Driscoll, Schaeffer a Packer o růstu církve a modloslužbě v srdci pastora

Mark Driscoll v kázání v roce 2006, osm let předtím, než se odmítl podrobit procesu církevní kázně od svých starších, rezignoval na svou pozici poté, co údajně slyšel Boží hlas, a nakonec viděl, jak se sbor Mars Hill Church úplně rozpadl:

Jsem člověk, který je velmi soutěživý.

Každý rok chci vidět, jak sbor roste.

Chci, aby mé znalosti rostly.

SOUVISEJÍCÍStarší z Mars Hill: Mark Driscoll není schopen vést sbor

Chci, aby můj vliv rostl.

Chci, aby počet zaměstnanců sboru rostl.

Chci, aby naše sbory rostly.

Chci všechno – protože chci vyhrát.

Nechci být jen tam, kde jsem.

Nechci, aby něco bylo tam, kde to je.

A tak úspěch je to, co mě pohání a dává mi to odhodlání být produktivní. Vítězství je to, co mě neustále pohání vpřed.

V církvi to funguje perfektně, protože na vás nikdo nikdy nekřičí, že jste křesťan, který má výsledky.

Takže jsem našel ideální místo, kam se schovat.

A tento týden jsem o tom přemýšlel.

Co kdyby církev přestala růst?

Co kdybychom se zmenšili?

Co kdyby se všechno rozpadlo?

Co když polovina zaměstnanců odejde?

Stále bych uctíval Ježíše, nebo bych byl totální zoufalec?

Nevím.

Díky Boží milosti to nebudu muset zjišťovat, ale člověk nikdy neví.

SOUVISEJÍCÍVe věku 93 let zemřel britský teolog J. I. Packer

Francis Schaeffer:

Jako v Božích očích nejsou žádní malí lidé, tak nejsou ani malá místa. Nikde jinde, než v Americe nejsou křesťané tak chyceni syndromem velikosti dvacátého století. Velikost ukáže úspěch. Pokud budu ordinován, budou tam nutně velké zástupy lidí, množství peněz atd.

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Není tomu tak.

Bůh nejenže neříká, že velikost a duchovní síla jdou dohromady, ale dokonce to obrací naruby (zejména v Ježíšově učení) a říká nám, abychom si dávali pozor a nevybírali si pro sebe příliš přední místa. Všichni máme tendenci zdůrazňovat velká díla a důležitá místa, ale všechny takové důrazy jsou tělesné. Uvažovat v takových pojmech znamená jednoduše naslouchat starému, neobrácenému, egoistickému, sebestřednému Já. Tento postoj, převzatý ze světa, je pro křesťana nebezpečnější než tělesné pobavení.

J. I. Packer:

Zjistil jsem, že sbory, pastoři, semináře a paracírkevní organizace po celé Severní Americe většinou hrají hru s čísly – to znamená, že definují úspěch na základě počtu spočítaných nebo přidaných hlav k těm, které tam byly předtím.

Teoretici církevního růstu, evangelisté, pastoři, misionáři a novináři, všichni mluví, jako by

(1) číselný růst byl nejdůležitější;

(2) numerický růst jistě přijde, pokud jsou naše techniky a postupy správné;

(3) číselný růst je nejlepším ukazovatelem úspěchu křesťanské organizace;

(4) numerický růst musí být hlavním cílem každého lídra.

Zjišťuji tři „nešťastné důsledky“ těchto předpokladů:

SOUVISEJÍCÍPoslední slova J. I. Packera pro církev

Za prvé, velké a rostoucí sbory jsou považovány za mnohem důležitější než ostatní.

Zadruhé, paracírkevní specialisté, kteří přitahují davy lidí, jsou oslavováni, zatímco s tvrdě pracujícími pastory se zachází jako s téměř ne-entitami.

Za třetí, mnoho služebníků s nepříliš výrazným temperamentem a nepříliš okázalými dary se vrací do světského zaměstnání v deziluzi a hořkosti a dochází k závěru, že obětavý život v úloze pastora je hra, kterou nestojí za to hrát.

Packer pak nabízí své hodnocení:

V tom všem vidím velkou dávku neumrtvené hrdosti, ať už dopřávané a uspokojované, nebo raněné a rozmazlované. Kde je kvantifikovatelný úspěch bohem a pýcha sílí a šíří se duší jako rakovina. 

Orientace veškeré křesťanské činnosti na viditelný úspěch jako cíl, který se mnohým moderním lidem zdá nanejvýš rozumný a věcný, je tedy v církvi spíše slabostí než její silou; je semeništěm, jak neduchovní ješitnosti, tak neduchovního zoufalství pro v případě neúspěchu a zdrojem povrchnosti.

Cesta pokory pro nás je, abychom si přiznali, že v konečném důsledku neznáme a nemůžeme znát míru našeho úspěchu tak, jak to vidí Bůh. Moudrost říká: Nechte hodnocení úspěšnosti Bohu a žijte své křesťanství jako náboženství věrnosti spíše než s cílem modlářského úspěchu.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: Justin Welby Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 22. prosince 2021 Foto: CC Search – Driscoll

Tags: ,,,,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář