Dan Drápal / Můj ekologický coming-out

Kaju se. Tento článek jsem měl napsat už dávno. Co mi v tom bránilo? Pocit, že už mám tak jako tak dost nepřátel, a nechtěl jsem otvírat další frontu. A co bylo možná ještě důležitější: Obávám se, abych se nedotkl některých svých přátel, pro které ekologie a změna klimatu nejsou témata, která by řešili.

 Nepatřím v této oblasti k průkopníkům. Spíš přicházím s křížkem po funuse.

Kdysi jsem viděl film Vodní svět. Líčil příběh odehrávající se v době, kdy oceán pokryl téměř celou zemi a nad hladinu čnělo jen pár ostrovů. Až tak zlé to asi nebude, ale… Roztají-li grónské ledovce, zvedne se hladina moří o sedm metrů. A ono je dnes už téměř jisté, že roztají. Do konce staletí zmizí mnohá milionová města pod hladinou. 

 SOUVISEJÍCÍTomáš Coufal: Ekologie bez new age?

Mezi křesťany je hodně rozšířený názor, že ono to nebude tak zlé, alarmisté tady byli vždycky, a nás je konec konců stejně jen hrstka, takže to neovlivníme. Ekologickou agendu jsme přenechali levičákům, k nimž se přidat nechceme, protože oni kromě ekologické agendy tlačí spoustu jiných agend, nyní zejména genderových, a v těchto oblastech s nimi společnou řeč nenacházíme – a dle mého názoru je to tak dobře. Ale tu ekologickou agendu bychom jiným přenechávat neměli. Věříme přece, že Bůh nám tuto zemi svěřil, abychom o ni pečovali – abychom byli „moudrými správci živlů“, jak to vyjádřil básník Otokar Březina. 

Ve spolupráci s ekologickými aktivisty nám – kromě propojení se zcela odlišnými agendami – překáží i určité úlety. Nejsem odborník na tuto problematiku, ale dva z nich zmíním. 

  Prvním je fotovoltaický tunel. U nás byl přijat takový zákon, který umožnil, aby se někteří „podnikatelé“ (začalo se jim říkat solární baroni) pořádně napakovali na účet daňových poplatníků. Tento zákon je obecně připisován ekologickým aktivistům. Ovšem mylně. Martin Bursík, který byl poměrně krátkou dobu ministrem životního prostředí (za stranu Zelených), varoval, že tento zákon (připravený ještě před jeho nástupem do funkce), je špatný. Byl však přijat – mimo jiné hlasy pravice. Skutečným vítězem nebyli ekologové, ale ČEZ. Přijetí zákona v konečné verzi bylo fatálním selháním Fischerovy vlády, zejména tehdejšího ministra průmyslu Tošovského, který se v energetice pohyboval značnou část života a dobře věděl, co dělá. 

  Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Třetím jsou obstrukce stavby dálnic, případně jiných liniových staveb. Argumenty ekologů byly někdy smysluplné, nicméně politicky zdržovací taktika ekologii spíše ublížila. Některé věci se měly odpískat dříve – třeba dokončení obchvatu Plzně. Lidé se zbytečně dusili dalších deset nebo i více let, a ti nejnaštvanější začali mluvit o ekoteroristech.

  Ovšem na druhé straně je třeba zmínit, že ekologičtí aktivisté (např. Děti země) měli pravdu, když se stavěli (bohužel marně) proti budování stávající trasy dálnice D8. Došlo k tomu, před čím ekologové varovali: K mohutnému sesuvu půdy a k velkým komplikacím, které stavbu nesmírně prodražily. Nemusíme s ekologickými aktivisty souhlasit, ale po průšvihu s D8 považuji za nepatřičné a nevkusné je démonizovat. 

 SOUVISEJÍCÍDan Drápal: Dělejme něco užitečného

Já se v této oblasti nějak hlouběji angažovat nebudu – řeším celou řadu jiných témat. Nicméně udělal jsem určitá rozhodnutí. Znám rčení „nikdy neříkej nikdy“, a tak netvrdím, že už nikdy nepoletím letadlem. Ale je velmi nepravděpodobné, že bych se ještě někam vypravil letecky. Důvod? Na jeden transatlantický let se spotřebuje 60 tisíc litrů paliva – leteckého kerosinu (tolik spotřebuje průměrný motorista za padesát let) a emise činí asi 140 tun oxidu uhličitého a 750 kilogramů oxidů dusíku. Ve výšce přes deset kilometrů, kde létají dopravní letadla, způsobují oxidy dusíku vznik dalšího skleníkového plynu – ozonu. I kondenzační stopy, které vznikají z vodní páry ve výfukových plynech a jsou základem pro vznik oblaků, odrážejí teplo zpět k povrchu země. Životní prostředí tak vysoko létající trysková letadla poškozují až čtyřikrát více, než by „zvládlo“ stejné množství škodlivin vypuštěných komíny a z výfuků aut při povrchu země.

 Mohu si dovolit udělat takové rozhodnutí, protož už jsem starý, a přiznám se, nalétal jsem se v životě dost. Za velkou louží jsem byl celkem čtyřikrát, čtyřikrát jsem byl i v Izraeli a třikrát na Kapverdách – všechno letecky. Nechci zkušenost z letu upřít svým vnoučatům. Ale… opravdu my křesťané musíme tolik létat? V dnešní době, kdy lze tolik věcí vyřídit on-line? Je ta „přidaná hodnota“ našeho létání opravdu tak vysoká? 

 Často se létá na dovolenou. Dá se letět třeba do Itálie – nebo do Thajska či do Karibiku. Let do vzdálenějších destinací je mnohdy čistě věc společenského statusu. Je ta pláž v Dominikánské republice o tolik odlišná od pláže v Bibione nebo na Zlatých Pískách v Bulharsku? 

Asi nepřestanu jezdit autem. Ano, jsem si vědom toho, že omezení jízd autem by z hlediska ekologie bylo ještě mnohem výhodnější než omezení letecké dopravy. Nicméně tady na Jesenicku (stejně jako jinde na českém venkově) vidím auto jako nezbytnost. Sjet se na nedělní shromáždění veřejnou dopravou vskutku nelze – o sobotách a nedělích je provoz veřejné dopravy minimální. Ovšem do Prahy jezdím radši vlakem. Nejen z motivů ekologických – také proto, že je to o hodně levnější, a ještě si mohu ve vlaku leccos přečíst. V Praze, s výborně fungující MHD, bych se už teď bez auta obešel. 

   A pokud si ještě někdy budu muset pořídit nové auto, vím, jaké to bude: Ta nejmenší Fabia (Citigo už bohužel nevyrábějí; to by bylo ještě menší). Raději bych sice opět Forda Fiestu, ale v Jeseníku se prodávají jen Škodovky a s jinou značkou bych musel na servisní prohlídky do jiného města, a to by byla zase spotřeba navíc. 

 A kdybych se náhodou dostal do zastupitelstva (ne, nehodlám tam kandidovat na volitelném místě), prosazoval byl cyklostezky. 

  Myslím, že každý z nás se může v něčem uskrovnit – a mám na mysli oblasti, v nichž to má smysl. A také myslím, že jako křesťané bychom si tím alespoň trochu lámat hlavu měli. Jsme za tuto planetu zodpovědní a když pomyslím, v jakém stavu ji předáváme vnoučatům, jsem z toho dost sevřený. 

 A tak jsem vděčný třeba za svého synovce Marka, který mezi křesťany neokázale prosazuje ekologickou agendu. Blíží se září a opět přijde čas na akci „Do kostela na kole“, kterou vymyslel a zpropagoval. Dodám: Mnohdy to jde i pěšky.

Autor je teolog a publicista Datum: 1. září 2021 Foto: Pixabay – ilustrační

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,,,,,

59 Komentáře

  1. V Africe nemají skoro žádný průmysl ale znečištění je tam jedno z nejhorších. Z toho usuzuji, že nejde tak ani o průmysl jako o chování lidí. Navíc jsou v dnešní době už moderní technologie. Brzo budou plasmové reaktory atd. Stavět větrné elektrárny a vodní atd je naprosté šílenství protože to mění samotné proudění větru a vodních proudů.
    Problém znečištění planety je ale přímo úměrný počtu obyvatelstva to ví i ti co vládnou takže lze předpokládat, že mají plán na omezení růstu populace a nebo jeho snížení ale to doufám, že už zde bude nová země a ta stará se stane peklem a vlastně svobodnou volbou pro milovníky tohoto „starého“ světa, spravedlivých soudců a líbezných úst pravdy a lásky.

    Odpověď
    • Plazmový reaktor s jadernou fúzí bude až za 30 let. Když jsem byl malý kluk, učili jsme se také, že jaderná fúze pro energetické účely bude za 30 let. Věřím, že totéž se budou učit i naši pravnuci. https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/proc-jsme-stale-30-let-od-zvladnuti-jaderne-fuze-1-dil

      Máte pravdu, že jde o chování lidí. Životní prostředí nejvíce ničí lidé, kteří mají vysokou spotřebu, zejména energie. To jsme my, obyvatelé Západu. Jsme zvyklí plýtvat. Naproti tomu Afričané žijí velice skromě. Proto jsme to my, kdo vytváří největší emise skleníkových plynů, jak vyplývá z následujícího porovnání – tabulky zemí seřazených podle výroby oxidu uhličitého na obyvatele https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_carbon_dioxide_emissions_per_capita
      Například Česko produkuje 50x více oxidu uhličitého než Etiopie.

      Odpověď
      • Určitě je špatné plýtvat (a to se i u nás zlepšuje). Ale Afričané žijí „skromně“ ne protože by byli skromní – tedy zodpovědnější. Čech by se měl zamyslet, jestli např. někde zbytečně nesvítí. Etiopiec, který nemá elektřinu zbytečně svítit ani nemůže (zatím). Podívejte se na díl „Ropa“ ve třetí sérii dokumentárního seriálu „Máme jasno“. Uvádí se tam (14:50 min.), že v současnosti emise CO2 v USA a Evropě klesají, ale celosvětově dramaticky rostou! Je známé, že např. v Nigerii zemní plyn, který se při těžbě ropy uvolňuje, prostě z velké části spalují (přičemž by to pokrylo energetické nároky na teplo celého Německa) – gigantické ohně hoří nepřetržitě a ročně Nigerie produkuje 82 tisíc tun CO2 (např. Maďarsko 62 tisíc tun všech skleníkových plynů dohromady. V ČR veškerá autodoprava vyprodukuje 9,2 tis. tun). Země třetího světa také divoce ničí svoje pralesy (zmiňovaná Nigerie v l. 1990-2005 ztratila 36% porostu (Wikipedia). Obecně kácení lesů v Africe postupuje nejrychleji na světě (ekolist.cz). Bizarní je, že zpravidla se porost spálí (CO2) a založí se plantáže na produkci palmového oleje, který se prodává na Západ jako „ekopalivo“ (Podle studie vypracované pro Evropskou komisi je dopad biopaliv s podílem palmového oleje na klima třikrát horší, než dopad klasické ropy.
        Globálně ovšem nejvíc roste produkce CO2 v Číně. V r. 2020 postavila jen uhelné elektrárny s kapacitou 38 GW a plánuje další s výkonem 37 GW a celkově má uhelné elektrárny s 247 GW (pro srovnání – naše nejvýkonnější elektrárna Temelín má 2,2 GW a ta je jaderná).
        Je pravda, že momentálně je podíl produkce CO2 na obyvatele v Africe nesrovnatelný se Západem. To je však dáno nikoli vztahem k ekologii, nýbrž průmyslovou zaostalostí těchto zemí – což se ale mění ! (obrazně: ve chvíli, kdy si Afričan může koupit auto nebo motorku – přestane jezdit na kole nebo na oslíkovi)

        Odpověď
  2. Hlavním náboženstvím na Západě je již dlouho věda a vědec veleknězem. Vědec také musí z něčeho žít a aby dostal grant, tak se třeba ty výsledky trochu poopraví, aby to vyhovovalo těm, co s penězi disponují. Teď se to ukázalo na covidu. Vědec prosadí svůj názor a už se mu sypou peníze za roušky, testy nebo vakciny. Klidně po letech uzná, že se tehdy zmýlil ve výpočtu, ale miliony už mu zůstanou. A ti poctiví vědci jsou postaveni mimo, pomluveni a cenzurováni. Oni ti vědci skutečně nejsou hloupí a vědí jak si přihrát do vlastní kapsy. Můžeme očekávat zveřejnění nějakých skandálů, jejichž cílem bude vyřadit konkurenci ve volbách. Mohou přijít zprávy, které mají vyděsit lidi s tím, že my jsme ti spasitelé a volte nás, jinak zahynete.
    Jestli tomu dobře rozumím, tak výsledek Vrbětic je – máme je, udělali to oni. A jaké jsou důkazy? Důkazy nejsou.

    Odpověď
    • Ale jsou. Ale nebudou (zatím) zveřejněny. Ohrozilo by to naše agenty v Rusku. Hamáček (a celá řada dalších) by nikdy nezměnil svůj postoj, kdyby důkazy nebyly dostatečně přesvědčivé.

      Odpověď
  3. Svět je jedna velká „jednotřídka“. To myslím naprosto vážně a je to přímo geniální princip, který Bůh vložil do svého Stvoření. Učíme se a jsme k tomu přímo donuceni, učit se jeden od druhého, pozorovat, porovnávat, poznávat, přizpůsobovat se atd. Začíná to v nejbližším rodinném kruhu a pokračuje do větších skupin, konče jednotlivými státy a národy. Ano, v Písmu jsme upozorněni na zásadní skutečnost, že nám Země byla svěřena do správcovství a z toho vyplývá, že jaký k ní máme vztah, takový z ní budeme mít užitek nebo také opačně, jak se k ní budeme nešetrně chovat nebo přímo vykořisťovat, budeme sklízet to, co jsme zaseli. Bůh je spravedlivý ve všech směrech. Ale stejně tak nás apoštolové upozorňují, abychom nemilovali tento svět. Tak co tedy? Ne, není v našich schopnostech, vytvořit zde na Zemi „růžovou zahradu“ a ani to není Boží záměrem, aspoň ne tak, jak to chápeme povětšinou my. Dokonce apoštol Pavel nás napomíná, abychom vykupovali čas. Ale vítězství, které nám Bůh zaslíbil, má zcela jinou formu, než si ji běžně představujeme. Ono vítězství je oproštěné od závislosti na hodnocení co je dobré, či špatné, ale právě naopak, na naší nezávislosti. To je ono vítězství nad Satanem, přestat se nechat ovládat našimi emocemi, přestat vnucovat své názory, uvědomit si, že pokud máme z něčeho strach, tak pramení především z nás samých a máme jej hluboko v sobě zakořeněný. To je vítězství, princip a podstata Božího království zde na Zemi. Ano, svět je jedna velká jednotřídka.

    Odpověď
  4. I kdyby grónský ledovec tál 3x více než v současnosti ( to by by asi 1000 gigatun ledu ročně ), trvalo by to 2500 let než roztaje úplně. A potom by se stalo co ? Grónsko by bylo pokryté lesy ( jako tomu podle evolučních vědců bylo údajně před 3 miliony let ). Tedy ideální místo pro nová lidská sídla. Jak říká Bjorn Lombork : neřešte klima, řešte jak budou lidé žít. Navíc, některá místa grónského ledovce naopak nabývají. Takže zatímco wikipedie nám říká, že v letech 1958 – 2009 ledovec ubýval cca 270 gigatun ročně, časopis Vesmír 2001/3 píše “ Ukazuje se, že se grónský ledovec nachází zhruba v rovnovážném stavu, s malými přírůstky hmoty v akumulačních oblastech a úbytky v jižní části. “
    Jinak, já mám svědomí čisté. V zahraničí jsem byl jen na malý příhraniční styk, auta se zbavil brzy po smrti otce, piju čistou kohoutkovou ( pokud tedy nemám hosty ). A za život vysázel asi milión lesních stromů ( protože jsem v mládí odpracoval několik sezón při strojovém zalesňování ). Takže teď nemám potřebu hlasitě nabádat k záchraně zeměkoule. Co nejméně škodit svému okolí považuji za samozřejmost, kterou není třeba se chlubit. Takové právo mají snad jedině lidé, kteří uvedou do praxe nějakou obzvláště šetrnou technologii. A i pro ty by mělo platit : “ Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu“.

    Odpověď
    • No to Grónsko mělo v roce 2001 úbytek asi 260 Gt/rok, před 5 lety cca 500 Gt/rok… co když to bude dále stoupat se vzrůstajícím trendem? Snadno by se to mohlo zhoršovat. Takže bych to zase nebral tak lehce. Jistě, Grónsko by mohlo být zalesněné. Ale prudké změny doprovázené extrémními jevy nejsou nijak zvlášť příznivé pro život. Prudké klimatické změny vyvolávají chaos, lokální hladomory, války a podobně. Třeba aktuálně hladomor v Severní Koreji. To se určitě vyplatí platit za elektřinu o něco více (cca 50%?), než nepokoje.

      Odpověď
      • Díky za věcnou připomínku. Těch rekordních 530 Gt/rok bylo 2010. Jinak průměr 2007 až 2012 byl 275 Gt/rok a mezi lety 2012 až 2017 ročně 244 Gt. Tohle je podle fyzikálně promakané metodiky IMBIE 2020, jiné se mohou lišit a u některých údajů dokonce podezírám, že zapomínají k roční bilanci přičíst i přírůsty.

        Odpověď
          • Fundovaná odpověď – to jsou příliš silná slova 🙂 Jen jsem chtěl upozornit, že do konce století grónský ledovec neroztaje, jak by se mohlo podle úvodu článku zdát. Tato simulace ukazuje, že tání grónského a antartického štítu přidá asi 1,5 mm vodní hladiny ročně http://imbie.org/news/press/media-pack-2020/ Ostatní ledovce jsou pak už jen kapička proti těmto dvěma.
            Abych nebyl falešný kazatel klídku a pohody, pokud teplota na Zemi stoupne o 9 C ( t.j. asi ze 14 na 23 ), podle IPCC roztaje grónský ledovec už v roce 3000.
            A chtěl jsem se podepsat, když se trochu známe. Článek o vaší škole mi udělal radost. M. Pinkas

        • Pokračuji zde a nemohu jinak. Co jsem načal, musím dokončit. Pokud jsem dobře pochopil údaj v závěru krátkého dokumentu IMBIE https://www.youtube.com/watch?v=CqyLfkSuqlw v roce 2018 odtálo 238 Gt grónského ledovce, t. j. rychlost tání za poslední desetiletí klesá. To koreluje i s největším problémem IPCC, jehož modely předpokládaly zesilující efekt oteplování právě ve vzdušné vrstvě zvané troposféra. Opak je pravdou. Zatímco zemský povrch se již oteplil z doby předindustriální o 1 C, tedy na 15 C, troposféra pouze o 0,4 C.
          Pokud tedy hladina moří stoupne do konce století o 40 cm, je to problém, s kterým se pobřežní města musí vyrovnat. Příboj a příliv ovšem plochá pobřeží erodují celé věky, to je běžný přírodní proces.
          Jiná situace je tam, kde řeky přinášejí mocný proud usazenin. To je asi zde v diskusi zmiňovaný případ Rhodu. Např. v době Abraháma stál Kaldejský Ur na pobřeží Perského zálivu, nyní jsou jeho vykopávky 200 km ve vnitrozemí.
          Člověk se měnícím podmínkám přizpůsoboval vždy. Je otázkou, zda je dnes nutné během několika let překopat systém energetiky tak, že bude nejen mnohem dražší, ale i díky blackoutům soustavy navíc ohrožující třeba životy pacientů v nemocnicích.

          Odpověď
      • To je asi nejlepší postřeh (i když těch nejlepších je zde více …):

        „Prudké klimatické změny vyvolávají chaos, lokální hladomory, války a podobně. Třeba aktuálně hladomor v Severní Koreji. To se určitě vyplatí platit za elektřinu o něco více (cca 50%?), než nepokoje.“

        Ony jsou totiž ty Koreje 2 (viz mapa zeměkoule). Jedna je ta SEVERNÍ Korea a pak je ještě 1 další, je to JIŽNÍ Korea. A v té Jižní nějak ten hladomor nemají! To je ale velmi divné! Jak to? Vůbec proč?
        A přitom ta Jižní Korea (co je víc na jihu) a má asi 3st.C vyšší průměrnou teplotu než ta Severní Korea (co je víc na severu)!!! To tam v té jižní Koreji přece to globální oteplení řádí mnohem víc! Jak je to možné? Třeba je to tím že platí víc za elektřinu, třeba cca 50%??? To bude asi tím!!!
        Co je čeká v té Severní Koreji, jaké oteplovací hrůzy, to mohou z té Severní Koreje vidět když se podívají na jih, do té Jižní Koreje … tedy kdyby se podívat mohli

        Odpověď
  5. Autor článku praví:
    „… Prvním je fotovoltaický tunel. U nás byl přijat takový zákon, který umožnil, aby se někteří „podnikatelé“ (začalo se jim říkat solární baroni) pořádně napakovali na účet daňových poplatníků. Tento zákon je obecně připisován ekologickým aktivistům. Ovšem mylně. Martin Bursík, který byl poměrně krátkou dobu ministrem životního prostředí (za stranu Zelených), varoval, že tento zákon (připravený ještě před jeho nástupem do funkce), je špatný. Byl však přijat – mimo jiné hlasy pravice. …“

    Ale je to pravda? Viz:

    a) Vikipédije uvádí o tom Bursíkovi doslova že v letech 2002 – 2005 coby poradce ministra životního prostředí Ambrozka „ … byl spoluautorem zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie…“

    b) „ …. Byl však přijat – mimo jiné hlasy pravice… “ Nějaké hlasy pravice jsou k vidění zde:
    https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=38530
    Tedy jsou tam nějak špatně vidět. Každý si na to může kliknout a vidět na vlastní oči jak kdo hlasoval. Autor článku by to měl asi více vysvětlit, co a jak ty hlasy pravice s tím měly do činění, jinak to vypadá jako tzv.“ nepravda“.

    c) pokud by si rád pořídil „nejmenší fábiji“ tak to by si měl pospíšit. Přestane se dělat, ta nejmenší fábie (stojí něco od 350.000,-), samozřejmě kvůli záchraně planety a vesmíru vůbec. Místo nejmenší fábije si pořídí nějaké to malé eko-elektro-auto (cena okolo nějakých 1.000.000,-). Pro bohatého člověka je to nic a ještě ho může těšit že se mu na to chudí lidé složili (emisní povolenky, daně …). A za 5 let si dokoupí novou baterku za nějakých 500.000,- – 1.000.000,- Kč ( https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/baterie-elektromobil-vymena-akumulator.A210312_134241_automoto_fdv ). Chudina, ta bude chodit pěšky a nebo bude mít povoleno na kole, proto se budou hodit ty „cyklostezky“.
    Elektromobilita bude pro alfy, pro gamy maximálně bicykl, delty budou muset pěšky (viz ta slavná kniha).

    Odpověď
    • Pane Bongu,

      máte pravdu, že nesmyslná podpora fotovoltaických elektráren byla prosazena především hlasy ČSSD. Poslankyně ČSSD Iva Šedivá při hlasování o zákonu v únoru 2005 prosadila, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl výkupní cenu fotovoltaické elektřiny snižovat meziročně maximálně o pět procent.

      Podle původních představ expertů tam žádné takové omezení být nemělo. Ale už ve vládním návrhu se objevilo deset procent, což tam prosadil právě Bursík.

      Šlo o výraz nedůvěry k regulátorovi. Ekologové i jejich spojenci mezi poslanci se obávali, že ERÚ začne nahrávat elektrárenské společnosti ČEZ a bude alternativní energetice házet klacky pod nohy.

      Šedivá argumentovala, že drobní investoři potřebují záruku stabilních cen, jinak nemají šanci uspět při jednání s bankami o úvěru. Přidal se k ní i komunistický poslanec Ladislav Urban. Ruku v ruce prosadili, že meziroční pokles nesmí být desetiprocentní, ale jen poloviční.

      https://ekonom.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci

      Odpověď
    • Elektroauta mají mnoho nedostatků. Za 10, 15 let ale budou jistě mnohem kvalitnější a levnější. Elektrododávky německé pošty stojí okolo 160 tisíc Kč již teď… První mobily stály v česku v raných devadesátých letech okolo 30 tisíc, v hladině dnešních cen tedy minimálně okolo 100 tis. Dnes má mobil již každý a nejde o žádný zvláštní luxus… První solární panely byly drahé a solární výroba elektřiny nedávala ekonomický smysl bez masívních dotací. Dnes již to smysl dává bez dotací. Podobně větrníky. Stejně to bude i s elektroauty. Zatím jde o poněkud luxusní zboží. Podobně jako třeba původně auta, létání letadly, telefon, jízda vlakem, pobyt u moře, počítače… dnes jde o zcela běžné věci pro širokou populaci. Za nějakých 15 let nebude dávat ekonomický smysl, nepořídit si levné elektroauto komukoliv, kdo je bude potřebovat. Jistě budou i velmi drahé luxusní modely… Mnoho lidí ve městech asi nebude mít své auto, protože budou jezdit na kole a auta budou raději sdílet, vyjde to mnohem levněji. V Londýně také mnoho lidí auto nemá a není to jejich chudobou…

      Odpověď
      • „Elektrododávky německé pošty, které stojí okolo 160 tisíc Kč“ stojí okolo 1.000.000 Kč a německá pošta je už zrušila.
        Celková finanční ztráta této ekopohádky činí okolo 2.500.000.000 Kč.

        „První mobily stály v česku v raných devadesátých letech okolo 30 tisíc … „. To se prosadily asi pomocí dotací a „povolenek“ ….? Podobně asi ty auta letadla, telefon, …. i ty počítače…

        „Mnoho lidí ve městech asi nebude mít své auto, protože budou jezdit na kole a auta “ … Vypadá to, že je to v plánu. To by tak hrálo aby si neuvědomělá chudina (vesměs se „závadovými“ názory) jezdila autem. Auta budou jen pro lidi „zvláštního ražení“, pro uvědomělou avantgardu společnosti která je potřebuje neboť vede tu společnost do té budoucnosti.

        Odpověď
    • TZB-info: Současný názor české veřejnosti na obnovitelné zdroje energie
      a především na fotovoltaické elektrárny je všeobecně negativní. Částka
      na podporu výroby elektřiny z těchto obnovitelných zdrojů dosahuje dnes
      výše cca 30 mld. Kč a je hrazena asi třetinou ze státního rozpočtu a z
      větší části v cenách elektřiny všech spotřebitelů. Navíc solární parky
      rozhodně nejsou ozdobou krajiny. Jak se stal tento malér, který odvětví
      OZE tak výrazně poškodil?

      Martin Bursík: Jsem přesvědčen, že kampaň proti slunečním elektrárnám
      nebyla vůbec náhodná a byla naopak velmi dobře promyšlená. Pokusím se
      vysvětlit historii, jak to vzniklo. Zákon na podporu výroby elektřiny z
      OZE byl skutečně nastaven tak, že Energetický regulační úřad při
      stanovování pevné výkupní ceny na příští rok mohl tuto cenu snížit
      maximálně o 5 %. Byl to návrh poslankyně Šedivé za ČSSD z podnětu
      některé z ekologických iniciativ. V našem původním návrhu bylo 10 %,
      ale to se nepodařilo obhájit a Sněmovna odhlasovala 5 %. Nikoho tehdy
      nenapadlo, že by to mohl být problém. Ale stalo se to, že Čína, která
      zaměřila svůj výzkum a průmyslovou výrobu na obnovitelné zdroje, vrhla
      na trh technologie, které byly skokově až o 40 % levnější. To se
      samozřejmě projevilo v ohromném nárůstu zájmu investorů o fotovoltaiku.
      Bylo to bohužel právě v době, kdy padla Topolánkova vláda, ve které
      jsem byl ministrem životního prostředí, tedy v době politických
      turbulencí. Energetický regulační úřad zaznamenal exponenciální nárůstu
      počtu žadatelů o připojení. Podle informací, které já mám k dispozici,
      připravili experti z ERÚ drobnou novelu zákona, kterou poskytli
      hospodářskému výboru parlamentu, kterému předsedal Oldřich Vojíř a
      předali ji i tehdejšími ministru průmyslu a obchodu Vladimíru
      Tošovskému. Princip novely byl stejný jako té, která byla přijata o rok
      později. Pokud průměrná návratnost klesne pod 11 let, pak Energetický
      regulační úřad není vázán hranicí 5 %. Přesto, že šlo o čas, ani
      hospodářský výbor, ani ministerstvo průmyslu nekonaly, novela nebyla
      schválena a zastaralý a nevyhovující zákon platil dál. A tento roční
      odklad byl klíčový. Úsměvné je např. i to, že při projednání novely byl
      předložen pozměňovací návrh dvou poslanců za ODS, aby byla odložena
      účinnost novely pro instalace nad 10 MW. Jedinou, takhle velkou
      elektrárnu tehdy stavěl ČEZ, který se obával, že ji nedostaví včas.
      Skutečným vítězem tohoto příběhu je ČEZ – největší investor do
      fotovoltaiky. Jednak inkasuje nepřiměřené zisky z FTV elektráren, které
      ještě stihl připojit. Podle mne ještě vyjdou na povrch informace o tom,
      jak ČEZ diskriminačně rozhodoval o tom, koho připojí a koho ne. Druhým
      vítězstvím je, že poškodil dobré jméno fotovoltaiky a obnovitelných
      zdrojů obecně, jejichž výroba mu ukrajuje zisky z prodeje elektřiny
      vyrobené v uhelných a jaderných elektrárnách. A třetí benefit je v tom,
      že vyrobenou elektřinu vykáže jako obnovitelnou a tím pádem bude moci
      získat emisní povolenky v této hodnotě zdarma v rámci postupného náběhu
      aukcí. A nyní vezměme v úvahu, že bezprostředně po tomto vývoji, který
      postavil proti obnovitelným zdrojům poslance, novináře i širokou
      veřejnost, MPO předkládá novelu energetického zákona, který tvrdě
      omezuje vznik nových obnovitelných zdrojů. A současně i návrh
      aktualizace Státní energetické koncepce s 80% podílem výroby elektřiny
      z jádra a následně i nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Já si
      myslím, že to spolu všechno souvisí. Celý „malér“, jak jste to nazval,
      vůbec nebyla náhoda, ale promyšlená strategie. Tím, kdo selhal, vůbec
      nebyli investoři do fotovoltaiky a už vůbec ne tato technologie jako
      taková. Šlo o fatální selhání Fischerovy vlády, ministra průmyslu
      Tošovského a předsedy hospodářského výboru Vojíře. Je potřeba si klást
      otázku, proč ministr Tošovský, který prožil většinu svého profesního
      života v ČEZu, nekonal.

      (zdroj:
      https://energetika.tzb-info.cz/8507-martin-bursik-pricinou-dnesni-neumerne-podpory-fotovoltaicke-elektriny-je-fatalni-selhani-fischerovy-vlady
      )

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Ano, to je přesně jako v přísloví: „Vylít dítě i s vaničkou.“ Někdy jde člověku z politiky hlava kolem. Bohužel se často slušní politici neumí kvalitně hádat – diskutovat :-), a ti co umí více křičet, lépe zaujmou společnost. Parlamentem bez povšimnutí veřejnosti projdou někdy zákony ve formě přílepků nebo takových paskvilů, že právníci kroutí hlavou. Zákon je pružný a ohebný, tudíž se dá ohnout ve prospěch toho, kdo má více peněz. Nekradou jen ti nahoře, kradou i obyčejní občané, kteří někdy vydatně křičí, co je to všechno za lumpárnu. Například při samosběru zeleniny u Olomouce někteří občané kradli jak straky a ještě byli na majitele agresivní. Teď mě napadl Labyrint světa a ráj srdce. Už tehdy Komenský správně popsal nešvary světa – boháče, povýšené, chlípníky atd. Je to pořád stejné. Nicméně, křesťan má Ráj srdce v Bohu. A také sám může ovlivnit tento svět – primárně tím, že se nebude účastnit lumpáren. A také tím, že bude přemýšlet nad slovy a skutky jednotlivých politiků. Děkuji za článek a zajímavý odkaz na článek o fotovoltaických elektrárnách. I když jsem byla názoru, že „správný“ křesťan se nemá do špinavé politiky vůbec míchat, asi se odeberu k volbám. Doufám, že budu volit moudře.

        Odpověď
      • Bratře Drápale, omlouvám se, ale reaguji 🙂
        Mně připadá, že do té Vaší univerzality zapadá téměř vše a dokonce i evangelium …

        Odpověď
          • Karel Krejčí

            Pojmem „univerzalita“ mám na mysli Vaší schopnost, psát téměř o všem. Vůbec tím nemám na mysli, že by to nemělo „hlavu ani patu“ a nebylo podložené patřičnými důkazy, ale takovýchto článků si mohu dohledat na internetu kolik budu chtít, stejně jako Vy. Já však tuto cestu považuji za nekonečné bludiště a priznejme si, že stejně nakonec nikdo potrestán není. To je ona pravdivá „krása“ politiky a nejen její. Protože toto je křesťanský web, tak se domnívám, že právě toto je důvodem posuzovat události z jiné perspektivy, z té, která napovrch není vidět, ale přitom je veškerému dění nadřazená. Je jistě přirozené, že stejně jako máte mnoho stoupenců Vašeho pohledu, tak jsou i příznivci pohledu, který se snažím zde prosazovat i já, tedy ten, ve kterém je ač neviditelná, ale nezpochybnitelná Boží vůle. A Bůh je dokonalý a spravedlivý.

      • Myslím, že Češi jsou všeobecně docela konzervatívní a vlastně moc nevěří na nějaké oteplování a nevidí smysl v bezuhlíkové energetice. Možná za to může spíše aktivita V. Klauze než solární baroni. Křesťané v této oblasti příliš nevybočují. Proto jsem rád, že takový comingout zde je. Podobně třeba situace migrace, uprchlíků, Romů. Většina populace mi připadá k těmto tématům nepřátelská. Problém je, že vývoj nelze zastavit, jen přibrzdit. Jsme hospodářsky a politicky provázaní s Evropou. Takže zcela jistě bude šetření energiemi, dobrovolná skromnost a elektromobilita součástí budoucnosti. Česko je nejprůmyslovější země Evropy, tedy dopady budou veliké a odpor také. Navíc ČEZ je velmi důležitým hráčem v politice, podobně velký průmysl. Přesto se tento vývoj zastavit nedá. Moc bych nesázel ani na to, zda zde bude česká jaderná energetika i za 30 let…

        Odpověď
        • Turecko bude stavět 2 jaderné elektrárny, dále Finsko, Egypt, Bangladéš. Reaktor dodají Rusové a turbínu USA. My díky tomu, že jsme v EU , se musíme podrobit jejich diktátu a čekat zda nám nějakou dostavbu povolí. Rusko nám zakázali. Československo bylo, kromě velmocí, jediným státem na světě, který dokázal dát jadernou elektrárnu dohromady. Kdyby se odstavila uhelná elektrárna, naši odborníci jsou schopni zapojit minireaktor a jede se dál. Je to o politice.

          Odpověď
      • jojo, bursík nic, vůbec za nic nemůže, všechno to ta šedivá z čssd, číňani, ba i ódeska byť není zřejmé jak a proti tomu bursíkovu zákonu byla jako jediná strana proti, viz to hlasování. jen ten bursík co spoluautoroval ten zákon, ten s tím nic nemá společného…

        Odpověď
      • a těch 30.000.000.000,- / rok za eko-elektriku:
        ono je to trošku víc, spíš 40mld, a nějakých dalších 40 mld stojí ty ostatní eko-kouzla, třeba ty biobenzíny a bionafty, povolenky, dotace (ty nerostou v nějakém ekoparku ale musí se někomu sebrat).
        z těch 80mld je část ukradena (a to je ještě ta lepší varianta! ta krádež, to aspoň ten ekozloděj z toho něco má) a zbytek jsou hodnoty prostě zničené, ztracené, zkažené (a z toho nemá vůbec nikdo nic).

        Odpověď
        • Olga Nedbalová

          Ono to vypadá, že mafie se nám přesouvá z oblasti drog, prostituce do oblasti ekologie. Je to výnosnější, legální a vypadá to tak bohulibě. Žádná šedá eminence ale pěkně zelená, to je aspoň ta správná barva 🙂

          Odpověď
  6. Já osobně se ekologií trápit nehodlám. Už vůbec, mám toho dost. Budu se trápit tím, aby se národ vrátil ke Kristu. Nedokážu sedět na dvou židlích. Mám určitý požitek z toho, vyhodit petku do směsného. Jakoby to cezení komára podněcovalo polykání velblouda. Musím přestat cedit komára, abych měla čas pro věc evangelia.

    Odpověď
    • Moc nechápu stavění ekologie a šetrnosti vůči životnímu prostředí proti kázání evangelia. Pociťujete také požitek, když třeba vykydnete jogurt do své postele? Přece člověk nebude dbát na pořádek, a´t zbyde čas na kázání evangelia… Není to absurdní logika??? Evangelium je jistě důležitější, jenže takový rozpor mezi ekologií a evangeliem je umělý a nesmyslný. Podobně bychom si mohli přestat čistit zuby, prát šaty, cvičit, uklízet… Trošku zde cítím naléhavé myšlenky Pipera – nepromarnit život. K jakému životu ale zveme nevěřící okolo? Je cílem věčného života šířit evangelium a mít potěšení ze schválně dělaného bordelu ve svém prostředí?

      Odpověď
      • Olga Nedbalová

        Máte pravdu, pane Adamče, šíření evangelia probíhá nejen skrze naše ústa, ale skrze celý náš život. Možná je to problém speciálně nás protestantů, snad máme strach ze skutků, snad abychom nepopřeli spasení jen skrze Ježíše Krista. Přece jen jeho milostí jsme spaseni, taková může být logika. Pak ovšem – kdo má Ducha svatého nese jeho Ovoce. Nést Ovoce znamená mimo jiné být ohleduplný, tam kde to jde a kde to dává smysl. Psala jsem již pod jiným článkem – ohleduplná mohu být sám k sobě – žiji zdravě (nepřejídám, neopíjím se, nekouřím, nestřídám partnery). Ohleduplná mohu být k jiným lidem – jsem řidička automobilu (nepředjíždím, kde nevidím, dávám přednost chodcům, respektuji cyklisty a motorkáře, jsou zranitelnější než já). Prostě když řídím, tak přemýšlím a předvídám. Ohleduplná mohu být k přírodě – třídím odpad, nekupuji si zbytečnosti, snažím se v rámci možností chovat jako moudrý správce. Vše výše uvedené je založeno na Písmu. Ano, svědčíme i našim životem o Ježíši. Když se budeme chovat jako hlupáci, nepřemýšlet o následcích svého chování, těžko budeme pochváleni. Pipera mám moc ráda a opravdu, nepromarněme život. Oporu můžeme najít třeba v Matouši 7:22-24. Co je to činit vůli Otce? Třeba to, že se budu chovat jako moudrý správce. Činit vůli Otce znamená také milovat bližního svého jako sebe samého. (Pak přeci nechci, aby se moji bližní utápěli v hoře PET lahví, děti v rozvojových zemích pracovaly za strašných podmínek, abych já si mohla koupit už desáté levné tričko). V tomto ohledu má pravdu i pan Krejčí, všechno je propojeno se vším a Písmo je spojené se současným životem. Písmo nám sice dává i svědectví o životě v minulosti, ale hlavně je stále živé a o to více naléhavější i v přítomnosti. Nemusíme být fanatickými zastánci zdravého životního stylu, ekologie a kdo ví čeho. Jen si všímejme života kolem sebe, rozvažujme a přemýšlejme o následcích svého jednání. I když máme depresi z politiků, sousedů a ne vždy jejich chování můžeme ovlivnit, můžeme začít u sebe.

        Odpověď
      • Petře, já vím, že se mnou asi hned tak nebudete souhlasit, ale já v ekologii v současné době vidím rozptýlení církve od služby evangeliu. Nejde v ní už o lásku k přírodě, ani o obdiv k Stvořiteli. Je to hudba na potápějícím se Titaniku, absolutní ptákovina, zatímco skutečnost je taková, že jdou miliardy a miliardy na experimenty s genetickými technologiemi, koukněte na to, jaké jsou vypisovány granty. To je OK? To nehrozí destrukcí stvoření? Žel ti, kteří pískají ekologii, jsou lháři a pokrytci. — Co se mého životního stylu týká, stojím si za tím. PETka se neocitne v ničí posteli, ale bude spálena při dostatečně vysoké teplotě ve spalovně. Opravdu si nejsem jistá, jaké je srovnání její stopy, pokud by šla místo toho do recyklace. Proto to nebudu třídit, ani jiné plasty. Je mi to připomínkou, že nemám ztrácet čas a energii tím, co je nepodstatné. Zatímco jsem vyhodila tu blbou petku, tak umřel zas jeden, co neslyšel evangelium, a jeden gynekolog udělal potrat. Možná jsem mohla místo toho ztratit modlitbu za svůj sbor, kamarádku, … Time matters.

        Odpověď
        • Olga Nedbalová

          Paní Petro, nezlobte se, že reaguji i já (místo pana Adamce). Co se týče potratů – potraty může způsobit i špatné životní prostředí, například pesticidy, cituji: „Bydlet blízko bavlníkového pole je vlastně zdraví nebezpečné, protože pesticidy dlouhodobě způsobují rakovinu, potraty, kožní a zažívací problémy nebo duševní nemoci.“ zdroj: https://www.nazemi.cz/cs/niceni-zivotniho-prostredi
          Ano, někdo si může říci, to byla Boží vůle, že někdo potratí samovolně dítě. Ale nemuselo to tak být. Ostatně vývoj miminka právě do 12 týdne je nejvíce ohrožen vnějšími vlivy – chemie, radioaktivita. Třeba donedávna hojně používaný azbest je také velmi nebezpečný. Bůh nepopírá vědu ani výzkum. Třídění odpadu snad není časově tak náročné. Petku stačí sešlápnout, dát bokem do tašky a až je taška plná, tak stačí třeba poslat děti, ať ji vynesou. Nemyslím, že likvidace jedné petky je srovnatelné s modlitbou. Modlit se můžu (v duchu) i když jdu s taškou petek ke kontejneru. A třeba zrovna při té cestě potkám jednu duši toužící uslyšet evangelium. Evangelium se má žít pořád, nejen když si na to vyčlením čas. Ano, náš hlavní cíl je život v věčném království. Ale to neznamená, že to tady na zemi můžeme zřídit.

          Odpověď
        • Olga Nedbalová

          Ano, i to je bohužel možné. Jestli by nebylo lepší raději ty plasty vůbec nekupovat. Vzpomínka z dětství – pila se buď čistá voda, ovocný čaj nebo voda s domácí šťávou. Mňam. Vdala jsem se do rodiny zemědělců – sedláků po mnoho generací. Když tak poslouchám, jak se původně hospodařilo, tak to vlastně bylo hodně EKO. Nic umělého v podstatě nebylo, hnojilo se hnojem. Kupodivu. Správný sedlák se snažil si svoji půdu nezničit, pak už by mu také nemusela nést úrodu. Lidé žili skromněji, byli v menším stresu a tak nějak se více uměli spoléhat na Hospodina. Někdy nemusíme ani složitě nic vymýšlet, stačí se inspirovat u předků. A nebo v Písmu, tam je také hodně moudrých rad.

          Odpověď
          • Karel Krejčí

            Paní Nedbalová, Vaše vize a představa je nepochybně správná, vycházející z nezpochybnitelné skutečnosti. Po této stránce jsme všichni stejní, rádi vzpomínáme na minulost a dokonce si i odlehčeně a s humorem navzájem sdělujeme – dobře už bylo. Skutečnost je ale zcela jiná. Nic se zpátky nevrátí a pokud si představujeme, že i když ne zcela, tak alespoň částečně, tak jsme stejně mimo realitu. Museli by totiž přestat existovat veškeré obory, zabývajícími se různými výzkumy, což je ještě velice zjednodušeně řečeno, naše intelektuální aktivita by prostě musela „zamrznout“. Vítězstvím není usilovat o to, co je stejně nerealizovatelné, ale pochopit, že to je nerealizovatelné. To je oním vítězstvím nad tímto padlým světem, to je ono zaslíbené kralování.

