Hana Pinknerová / Beze snů se nedá žít  

Měly jsme zase jednou s holkama babinec. Zdeňka upekla skvělou bábovku, Mirka koupila džus a my ostatní jsme přinesly každá nějaké ty švestičky ze své zahrádky. Nejdříve jsme si povídaly o běžných novinkách. Co děti, co manžel, co jsme zajímavého četly nebo jaké projevy Boží přízně jsme objevily. Každá něco.

Mirka úplně zářila. Vyprávěla nám o svém snu, který se začínal vybarvovat do skutečnosti. Od školních let snila o vlastním hudebním klubu, možná dokonce hudební agentuře. Plánovala si, že bude pomáhat mladým muzikantům a hudebním skupinám. Chtěla pořádat koncerty, vystoupení, recitály, koncertní turné, možná i výstavy a autorská čtení. Taky uvažovala, že by mohla pořádat semináře a kurzy. Celá hořela, protože se zdálo, že uskutečnění tohoto jejího snu je na dosah. 

SOUVISEJÍCÍ – Hana Pinknerová / Hodnota člověka

Koukaly jsme na ni, poslouchaly jsme a ani nedutaly. Když domluvila, jen jsme tak tiše koukaly před sebe, povzdychávaly a styděly se říct, že jí závidíme. Taky jsem seděla zahloubaná do sebe a uvažovala jsem o tom, jaký já mám vlastně sen. Vždycky jsem přece měla sny… Najednou jsem si nějak nemohla vzpomenout. Tak já asi ten svůj sen zrovna žiju, napadlo mě asi trochu alibisticky. Píšu knížky, natáčím pořady, jsem doma s dětmi, starám se o domácnost – copak jsem o tom nesnila? Zdvihla jsem hlavu, abych něco řekla, ale zarazila jsem se. Všechny kromě Mirky, která jen tak tiše zářila zabraná do svých plánů, koukaly rozpačitě a smutně. Jako by jim uletěly včely. Beze snů se nedá žít. „Holky,“ zeptala jsem se potichu, „jaký máte sny?“

Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Chvíli trvalo, než někdo promluvil. První přerušila ticho Marie. Nesměle se rozvyprávěla o malém domečku se zahrádkou, který by útulně zařídila a kam by mohli přátelé jezdit na víkend si odpočinout. „Pěstovala bych kytky, možná i rajčata,“ pousmála se. Zdeňka se najednou horlivě připojila. „Jasně, já vím, jaký je můj sen! Vždycky jsem chtěla farmu! Plno zvířat, ekologické hospodářství, možnosti pro ubytování. Třeba bychom mohli zařídit výuku jezdectví! A prázdninové pobyty pro městské děti, aby si mohly pohladit ovečku, sypat slepicím, strkat pampelišky králíkům a pít čerstvé mléko přímo od krav.“ Naráz taky zářila, oči jí svítily, celá jako by ožila, když si vzpomněla na svůj sen. Další z nás, Miluška, už se nemohla dočkat, až se dostane taky k řeči. „Už tomu rozumím! Ta naše chalupa! A já jsem se tolik trápila, že jsem sobecká.“ Když viděla naše nechápavé pohledy, pustila se překotně do vysvětlování: „Koupili jsme si s mužem chalupu. Byla v mizerném stavu, museli jsme ji dost rychle opravit, aby nám nespadla. Vyčítala jsem si, že kvůli tomu zanedbáváme shromáždění. Ale ta chaloupka stojí v tak nádherném kraji, na konci vesnice u lesa s výhledem do údolí. Když jsme ji trochu poopravili, seznámili jsme se s místními usedlíky. Žijí tam moc milí lidé. Navázali jsme krásná přátelství. Všelijak si pomáháme, mluvíme spolu o životě, o Bohu. Chodí za námi, když chtějí, abychom se za ně pomodlili. Říkají nám, že jsme pro ně útočištěm. A já sním o tom, že se tam přestěhujeme nastálo.“

„No teda holky, to je nádhera!“ vykřikla jsem. „Máte překrásné sny!“ A zatímco holky švitořily o podrobnostech, napadlo mě, že všechny ty sny měly něco společného. Jenže jsem hned nemohla přijít na to, co to bylo. Opakovala jsem si pořád dokola: domek, farma, chalupa, klub… Všechny jsme toužily něco zařizovat, vytvořit útulné místo, příjemné prostředí, útočiště. Prostor, kde bude lidem dobře, kam budou moci přijít odpočinout si a načerpat sil. Každá z nás chtěla lidem něco předávat. Není to snad poslání ženy? Vytvářet domov, bezpečný přístav pro domácí i příchozí? Zahřálo mě u srdce, jaké sny sní tyto moje přítelkyně. S úsměvem jsem pozorovala, jak se ládují bábovkou a hoří pro své sny. Beze snů se nedá žít.  

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autorka je spisovatelka Datum: 28. dubna 2022 Foto: Pixabay – ilustrační