Zástupci tří světových náboženství v ČR vyzývají lidi k očkování

Praha – Oběti pandemie nemoci covid-19 si dnes v Praze připomněli čeští zástupci tří světových náboženství. Drželi minutu ticha za více než 36.000 zemřelých s covidem-19, vyslovili se pro překonávání názorových rozdělení společnosti a vyzvali k jednotě a podpoře protipandemických opatření včetně očkování.

Setkání se konalo na ministerstvu zahraničních věcí v Trauttmansdorffském paláci na Hradčanech. „Věřící ze všech náboženství i nevěřící by měli být v užším vzájemném semknutí, společně bojovat proti projevům stávající krize, hledat naději pro sebe i ostatní, překonávat rozdělování společnosti, aktivně vystupovat na podporu opatření pro ochranu života včetně očkování a dlouhodobě posilovat duchovní i fyzickou odolnost vůči této i dalším hrozbám,“ uvedl zvláštní zmocněnec pro holokaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Robert Řehák, který spolu s náboženskou iniciativou Společný hlas setkání uspořádal.

Na setkání vystoupili také kněz Tomáš Halík, vrchní zemský rabín Karol Sidon, biskup Václav Malý, patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta, farář pro menšiny Českobratrské církve evangelické Mikuláš Vymětal, šejch Milan Váhala, muslimský učitel Kristián Dembický, rabín progresivní židovské komunity David Maxa, docent religionistiky Zdeněk Vojtíšek či tajemník Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.

Ve společném prohlášení, které účastníci setkání na závěr přijali, vyzvali nejen věřící, ale i ty, kdo se k žádnému náboženství nehlásí, k jednotě. „Aby se nenechali ničím a nikým rozdělit, ale vedli rozhovor, navzájem se podporovali a dodržovali protiepidemická opatření chránící život včetně očkování,“ uvedli.

Iniciativa Společný hlas zastupuje tři abrahámovská náboženství – křesťanství, židovství a islám v České republice. Od roku 2010 organizuje setkání, přednášky, diskuse a akce pro mladé lidi. Na přípravě akce se podílel i zvláštní zmocněnec pro holokaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání ministerstva zahraničí. Abrahámovská náboženství jsou náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s Abrahámem, tedy zejména judaismus, křesťanství a islám, světová náboženství, která jsou přímo či nepřímo ovlivněna starověkým židovským náboženstvím.

Za celou dobu epidemie od začátku loňského března bylo v Česku zaznamenáno asi 2,47 milionu případů nákazy a zemřelo 36.061 lidí s covidem-19. Poslední měsíc epidemie slábne, panují však obavy z nové vlny v souvislosti s variantou omikron.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 31. prosince 2021 Foto: Wikimedia Commons – Tomáš Halík

Tags: ,,,,,

9 Komentáře

  1. Až budeme mít minimálně pod kontrolou covidovou epidemii, pak nám již nebude stát v cestě žádná moc, která by nám zabránila znovu se vrátit k našim starým, dobře zaběhlým zvyklostem. Je v tomto obrazu něco, co prezentuje alespoň trochu absolutní moc Boha? Nebo dokonce Bůh zklamal?

    Odpověď
      • Karel Krejčí

        To je možné, tito lidé nejen u nás, ale i v EU mají „zelenou“. To, co dříve normálně fungovalo je již překonané a pokud tedy něco již nevyhovuje, je třeba nahradit něčím novějším, pokrokovějším, ohleduplnějším, zkrátka celkově zapadající do nové a nastupující „spravedlivější“ doby. Snad by se právě prof. T. Halík měl pozastavit nad příčinami popravdě neutěšeného vývoje ve světě a přestat jej ne vylepšovat, ale skrze Písmo odhalovat jeho bezútěšnost, slepost, falešnost, povrchnost atd. Tato iniciativa poněkud koliduje s křesťanským „nedočkavým“ očekáváním druhého příchodu Krista. Proč ale, když lidé s podobným smýšlením jako prof. T. Halík iniciativou o prosazení nových pořádků dávají světu naději, že se vše obrátí k lepšímu? Kam tedy vlastně křesťané spěchají? Proč tedy vlastně – obrazně vyjádřeno – křesťané touží po co nejbližším opuštění potápějící se lodi?

        Odpověď
      • Karel Krejčí

        Ano, profesor Tomáš Halík odvážně bojuje a prosazuje nové pořádky. Není divu, vždyť ty staré již viditelně nemohou naplnit požadavky nové doby, doby, která konečně zasadí do dějin tohoto světa semena spravedlnosti, humanismu a odstraní války, chudobu, rozdíly mezi lidskými rasami a smaže narůstající rozdíly mezi bohatými a chudými. Naproti tomu se čím dál více ozývají netrpělivé hlasy, očekávající brzké „vytržení“ a druhý Kristův příchod. Proč tedy ti, kteří reagují na všeobecně narůstající napětí ve světě, umocněné covidovou epidemií, touhou po „vytržení“ a příkladně nečekají, až vzklíčí semena nových pořádků, které zasévá právě profesor Tomáš Halík? Proč onou touhou ve skutečnosti skrytě dávají najevo, co si myslí o nových pořádcích? 🙁

        Odpověď
      • Karel Krejčí

        Pane Molnáre, omlouvám se, ale ještě jednou zareaguji.
        Ani já nemám tak docela pravdu, když spojuji aktivitu prof. T. Halíka s novými pořádky. 🙂
        Ne, nejsou to nové pořádky, jsou stále stejné, beze změny, pouze v jiné podobě, jiném hávu, jiné reklamě, jiné upoutávce, odpovídající době.
        Vraťme se ale obrazně do doby, kdy si Ježíš vyvolil dvanáct apoštolů. Jistě ne náhodou byl mezi nimi Lukáš, původním „povoláním“ lékař. Ježíš si jej však nepochybně nevyvolil proto, že by byl špatný lékař nebo že by Petr a ostatní byli špatnými rybáři a nedokázali se sami uživit, ale naopak, že je pověří ještě něčím důležitějším, něčím ještě prospěšnějším – být opravdovými uzdravovateli a opravdovými rybáři.
        Ne, se zaváděním nových pořádků nemá pán tohoto světa problém a už vůbec ne strach. Důkazem je i kladný vztah světa k těmto aktivitám, jsoucí leckdy i náležitě vyzdvihovány a oceněny. Vládce tohoto světa však má strach z evangelia, které bylo Ježíšem předáno apoštolům a my jej máme předávat dál. Zde můžeme pozorovat opravdový strach toho Zlého, vyústěný do násilí, na které upozorňuje i pan Zdechovský v nedávném komentáři.

        Odpověď
  2. Václav Drozda

    Kdysi, za starých pořádků, nás učili, že v závěru dějin zde bude církev Nevěsta a církev Nevěstka.
    Nevěstka bude sjednocovat velká náboženství, bude se zabývat politikou a bude chtít vybudovat své království na tomto světě. Nevěstka bude věrna Písmu a Ježíši a bude Nevěstkou pronásledovaná.
    Zajímalo by mě, kam do těchto dvou kategorií zařadit nastupující nábožensko-vakcinační konglomerát.

    Odpověď
  3. V Rakousku už chtěj dávat těm kdo se nechá naočkovat 500 Euro asi si myslí, že každý jde koupit jako Jidáš.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář