Z této války si budu pamatovat slovo ALE. Používá ho prezident Zelenskyj stejně jako ostatní politici, ale i obyčejní lidé. „Ukrajina prožívá těžké časy, ALE pro ruského okupanta jsou ještě horší. Nepřítel nás ostřeluje a myslí si, že nás tím zlomí, ALE tohle nás nemůže zastavit! Nepřítel ničí naše krásná města, ALE my je znovu postavíme. Okupanti mají více vojáků, ALE my bojujeme za svou zemi. Určitě zvítězíme, ALE ještě musíme bojovat. Náš dům zasáhla střela, je to strašné, ALE žijeme a vyženeme nepřítele!“ To slovo zní v ukrajinštině stejně jako česky a zvláště pan prezident ho vyslovuje vždy s velkým důrazem. Je to „ALE“, které mluví o budoucnosti, dává naději, představuje perspektivy a budoucí plány. Nikdy mě nenapadlo, kolik toho v sobě může skrývat!
SOUVISEJÍCÍ – Příběh s otazníkem
Západní rozvědky potvrzují to, co Ukrajinci tvrdí již několik dnů: „Ruská invaze se zastavila na všech frontách, Rusko utrpělo těžké ztráty. Ukrajinský odpor zůstává stabilní a dobře koordinovaný.“ Okupanti nejsou schopni zaútočit (dobýt) na Kyjev ani na žádné jiné velké město. Vypadá to, že se postupně stáhnou jen na jihovýchod Ukrajiny, kde se soustředí zejména na přístav Mariupol, který se jim přes dlouhé obléhání a bombardování stále nedaří dobýt, a některá další města. Na zbytku území jsou schopni svádět jen lokální boje (za cenu velkých ztrát ve vlastních řadách). To, co sužuje ukrajinská města nejvíce, je dálkové ostřelování raketami (zejména z území Běloruska a z Krymu) a letecké bombardování. Nedokážou města dobýt, tak se je snaží co nejvíc rozbít. V Mariupolu není ani jedna nepoškozená budova, 80–90 % města je zcela zbořeno. Absurdní na tom je, že podle předválečných statistik byl Mariupol nejvíc proruským městem, prakticky všichni tam mluví jen rusky. Poněkud tak pokulhává Putinovo tvrzení, že chrání ruskojazyčné obyvatelstvo a osvobozuje ho od fašistů.
Demoralizace ruské armády pokračuje. Ukrajinci odposlouchávají telefony vojáků, když volají domů. Vojáci mluví o ztrátách („z 80 nás zbylo 20“), o hladu, o rabování, o tom, že důstojníci na ně kašlou, o tom, jak se chystají vzájemně si prostřelit nohy, aby se dostali do nemocnice a nemuseli bojovat, o plánech nechat se zajmout… Mnozí se snažili dezertovat. Ruská armáda ale už má jednotky, které jezdí na konci vojenských kolon a případné dezertéry střílejí (i o tom mluví v telefonech). Zraněné vojáky po vyléčení vracejí do boje. Proto vzdát se do zajetí je pro ně nejlepší způsob, jak přežít. Při tiskových konferencích, které s nimi pořádají, děkují Ukrajincům za to, že vyléčili, že jim dávají najíst a chovají se k nim dobře – na rozdíl od jejich vlasti. U Oděsy se vzbouřila námořní pěchota – 600 vojáků se odmítlo vylodit, protože věděli, že by šli na jistou smrt (to vypověděl jeden z válečných zajatců). Totéž se stalo v Chersonské oblasti, kde se po vylodění 80 příslušníků námořní pěchoty odmítlo zúčastnit boje. V Mariupolu vzali do zajetí celou rotu ruských vojáků. Stále častěji také okupanti opouštějí techniku – prostě nechají bojová vozidla či děla stát na poli a utečou. S jarním táním se také množí případy, kdy ruská technika uvízne v bahně a už nevyjede. Putin se chystá ztráty svého vojska kompenzovat až 40 tisíci dobrovolníků ze Sýrie. Podle ukrajinské rozvědky syrijští dobrovolníci mají v úmyslu dezertovat a dostat se do EU.
Prezident Zelenskyj už 2x navštívil raněné v nemocnici; při první návštěvě tam předal vyznamenání vojákům, podruhé navštívil holčičku, která byla zraněna, když vlastním tělem chránila malého bratříčka. V době, kdy se ho nepřátelé snaží zabít, je to od něj hrdinský čin.
Okupanti zničili spoustu církevních budov, často vzácných historických památek – kamenných i dřevěných pravoslavných chrámů a klášterů, řkc kostelů, protestantských modliteben, ostřelovali i mešitu v Mariupolu. Tyto objekty často slouží jako útočiště pro lidi a při ostřelování tam bývají oběti.
Šestiletý kluk se rozhodl, že věnuje ozbrojeným silám Ukrajiny svůj dron, po kterém dlouho toužil a pak ho dostal od táty (pomocí dronů Ukrajiny velmi úspěšně ničí kolony ruské techniky; ovšem asi to jsou dost jiné drony, než má chlapeček) a jedenáctiletý kluk v noci utekl z domova a šel se nechat zapsat do řad teritoriální obrany města. Tam mu poděkovali, „zapsali“ ho, dali mu podržet samopal, vyfotili se s ním a poslali ho domů s tím, že ho povolají, až bude třeba. Do boje s okupanty je zapojen celý národ bez ohledu na věk a pohlaví.
Odkud beru informace? Z on-line vysílání Ukrajina 24 online (https://www.youtube.com/watch?v=IgSn1Z2rq6E), z TV kanálu Belsat (https://www.youtube.com/watch?v=yuOOhy6M81c), ze Svobodné Evropy ukrajinské (https://www.radiosvoboda.org/z/16697) a běloruské (https://www.svaboda.org/z/16621) a z dalších nezávislých médií, která mají své zpravodaje na místech bojů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 21. března 2022 Foto: Twitter – prezident Zelenský v nemocnici
1 Komentář
pavel v
Při svých 80. narozeninách dával Zdeněk Svěrák rozhovor v rozhlase, a už nevím při jaké příležitosti se přiznal, že podléhá citům a když se dívá na film, při určitých situacích brečí. Říkal, že dříve se za to styděl, ale dnes tomu dává volný průběh. Také já jsem při četbě o tom šestiletém klukovi brečel. Jsem si vědom, že tato událost nemusí být pravdivá, ale také může. Jako šestiletý kluk jsem běhal s kamarády po lese a stříleli jsme po pomyslných nacistech.