Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho nemám!
Ž 22,12
Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“
J 11,3
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Jsi tak daleko, já tu trpím a nikdo mi nepomůže! Tak volá žalmista z hloubi svého srdce. I my někdy můžeme mít pocit, že voláme do prázdna, protože neslyšíme žádnou odpověď. Bůh je někde daleko, neposlouchá nás. Musíme však vytrvat. I to zdánlivé mlčení může být odpovědí – vede nás k další a další modlitbě, která je sama o sobě pro nás velkou pomocí, způsobem, jak se vyrovnat se svým trápením, jak najít tu správnou cestu ven. Buďme jako ta neodbytná vdova, které soudce nakonec vyhověl. Tlučme, a bude nám otevřeno, prosme, a bude nám dáno. Když nic jiného, tak nám modlitba pomůže najít ztracený klid.
Děkujeme ti, Bože, za dar modlitby. Děkujeme, že se k tobě můžeme stále a kdykoliv obracet se vším, co nás trápí.
Zj 3,7-12 * Iz 51,9-16
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