  7. Jedna věc je zelená politika, kde mohou být všelijaké zájmy a druhá věc je výchova lidí. V církvi by měla být ekologická výchova nějak přítomna, protože to není nic proti křesťanství. Pokud jsem zelený, tak to neznamená, že musím volit stranu Zelených. Dnes tu máme 2 zelené strany – Zelení a Piráti.

    Odpověď
  8. Jakub Zaorálek

    Díky za článek.
    S tím táním ledovců a zvyšování hladiny oceánů to ale asi není tak jednoduché. Za prvé je omyl domnívat se, že hladina oceánů se zvedne všude stejně. Tak to prý není, hladina oceánů různě kolísá a podle toho, co jsem četl, vědci ani pořádně neví proč. Např. starověký Milét byl v dobách apoštola Pavla přístavem, dnes leží několik km od moře. Snížila se snad hladina oceánů a moří všude stejně? Pravděpodobně nikoli.
    Dále je otázka, zda snížení emisí oxidů uhlíku přinese zpomalení nebo zastavení globálního oteplování, když dobře víme, že teplejší a studenější období se střídají a to dokonce snad nepravidelně. Zatímco 16. století bylo velmi teplé, pravděpodobně teplejší než současné klima v Evropě, během 17. století přišla malá doba ledová, což bohužel zvýšilo utrpení lidí během třicetileté války.
    Velmi pochybuji, že by například přechod na elektrická osobní auta mohl mít jakýkoli vliv na změny klimatu.
    Je nepochybně správné snažit se snižovat spotřebu i emise atd., ale vadí mi, když mi chce někdo něco nařizovat nebo zakazovat. Lepší technologie se prosadí sama, prostě proto, že je lepší a zákazníci to poznají.
    Ostatně automobilová osobní doprava zas tolik emisí nevytváří, to srovnání s letadly je srozumitelné. Myslím si, že větší problém představuje nadměrná spotřeba v důsledku výroby šmejdů. Vyrábíme miliardy výrobků s krátkou životností, které se pak prostě vyhodí a vyrobí se nové. Výroba vytváří velkou část emisí. Chovat se ekologicky znamená vyrábět znovu kvalitní věci.
    Nepochybně také skutečnost, jak často se vědci ve svých předpovědích mýlí, je poněkud zarážející. Krátké shrnutí obsahuje tento článek: https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-predpovedi-krizi-dlouhodobe-nevychazeji.A210709_095858_p_klima_wag
    Měli bychom žít střídmě, neplýtvat a o přírodu s starat. Vlastně je to naše povinnost. Z dlouhodobé perspektivy se tahle planeta ale asi zachránit nedá.

    Odpověď
    • Olga Nedbalová

      Ano, souhlasím, také se k tomuto názoru dospěla. A my křesťané střídmost, neplýtvání a péči o svěřený majetek máme přímo v popisu práce od našeho nejvyššího šéfa. Doporučuji se řídit směrnicemi v Písmu, tam je to černé na bílém.

      Odpověď
    • Pane Zaorálku,

      přečetl jsem si váš odkaz z Neviditelného psa včetně odkazů tam obsažených, které mají dokládat, jak se vědci ve svých předpovědích mýlili. Problém je, že ty odkazy nejsou žádné předpovědi vědců, ale články popularizátorů vědy. Vědci jsou totiž ve svých soudech nesmírně opatrní ze strachu, že by se před svými kolegy znemožnili. Redaktor novin takové zábrany nemá a kvůli prodejnosti novin často přehání.

      Odpověď
  9. Karel Krejčí

    Pokud usilujeme o ekologii, je to jistě chválihodné a svou podstatou naplňující Boží přikázání. V tom se jistě všichni shodneme. Avšak již z předcházejících diskusních příspěvků se můžeme přesvědčit, že snahu sice můžeme mít, ale skutečnost je jiná. Ale nesvádějme vinu jeden na druhého – to je prostě naše lidská podstata, stejně jako tohoto světa. Autor vlastního komentáře si jistě zvolil téma, kterému se nelze vyhnout a ani jej zlehčovat, ale v podstatě se nikam nedostal a nic nevyřešil. Ono jediné řešení můžeme naleznout pouze v Písmu.

    Odpověď
  10. Olga Nedbalová

    Pro pana Krejčího, už mi nejde odpovědět přímo pod komentářem z 4:06. Je pravdou, že svět jde dopředu. Ale někdy není od věci se zamyslet, zda je všechno staré tak hrozně špatné a je to nutné to měnit. Pokud čtu o bio výrobcích, tak se vždy hodně pobavím. To je prostě hospodaření postaru. Zemědělství v rodině manžela přetrvalo, kupodivu soukromě hospodařili i za komunistů, i když to bylo hodně náročné. V současné době manželův bratranec hospodaří v rostlinné výrobě, všechny děti vystudovaly Mendelovu univerzitu v Brně a pokračují v soukromém zemědělství. Kde je to rozumné se využívají nové technologie a postupy. Mají navázanou spolupráci s výzkumným ústavem zemědělským v oblasti praktického výzkumu (vzorky plodin – výnosnost atd.). Ovšem nikdy by se nenasadili řepku. Ne kvůli Babišovi, ale kvůli tomu, že řepka hodně ničí půdu. Tu si zničit nechtějí, protože k ní mají vztah. Chovat se s rozumem a zodpovědně – to je to hlavní. A také souhlasím s mnoha diskutujícími zde, kteří poukázali na „nesmyslnost“ některých rádoby ekologických zákonů, dotací atd. Ano, ekologie je teď IN, tak se čerpají peníze ve velkém a někdy se záporným výsledkem. Místo aby se to zlepšilo, tak se to naopak zhorší. To, že moderní člověk stále méně chápe sepětí s přírodou, vymýšlí složité nesmysly, aby zachránil aspoň část z toho, co pokazil, to je opravdu proti racionálnímu rozumu. Člověk se chová čím dál méně racionálně. Utrácí za nesmysly, hromadí věci a tento kolotoč nadvýroby a nadspotřeby nám ničí životní prostředí. Vzpomínala jsem nedávno M. Sedláčkovou. Její manžel – T. Sedláček, ekonom, už dávno prosazoval ekonomický růst skrze zvyšování kvality a ne kvantity. Nemusíme stále více vyrábět a spotřebovávat. Zkusme raději kvalitněji žít.

    Odpověď
    • Já Vám odpovím ne až tak konkrétně, ale o to snad více pravdivě. Ježíš když chodil po této Zemi, byl opravdovým králem. Ne proto, že by byl tak oblečen, že by měl honosný palác s nespočetným služebnictvem a pohádkově bohatý, ale naopak. Byl zcela jedinečným králem a přesto vlastnil naprosté minimum. Králem z něho však dělala skutečnost, že v ničem nepodlehl svodům Satana a ani v ničem nezhřešil. My máme právě takový výše zmíněný a zažitý obraz kralování, že se budeme již na dálku zmíněnými atributy lišit od obyčejných „bezvěrců“, což je omyl. Budeme kralovat stejně jako Ježíš Kristus, pokud se budeme chovat a jednat jako On. Ne však jako vítězové nad přírodou, ale jako vítězové nad Satanem.

      Odpověď
      • Pane Krejčí,

        být svatý neznamená být dokonalý – být bez hříchu – být vítězem nad satanem. Král David získal Boží milost navzdory vraždě svého přítele Uriáše poté, co svedl jeho manželku Betšebu.

