Dan Drápal / Nešlo mi to do hlavy

Nemohl jsem pochopit, jak může v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou někdo stát na straně Putina. To těmto lidem nevadí, jak je v Rusku potlačována veškerá opozice? To je nezaráží náhlá smrt celé řady oligarchů v posledním půl roce? To jim nevadí lži o zelených mužíčcích nebo o tom, že na Donbasu bojovali pouze ruští vojáci, kteří byli na dovolené, na které si mohou dělat, co chtějí? To jim nevadí Putinovy lži o tom, jak žádné tažení na Ukrajinu nechystá? A takto bych mohl pokračovat na několik stránek. 

 A s hrůzou jsem si musel připustit, že ne, opravdu jim to nevadí. A dokonce to vítají. 

  SOUVISEJÍCÍ Dan Drápal / Vychladne láska

K tomuto hořkému uvědomění mě přivedla maličkost. V posledním čísle Listů (ano, jsem pravičák, ale chci také vědět, co si myslí protistrana) jsem si četl článek Juraje Bazalky „Prečo si Slováci želajú víťazstvo Ruska“. Píše tam mimo jiné o jedné promečiarovské demonstraci, na níž bývalý ministr Dzurindovy vlády oslovil jednoho křiklouna: „A to ti nevadí, čo ten váš urobil synovi prezidenta?“ Onen muž odpověděl: „No nie je frajer?“ Bazalka komentuje: „Hoci Mečiar podiel na zločine vždy zapieral, mnohí jeho volici vedeli, že bol za ním.“

 Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv

Ti, kdo podporují Putina, ho nepodporují z nějaké hlouposti či nedostatku informací. Jim Putinovo jednání nejen nevadí, jim se líbí. Podobně jako onomu fanouškovi Vladimíra Mečiara nejen nevadilo, že Mečiar se postaral o únos prezidenta vlastní země. Tomu fanouškovi se to líbilo. „No není to frajer – unese i prezidentova syna!“ „No není ten Putin frajer? On rozbombarduje celou Ukrajinu!“ 

            Napadají mne další myšlenky a otázky, kde už si odpovědí nejsem zcela jist. Ti, kdo stojí za Putinem, se u nás těší svobodě slova i svobodě shromažďování. Využívají tak svobody, které Putin vlastnímu obyvatelstvu odepřel. Jak by se chovali, kdyby se u nás dostali k moci? Ctili by svobodu těch, kdo to vidí zcela opačně? Nedokážu si to představit. Obávám se, že by spíše přijali místo stráže v koncentráku, kam by nás pozavírali. Svobodu, kterou zde mají, zřejmě berou za doklad slabosti a dekadentnosti demokratických vlád. 

 

Jako pastor jsem poznal mnoho lidských osudů. Mnohokrát jsem si v praxi ověřil oprávněnost povzdechu proroka Jeremjáše: „Srdce je lstivé nade vše, je nevyléčitelné. Kdo mu porozumí?“ V různých situacích jsem musel zvažovat různé polehčující nebo naopak přitěžující okolnosti. „Ten bratr se dopustil násilí na své ženě. Je to hrozné, ale musím vzít v úvahu, že vyrůstal v rodině, kde bylo takové násilí běžné.“ „Tahle sestra je k našemu sboru nemístně kritická. Jenže prošla společenstvím, které bylo silně manipulativní a ona se přes tuto životní zkušenost zatím nedokáže přenést.“ 

  SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Země… spálená či kvetoucí?

Když v roce 1953 zavřeli na pár měsíců mé rodiče, bylo jim jasné, že určitou roli při jejich zatčení sehrál jeden evangelický farář. Mně to řekli až v roce 1968. A v podstatě ho omlouvali. StB na něj něco měla, a asi mu vyhrožovali, že přijde o rodinu, a tím ho přiměli ke spolupráci.

  Nicméně když se pak rodiče byli podívat v archivech StB, zjistili, že onen muž škodil lidem zcela záměrně – nemusel, nebyl pod tlakem. Naštěstí rodiče uměli odpouštět – ostatně ten člověk byl v té době už po smrti. Přesto byli překvapeni tím čirým, zbytečným zlem.

 

Musíme s tím počítat. Existují zlí lidé. Nemám na mysli lidi pomýlené nebo špatně informované. Mám na mysli ty, kteří o krutém diktátorovi řeknou „No není to frajer?“ „Moloděc,“ jak se V. V. Putin vyjádřil o bývalém izraelském prezidentovi Kacavovi, který byl v roce 2011 odsouzen za znásilnění. Nepochybně to myslel upřímně.

 Vnitřní svět těchto lidí si nedokážu představit. Ostatně, ani nemusím – není to moje povinnost. Přirozeně mám strach o demokracii. Odhaduji, že takových lidí je u nás něco mezi 10 a 20 procenty. To je dost na to, aby se mezi svými nestyděli a aby byli hodně hlasití. Pro nás ostatní je důležité myslet na to, že demokracie není žádná samozřejmost.

S pomýlenými nebo špatně informovanými lidmi má smysl diskutovat. Pokud se ale někomu prostě líbí zlo, smysl to nemá. 

 A rovněž nemá smysl bavit se s robotem. Myslím, že už se mi to párkrát stalo. Cítil jsem se pak velice hloupě a jaksi poníženě. 

Zvažte, že tuto „vymoženost“ rozvíjí z principu jen jedna strana. Není to tak, že obě strany jsou v podstatě stejné. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 2. listopadu 2022 Foto: Wikimedia Commons – Vladimir Putin

Tags: ,,,

78 Komentáře

  1. to P. Ašer

    Předkládám citaci vašho úryvku z epištoly Efezským v jiném překladu:

    „1 I vy jste kdysi byli pod kletbou, navždy odděleni od Boha svými hříchy. 2 Stejně jako všichni ostatní jste podléhali moci nepřátelské Bohu, která se rozprostírá nad světem a dosud je činná v lidech, kteří se Bohu vzpírají. 3 Právě takoví jsme bývali i my. Žili jsme si dle vlastní libosti, pro své vlastní sobecké zájmy a tak jsme propadli Božímu trestu jako všichni ostatní. 4 Ale Bůh tak nekonečně milosrdný, miloval nás do té míry, 5 že vzkřísil Krista, a tak nás, navždy ztracené pro naše hříchy, obdaroval novým životem. Jen Boží dobrotě máme co děkovat za tuto záchranu!“

    Z uvedeného vyplývá, že „moc nepřátelská Bohu“ má omezenou působnost a to jen na lidi, kteří se vzpírají Bohu. Vaše představa, že satan ovládá celý svět, jak píšete na začátku vašeho traktátu, je tedy mylná.

    Říkáte, že politika je špinavá, že politickému systému dominuje ďábel. Když vás zbije opilý soused, co uděláte? Obrátíte se na policii, které dominuje ďábel, nebo to strpíte, aby vás soused příště zbil znovu? Jsou politické instituce jako například policie vyhrazeny jen „pohanům“, protože křesťané „nemají usilovat o světskou moc“? Je justice součástí politického systému, kterému dominuje ďábel? Jestli ano, nebylo by namístě zrušit policii a soudy?

    Říkáte, že Colin Powell lhal o ZHN v Iráku. Byla jeho lež odhalena novináři? Když tedy novináři zveřejnili pro americkou vládu nepříjemnou pravdu, proč říkáte, že pracovali v něčím žoldu? Víte o tom, že při Saddámově etnické čistce al-Anfal byly použity také chemické ZHN? Při útoku na město Halabdža bylo bojovými plyny okamžitě usmrceno na 5000 lidí a dalších 10 000 jimi bylo zasaženo. Odhaduje se že během kampaně bylo iráckými jednotkami zmasakrováno 50 až 100 tisíc civilistů a zničeno více než 4000 vesnic. Také Hitler prováděl etnické čistky. Bylo správné, že Američané okupovali Německo, nebo měli nechat Hitlera dál vládnout?

    Víte, že potraty poprvé legalizoval Lenin v roce 1920? Víte, že i dnes Rusko vede potratové statistiky a že demokratické státy mají potratovost daleko nižší?

    Říkáte, že křesťané nemohou vymýtit ze světa utrpení a že odstranění utrpení vede k rozmachu bezbožnosti. Víte, že Ježíš uzdravoval – odstraňoval utrpení? Víte, že v evangeliu o posledním soudu Ježíš řekl: „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších, mně jste učinili“?

    Odpověď
  2. Ad pavel v

    „vám by nevadilo, kdyby do vašeho sboru chodili nacisté…“

    A Vám, Pavle, by nevadilo, kdyby do Vašeho sboru chodili demokraté – tedy lidé, kteří si říkají křesťané a podporují masového vraha Bushe aj,?

    Dle mého mínění ve sboru nemají být jakékoli politické světské preference vůbec ventilovány. Mezi křesťany je již tak dostatek sporů kvůli věroučným otázkám. Proč by je měly rozdělovat navíc ještě otázky politické? Což nemáme své občanství v nebesích (Fp 3:20)? Proč bychom se tedy měli nechat zatahovat do konfliktů tohoto světa? My máme naopak být světu příkladem svornosti, a ne kopírovat v církvi jeho rozdělení a nenávist. Dle slov Pavlových nemáme smýšlet přízemně (Fp 3:19). A co jiného je politika než přízemní smýšlení?

    Odpověď
  3. to P. Ašer

    Ježíš řekl: „Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a ‚nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina‘ (Mt 10,34-36)“.

    Z uvedeného vyplývá, že Ježíšovi následovníci mají za jeho učením stát i za cenu, že kvůli tomu vzniknou spory a nepokoje. Podstata toho učení je ve stručnosti obsažena v kázání na hoře (Mt 5,1-12). Tam Ježíš 2x nabádá, abychom usilovali o spravedlnost. To znamená, že křesťané se v zájmu spravedlnosti mají nechat „zatahovat do konfliktů tohoto světa“. Pevně věřím, že lhostejnost k nespravedlnosti je spoluvinou na ní. Představte si, že mi ukradnou auto. Vy budete vědět, kdo to byl, ale necháte si to pro sebe, protože nechcete vstupovat do konfliktů tohoto světa. Zanedlouho stejní lidé ukradnou další auto. Nebudete mít spoluvinu, protože jste svým svědectvím mohl té druhé krádeži zabránit?

    Jak můžete hodit do jednoho pytle Hitlera a Bushe? Vždyť Hitler páchal genocidu. Také Saddám Husajn měl na svědomí krvavou válku s Íránem a genocidu Kurdů. To byste za masového vraha považoval i F. D. Roosevelta, protože okupoval Německo?

