Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, tě uvádí do dobré země, do země s potoky plnými vody, s prameny vod propastných tůní.
Dt 8,7
On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?
Ř 8,32
Jak zpíváme v naší národní hymně, i náš národ umístil Pán Bůh do země, která se podobá zemskému ráji. Je to opravdu „krásná země, země česká, domov můj“. Jsme za to našemu Stvořiteli vděčni? Nepodobáme se snad více izraelskému lidu, reptajícímu na pouti do země zaslíbené? Ano, nevážíme si Božích darů a bereme je jako samozřejmost. Plýtváme jeho dobrotou a ničíme jeho stvořitelské dílo. Přes to všechno nás milostivý Otec dosud nezavrhl a ze své velké lásky nám nabízí spasení, draze vykoupené smrtí jeho vlastního Syna, Ježíše Krista.
Milostivý Otče, odpusť mi můj nevděk a lhostejnost. Díky za tvou dobrotu a lásku.
Zj 2,1–7 * Iz 63,1–6
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
