Denní zamyšlení středa 12. května

Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.
Ž 91,1–2 

Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí.
1J 5,14 

Naší jedinou jistotou v životě je, že nic není jisté. Minulý rok zasáhla celý svět pandemie koronaviru. Všichni jsme nějak museli změnit své plány na celý rok. Nevěděli jsme, jak dlouho to potrvá. Nevěděli jsme, co to udělá s ekonomikou. Bůh nám různými způsoby připomíná, že zde nemáme trvalý domov. Naše srdce ale touží po jistotě. Potřebujeme nějaký pevný bod, něco, o co se můžeme opřít. Z Bible se dozvídáme, že jediná věc, která je v tomto světě naprosto pevná a spolehlivá, je Bůh. Martin Luther kdysi napsal známou píseň „Hrad přepevný je Pán Bůh náš“. Jen u Boha můžeme najít jistotu a stabilitu, kterou všichni hledáme a potřebujeme. Žalmista věděl, kde ji hledat: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“
Děkujeme, Hospodine, že máš veškerou moc nás ochránit.

Mk 9,14–29 * Př 29,1–18

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář