Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.
Iz 49,15
Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Ř 8,38-39
Mateřská láska bývá nejsilnějším poutem. Poutem lásky – odpouštějící, dávající a vše, dobré i zlé, přijímající. Mnohým však nebylo dáno, aby lásku matky zakusili. Citově deprivováni mnohdy bloudí životem. Pomozme jim najít cestu k nebeskému Otci, který nás nikdy neopustí a zahrnuje nás neskonalou láskou. A jsme-li těmi utrápenými my sami, nemějme strach položit se do jeho láskyplné náruče. Nezradí nás. O co více se to ale musíme učit i my, kteří jsme zakusili lásku našich matek, obracet se v každodenní důvěře k našemu nebeskému Otci, od něhož nás neodloučí ani smrt.
Náš nebeský Otče, v očekávaném znovuprožití zrození tvého Syna a našeho Pána Ježíše Krista nám dej zakusit, že i my jsme tvými dětmi.
Oz 14,2-10 * Iz 49,1-6
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
