Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
Ž 23,1
Ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech. Máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme: jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme, nic nemáme, a přece nám patří vše.
2K 6,4.10
Zlomilo se něco v té době mezi Davidem a Pavlem? Pokazilo se něco? Nenechme se svést výkladem ovládaným našimi vlastními touhami a představami. Žalmista David se s nadějí dívá do budoucnosti, v přítomné chvíli ale žije ve veliké tísni a nedostatku, v nich prožil většinu svého života. Apoštol Pavel žije v podobném tlaku, dává nám ale porozumět životu svobody v Božím Duchu. V ní nejde o rezignaci na bezpečí, pohodlí ani bohatství. „Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu,“ píše Pavel. Nic z vnějších věcí ale neovlivní míru jeho štěstí, které objevil v daru Boží blízkosti a zájmu.
Pane Ježíši Kriste, děkuji, že v tobě mám vše a nic víc už nepotřebuji.
Zj 20,11-15 * Mt 25,31-46
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
