…a taky být super nemusí. Ale o tom se mezi námi křesťany až tak nemluví. V oblasti sexu povídáme a píšeme především v souvislosti s předmanželskou čistotou, případně s pornografií. A to mnohdy může vyvolávat dojem, že jsou to jediné oblasti, které jsou v sexuálním životě křesťanů nositelem problémů a starostí. Jakoby platil vzorec, že pokud se s partnerem před svatbou sexuálně nestýkáte a nesledujete porno, v manželském sexu vám to bude určitě klapat.
Méně se věnujeme tomu, že mezi manželi se někdy objevuje sexuální nesoulad. Že ani křesťanům se nevyhýbají sexuální dysfunkce, že máme různé úrovně libida, odlišné vědomosti a představy o sexu i na základě kvality sexuální výchovy v rodině, že nás ovlivňují traumatické sexuální zážitky (znásilnění, sexuální obtěžování).
A tedy se například může stát, že žena je po svatbě zklamaná z toho, že zatímco ona by chtěla sex každý den, manželovi stačí jednou měsíčně. Nebo že muž vyvrcholí do 2 minut od začátku soulože a pro ženu se ze společných intimních chvil brzy stane nudná záležitost. Že žena není schopna pohlavního styku kvůli jeho bolestivosti. Nebo že po nějaké době, kdy jeden z partnerů nedosahuje orgasmu, se specializovaným vyšetřením přijde na to, že ho opačné pohlaví vlastně vůbec nepřitahuje.
Ve své psychoterapeutické praxi jsem se setkala se zkušeností, kdy v novém křesťanském manželství nastaly sexuální potíže. Pohlavní styk nebyl možný. Po čase se žena bez jakéhokoli pokusu o řešení tohoto problému rozhodla manželství ukončit rozvodem. Slyšela jsem i mnoho jiných příběhů, ve kterých jsou křesťané ze svého manželského sexuálního života zklamaní; nebo jsou šokováni tím, co se jednomu nebo druhému v sexu líbí; případně nejsou schopni se svému partnerovi odevzdat. Někdy to s jinými sdílejí, mnohdy se o tom ale stydí mluvit a doufají ve změnu, nebo v to, že si zvyknou a přestanou po lepším sexu toužit. Po čase frustrace a nenaplnění v sexuální oblasti třeba o sex nakonec ztratí zájem.
Je na místě zdůrazňovat, že obtíže v sexu se prostě můžou přihodit a že většina z nich je řešitelná. Někdy jen vzájemnou komunikací mezi partnery, jindy četbou odborné literatury, sdílením s druhými, pastoračním poradenstvím, psychoterapií, sexuologickou či jinou lékařskou pomocí. Sexuální reaktivita je totiž složitý proces, na kterém se podílejí jednak somatické děje (např. když chybí fyziologická reakce pro účinný sexuální vztah, což může být třeba absence dostatečné erekce), ale i množství psychologických faktorů. Promítá se do ní náš vnitřní život, dávné zkušenosti s nejbližšími vztahy (především v rodině), emoční zranění, nevědomé pocity k partnerovi atd.
Pamatuji si na klienta, který mi po roce psychoterapie nadšeně povídal o tom, že kvalita jejich manželského sexuálního života se po 8 letech vztahu rapidně zlepšila – že poprvé dosáhl vyvrcholení v situacích a polohách, ve kterých to předtím pro něho nepřipadalo v úvahu, ale po kterých naopak toužila jeho žena.
Musím podotknout, že nešlo o žádnou sexuální terapii, a zlepšení pohlavního života ani nebylo primárním cílem naší spolupráce. K uvedené změně ale došlo na základě zpracování vztahových témat tohoto muže – jeho traumatických prepubertálních sexuálních zážitků s vlastní chůvou, vztahu s přehnaně moralizující a puritánskou matkou (a absenci jakékoli zmínky o sexu v rodině), nevěry jeho první přítelkyně a následně nedůvěry vůči manželce. I tento příklad alespoň zčásti poukazuje na složitost lidské sexuality a na to, co všechno ji v psychologické rovině může ovlivnit.
Sex je krásným Božím darem. Pokud s ním jsme nespokojení, můžeme se buď smířit s jeho neuspokojivostí, nebo naopak hledat způsoby, jak ho zlepšit a jak se z něho začít těšit. Prokop Remeš v úvodním slovu ke knížce Tajemství milování píše: „(Sexualita) představuje jedinečné obdarování člověka od Boha. Obdarování, jehož účelem je nejen plodit potomstvo, ale i být zdrojem radosti a obohacení vztahu muže a ženy v biologické i psychologické oblasti.“. Pokud existují prostředky, jak zlepšit neuspokojivou manželskou intimitu, byla by škoda na tuto radost a obohacení vztahu rezignovat.
