Natáčejí nejčastěji sami sebe – jak hrají počítačové hry, jak se líčí, jak tráví běžný den. Youtubeři. Do kin minulý týden vstoupil dokument Nejsledovanější mapující rok života šesti z nich a znovu rozdmýchal debatu nad stále ještě poměrně novým fenoménem internetové zábavy.
Youtubeři nabízejí mnohem osobnější a civilnější přístup, než na jaký jsme zvyklí z klasických sdělovacích prostředků. A na jejich publikum to platí – stále více lidí jim dává přednost před televizí. Internet divákům umožňuje namíchat si program na míru, efektivněji filtrovat, co je zajímá. Navíc s youtubery se dokáží snadněji identifikovat, vždyť jsou přeci jedněmi z nich. Vnímají je spíš jako kamarády, byť se jedná o jednosměrný vztah. Fanoušci ví, v kolik hodin jejich oblíbení tvůrci ráno vstávají, jaká je jejich oblíbená značka kosmetiky, kdy se narodili. Kromě videí na YouTube bedlivě sledují i jejich profily na ostatních sociálních sítích. Mají tak nepřetržitý přísun informací z jejich soukromí. A čím hlouběji do jejich životů vidí, tím více jim důvěřují.
Mnozí youtubeři se stali celebritami, aniž by opustili zdi svého pokoje. Ne nadarmo se řadí mezi nejvlivnější influencery (z anglického influence – ovlivňovat, mít vliv). Řeknou vám, co jíst, co si oblékat, co poslouchat, kam cestovat, kde nakupovat… Sponzorované produkty do svých videí vkládají tak zručně, že často ani nepoznáte, že sledujete reklamu. Vznikají sponzorovaná videa odkazující na módní značky, služby cestovních agentur i tavené sýry.
[adrotate banner=“28″]
Spousta „velkých“ youtuberů se stala pouhými reklamními nosiči bez hlubší přidané hodnoty. Jsou ale i tací, kteří si svůj potenciál dobře uvědomují a snaží se s ním v rámci možností moudře naložit. Mnoho videotvůrců v poslední době přišlo na to, že jejich diváci hladoví po hlubších tématech, než jen po vtipných skečích nebo návodech na chic líčení. A tak začali do kamery vyprávět o svých životních filozofiích, o zákonu přitažlivost, síle pozitivního myšlení a jiných alternativních trendech. Je fascinující a zároveň trochu děsivé sledovat, jaký dopad tato videa mají na životy jejich diváků. Stačí si jen pročíst komentáře. Lidé hledají smysl života a s vděkem hltají vše, co jim alespoň zdánlivě odpovídá na jejich otázky.
Proto je velká škoda, že na internetu veřejně nepůsobí víc křesťanů. Na YouTube najdeme řadu kázání v češtině, ale jen málo neformálních videí s křesťanským podtextem. Videí, která by ukazovala, že život s Ježíšem je nejen normální, ale i atraktivní. Existuje málo křesťanů ochotných otevřeně sdílet svůj život s ostatními. Není to jednoduché, chce to odvahu. Když na internetu zveřejníte video, automaticky se vystavujete potenciálnímu zesměšnění a útokům nenávistných komentářů. Nicméně otevřenosti, transparentnosti a opravdovosti si na druhou stranu dnešní doba cení nejvíc.
Vyrůstá generace, kterou jen těžko zaujmete pouliční evangelizací. Tím, že si stoupnete s transparentem na náměstí a do mikrofonu začnete předčítat verše z Bible nebo mluvit o Ježíšově lásce. Pro tuto generaci se takovou ulicí stal internet – YouTube, sociální sítě, blogy. Ty jsou u nás zatím bohužel téměř nezoraným pole, a přitom nabízí spoustu možností, jak mladým lidem představit křesťanství atraktivní formou. Chybí tu kreativní křesťané, kteří by se odvážili jít s kůží na trh a místo reklamy na Adidas udělali kampaň na Ježíše. A světu kromě recenze na nové cool botasky nabídli i smysl života.
Kristýna Gillíková
