Ulánbátar/Vatikán – Papež František by rád navštívil Vietnam, není si však jistý, zda se mu to podaří. Řekl to dnes při rozhovoru s novináři, kteří ho doprovázeli z Mongolska zpět do Vatikánu. Nejvyšší představitel katolické církve přiznal, že kvůli problémům s chůzí se mu cestuje s obtížemi. Návštěva Mongolska ho však uspokojila a doufá v další zlepšení vztahů s Čínou, vyplývá z přepisu rozhovoru, který zveřejnila vatikánská média.
Podle papeže vztahy s Vietnamem, kde se hlásí ke katolictví sedm procent obyvatel, což je zhruba sedm milionů lidí, se v posledních letech vyvíjejí pozitivně. Na konci července Vietnam, kde vládne komunistická strana, souhlasil, aby v zemi působil papežského vyslance. „S Vietnamem je dialog otevřený, se svými klady a zápory, je otevřený a pomalu postupuje,“ řekl novinářům papež.
SOUVISEJÍCÍ – Papež se v Mongolsku setkal se šamany, mnichy či pravoslavným knězem
František by tuto asijskou zemi rád navštívil, připustil ale, že se mu to nemusí podařit. „Pokud nepojedu já, tak Jan XXIV. zajisté ano,“ řekl s narážkou na možné jméno svého nástupce. Pontifik Jan XXIII. je znám jako papež míru kvůli svému působení při krizi na Kubě v říjnu 1962, kdy hrozil konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi – USA a Sovětským svazem. Jana XXIII. v dubnu 2014 prohlásil František za svatého.
Současná hlava katolické církve, které je 86 let, přiznala, že pro ni už není kvůli problémům s chůzí „tak lehké cestovat, jak na začátku“. Naplánovaná je návštěva Marseille na konci září a papež mluvil také o cestě do Kosova či do rodné Argentiny poté, co se v latinskoamerické zemi uskuteční letos v říjnu prezidentské a parlamentní volby.
„S výsledkem jsem spokojený,“ řekl papež o návštěvě Mongolska. Cílem podle něj bylo podpořit místní katolíky, kterých je méně než 1500, a poznat tamní kulturu a lid. V Mongolsku byl František od pátku.
Dalším výrazným tématem cesty byly vztahy se sousední Činou, se kterou nemá Vatikán oficiální diplomatické styky a se kterou v roce 2018 Vatikán uzavřel dohodu o jmenování biskupů. „Osobně mám velký obdiv pro čínský lid,“ řekl papež. Chce pokračovat s Pekingem v dialogu, aby si lidé v Číně nemysleli, že katolická církev „závisí na jiné cizí mocnosti“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí dnes uvedl, že Peking má „pozitivní přístup“ ke zlepšování vztahů s Vatikánem, se kterým má otevřené komunikační kanály, uvedla agentura AP. Podle médií však čínští katolíci a biskupové, vyjma těch z Hongkongu, nemohli vycestovat na nedělní mši a setkání s papežem.
Papež se také vrátil ke svým slovům, která pronesl k mladým ruským katolíkům v srpnu. Tehdy je vyzval, aby si uvědomili, že jsou dědici „velké ruské říše“. To vyvolalo velkou nevoli na Ukrajině, která čelí ruské invazi, i v jiných postsovětských státech, kde byl výrok interpretován jako podpora imperialistické velkoruské myšlence. „Nemyslel jsem na imperialismu, když jsem to řekl, mluvil jsem o kultuře,“ řekl papež. Přiznal, že některé okolnosti výroků mohly být nešťastné. Ruské kulturní dědictví je podle něj „velmi dobré, velmi krásné“; František se přitom zmínil například o spisovateli Fjodoru Dostojevském.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 4. září 2023 Foto: Wikimedia Commons – papež František
