Už mnoho let odebírám časopis Respekt a celkově vzato jsem za něj vděčný. A dokonce se značnou částí komentářů souhlasím. Proto jsem s velkou nelibostí našel krátké stanovisko v rubrice Respekt – Despekt na 6. straně čísla z 27. února. Co tedy sklidilo despekt, a proč se mi toto stanovisko nelíbí? Je krátké, takže ho ocituji v plném znění:
„Rada ČT nepřiměřeně podléhá tlaku konzervativního sdružení Aliance pro rodinu. To se pomocí stížnosti na novináře dožaduje prostoru pro názor hájící manželství pouze jako svazek muže a ženy. Rada by měla stížnosti odmítnout a novináře bránit, to se ale neděje.“
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Válčí se už rok
Názor, že manželství je „pouze svazek muže a ženy“ je všeobecně sdílen všemi kulturami celého světa a bylo tomu tak od nepaměti až do nedávné doby. I v naší zemi je velmi silná menšina občanů, kteří si myslí, že by to tak mělo zůstat. Patřím mezi tyto lidi také. Nemám nic proti tomu, že mě někdo považuje za konzervativce. Jsem ale radikál? Jsem radikál, protože si myslím, že manželství je svazek muže a ženy? Co je radikálního na zastávání názoru, který až donedávna převažoval? Paní Jochová z Aliance pro rodinu může přinést mnoho dokladů pro tvrzení, že nejzdravější děti vyrůstají v intaktních heterosexuálních svazcích.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
NOVINÁŘI ČT POD TLAKEM RADIKÁLŮ
Alianci pro rodinu šlo o to, aby zazněl náš hlas a naše argumenty. Právě tomu se ale snaží Respekt zabránit. Ideologie, která přeznačuje význam slova manželství, hlásá rovněž potřebu „diverzity“. Bohužel, z té jsou z nějakého důvodu vyřazeni konzervativci. Diverzita zkrátka platí jen pro někoho. Kdo s touto ideologií nesouhlasí, zřejmě musí být umlčen.
Alianci pro rodinu se vyčítá, že se „dožaduje prostoru“ pro nějaký názor. Znamená to, že pokud dejme tomu třicet procent lidí vidí manželství jako svazek muže a ženy, nemají tito lidé nárok na „prostor“, kde by mohli uplatnit své argumenty? Dále se ve stanovisku píše, že Rada ČT by měla novináře „bránit“. Propána, on na ně někdo útočí? V našich médiích je mnohem silněji zastoupena genderová ideologie – ochranu by potřebovali spíše ti, kdo ji nesdílejí.
Jestli tomu dobře rozumím, Rada ČT má pečovat o vyváženost. Má pečovat právě o to, aby zaznívaly i názory protistrany.
Jistě, je mi jasné, že nelze přistoupit na řešení typu „pět minut Židé, pět minut Hitler“. Na názoru, že manželství tvoří muž a žena, ale není nic, co by „podněcovalo k nenávisti“ nebo dokonce k násilí.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Ztratili jsme samostatnost
Vyzývám čtenáře, aby se zamysleli nad tím, proč mají určité kruhy tak silný zájem o umlčení těch, kdo hájí tradiční rodinu. V čem spočívá „radikálnost“ těchto lidí? Domnívám se, že řeč o „radikálech“ je jen nálepkováním. To má vzbudit nechuť k Alianci pro rodinu a vyvolat dojem, že s názory jejích příznivců ani nemá smysl se seznamovat, natož je vyvracet. Nálepka je mnohem rychlejší než argument.
Rád bych uvedl ještě jedno varování. Někteří z našich odpůrců nás obviňují, že pokud hájíme pojetí manželství jako svazek muže a ženy, musíme určitě být na straně ruského prezidenta Vladimíra Putina. Chtěl bych každého ujistit, že paní Jochová i já stojíme jednoznačně na straně Ukrajiny. Paní Jochová byla dokonce obviněna z toho, že je „placena“ z Ruska. Jsou to pomluvy. Pomluvy podobného typu mají předem vyloučit smysluplný rozhovor. Ano, nás, kdo jsme pro tradiční manželství a současně pro Ukrajinu, není mnoho. Považuji ale za pošetilé tyto lidi nějak antagonizovat.
Na závěr bych chtěl nás konzervativce trochu potěšit. Možná prohrajeme zápas o to, aby manželství zůstalo manželstvím. Za manželství budou považovány svazky dvou osob stejného pohlaví; pak přijde další stupeň: tzv. polyamorie patrně povede k tomu, že za manželství budou považovány svazky více osob, případně člověka s domácím mazlíčkem … a dál už má fantazie nesahá. Budeme-li chtít – alespoň mezi sebou – o těchto otázkách hovořit, můžeme použít termín „tradiční manželství“ nebo něco podobného. Někdy se prostě jazyk musí s podobnými politickými lapáliemi vyrovnat. V české literatuře druhé poloviny devatenáctého století bylo poměrně často frekventované slovo „soudruh“. Komunisté se tohoto vlastně hezkého slova zmocnili – a zničili ho. Když o někom dnes řeknete, že je to „soudruh“, je to považováno spíše za nadávku. Kdo by to byl ještě v osmdesátých letech minulého století řekl, že? Byli jsme zvyklí ze škol na „souško učitelko“, pamětníci, pamatujete?
To původní krásné slovo bylo tedy zničeno, ale nebylo zničeno přátelství, kolegialita, sounáležitost. I s „únosem“ slova manželství se nějak vyrovnáme.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 8. března 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
23 Komentáře
Karel Krejčí
Pane Drápale,
ve vší úctě k Vám, což myslím zcela upřímně, odporujete sám sobě. Na jedné straně publikujete a podporujete názory, které se nijak zvláště neliší nebo někdy dokonce podporují „hlavní mainstreamový proud“ a na druhé straně nesmlouvavě podporujete pouze něco, co je ale jako mnoho dalších a dalších věcí nezaměnitelnou součástí Boží vůle a Božího řádu. Stále kličkujete mezi Bohem a světem. V něčem jste vlažný nebo studený a v něčem horký.
Ještě jednou se omlouvám ani já nejsem dokonalý …
Petr Adamec
Snad by bylo dobře popsat širší souvislosti. Redaktorka ČT měla rozhovor se stoupenci manželství pro všechny (?). Aliance pro rodinu si ztěžovala, že nebyla pozvána a nemohl zaznít jejich názor. Rada ČT jim dala za pravdu. Vše poměrně korektní, ne? Trochu je zde divné, že asi aliance pro rodinu by měla do budoucna být vždycky zvána do úplně všech podobných pořadů, diskuzí? Jinak vyvine tlak, že jí bylo ukřivděno a bude požadovat, aby jejich názor zazněl. To je trochu bojovné a tlakové. A z aliance pro rodinu dělá jediného bojovníka za tradiční manželství, který se bude všude vyjadřovat. Chápu, že nějaký redaktor Respektu má pocit, že by rada měla spíše hájit před tlaky redaktory, než dávat prostor agresívní menšině. Rada ČT dala ovšem alianci za pravdu. Nezdá se mi, že je zde nějaký důvod k ublíženosti.
Myslím, že církev by se měla spíše snažit přesvědčovat široké vrstvy obyvatel, než agresívně bojovat s názor většiny na manželství. Za situace, kdy většina mladé populace manželství homosexuálů podporuje a zřejmě i většina populace celkově, je téměř jisté, že dříve nebo později k zákonné úpravě dojde. Hněvat se a agresívně bojovat asi nebude mít velký úspěch.
Dan Drápal
A v čem jsou postoje a projevy Aliance pro rodinu agresivní?
David Floryk
Milý pane Adamče, širší souvislosti to skutečně chtělo, škoda, že jste se s nimi před tím, než jste sedl k počítači, neseznámil. Jsou k mání např. zde, včetně onoho stanoviska Rady ČT:
https://alipro.cz/2023/02/17/tz-rada-ct-rozcupovala-aktivismus-nory-fridrichove-dala-za-pravdu-alianci-pro-rodinu/
Karel Dvořák
Nešlo o jeden rozhovor. Šlo o opakované propagování „manželství pro všechny“, aniž by byl dán prostor pro zastánce „tradičního manželství“. Veřejnoprávní televize by měla přinášet vyvážené zpravodajství a publicistiku, nikoli aktivisticky protežovat jednu lobbistickou skupinu (Jsme fér). Nevadí, že nedostala prostor právě Aliance pro rodinu. Vadí, že nedostal prostor protinázor. Proto Rada ČT musela dát Alianci za pravdu – šlo o celkem flagrantní porušení novinářské nezávislosti.
Mirek P.
Stačí si dohledat v archívu ČT zmíněnou reportáž – pořad 168 hodin, 12. 6. 2022. Opravdu je to spíše honička na poslance a osvětová akce „pokrokových“ novinářů, než vyvážené zpravodajství, jež má být funkcí veřejnoprávní televize.
Většina mladé generace se pro svou nezkušenost dá zmanipulovat k lecčemu – třeba k rozkulačování vesnic v 50. letech. A většinový názor společnosti těžko zjistíme jinak než referendem.
A to jsem k názorům na homosexualitu opatrný. Je to prostě něco, s čím nemám vlastní zkušenost ( jako třeba s jinými kontroverzními vlastnostmi ). Pokud ovšem paní v reportáži tvrdí, že s partnerkou vychovávají děti a nemají plná rodičovská práva, bylo by vhodné ji upozornit, že ona se svou partnerkou opravdu nejsou biologickými rodiči těchto dětí.
Václav Dostál
Umírněný postoj pana Mirka P. se mi líbí. Dovoluji si připomenout, že odlišná sexuální orientace zahrnuje bisexuály a transgender osoby. To jsou druhá dvě písmena ve zratce LGBT. Kromě toho existuí další druhy odlišné sexuáílní orientace. Jestliže tedy někdo chce uzákonit svazek dvou gayů nebo dvou leseb jako manželství, pak tím křivdí dalším orientacím! Naskýtá se ovšem otázka, zda máme být tak „spravedliví“ vůči všem těmto odchylkám bez rozdílu. Už uzákonění registrovaného partnerství s možností vychovávat děti je dost významným posunem proti dřívější praxi – platící až do 50. let. Manželství JEDNOHO muže a JEDNÉ ženy bych nenazýval „tradiční“ – protože bylo docela běžnou tradicí toto manželství prakticky ničit: např. nevěrou nebo týráním nebo obojím. Jako křesťan bych se neostýchal nazvat manželství jednoho muže a jedné ženy manželstvím podle Božího přání – ovšem se vším všudy: se vzájemnou úctou a s mimořádnou vstřícností. Taková vstřícnost může vrcholit sexuálním stykem. Naipak to však nefunguje a svazek ženy a muže se začne bortit. To píši jako člověk, který má zvláštní výsadu zanedlouho oslavit diamantovou svatbu, 60 let manželství bez hádek a sporů a přitom se vzájemným respektem obou osob.
Petr Adamec
Omlouvám se, pokusil jsem se popsat širší souvislosti, zkresleně. Jsem rád, že Aliance neprosazovala do debaty sebe, ale jiný názor.
Osobně si myslím, že by se křesťané neměli nechat zatáhnout do kulturních válek. Neprospívá jim to dlouhodobě. Boj s většinovou kulturou nemívá dobré výsledky. Kultura se musí měnit zezdola, evangelizací, vyučováním lidí atd. Pokud většinová kultura je nějaká, obtížně ji změníme politickým manévrováním nebo ostrými kampaněmi. V podobných kulturních válkách se většinou prosazují agresívní radikálové, kteří pak církev zatahují do situací, kde by být neměla. (např. vystoupení P. Piťhy) Jistě je lákavé, odpovídat agresívním aktivistům stejnou mincí, ale dlouhodobě to není řešení.
Je dost možné, že alianci pro rodinu křivdím. Že nevystupuje nijak agresívně. Nesleduji to. Viděl jsem ale nedávno vystoupení v TV debatě Jany Jochové, přišly mi dost agresívní, mírně podpásové a těžko takové, aby někoho přesvědčily. Pamatuji se před lety na kampaň proti sexuální výchově na školách – přišla mi tehdy docela vyhrocená, agresívní. Spíš příklad, jak by se to dělat nemělo. Církev dělá své celkově PR zoufale špatně. PR tohoto druhu ji fakt neprospívá.
Josef Bong
dlouholetý odběratel levicového plátku pro levicové intelektuály se diví, že tento publikuje levicové zhovadilosti…
Adam Hladky
a) „Paní Jochová z Aliance pro rodinu může přinést mnoho dokladů pro tvrzení, že nejzdravější děti vyrůstají v intaktních heterosexuálních svazcích.“
.. většina výzkumů tvrdí opak. A paní Jochová není vědec, ale demagog, který si ze všeho vybírá jen to, co se mu hodí
b) „za manželství budou považovány svazky ..případně člověka s domácím mazlíčkem“
.. Dane, opakováním této pitomosti jste se hodně shodil
pavel v
pro pana Adamce
Vy jste se podíval na problematiku stejnopohlavních párů širším pohledem, než byl jeden pořad Nory Fridrichové. A to je dobře. Souhlasím s tím, že křesťané by se neměli nechat zatahovat do kulturních válek.
Křesťanská myšlenka by se nikdy neměla prosazovat politickými, to jest mocenskými prostředky. Tedy ani zákony. Zákony přijímá občanská společnost, která je ze zásady nenáboženská. Správný postup je nejprve přesvědčit (osvětou) občanskou společnost a teprve poté prosazovat příslušný zákon. Je-li většinová společnost ateistická či nenáboženská, měli bychom přemýšlet, proč tomu tak je, kde se stala chyba, když před nějakými 200 lety zde byla většina lidí věřících. Já si myslím, že kamenem úrazu bylo zneužívání politiky (moci) pro náboženské účely. Zdá se mi, že se Jana Jochová vrací k chybám, které byly příčinou toho, že my musíme znovu přesvědčovat spoluobčany o biblických pravdách.
Petr Adamec
To D. Drápal: jak už jsem zmínil, debaty v TV nesleduji. Naposled jsem koukal s rodinou na televizi o vánocích na pohádky. Pamatuji se ale na TV debatu již před delší dobou J. Jochové o adopci dětí homosexuálními páry. Na poukaz na situaci homosexuálních párů, které vychovávají dítě a jeden z nich nemá rodičovská práva, Jana odpověděla, že jim jde o to, aby mohli s dětmi obchodovat… Dost mne to tehdy šokovalo. Přišlo mi to silně agresívní a podpásové. Ne jako rozumná debata.
Palenčar
Je tu konečne nadej že sa panu Drapalovi otvaraju oči?
Jakub Zaorálek
Ad Adam Hladký
Většina výzkumníků tvrdí opak?!?!
Takže vyrůstání se svými rodiči – heterosexuálním párem – dítěti škodí?
A safra.
Dan Drápal
pro Adama Hladkého: Výrok „Většina výzkumů tvrdí opak“ není zcela přesný. Přesnější by bylo „většina PUBLIKOVANÝCH výzkumů tvrdí opak.“ Výzkum, které dokazují, že nejlépe jsou na tom děti z intaktních heterosexuálních rodin, totiž mnohdy nejsou publikovány, a pokud jsou, tak je příslušný časopis bojkotován. Po aféře s panem Regnerusem mi bylo jasné, že nějakými statistikami už nemá cenu argumentovat.
P. Ašer
“Paní Jochová z Aliance pro rodinu může přinést mnoho dokladů pro tvrzení, že nejzdravější děti vyrůstají v intaktních heterosexuálních svazcích.“
Proč autor používá žargon apologetů samcoložníků a samicoložnic? Já se tedy rozhodně nechci nazývat ani nechci být nazýván “heterosexuálem”. Naprosto stačí, když se označím a budu označován jako sexuálně normální. Termíny “homosexuál” a “heterosexuál” totiž zavedl v 19. století Károly Mária Kertbény (původně Karl Maria Benkert) za účelem dekriminalizace trestného činu sodomie dle § 143 pruského trestního zákoníku. Tyto termíny tedy vznikly na obhajobu této sexuální deviace v objektu a nakonec otevřely cestu k normalizaci zmíněné deviace (dnes “moderněji” parafilie).
Termíny “homosexuál” a “heterosexuál” ovšem záměrně klamou veřejnost, která pak nabývá dojem, není žádný velký rozdíl, je-li někdo homo a někdo hetero, že je to jen takový banální rozdíl jako mezi levákem či pravákem. Přitom jde o rozdíl naprosto zásadní. Kdyby byli všichni striktně homo, lidstvo by vyhynulo během jedné generace.
V budoucnu by mohli stejnou apologetickou strategii použít třeba zoofilové a zavést po Benkertově vzoru obdobné řecko-latinské termíny “homospeciál” pro toho, koho přitahují jedinci stejného živočišného druhu (species), a “heterosepeciál” pro toho, koho přitahují jedinci odlišného živočišného druhu. A také by se jim takto při dostatečné dlouhodobé mediální masáži zřejmě podařilo veřejnosti vsugerovat, že mezi “heterospeciály” a “homospeciály” je jen nepatrný rozdíl v jejich sexuálních preferencích. Přitom ten rozdíl je propastný stejně jako mezi normálními lidmi a samcoložníky a samicoložnicemi. S jedincem odlišnéhom živočišného druhu je totiž a priori nemožné zplodit potomky naprosto stejně, jako je to a priori nemožné s jedincem sice stejného živočišného druhu, ale stejného pohlaví.
Jako křesťané bychom se tedy měli vyvarovat používání žargonu, který byl vytvořen k ospravedlnění a normalizaci sexuální deviace. Měli bychom se držet osvědčených biblických termínů pro tyto parafysicky sexuálně cítící a jednající osoby. Pro muže, co leží s muži v Novém zákoně máme již vytvořen termín “samcoložník” (ἀρσενοκοίτης), pro ženy ležící s ženami je možné vytvořit analogický neologismus „samicoložnice“ (θήλεοκοίτη (?).
P. Ašer
Ad pavel v
„Souhlasím s tím, že křesťané by se neměli nechat zatahovat do kulturních válek.“
To je zajímavé. Přitom do politických válek tak rád vstupujete, ač se vydáváte za křesťana. Měl byste si to ujednotit, abyste nebyl tak nekonsistentní.
Josef Bong
Tento web se jmenuje KRESTANDNES, což vytváří dojem, že nějak souvisí s křesťanstvím (křesťanským náboženstvím). Pokud tomu tak opravdu je, tak by si měli pisatelé i diskutéři uvědomit, že tzv. (slovy jistého ing. Klause) „homosexualismus“ (homopochody homopýchy, homomanželsví, propagace sex. deviací v médiích i ze strany politiků atd.) má hlavní cíl likvidaci křesťanského náboženství. Vedle tohoto hlavního cíle jsou ještě další zájmy které tento trend splňuje. Zájmy osob postižených sexuální úchylkou to ale v naprosté většině nejsou.