Autor: Viera Kliszová – psycholožka a terapeutka, psychologicke-poradenstvi.com , Ilustrační foto: unsplash.com
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
8 Komentáře
geras
Zůstal bych u nadpisu, myslím, že většinu nesouladů by sex před svatbou vůbec nepostihl a nevyřešil, pokud jde o hormonální změny po porodu, mentální a hodnotové proměny.
Pavel
Předmanželsky sex je ideal, ale má to skutečně svá úskalí. Se svou první ženou jsem předmanželsky sex neměl. Hned během svatební noci bylo jasné, že je nějaký problém. Při aktu cítila bolest, takže zůstala pannou až do doby, než ji za mě odpanil bývalý spolužák. po ročním manželství byl rozvod na stole. Co říci? Je to ideal, ale ne vždy to vyjde. Co doporučit?
Eva Hájková
Sex je něco, co už z podstaty věci většinou úplně dokonale nefunguje. Jako všechno, co je lidské. Od toho je tu láska, aby mírný manželský nesoulad v této oblasti překonala.
Kdo se žení (vdává) jen kvůli sexu, ten se pravděpodobně brzy rozvede. I přes existenci manželských sexuologických poraden a jejich vědeckých poznatků.
Ale pokud se někdo skutečně žení jenom kvůli sexu, pak je pochopitelně mnohem praktičtější vyzkoušet si to před svatbou.
Adam Hladky
Pokud někdo bere sex jako součást manželství, není od věci před realizací svatby zjistit, zda to bude fungovat. Protože pro většinu manželství je uspokojivý sex podmínkou nutnou, i když samozřejmě nepostačující.
Pavel
Ano, souhlasil bych. Láska vše překoná.
Jiří Kouba
Nic nemá takovou dynamiku změn v čase jako sex v manželství. To, co přijde třeba po porodu, nevyzkoušíte za svobodna – nejen na straně ženy, u té je to způsobeno někdy i nevratnými změnami hormonální rovnováhy. U muže je to zase psychosomatické – emočně je ženou odstaven do boční pozice a může být sebešlechetnější a sebevíc pomáhat, tak se to projeví, ony ty pudové funkce neznají moc ušlechtilou morálku.
Harut
Díky za článek, je podnětný. Komentáře chápu a rád bych dodal i za sebe, jako svobodny křesťan, že je to náročná oblast. Chci přesto povzbudit čtenáře, kteří jsou na tom podobně jako já, aby se vidali uzkou cestou a vešli uzkou branou a nic před uzavřením sňatku nezkoušeli. Bůh přece mluví, i v těchto pochybnostech můžeme získat odpověď. Může být ano i ne. Bude to klapat nebo nebude. Musíme duverovat Bohu, že pokud poslechneme Jeho Slovo, On se našeho vztahu zastane a vlije do sexualityn také své požehnání. Zajistí, že nás nás partner neomrzí a nebudeme se dívat nikam jinam. Také to bylo zmíněno – funkční sex je také výsledkem funkčního vztahu. Když někdo nedokáže nebo nechce si dát práci s budováním takového vztahu, pak je jasné, že to nebude fungovat, ikdyby k tomu měl pár sebelepší předpoklady a úspěšnou „zkušební jízdu“. Jedná věc je dobře začít, ale druhá je dobře pokracovat a dobře skončit. Přitom zkušební jízdu Buh nikdy neautorizoval, takže po ní nelze čekat Boží požehnání, ale naopak prokletí. Žena se pak snadno v manželství vůči muži sex. uzavre a plně se mu nevydá. Důsledek smilstva je také obměna roli. Muž nedokáže plně vstoupit do roli hlavy a vůdce ženy, zatímco žena má potíže s tím, aby může ovládala. Jsme zase v zahradě, kde jsme neposlechli Boha, přivedli si prokletí, narušili Boží rád a pak jsme vyhnání ven z ráje abychom nějak prezivali. Boží plán je dobry. Protože Bůh je dobrý. Můžeme mu duverovat! 💖
Karel Hradecký
Většina párů (i těch křesťanských kde je alespoň jeden křesťan) to nevydrží. Stejně jsem to nevydržel ani já. Teď už bych to nedělal. Ale slečnu jsem si vzal a jsme přes všechny patálie spolu skoro 50 let. Jsem ji od počátku vděčný za to, že mě „zachránila“ od předešlého vztahu k jiné slečně která mě převážně vydírala.