    Odpověď
  4. Ad pavel v

    Ano, nepřítelem bude člověku jeho vlastní rodina. Ale ne kvůli rozdílným politickým názorům, ale kvůli jejich postojům vůči osobě Ježíšově, která rozděluje. To měl Ježíš na mysli. To se ostatně u Židů děje dodnes, pokud třeba nějaký charedi (a nemusí to být jen charedi) uvěří v Ježíše jako mašíacha. Že jde právě jen o osobu Ježíšovu, a ne o rozdílné politické názory, je patrné z následujícího verše, který jste necitoval (Mt 10:37).

    V kázání na hoře (Mt 5:6.10) pak Ježíš určitě nemá na mysli spravedlnost tohoto světa, nýbrž spravedlnost Boží, spravedlnost jeho království (srov. Mt 6:33; Ř 10:3 apod.). Dle Mt 5:6 budou ti, kdo žízní po spravedlnosti, nasyceni. To se však zajisté netýká toho, že by si Ježíš myslel, že spravedlností mohou být nasyceni v nějakém politickém systému tohoto světa a že by tím vybízel k nápravě nešvarů tohoto světa. V něm spravedlnosti nikdy nemůže být dosaženo. Spravedlnost z Mt 5:6.10 se evidentně vztahuje až na eschatologickou spravedlnost Božího království (Ga 5:5; 2 Pt 3:13)

    Napsal jste: “To znamená, že křesťané se v zájmu spravedlnosti mají nechat „zatahovat do konfliktů tohoto světa“.

    To je však z hlediska evangelia naprosto scestné, poněvadž když za Ježíšem přišli, aby nastolil světskou spravedlnost ohledně dědictví, razantně to odmítnul:

    „Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví.“ On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“ (L 12:13-14)

    Když na něj připravili lest, zda je dovoleno platit daň císaři (L 20:21-26), nepřiklonil se ani na jednu politickou stranu. Tedy ani k zélotům ani ke kolaborantům s římskými okupanty. Zůstal zcela mimo tento politický konflikt a tím jim vzal vítr z plachet. Nemá snad být pro křesťany vzorem Ježíš? A ten se do politických či právních konfliktů rozhodně zatahovat nenechal. Takže se opět mýlíte…

    Já jsem netvrdil, že Bush a Hitler jsou stejní, pouze jsem napsal, že oba jsou masovými vrahy, akorát každý ve službě jiné ideologii. A to je neoddiskutovatelný fakt. Navíc oba svou agresi odůvodnili lživými důvody. Hitler napadl Polsko na základě zinscenovaného napadení vysílače v Gliwicích, Bush ml. napadl roku 2003 Irák na základě vylhaných zpráv o Saddámových chemických a biologických zbraních. Přitom útok na WTC dle oficiální americké verze provedli v drtivé většině teroristé pocházející ze Saúdské Arábie. Bush však napadnul ne kamarády Saúdy, ale Irák. A iráčtí Arabové ty statisíce mrtvých v důsledku lživé americké záminky také mohou považovat za genocidu Arabů ze strany USA, nemyslíte?

    Odpověď
  5. Ad pavel v

    Ještě něco k té světské spravedlnosti. K hledání spravedlnosti napsal trefný postřeh novoakademický filosof Karneadés z Kyrény (214 př. n. l. – 129 př. n. l.):

    „Přirozené právo neexistuje; všichni lidé a jiní živočichové jsou vedeni svou přirozeností ke svému prospěchu. Proto neexistuje žádná spravedlnost, nebo pakliže je nějaká, je to největší hloupost, neboť si sama škodí, pečujíc o cizí výhody. A uvedl tento argument: všechny národy, které vlastní kvetoucí říši, a i samotní Římané, kteří se zmocnili celého světa, museli by, kdyby chtěli být spravedliví, to jest, kdyby obnovili cizí práva, vrátit se do chatrčí a živořit v nouzi a bídě… Co jsou totiž výhody vlasti než nevýhody jiné obce a národa? To znamená rozšiřovat území jiným násilně vyrvané, zmnožovat moc a zvyšovat daně. Kdo tedy tato „dobra“, jak je oni nazývají, získá pro svou vlast, tzn. kdo vyvrácením obcí nebo zničením národů naplní obecní pokladnu, zabere pole, své občany učiní bohatšími, ten je vynášen chválou až k nebi – v tom prý je největší a dokonalá ctnost; to není pouze omyl lidu a nevzdělaných, ale také filosofů, kteří také dávají předpisy pro nespravedlnost, aby hlouposti a špatnosti nechybělo učení a autorita.“ (in: Cicero: De re publica III, 12 (21-22).

    Podobně tedy Američané, kteří se snaží poučovat celý svět o spravedlnosti, pokud by své řeči mínili vážně, by museli z Ameriky odtáhnout zpět do Anglie, Německa, Irska, Itálie atd. a tuto zabranou zemi ponechat dřívějším obyvatelům, kteří tam žili již tisíciletí před jejich invazí.

    Odpověď
  6. Již dlouhodobě souhlasím s panem Pavlem a jeho výklady. Navíc jeho slova zcela potvrzují i slova Písma, kde se přeci říká: „Mé království je z tohoto světa a proto se moji služebníci chápou zbraně, aby ho šířili“.