P. Ašer
“Už mnoho let odebírám časopis Respekt a celkově vzato jsem za něj vděčný. A dokonce se značnou částí komentářů souhlasím.“
Toto sebeodhalení konečně vysvětluje, proč autor tak dlouhodobě a zarputile pěje ódy na prý heroickou Ukrajinu a takřka anathematisuje obskurní Rusko. Majitelem Respektu totiž není nikdo jiný než nechvalně proslulý oligarcha a havlista Zdeněk Bakala, šéfredaktorem pak Sorosův pohůnek Erik Tabery. Nikoho tedy nemůže udivovat, že Respekt je u nás jednou z hlavních Sorosových hlásných trub. Udivuje mě spíše, že křesťanský autor může s povděkem nasávat ideje právě z takového zdroje a poté je zaobalovat do křesťanského roucha, aby snáze proklouzly do církve…
pavel v
Článek je nadepsán: Asi jsem radikál. Já se ptám: Kdo je radikál? Jak ho můžeme charakterizovat? Myslím, že radikálem je takzvaný majitel pravdy, totiž člověk, který nepřipouští, že by se mohl mýlit. I mezi křesťany mohou být radikálové. To když něco vyčtou z Písma a chtějí to použít jako důkaz. To je špatně. Nestačí jen litera (která zabíjí), ale je nutný Duch (správný výklad přečteného). A tak nikdo nemůže říci: „Já musím mít pravdu, protože svůj názor opírám o Písmo.“ Příkladem může být příběh o Ježíši a cizoložnici. V Písmu jasně stálo cizoložnice kamenovat. Ježíš ukázal, že to nemusí platit. Otázkou je, zda takové „opravování Písma“ měl v kompetenci pouze a jen Ježíš, protože byl Synem Božím. Můžeme i my, křesťané naší doby mírnit tvrdost Písma? Podle mého názoru ano. Byla nám totiž dána moc, zváti se Božími dětmi. Podmínkou je, že naše jednání musí být diktováno láskou.
Dnes, na rozdíl od doby apoštola Pavla víme, že si člověk homosexuální orientaci nevybírá a že život s touto orientací je těžký. Proč těmto lidem ještě znesnadňovat jejich úděl? Proč z nich dělat vyvrhele? Ano, jsou mezi nimi ničemové, ale to mezi námi taky. Nemůžeme ty lidi hodit do jednoho pytle. Jistě jsou mezi nimi lidé dobří. Děti s odlišnou sexuální orientací se mohou velice snadno stát obětí šikany. Předcházejme tomu. Ať škola o těchto věcech informuje a učí, že homosexuálové si zaslouží důstojnost jako každý člověk.
P. Ašer
Ad pavel v
Napsal jste:
“Myslím, že radikálem je takzvaný majitel pravdy, totiž člověk, který nepřipouští, že by se mohl mýlit.“
Tak to si myslíte chybně. Radikálem je totiž ten, kdo jde až na kořen (lat. radix) věci. Radikálem je tak Bůh, který jde v očistě světa až na kořen zla (Mal 4:1; Mt 3:10), radikálem je Ježíš, který jde též na kořen a vysvobozuje ne z jednotlivých zel, ale odstraňuje kořen těchto zel – hřích (J 8:32.34), radikálem je ap. Pavel, který vidí kořen mnohých nerozumných a škodlivých tužeb v milování peněz (1 Tm 6:10). Radikálem je tedy ten, kdo je důkladný, kdo nezůstává na povrchu a nesnaží se pouze o kosmetické změny.
Napsal jste:
“Otázkou je, zda takové „opravování Písma“ měl v kompetenci pouze a jen Ježíš, protože byl Synem Božím. Můžeme i my, křesťané naší doby mírnit tvrdost Písma? Podle mého názoru ano.“
Ne, nemůžeme, poněvadž Ježíš sice v případě cizoložnice přikázání Tóry zmírnil milosrdenstvím (bylo to však jen ad hoc, ne že by přikázání „nezcizoložíš“ zrušil, neřekl, že by se tak napříště mělo přistupovat ke všem cizoložnicím), v případě přikázání „nezavraždíš“ ho však naopak enormně zpřísnil, poněvadž soudu má být vydán již nejen vrah, ale už i ten, kdo se na svého bratra jen hněvá. Ten pak, který svého bratra nazve bláznem, je hoden rovnou ohnivé gehenny (Mt 5:22). Stejně Ježíš zpřísňuje přikázání „nezcizoložíš“. Už jen za vilný pohled na ženu hrozí člověku uvržení do gehenny (Mt 5:27-29).
Člověk však nemůže podle svého uvážení takto postupovat, poněvadž je zde velké riziko, že by svévolně v Písmu derogoval to, co se mu prostě nelíbí a nechce to dodržovat. A naopak by zesiloval to, co se mu líbí. Kdyby měl každý křesťan kompetenci „opravovat Písmo“, pak bychom mohli Písmo rovnou zahodit a ohánět se jen bez Písma snadno zpochybnitelným duchem, jako ten falešný prorok ve sporu s Míkajášem:
„Sidkijáš, syn Kenaanův, přistoupil, uhodil Míkajáše do tváře a řekl: „Kudy přešel Hospodinův duch ode mne, aby mluvil skrze tebe?“ (1 Kr 22:24)
Napsal jste:
“Podmínkou je, že naše jednání musí být diktováno láskou.“
Za lásku se dá schovat cokoli. Ti, kteří zabíjejí své nevyléčitelně nemocné příbuzné, aby se „netrápili“, to také odůvodňují láskou. Podobně hlavní lékař Třetí říše, Karl Brandt, řekl: „Euthanasie není ničím jiným než jen vyšší formou lidskosti. Je to nejvyšší forma lidské ethiky, nejjasnější výraz uznání života.“ Dva samcoložníci nebo dvě samicoložnice se také snaží přesvědčit ostatní i sebe, že jejich perverzní vztah je diktován láskou. Zkrátka láska musí mít novozákonní parametry. Nelze za ni vydávat, cokoli se člověku zlíbí.
Napsal jste:
“Dnes, na rozdíl od doby apoštola Pavla víme, že si člověk homosexuální orientaci nevybírá a že život s touto orientací je těžký.“
Ne, my to nevíme, že si člověk tuto orientaci nevybírá. To se nám pouze dlouholetá sodomitská mediální propaganda snaží vsugerovat. Máte na výběr. Buď budete věřit Písmu, anebo budete věřit této zvrácené propagandě.
Napsal jste:
„Proč z nich dělat vyvrhele? Ano, jsou mezi nimi ničemové, ale to mezi námi taky. Nemůžeme ty lidi hodit do jednoho pytle. Jistě jsou mezi nimi lidé dobří. Děti s odlišnou sexuální orientací se mohou velice snadno stát obětí šikany.“
Proč z nich dělat vyvrhele? A proč dělat vyvrhele z modlářů, cizoložníků, zlodějů, opilců či lupičů, které jim ap. Pavel staví naroveň?
„Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nebluďte! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani homosexuálové, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království. Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha.“ (1 K 6:9-11)
Napsal jste:
„Předcházejme tomu. Ať škola o těchto věcech informuje a učí, že homosexuálové si zaslouží důstojnost jako každý člověk.“
Dle slov ap. Pavla si zaslouží přesně takovou „důstojnost“ jako smilníci, modláři, cizoložníci, zloději, chamtivci, opilci, utrhači a lupiči, pokud ze svého hříchu nebudou činit pokání. Jestliže však budou popírat, že se svými perverzními tužbami a jednáním dopouštějí hříchu, těžko z něho kdy budou činit pokání. Takže tím, že akceptuje v rozporu s Písmem jejich hřích, prokazujete jim medvědí službu, neboť je v jejich hříchu jen utvrzujete, čímž jim pomáháte v tom, aby se nemohli stát dědici Božího království. Tudíž nakonec jim svou nebiblicky pojatou láskou totálně škodíte.
Rom
Ad P. Ašer
10. března 2023 14:25
Chcem sa spýtať, aj keď téma článku je iná, iba reagujem na Vašu krátku poznamku, na Váš postoj k Rusku. Vy súhlasíte s tým, čo robí Putin na Ukrajine?
P. Ašer
Ad Rom
Ne, nesouhlasím s tím, co dělá Putin na Ukrajině, stejně jako nesouhlasím s tím, co tam dělá Zelenskyj, potažmo USA.