Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží.
Jr 2,13
V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.
1J 4,10
Asi nás na první poslech prorocký výrok o dvojím zlu na Hod Boží vánoční příliš nepotěší. Ale přesto i v tomto výroku vyjadřuje Bůh svůj trvalý vztah lásky slovy „můj lid“. I když se jeho lid odvrací od pravého zdroje a pořizuje si různé náhražky v podobě chatrných cisteren, Boží vztah lásky vůči němu nepomíjí. Vánoční evangelium je pozváním Boží lásky k Ježíši, který je pravým zdrojem plnosti života. Nemáme si hledat falešné náhražky, které se sice chvíli zdají být dobré, ale za čas se projeví jejich nicotnost, jako v případě těch děravých rozpukaných cisteren. O Vánocích máme jít k tomu podstatnému, a setkat se tak s Ježíšem, který je dnes mnohými opouštěn, zapomínán a přehlížen.
Bože, děkujeme ti za Ježíše, jehož narození dnes slavíme. Ať v jeho blízkosti můžeme čerpat z životodárných proudů tvé věčné lásky.
J 1,1-5.9-18 * Tt 3,4-7 * L 1,46-55
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
