Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo.
Ž 14,3
Není rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
Ř 3,23–24
Písnička, kterou nám dnes žalmista zpívá, je opravdu ponurá a neradostná. Má žalmista pravdu? Opravdu jsme všichni zkaženi do hloubi duše? Není to jen odraz žalmistova momentálního rozpoložení, ovlivněného nějakou špatnou zkušeností, kterou právě prožil? Když se rozhlédneme kolem sebe, nezbývá než dát žalmistovi za pravdu. Vždyť světu vládne sobectví a lež. Každý myslí jen sám na sebe, a co se děje okolo nás, co prožívají druzí lidé, co se děje s přírodou kolem nás, to nás příliš nezajímá. A co my sami? Jsme snad v něčem lepší než naši sousedé v ulici? Odpověď je podobně neradostná jako dnešní žalm. Jenže když toto vyznáme a přiznáme, můžeme očekávat, že se nad námi Hospodin slituje.
Pane Bože, díky za tvou bezpodmínečnou lásku, na kterou se můžeme spolehnout.
Ř 12,17–21 * Jr 30,1–3 * 31,1–14
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