        Ježíš byl králem, protože za nás obětoval život. Ne snad proto, že by jeho Otec bažil po jeho oběti jako protihodnotě za naše hříchy. Bůh takový není, že by vyžadoval život nevinného, aby byli zachráněni ti, co se provinili. Ježíš obětoval život, aby ukázal, že smrt těla neznamená smrt duše ba dokonce, že bude vzkříšeno i tělo. Nicméně Ježíš nebyl Bohem, který přišel na zem přehrát připravenou scénu s tím, že se pak v pohodě vrátí k Otci. Ježíš cítil úzkost a strach ze smrti jako každý jiný člověk. Jeho vůle byla naprosto a úplně svobodná, že ji neomezovalo ani fyzické tělo – byl jako Bůh, jehož vůle je rovněž zcela nezávislá. Každý z nás může jeho příklad následovat (a být svobodný jako Bůh).

        Odpověď
  11. Olga Nedbalová

    A jen malý dovětek – nedávno reprízovali v televizi film Srdečný pozdrav ze zeměkoule. Ano, opět jsem se pobavila, ale za tím pobavením mi běžel mráz po zádech. Ten film je skutečně velmi dobře natočená tragikomedie.

    Odpověď
  12. Chápu…Petro! Myslím, že jde o otázku podstatného. Pro některé křesťany je podstatné jen kázání evangelia. Ne už kvalita života nově obrácených a jich samých. Jeden docela slavný zakladatel církve se ve 20. letech staral hlavně o kázání evangelia nevěřícím. Ne už o své děti. Jeho dcera rodinu opustila a odjela do Ameriky. Po pár letech se vrátila do Prahy a chtěla se sejít s otcem. Zavolala mu, kdy by měl čas na schůzku. Sdělil jí, že na 20 minut za necelý týden… dřív to fakt nejde, slouží v církvi, káže evangelium… Raději zase rovnou odjela… Zázrak vtělení je v tom, že se Bůh stal člověkem. Žil omezený lidský život… k němu patří rodina, vztahy, setkávání s lidmi, přátelé, koukání na kytky, zaměstnání, svěcení svátků, odpočinek, uklízení, sexualita. Myslím, že by křesťan neměl být úplně nelidský… a vše lidské kromě kromě kázání evangelia ze svého života oddělit.

    Odpověď
    • Pane Adamče,

      mluvíte mi z duše. Ježíš Kristus byl kazatel, ale dokázal si najít čas i na uzdravování lidí. Neuzdravoval však proto, aby se blýskl schopností činit zázraky, ale proto, že měl soucit s trpícími lidmi. Tento projev lásky byl evangelizací stejně jako jeho kázání – lidé měli Ježíše rádi a proto mu uvěřili. Jsem přesvědčen, že projevem lásky je všechno, co uděláme bez nároku na odměnu pro jiné (často anonymní) lidi. Ekologické chování je obětí vlastního pohodlí ve prospěch budoucích generací. Lidé milují své děti a proto mají rádi i ekology.

      Obecně vzato, kredit církve stojí a padá s tím, jak jsou křesťané prospěšní světu. Bylo by hloupé myslet si, že svět uvěří evangeliu, když se křesťané budou prezentovat jako lhostejní lidé.

      Odpověď
      • Karel Krejčí

        Pana Pavle v.,
        Podle Vašich představ svět „půjde“ za křesťany, pokud oni budou nastavovat tu „bohulibou“ tvář. A kde je ta druhá, ta nepopulární, která usvědčuje svět z jeho hříšnosti?

        Odpověď
        • Myslím, že to převádíte tam, kam to autor komentáře nezamýšlel. Církev potřebuje vyvážené obojí – víru a smělé kázání nekompromisního evangelia a současně i lásku k lidem projevující se službou. Jedno bez druhého vede ke zkreslení evangelia. Pokud víme, v období prvních staletích církev rostla převážně poměrně pomalu (kromě poměrně velkého růstu úplně na počátku). Velký průlom nastával v mimořádných časech – když třeba přišla do nějakého města epidemie a všichni zdraví utekli, křesťané zde často zůstávali a sloužili nemocným. Po nějaké době epidemie ustoupila a všichni přežilí ve městě byli křesťané… Jsou známé stížnosti, že se křesťané starají nejen o vlastní chudé, ale i o chudé v celém městě a jejich počet proto narůstá… navíc prý za peníze bohatých pohanů, které křesťanům dávají jejich manželky… Stavět do protikladu víru a lásku není dobrou cestou.

          Odpověď
          • Pane Adamec, má rekce na vzorovou aktivitu Pavla v. byla logicky protichůdná, protože konání dobra ve skutečnosti není tak jednostranně bohulibé, jak si všeobecně idealizujeme. Není pochyb o tom, že někdy je naše pomoc druhému přímo nám adresovanou zkouškou a někdy můžeme naší aktivní pomocí naopak změnit výsledek tak, že jsme vyřešili svěřený úkol nebo zkoušku nepatřičně za někoho jiného. Konání dobra, ne vždy musí mít kladný výsledek a ne vždy v souladu s Božím záměrem. Tím ještě doplňuji to, co jsem Pavlu v. napsal.

          • Pane Krejčí,

            konání dobra propagoval bolševik. To není můj případ. Já hlásám odstraňování zbytečného utrpení – to je něco jiného. Jinak si myslím, že když budu podporovat někoho, kdo je schopen pracovat a pomoci sám sobě, budu takovému člověku jen škodit. V tom se určitě shodneme. Na zemi je spousta lidí, kteří trpí a pomoc potřebují. Ti všichni mohou, stejně jako Ježíšovi posluchači, uvěřit. Sotva se nám podaří evangelizovat někoho, kdo žije v přepychu.

          • To P. Krejčí. Mluvil jsem ne o konání dobra, ale o lásce, která se projevuje službou. To vaše zní tak jako indicky – každý má karmu a je špatně mu nějak pomoci, protože to kazí jeho karmu. Tak raději necháme dítě zemřít na ulici hladem, trpí za své hříchy a kdybych mu pomohl, muselo by trpět ještě více v příštím životě. V křesťanství nejde nějak rozdělit lásku k Bohu a k lidem a láska se projevuje činy. Křesťané prostě lidem sloužili a slouží. Třeba k nelibosti hinduistů zakládali nemocnice a léčili v Indii lidi. Neřešili moc, jestli nějak nezkazí lidem jejich zkoušku, když jim pomohou. Ježíš také lidi uzdravoval, nebyl tam jediný případ, kdy by někoho neuzdravil, aby mu nezkazil zkoušku… kdy by někoho poslal domů, že je pro něj lepší trpět…také rozdávali s učedníky peníze chudým… neřešil asi, jestli nejsou chudí vlastní vinou… nasytil zástupy, nebyl tam nikdo, komu by to jídlo nedal, že je pro něj lepší hladovět… Jistě, někdy nepomůžeme dobře. Raději ale budu ten, kdo s láskou se snaží pomáhat, třeba špatně, než ten, kdo raději nepomůže, aby nic nezkazil.

  13. Pro pana Adamce,
    Už zase poněkud přeháníte. Kdyby neexistovalo zlo, nemohlo by ani existovat dobro. Kdyby chybělo zlo, nemohli bychom na ničem prakticky projevit zmíněnou lásku. Vy jste se proti těmto dvěma tvářím ohradil, ale zbytečně, protože zatím to tak zde na Zemi funguje. Ale vést diskusi jako takovou na duchovní úrovni, má jistě větší smysl, než shromažďovat nějaké světské údaje a informace.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář