Pavel Ćerný: Náboženská „svoboda“ v putinovském Rusku

Vícekrát médii prošly různé zprávy o omezování náboženské svobody nepravoslavných křesťanů v Ruské federaci. Nejdříve to zasáhlo různé zahraniční misijní společnosti a později začaly být omezovány svobody protestantských i římskokatolických křesťanů. Jako by se putinovské Rusko mělo stát pouze doménou ruské pravoslavné církve, a to v silném spojení se státem. Přitom je známo, že země je velmi sekularizovaná a bohoslužeb se zúčastňuje v různých oblastech pouze 5–10 % obyvatel.

V Rusku nezůstalo jen u omezování křesťanů jiných konfesí a zahraničních misijních organizací. V loňském roce byla zakázána společnost Svědků Jehovových jako extremistická organizace. Z hlediska křesťanské věrouky nejsou Svědkové Jehovovi reprezentanty církví. Přesto se mezi církve hlásí a např. v ČR jsou jako jedna z církví evidování. Ano, jsou zde problémy např. kolem transfúze krve, ale Svědkové Jehovovi nejsou žádnými extrémisty, a to politicky ani používáním násilných metod. Většinou žijí pokojně svůj život, studují Bibli, svědčí rozdáváním časopisu „Strážná věž“ a vedou rozhovory s lidmi. Podle údajů jich je v celém Rusku na 150 tisíc. Stát se pustil do jejich pronásledování a začal perzekuovat prvních sedmdesát lidí. Problém eskaloval tento týden, když byl po svém zatčení na šest let odsouzen do vězení dánský jehovista Dennis Christiansen, který se do Ruska před několika lety přiženil.

Je zřejmé, že to není pouze nedopatření a politováníhodný omyl. Ještě mnozí pamatujeme pronásledování křesťanů v době před perestrojkou v druhé polovině 80. let. Zdá se, že tyto časy se opět vracejí. Nyní jsou na řadě Svědkové Jehovovi, potom budou následovat další církve. Agresivní ateismus marx-leninského střihu nebyl vymýcen. Rád bych věděl, zda se utlačované náboženské menšiny zastane Ruská pravoslavná církev. Jestli nikoli, může být jednou na řadě i ona sama. Je otázkou času, kdy začne být něčím nepohodlná. Ruská federace má s porušováním lidských práv a náboženských svobod na co navázat a uvést do praxe. Je zřejmé, že jí to nebude k dobrému hospodářsky, politicky a ani morálně.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?

 

Autor je kazatel Církve bratrské a bývalý předseda Ekumenické rady církví v ČR Foto: Wikimedia Commons – Vladimír Putin

 

Tags: ,

3 Komentáře

  1. Ruskou vládu se snaží odstranit USA i EU. Pokud věřící nebo představitelé církví v Rusku pracují stejným směrem, pak se k nim stát bude chovat jako ke kolaborantům s cizí mocí.

    Odpověď
  2. Každý občan v civilizovaném a demokratickém světě má právo zastávat svůj společenský a politický názor a volit tak, jak chce. A to i v případě, že se tento názor liší od oficiální ideologie. V Rusku nejsou pronásledováni jen jednotlivci s některým odlišným názorem, ale přímo celé křesťanské církve a organizace. To vše svědčí o tom, že lidé si tamo demokracii a svobodě mohou pouze zdát. V současné chvíli nastolený trend omezování náboženské svobody jiných církví Pravoslavné církvi v Rusku vyhovuje, ale to nemusí dlouho trvat. Nacionalismus a imperialismus často požírá své vlastní děti. To se v Rusku stalo již vícekrát.

    Odpověď
  3. Všichni kazatelé v CB souhlasili s Chartou 77, ale žádný z nich ji nepodepsal, protože by přišel o státní souhlas. Možná by to tak nějak měli v Rusku dělat. Vývoj v Rusku za Putina je asi lepší než za Jelcina. Svrhnout režim by mohlo znamenat, že přijde ještě něco horšího. Také u nás můžeme být rádi za Zemana a Babiš si zatím počíná rozumně. S Drahošem v čele by vláda rozbíjela spolupráci ve V4.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář