše nás na naší cestě může ovlivnit? S důvěrou v Pána můžeme jít směle dál. Bůh sám ví, jaké jsou naše možnosti. My sami to řádně posoudit nedokážeme. Ovšem spolehnutím se na Pána a přijetím jeho vůdčí role vstoupíme společně s ním na cestu života, která nás nemůže zklamat.
Bože, děkujeme, že nám vycházíš naproti, a prosíme tě, veď nás po svých cestách.
L 19,1–10 * 1K 7,17–24
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
