V těchto dnech si připomínáme vypálení Lidic nacisty a jedním ze statečných lidí, na které se neprávem zapomíná, byl i lidický farář Josef Štemberka. Ačkoliv byl jediným lidickým mužem, kterému nacisté nabídli volný odchod, raději zemřel po boku svých farníků.
Josef Štemberka pocházel z malé obce Pecka v Podkrkonoší, kde žil ve velmi skromných poměrech. Jeho otec byl domácí tkadlec, matka mu zemřela v 11 letech, proto se musel při studiu na gymnáziu v Jičíně živit kondicemi a také přijímal milodary, poněvadž z domova nedostával žádné peníze. Jistě i toto krušné dětství přispělo k tomu, že myslel na chudé. Například krátce po vypuknutí II. světové války nakoupil velké množství dětského oblečení, protože chápal, že v těžkých časech se může potřebným hodit.
Podle svědectví jeho okolí žil kněz Josef velmi skromně, dalo by se říci skoro asketicky. Nekouřil, myl se studenou vodou, téměř nejedl maso a k večeři míval pravidelně hrnek mléka s krajícem suchého chleba. Byl upřímným českým vlastencem. Za války k němu přátelé chodili poslouchat zahraniční rozhlas (za to tehdy hrozil trest smrti) a diskutovat s ním o válečných událostech.
Vyšel vstříc kolegovi a zůstal knězem déle než musel
Otec Štemberka nebyl prvoplánovým hrdinou, v rozhodném okamžiku se ale zachoval jako odvážný muž. Přitom nechybělo moc a nacistické perzekuci se vyhnul. Osud tomu však chtěl jinak. V roce 1942 mu bylo 73 let a v Lidicích působil od roku 1909. Chystal se na odchod do své rodné Pecky, kde pro sebe a své sestry nechal postavit vilku a stěhování si naplánoval na konec května.
Jenomže jeho nástupce jej požádal, aby svůj odjezd o několik dnů odložil, protože on zatím nebyl připraven na převzetí zdejší farnosti. Kněz tak zůstal v Lidicích ještě 10. června, kdy nacisté obec vypálili a zavraždili všechny muže. Ženy a děti pak deportovali do koncentračních táborů. Štemberka byl v době obklíčení obce na zkoušce němčiny v Kladně a do Lidic se vracel pozdě. Přestože okolí bylo uzavřeno a nikdo nemohl ani vstoupit, ani odejít, Štemberka přesvědčil německé policisty, aby ho pustili do Lidic.
Velitelé nacistických komand mu jako jedinému lidickému muži nabídli milost a svobodný odchod. On ji však nepřijal a rozhodl se, že zůstane s ostatními muži, které jako duchovní zpověďmi a modlitbami připravoval na jejich osud, až do konce. Lidický farář zemřel spolu s nimi zastřelen u zdi Horákova statku. Ještě před tím byl nacisty opakovaně ponižován, zbit a dokonce i mučen.
V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy
V Bibli jsou zapsána tato slova Ježíše Krista: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ Těmi se řídil i kněz Štemberka, který prokázal velkou statečnost a lásku ke svým bližním, když odmítl milost z rukou katů a místo toho si dobrovolně zvolil smrt se svými farníky, které tak miloval. Takové lidi mějme ve velké úctě a važme si jich. Jejich oběť nám připomíná, že náš národ má mezi sebou řadu hrdinů. Jen často o nich prostě jen nevíme.
Tomáš Zdechovský
europoslanec za KDU-ČSL
Další informace je možné najít zde:
https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/vypaleni-lidic
