Reakce na současné dění ve světě

Celý svět pomalu začíná čelit nepředvídané krizi. Jistoty mnohých jsou a budou otřeseny. Pýcha naší civilizace je vyzvána na souboj. V některých případech na boj o přežití. A spolu se všemi těmi zprávami, které se k nám dostávají, se pomalu vkrádá do podvědomí lidí strach. Chci teď pominout konspirační teorie, falešné zprávy, hádky o to, kdo za to může, i co se dalo ještě udělat líp, abychom tomu zabránili. V tom všem zmatku, který ještě nějakou dobu potrvá, je jedna jistota – Kristus.

Na stovkách míst v Božím Slově je napsáno, abychom se nebáli. Bůh nám nedal ducha strachu (2. Tim 1:7). Řekl, že kdo se mu poddá, od toho ďábel uteče. A kdo se k Bohu přiblíží, k tomu se přiblíží i On. (Jakub 4:7-8). A z těch mnoha a mnoha zaslíbení v Písmu vidíme, jaký je jeho plán pro jeho lid (např. Žalm 91 a 46). Bůh stojí na naší straně. A když je On s námi, kdo proti nám?!

Pán Ježíš Kristus je jistotou a nepohnutelným základem lidského života v každém čase. Ať už žijeme v pohodlí, zaopatření a povýšenosti naší západní civilizace nebo právě i v těchto časech, kdy jsou naše přirozená bezpečí otřásána. Bible říká, že On se nemění. Je stejný včera, dnes i na věky (Žid 13:8). Každý člověk, který Krista vyzná jako Pána a uvěří ve svém srdci, bude spasen (Římanům 10:9-10). V Janově evangeliu čteme, že On nám dal moc stát se Božími dětmi (Jan 1:12) a že každý, kdo uvěří, má v Synu – Ježíši Kristu – věčný život (Jan 3:15-16). Další místo (Jan 11:25) mluví o tom, že i když člověk zemře tady na zemi, bude přesto žít dál. Ano, každý z nás byl stvořen jako věčná bytost. Naší pozemskou smrtí život nekončí. Oběť Ježíše Krista na kříži ukazuje na bezbřehou Boží lásku k nám. Římanům 5:8 popisuje, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Každý člověk zhřešil a vlastní silou se nemůže přiblížit Bohu (Římanům 3:23).

Právě proto, že se nikdo z nás nemůže sám od sebe zbavit hříchu – tedy nepřekročitelné propasti mezi námi a Bohem – musel Pán Ježíš zemřít, aby každý z nás mohl tu propast překonat. On je jediná cesta k Bohu a v nikom jiném není spasení (Skutky 4:12). Jen dokonalá oběť toho, který nepoznal hřích (2. Korintským 5:21), je schopná smýt naše hříchy. Jeho oběť vystavěla věčný most přes propast hříchu a každý kdo chce, může po něm přejít. Bible tuto zkušenost nazývá novým narozením (Jan 3:3-6, 2. Korintským 5:17). Bůh dává každému z nás možnost začít nový život. Nový začátek s „čistým štítem“. Pokud kdokoli z nás přijme Kristovu oběť a přejde ten most, narodí se do Boží rodiny, stane se Božím dítětem (Jan 1:12-13). Bude mít přístup k Otci, bude s ním smířený (2. Korintským 5:18). Nikomu z nás Bůh nedal život proto, abychom byli otroky. On nám dal život, aby s námi mohl mít vztah – přátelství – partnerství. Miloval nás tolik, že za nás dal svého Syna (Jan 3:16), vzkřísil ho z mrtvých. Kristus porazil smrt a právě díky tomu můžeme my mít věčný život. Toto je dobrá zpráva. Toto je EVANGELIUM.

Co se tedy teď bude dít dál?

Bouře, kterou vidíme v současném světě – a teď nemyslím jen ten virus – není bouří jen ze zdravotní, ekonomické nebo jakékoli jiné přirozené stránky. Je to v prvé řadě bouře duchovní. Nicméně nemějme strach! Stůjme na Božím slově. Na Jeho zaslíbeních. Když letadlo vletí do bouře, pilot se nemůže orientovat dle svých smyslů. Jediná pomoc k orientaci jsou přístroje a pilot se na ně musí plně spolehnout. Boží Slovo je naším přístrojem. Bůh nikdy neselhal a nikdy neselže. Navíc historie nás učí, že každé „otřesení“ lidské pýchy si náš Pán dokázal použít. I přes to, že se satan snaží, jeho skutky jsou předem odsouzeny ke zmaru. On je sice silný nepřítel, pokud se s ním snažíme bojovat sami, ale na naší straně stojí někdo, kdo je nesrovnatelně silnější. Někdo, kdo už ve skutečnosti ďábla porazil. S poraženým nepřítelem se musí podle toho také zacházet. Ježíš přišel, aby nám dal život, ďábel přišel, aby kradl, zabíjel a ničil. (Jan 10:10)

Jako křesťané máme úkol. V Markově evangeliu je napsáno: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Marek 16:15). V následujících verších se mluví o tom, že věřící budou vzkládat ruce na nemocné a ti budou uzdraveni. List Římanům mluví o tom, že stvoření horlivě očekává zjevení Božích synů (Řím 8:19). Věřím celým srdcem tomu, že v následujících časech uvidíme hlad po Bohu. Mnozí přijdou k Pánu. V životě je totiž jediná jistota a tou je Ježíš Kristus. O vše ostatní můžeme přijít ve vteřině. Jako křesťany nás „čeká práce“. Buďme zodpovědní, v přirozených věcech dělejme vše moudře, připravme se. Kažme evangelium, buďme světlem našim sousedům, známým a bližním. Vedle hrůz, paniky a strachu je tu spravedlnost, pokoj a radost našeho Pána. Světlo nikdy nebude pohlceno tmou.

„Kniha tohoto Zákona ať se nevzdálí od tvých úst, ale přemítej o něm dnem i nocí, abys pečlivě dodržoval vše, co je v něm psáno. Tehdy budeš mít na svých cestách úspěch a tehdy se ti bude dařit. Přikazuji ti: Buď silný a statečný, neboj se a nestrachuj, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“ Jozue 1:8-9

„Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: „Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám.“ Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost. Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového. Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.

Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka. Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno. Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou, dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.“ Žalm 91.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

Autor: Vojtěch Kolinger   Datum:  17. března 2020  Foto: Wikimedia Commons – ilustrační

Tags:

2 Komentáře

  1. Jaký je to velký protiklad. Lákavou krásu zasněžených a nebetyčných hor jsme nuceni zaměnit za karanténu ve stísněných a uzavřených místnostech. Stejně jako naše touhy a vidiny něčeho lepšího z druhého konce světa. Posledními módními výkřiky na obdivovaných tělech „zkrášlených“ přísnou dietou jsme se stali uboze zranitelnými a zachraňují nás ti, jejichž identita, statečnost, obětavost a vyčerpání je skryta pod ochrannými obleky a rouškami. Po železnicich přepravujeme nenápadně k východu další potenciální smrt. Oceány jsme zamořili plastovými odpadky. Ještě je toho málo, co jsme dál schopni vymyslet?

    Odpověď
  2. Je psáno : 14Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého. 15Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. 16Neboť všechno, co je ve světě — žádost těla, žádost očí a prázdná chlouba života — není z Otce, ale ze světa. 17A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost.

    Jsme tedy s jediným Bohem anebo s tímto světem ???

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář