Islámábád – Nejenom křesťanský, ale též muslimský Pákistán se v pátek rozloučil s misionářkou Ruth Lewisovou. Pohřeb se konal v jejím rodném Karáčí, kde tato řeholnice po jedenapadesát let pečovala o mentálně postižené. Pákistánská vláda jí posmrtně udělila nejvyšší občanské vyznamenání „Sitara-e-Imtiaz”.
Sestra Ruth Lewisová založila v roce 1969 spolu s dvěma dalšími spolusestrami (Gertrude Lemmensovou a Margaret D’Costa) středisko pro postižené děti, nazvané “Dar-ul-Sukun”, Dům lásky. Více než půl století se v něm věnovala dětem a dospívajícím, které jejich rodiny opustily, protože je považovaly za “zrůdy” kvůli jejich deformitám. Františkánská řeholnice se stala jejich matkou a neúnavně pracovala na utváření jejich osobnosti. Kupříkladu naléhala na jejich zapojení do sportu a umění, takže někteří z jejích svěřenců získali různá ocenění na paralympiádách.
Práce sestry Ruth přesáhla hranice katolické církve do té míry, že se jí podařilo obdržet státní finanční podporu pro chod střediska, jinak závislého na darech. Již za života obdržela různá vyznamenání – města Karáčí (2014) a guvernéra jihopákistánské provincie Sindh (2018), která poukazovala na její sociální službu, zaměřenou na inkluzi bez jakékoli diskriminace.
Tato “Matka zapomenutých” zemřela ve čtyřiasedmdesáti letech, 20. července, po krátké hospitalizaci v důsledku nákazy koronavirem, kterým se ve středisku infikovalo 21 dětí.
Zpráva o jejím úmrtí vyvolala v Pákistánu velký ohlas a kondolovaly k němu různé osobnosti veřejného života. “Budeme stále vzpomínat na velkorysý přínos matky Ruth naší společnost a vážit si ho”, prohlásil tiskový mluvčí guvernéra provincie Sindh. Dcera bývalé premiérky Bénazír Bhuttové, Ásifa Zardáriová Bhuttová, smrt katolické misionářky označila za “tragickou ztrátu” pro středisko v Karáčí i všechny občany města.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 27. července 2020 Foto:
3 Komentáře
David
Pokud je to humanitární pracovnice, která nešíří v dané zemi evangelium, jistě bude úřady oslavována. Pokud by však působila misijně mezi muslimy, domnívám se, že by skončila jako stovky pákistánských křesťanek.
Jitka :)
Co když její evangelizace spočívala hlavně v obrovské nezištné lásce k bližním, které svět odmítl a tak možná i jiní lidí různých náboženství a nevěřící, začali uvažovat o tom, že na křesťanství přeci jenom něco bude?
David
Křesťanská charita byla spojena i se zvěstováním Kristova poselství. Nelze to oddělit. Nevím, kolik obrátila naše sestra v Krista muslimů, ale vím kolik muslimů obrátili pákistánští mučedníci. Nesnižuji její aktivitu, pouze reaguji na to, proč pákistánským muslimům nevadila.