Praha – Věřící především z řad Ukrajinců žijících v Praze dnes zcela zaplnili kostel sv. Klimenta poblíž Karlova mostu. V chrámu, kde se scházejí řeckokatoličtí věřící, se všichni modlili za mír ve své vlasti. Ukrajinu nad ránem napadla ruská vojska. Lidé v pražském kostele zaplnili všechny lavice, další se vkleče modlili v zadní části chrámu na podlaze, mnozí přišli i s dětmi.
„Modlíme se za Ukrajinu,“ řekla ČTK ukrajinská maminka s malou holčičkou, která má na Ukrajině příbuzné včetně rodičů. V kostele byly nejmenší děti v kočárku, starší si hrály v zadní části kostela. V prostoru, jehož výzdobu dotvářejí tradiční ikony, hořelo množství typických úzkých svíček a liturgie dnes zněla v ukrajinštině.
SOUVISEJÍCÍ – Kardinál Duka bude sloužit mši za mír, zazní i liturgie v ukrajinštině
Lidé z vedení řeckokatolické církve ČTK řekli, že výraznější návštěvnost bohoslužeb v posledních týdnech v souvislosti s hrozícím nebezpečím na Ukrajině nezaznamenali. Věřící zejména ve sváteční dny zaplňují kostely do posledního místečka, řekl ČTK Milan Hanuš, generální vikář Apoštolského exarchátu, který v ČR sdružuje řecké katolíky.
V kostele sv. Klimenta, který těsně přiléhá ke Klementinu, se slouží bohoslužby v ukrajinštině pravidelně, vedle nich také ve staroslověnštině. „Staroslověnština je trochu latina východu, ať jsem Slovák, Rusín či Ukrajinec, staroslověnština je nám společná. Přes týden proto sloužíme mši ve staroslověnštině, sejde se méně lidí, žijeme v diaspoře, takže rozumí všichni. V neděli se pak slouží čtyři mše, dvakrát v ukrajinštině a dvakrát ve staroslověnštině,“ řekl Milan Hanuš.
Apoštolský exarchát je v ČR na úrovni římskokatolických diecézí, ač by se laikovi mohla řeckokatolická liturgie zdát podobná s pravoslavnou. Řečtí katolíci ale od doby schizmatu uznávají katolického papeže, zatímco pravoslavní nikoli. Hanuš uvedl, že množství řeckých katolíků, mezi nimi možná i Ukrajinci, chodí spíše do pravoslavných kostelů kvůli podobě obřadu.
Pražský kostel sv. Klimenta je hlavním chrámem Apoštolského exarchátu v České republice. Apoštolský exarchát v České republice vyhlásil papež Jan Pavel II. v roce 1996.
Ukrajinci ale historicky také do značné míry vyznávají pravoslaví. Hanuš to připisuje tomu, že pravoslavná církev byla podporovaná komunistickým zřízením. „Jak v tehdejším Československu, tak v Sovětském svazu,“ uvedl. „Statisticky bude více pravoslavných, ale praktikujících bude více řeckých katolíků,“ řekl ČTK farář od sv. Klimenta Vasyl Slivocký. Podle něj také Ukrajinci chodí do kostela pravidelně. „K nám chodí 80 až 90 procent lidí, kteří jsou ze západní Ukrajiny, tam je situace úplně jiná než na východě Ukrajiny,“ řekl.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. února 2022 Foto: Pixabay – ilustrační