    Odpověď
  7. to P. Ašer

    Vy si zřejmě myslíte, že Ježíšovi šlo jen o to, aby lidé uvěřili, že je Mesiáš. To by bylo málo. On především chtěl, aby lidé uvěřili jeho učení. Aby každý věděl, že mu nejde jen o uznání jeho osoby, řekl: „Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“

    O jakou spravedlnost Ježíš usiloval? Podle vás o spravedlnost, která bude až na onom světě. Myslíte, že nespravedlnost na tomto světě mu byla lhostejná? Ježíš své učedníky vyzýval k lásce, což znamená k milosrdenství. Je milosrdné, když můj bratr trpí křivdou, já mu mohu pomoci, aby netrpěl, ale řeknu, že mě jeho utrpení nezajímá?

    Ježíš odmítl politické funkce krále i soudce. V obou případech proto, že on byl kazatel a nechtěl v jedné osobě propojovat víru s politikou. Nechtěl, aby jeho následovníci používali politickou moc pro šíření víry. Když se politika použije pro nějaký vznešený cíl, omluví se tím ty největší zvrácenosti.

    Kdyby Ježíš řekl, že Izraelité nemají platit Římanům daně, farizeové by ho obžalovali jako vzbouřence. On nechtěl žádnou vzpouru vyvolávat, jelikož dobře věděl, jak obrovská je římská přesila. Za dané situace by ničeho nedosáhl a ještě by řadě lidí přivodil neštěstí, jak se později ukázalo během židovské války. Na druhé straně si byl vědom, že Římané dovolují svobodu kultu, že se nepokoušejí udělat z Izraelitů pohany. Ke vzpouře tedy nebyl důvod – placení daní bylo nepříjemné, ale Izraelité nebyli v pozici otroků. Ježíš chtěl Římany přemoci dobrem. A jeho učení se ukázalo být tak dobré, že nakonec celou jejich říši ovládlo. To, že Ježíš odmítl jít do předem prohrané bitvy ještě neznamená, že mu byla lhostejná nespravedlnost.

    Americký prezident Bush nenapadl Irák, ale Saddáma Husajna a jeho vraždící soldatesku. Zda byly či nebyly v Iráku ZHN je v této souvislosti nepodstatné. Husajn byl totéž co Hitler. Před vstupem do Iráku byl Husajn vyzván, aby umožnil inspektorům kontrolu, že v Iráku ZHN nejsou. Odmítl to a doplatil na to životem. Nechápu, jak takovou zrůdu může někdo obhajovat.

    Odpověď
  8. Já s Vámi, pane Pavle, přece plně souhlasím. Ježíš byl přeci politickým aktivistou, jehož máme následovat. Pokud ale chcete být dokonalým, nestačí jen dobře myšlená agitace. Narukujte na frontu bojovat proti RuSSku. Za každého zabitého Rusa pak obdržíte v nebi zvláštní odměnu. Za Putinův skalp pak budete sedět po boží pravici. Slova nestačí!

    Odpověď
  9. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Z uvedeného vyplývá, že „moc nepřátelská Bohu“ má omezenou působnost a to jen na lidi, kteří se vzpírají Bohu.“

    Ano, jenže Bohu se od přirozenosti vzpírají všichni, jak plyne z onoho textu, který jsem v té klíčové pasáži speciálně pro Vás přeložil doslovně: „Mezi nimi jsme kdysi i my všichni žili v žádostech toho masa našeho, činíce touhy toho masa a těch myšlenek, a byli jsme přirozeností (φυσει) děti hněvu jako i ti ostatní.“ (Ef 2:3) Nevím, proč vždy mé citáty bible reprodukujete v nějaké velmi nepřesné parafrázi. Navíc z ní vyvozujete očividně nesprávné závěry. Hned v prvním verši té kapitoly je totiž řečeno, že jsme byli mrtvi ve vinách a hříších. To je přirozený stav člověka, jak uvádí nejen Ef 2:3, ale i celá řada dalších textů NZ (např. Ř 3:22-23; Ř 5:12 atd.). To jsou základní teze NZ. Připadá mi zvláštní, že je neznáte nebo nechcete znát. Jak už jsem uvedl, jen ti, kdo byli s Kristem spoluobživeni, jsou z této od přirozenosti ďáblovy nadvlády duchovně vyňati (ne tělesně, neboť dosud podléhají časné smrti 1 K 15:26). Drtivá většina ostatních však pod touto nadvládou nadále zůstává jakožto ďáblovi otroci (Žd 2:14-15). A to je také ta demokratická většina, která má dle Vašeho mínění určovat směřování společnosti. Tedy většina ďábelská. Proto demokracie není ničím jiným, než organickou součástí světové diabolokracie (srov. κρατος – Žd 2:14).

    Když mě napadne soused, měl bych se obracet na policii a soudy nebo jako učedník Ježíšův udělat to, co přikazuje Ježíš?

    „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ,Oko za oko a zub za zub.` Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří do tvé pravé tváře, nastav mu i druhou tvář. (Mt 5:38-39)

    Rušit policii a soudy není třeba, když je ve státě drtivá většina neobrácených obyvatel. Ale proč by je měl využívat křesťan? Proč by raději neměl trpět škodu (1 K 6:7).

    „A tomu, kdo se s tebou chce soudit a vzít ti košili, nech i plášť.“ (Mt 5:40)

    Napsal jste: „Když tedy novináři zveřejnili pro americkou vládu nepříjemnou pravdu, proč říkáte, že pracovali v něčím žoldu?“
    Ale já jsem Vám přece už dříve napsal, že novináři bývají placeni různými konkurenčními stranami s protichůdnými zájmy: „Zájmy těch, kdo financují novináře, mohou být klidně protichůdné (např. Babišova MAFRA vs. Bakalova Economia), přesto však společně slouží satanu.“ Na to už jste zapomněl nebo čtete tak nepozorně, že pořád vznášíte tytéž otázky, které již byly vysvětleny?

    Ptáte se: „Víte o tom, že při Saddámově etnické čistce al-Anfal byly použity také chemické ZHN?“
    To si děláte legraci? Proti Halabdži použil Saddám ZHN v roce 1988, Bush však napadl Irák kvůli údajným ZHN až v roce 2003. To trvalo Američanům 15 let, než se rozhoupali proti Saddámovi zakročit? Navíc v roce 1988 byl Saddám spojencem Západu proti Íránu a třeba prekurzory na výrobu hořčičného plynu a stroje na výrobu plynových granátů mu dodávaly německé firmy. Pokud by Američanům tak záleželo na Kurdech, tak by proti Saddámovi nezasáhli až po 15 letech a hlavně by je nyní po konfliktu v Sýrii jako své spojence v boji proti IS nenechali napospas Erdoganovi. Zkrátka USA jen sledují své zájmy, nic nedělají z dobročinnosti kvůli ochraně slabších ap. Už Kissinger měl svého času prohlásit: „Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen zájmy.“

    Zda bylo správné, že Američané okupovali Německo? Záleží na tom, z jakého hlediska to posuzujete. Z hlediska Božího království je ovšem jedno, zda je u moci Hitler či někdo jiný, kdo zrovna tak slouží ďáblu, jen v jiném dresu. Psal jste o „syndromu sportovního fanouška“. Takže to aplikujte i na sebe. Jako vy jste fanouškem demokracie, někdo jiný je třeba fanouškem nacismu či jiné ideologie. S Božím královstvím však nemá ani jedno ani druhé nic společného.

    Že potraty byly legalizovány za Lenina, na tom nic podivného nespatřuji. Byl to přece také ďábelský režim par excellence. V tom nemáme žádný spor. Problém je v tom, že na Západě, jehož politické zřízení tak adorujete, snad s výjimkou Polska či Irska, umělé potraty berou za naprostou samozřejmost a dokonce jsou prezentovány jako pokrok, jako nějaké demokratické právo. Zvláště v USA demokraté hrozící zákazy potratů prezentují jako útok na základní lidská práva žen.

    Pokud by Ježíš chtěl pomáhat „těm nejmenším“ vylepšováním nějakého politického systému, proč tedy utekl, když jej chtěli provolat králem (J 6:15)? Jako osvícený panovník by přece mohl zavést kýžené sociální reformy, které by mohly odstranit spoustu utrpení „těch nejmenších“ v tehdejší Judeji. Ale on se odmítl v tomto směru jakkoli angažovat. Zkrátka byl konzistentní. Nemohl se přece stát králem, když u Lukáše říká (L 22:24-26), že králové kralují nad národy, ale o to nemají usilovat jeho učedníci.

    Činění dobra „těm nejmenším“ pak není míněno ve smyslu, že by se měly zakládat nějaké nemocnice, chudobince apod. Prostě, jestliže vidíme někoho, kdo je v nouzi, tak mu máme pomoci. To je však pomoc ad hoc, a ne že bychom měli usilovat o systémové odstranění chudoby apod. nějakými společenskými reformami. Proto také Ježíš říká, že chudé budeme mít pořád mezi sebou (Mk 14:7). Nikde nevybízí k odstranění chudoby en bloc. A jestliže Ježíš utrpení odstraňoval tím, že uzdravoval? Jeho uzdravování bylo průvodním znakem toho, že se do tohoto světa vlomilo Boží království. Tento příznak pak sděluje učedníkům, aby ho oznámili Janu Křtiteli, který se ptá, jestli je to ten, kterého mají čekat (L 7:18-22). Takže to uzdravování vlastně bylo jakousi propagační činností proto, aby se lidé obrátili a mohli se nechat přenést do Božího království (Kol 1:13). Ježíš nikomu neříkal, že by jeho učedníci měli zakládat nemocnice nebo jiné dobročinné instituce a takto odstraňovat utrpení.

    Odpověď
  10. Reakce na dnešní výroky Pavla V.:
    Shrnuto krátce je to ken směska manipulujících argumentů, spekulací, fikcí, nepravd.
    Tento způsob diskuse se nazývá TROLLING.

    1/Opakovaný faul slaměný panák, což je argumentace pomocí vyvraceni vlastní fiktivní ideje připsané protějšku:
    „Vy si zřejmě myslíte, že Ježíšovi šlo jen o to, aby lidé uvěřili, že je Mesiáš“
    „Podle vás o spravedlnost, která bude až na onom světě.“
    „Nechápu, jak takovou zrůdu může někdo obhajovat.“

    2/ Spekulace a fikce ohledně toho, co bylo či nebylo Kristovým cílem
    „Aby každý věděl, že mu nejde jen o uznání jeho osoby…“
    „V obou případech proto, že…“
    „On nechtěl žádnou vzpouru vyvolávat, jelikož dobře věděl, jak obrovská je římská přešla“
    „Na druhé straně si byl vědom, že Římané dovolují“
    „Ježíš chtěl Římany přemoci dobrém“
    „Ježíš odmítl jít do předem prohrané bitvy“

    3/ historická nepravda
    „jeho učení se ukázalo být tak dobré, že nakonec celou jejich říši ovládlo“

    4/ trapná manipulace „Americký prezident Bush nenapadl Irák, ale Saddáma Husajna a jeho soldatesku“ většina z minimálního odhadu půl milionu mrtvých byli civilisté jako děti ženy a staří lidé
    „Zda byly či nebyly v Iráku ZHN je v této souvislosti nepodstatné“

    Vřele bych tímto panu Ašerovi doporučil obecnou radu nekrmit trolly.

    Odpověď
  11. to Ašer

    Nikdy jsem neřekl, že demokracie má být vládou většiny (to si myslí Klaus, Zeman a Babiš). Nemá být ani vládou menšiny. Má být vládou zákona (Ústavy). Žádná voličská masa není schopna vytvořit si jednotný názor. Demokracie funguje tak, že politici prezentují své myšlenky. Ve volbách vítězí ti, kteří o správnosti svých názorů přesvědčí nejvíce voličů. Nerozhoduje většina, ale myšlenky těch politiků.

    Píšete, že „demokracie není ničím jiným, než organickou součástí světové diabolokracie“. Vy jste demokraty zavrhl do pekel. Nikdo jiný než Ježíš nemá právo soudit člověka. Dejte si pozor, jakým soudem soudíte, takovým bude naměřeno i vám.

    Napsal jste: „Zda bylo správné, že Američané okupovali Německo? Záleží na tom, z jakého hlediska to posuzujete. Z hlediska Božího království je ovšem jedno, zda je u moci Hitler či někdo jiný, kdo zrovna tak slouží ďáblu, jen v jiném dresu.“ Vy jste zde postavil Američany na úroveň nacistů. To svědčí o tom, co jste za člověka.

    Proč Ježíš nechtěl pomáhat „těm nejmenším“ změnou politického sytému, proč se nenechal zvolit králem? Protože by tím dal špatný příklad. On nechtěl „spojení trůnu a oltáře“, jak je tomu dnes například v Rusku či Íránu.

    Říkáte, že křesťané mají pomáhat trpícím ad hoc a ne systematicky. Co je na systamatické pomoci trpícím zlého?

    Odpověď
  12. to Aron

    ad4) Většina mrtvých během irácké války jde na konto občanské válce – boji mezi šiíty a sunity. Původ tohoto násilí se později plně odhalil při vzestupu islámského státu. Tehdy si svět uvědomil, kdo byl hlavním viníkem zběsilého vraždění. Američané zabili minimum civilistů.

    Odpověď
  13. Pokud někdo tvrdí že „většina mrtvých jde na konto občanské válce“ a dává to do souvislosti s islámem, jedná se o argumentaci propagandou.
    Pokud tyto výroky neřeší, kdo spustil stavidla násilí vytvořením mocenského vakua v Iráku, je to jen obhajování manipulace další manipulací.

    Stejně tak je manipulací další obří slaměný panák cituji závěr „Říkáte, že křesťané mají pomáhat trpícím ad hoc a ne systematicky. Co je na systematické pomoci trpícím zlého?“

    Odpověď
  14. Ad pavel v

    Napsal jste: „Vy si zřejmě myslíte, že Ježíšovi šlo jen o to, aby lidé uvěřili, že je Mesiáš. To by bylo málo. On především chtěl, aby lidé uvěřili jeho učení.“

    Ježíš však říká: „Já jsem věděl, že mne vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který tu stojí okolo, aby uvěřili, že ty jsi mne poslal.“ (J 11:42)

    Ježíš tedy nepochybně chtěl, aby lidé uvěřili, že on je tím mašíachem, kterého čekali. Jeho učení ovšem obsahovalo zásady Božího království (Mt 4:23), nepřinášelo návody na nějakou politickou nápravu tohoto světa, který je pod vládou ďábla (J 12:31; 14:30; 16:11). Boží království existuje až do svého naplnění při 2. příchodu Ježíšově (Mt 13:43.49; Mt 25:31.34; L 19:11) paralelně (L 17:21; J 17:14.16) s politickými systémy tohoto světa. Proto Ježíšovi učedníci mají hledat především Boží království a JEHO spravedlnost (Mt 6:33), nikoli usilovat o nějaký „spravedlivější“ politický systém v nynějším převráceném světě. V tomto smyslu je proto třeba chápat Vámi citovaný text Mt 7:21nn. Vůle nebeského Otce, to jsou právě ony zásady nebeského království, obsažené např. v kázání na hoře, bez nichž do království nebeského nelze vejít, a ne nastolování jakési kvazispravedlnosti tohoto světa, jak o to usiloval např. ve své Panorthosii etc. J. A. Komenský a po něm třeba svobodní zednáři.

    Napsal jste: „O jakou spravedlnost Ježíš usiloval? Podle vás o spravedlnost, která bude až na onom světě. Myslíte, že nespravedlnost na tomto světě mu byla lhostejná?“

    Zda mu byla lhostejná, nemohu vědět, každopádně ji neřešil, jak už jsem Vám napsal, že se odmítl nechat zatáhnout do sporu dvou bratří o dědictví, aby v této záležitosti nastolil světskou spravedlnost. Pokud se Ježíš nenechal zatáhnout ani do tak malicherného, vcelku jednoduše rozřešitelného světského sporu, oč více se nemáme my nechat zatahovat do politických sporů uvnitř státu nebo dokonce do politických a nakonec i válečných sporů mezi různými státy, které se mnohdy táhnou po celá staletí a nejsou je schopni spravedlivě rozsoudit ani historikové, kteří se speciálně nějakému konkrétnímu konfliktu věnují po celý svůj profesní život hnidopišským bádáním po archivech atd. A my bychom měli bez těchto obsáhlých znalostí, většinou jen na základě mediálního štvaní a vlastních, často iracionálních, preferencí vynášet soudy nad tím, která strana je v právu? To si tedy troufáte na více než samotný Ježíš.

    Ježíšova netečnost vůči světským nespravedlnostem je patrná rovněž z příběhu, kdy mu oznámili, že Pilát nechal povraždit nějaké Galilejce, a to dokonce při bohoslužebném úkonu (L 13:1-3). Jak na to zareagoval Ježíš? Začal je snad velebit jako mučedníky nebo spílat Pilátovi do zrůd a odsuzovat jeho kruté bezpráví? Ani náhodou. Pilátův čin vůbec nekomentoval, nýbrž použil ho v intencích svého poslání k tomu, aby přiměl lidi k pokání. Ta jeho z dnešního módního hlediska neempatická strohost mnohého čtenáře až zaráží. Ježíš se zkrátka nenechal vychýlit ze svého kurzu směrem k Božímu království ničím nepodstatným. Podstatné na jeho poselství bylo totiž vysvobození od hříchu (J 8:32-36), ne vysvobození z římské nebo jakékoli jiné světské moci. Ježíš se proto nenechal rozptylovat nějakými jednotlivými nespravedlnostmi tohoto světa. Ty jsou totiž jen plody hříchu. Je však nutno odstranit kořen, tj. hřích, ne jeho plody, tj. ony jednotlivé nespravedlnosti. Bez odstranění kořene je odstraňování jednotlivých nespravedlností jen sisyfovskou marnou prací. Na tu Ježíš rozhodně nemínil mrhat časem ani energií. A to bychom neměli ani my.

    Napsal jste: „Ježíš odmítl politické funkce krále i soudce. V obou případech proto, že on byl kazatel a nechtěl v jedné osobě propojovat víru s politikou.“

    Ježíš, ne že nechtěl propojovat víru s politikou, on se politikou nezabýval vůbec a totéž žádá i po svých následovnících (L 22:24-26). Proč? Protože jeho království není z tohoto světa (J 18:36). Jak jednoduché, že? Nemusíte se pokoušet vymýšlet světské důvody pro takové Ježíšovo jednání. V NZ máte důvody duchovní. Zkuste je akceptovat, považujete-li se za následovníka Kristova.

    Napsal jste: „Ježíš chtěl Římany přemoci dobrem.“

    Kde jste přišel na to, že by Ježíš chtěl přemoci Římany? Ježíš přišel, aby lidi vysvobodil od hříchu, ne od římské okupace (J 8:32-36). Ta byla pro něj zjevně zcela podružná.

    A že jeho učení nakonec ovládlo Římskou říši? To myslíte vážně? Římská říše dle Vás nastavovala druhou tvář, když byla napadena, nepoužívala násilí, lží a všelijakých intrik v konstantinovském a pokonstantinovském, tedy „křesťanském“, období? To je opravdu dobrý vtip!

    Napsal jste: „Americký prezident Bush nenapadl Irák, ale Saddáma Husajna a jeho vraždící soldatesku.“

    Stejně by mohli napsat příznivci Putina, že Putin nenapadnul Ukrajinu, ale Zelenského a jeho vraždící soldatesku, která na Donbasu zabíjela ruskojazyčné obyvatelstvo kontinuálně už od roku 2014. Smrt tisíců nezúčastněných lidí při této ruské denacifikační operaci je pak třeba chápat jako kolaterální škody, podobně jako Američané vydávají za kolaterální škody smrt statisíců Arabů při desaddamizaci Iráku.

    Jinak chci podotknout, že já jsem Saddáma nikde neobhajoval. Pouze tvrdím, že Bushova administrativa odůvodnila americký vpád do Iráku umně vykonstruovanou lží. Z toho vyplývá, že demokraté používají ke zdůvodnění svých invazí lži stejně tak, jako je používali třeba nacisté. A kdo je otcem lži, snad víte (J 8:44). Takže se jen opět ukazuje, že demokracie je pod ďáblovou vládou zrovna tak, jako jsou pod ní nacismus, komunismus a jiné režimy tohoto světa.

    À propos, nazývat někoho zrůdou, to jste se naučil u Ježíše?

    Odpověď
  15. Ad pavel v

    Napsal jste: „Nikdy jsem neřekl, že demokracie má být vládou většiny (to si myslí Klaus, Zeman a Babiš). Nemá být ani vládou menšiny. Má být vládou zákona (Ústavy).“

    Zda si Vámi zřejmě neoblíbení politici myslí, že demokracie má být vládou většiny, je vedlejší. Důležité je, že právě toto tvrdí Ústava ČR:

    Čl. 1 (1) „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát…“
    Čl. 6 „Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním…“
    Čl. 18 (2) „Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.“
    Čl. 35 (2) „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“
    Čl. 39 (2) „K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.“
    Čl. 39 (4) „K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.“
    Čl. 43 (6) „O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“
    Čl. 47 (1) „Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.“
    Čl. 47 (3) „Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.“
    Čl. 50 (2) „O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.“
    Čl. 56 (2) „Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů.“
    Čl. 65 (3) „K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.“
    Čl. 72 (2) „Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.“
    Čl. 76 (2) „K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.“

    Z uvedených citací je zřejmé, že ústava státu, který sebe deklaruje jako demokracií, se neustále dovolává nějaké většiny, ať už je to většina nadpoloviční nebo většina třípětinová. Politická rozhodnutí zkrátka vycházejí z vůle většiny (čl. 6) uplatňované v různých orgánech (mocích) tohoto státu. V článku 6 je sice dodatek: “Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“, ale to jen taková slovní úlitba, aby poražené menšiny příliš nereptaly a nedělaly nepokoje. Samotná Ústava, jejíž vlády se dovoláváte a která posvěcuje diktaturu většiny, byla přijata třípětinovou většinou, tak jako všechny ústavní zákony a mezinárodní smlouvy. Takže (z)vůle většiny vytvořila dokument, který zakotvuje legalitu diktatury většiny. Tedy většina rozhodla o tom, že má rozhodovat většina. Takový pěkný circulus vitiosus…

    A aby toho nebylo málo, je v naší ústavě ještě tato klauzule věčnosti:

    Čl. 9 (2) „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
    (3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického
    státu.“

    To znamená, že změna demokratického systému po přijetí této ústavy již nikdy legálně není možná, a to ani rozhodnutím třípětinové většiny potřebné jinak k přijetí ústavních zákonů.

    Vzhledem k této klauzuli jsou komunisté se svou vedoucí úlohou KSČ zakotvenou v pověstném článku 4 Ústavy ČSSR ze dne 11. 7. 1960 pouhými žabaři. Ty totiž lehce z jejich vedoucí úlohy vyšachovali do Federálního shromáždění nově kooptovaní poslanci po listopadu 1989.

    Napsal jste: „Ve volbách vítězí ti, kteří o správnosti svých názorů přesvědčí nejvíce voličů. Nerozhoduje většina, ale myšlenky těch politiků.“

    Jinými slovy, vítězí ti, kteří zmanipulují svými lžemi větší počet snadno obalamutitelných voličů. O žádnou soutěž idejí už dávno nejde. To poznal již před více než sto lety věhlasný německý sociolog Max Weber, který prohlásil obě obě americké strany, které se střídají u moci, za bezideové a bezzásadové (in: Politika jako povolání, 1919). Protagonistům těchto stran nejde o nic jiného než o moc. Myšlenky jejich volebních programů jsou jen vějičkou pro stádo, které potřebují jako výtah k moci.

    Odpověď
  16. Ad pavel v

    Napsal jste: „Vy jste demokraty zavrhl do pekel.“

    Nikoli já, nýbrž Písmo. Já jsem je jen postavil na roveň ostatním politickým systémům tohoto světa, které Vy také démonizujete, a oprávněně, avšak neoprávněně děláte výjimku pro své oblíbené demokraty, zatímco já se jen držím slov NZ, kde je napsáno, že celý svět ve zlém leží (1 J 5:19). Není tam napsáno: „Celý svět ve zlém leží, vyjma demokracie.“ Proto pro sebe považuji za bezpečnější držet se raději slov Písma než slov politických aktivistů, kteří se vydávají za křesťany, a snaží se v Písmu neukotveným duším namluvit, že demokratické systémy jsou Bohu jaksi milejší než systémy jiné.

    Napsal jste: „Vy jste zde postavil Američany na úroveň nacistů. To svědčí o tom, co jste za člověka.“

    Zase uchylujete k argumentaci ad hominem? Co já jsem to za člověka… Jestliže jsou nacisté pod mocí ďábla, jsou pod ní i demokratičtí Američané (1 J 5:19). Každý z nich hájí své zájmy, vposledku pak zájmy ďáblovy. Proč bych tedy mezi nimi měl činit nějaký zásadní rozdíl? Kromě toho to, co provedli Němci Židům, je do jisté míry srovnatelné s tím, co provedli Američané Indiánům. Akorát na rozdíl od Německa, kde žili Germáni dříve, než tam dorazili Židé, žili v Americe Indiáni dříve, než tam dorazili Germáni, kteří tvoří většinu dnešních Američanů. Takže zatímco v Německu se za nacismu „původní“ obyvatelé snažili zbavit „přivandrovalců“, v Americe se „přivandrovalci“ snažili zbavit „původních“ obyvatel. Co je horší? Proč by tedy nemělo být legitimní srovnávat německé nacisty s demokratickými Američany? Oba dva národy se dopustily genocidy, jeden z nich ovšem o dost dříve než druhý a o dost dále od evropské civilizace, než aby obě genocidy mohly být stejně podrobně zdokumentovány. Technické možnosti dokumentace genocidy Indiánů ve v té době velmi vzdálené Americe byly zajisté nesrovnatelně nižší než technické možnosti dokumentace nacistické genocidy Židů přímo zde v Evropě, což může vést k „optickému klamu“ a následné bagatelizaci americké genocidy Indiánů. Dává snad Američanům právo skutečnost, že od oné americké genocidy uplynula delší doba než od nacistické genocidy Židů, cítit se morálně povznesenějšími nad Němce? Domnívám se, že ne. Oba systémy se ukázaly podobně vražednými, tedy ďábelskými (J 8:44), tudíž svým jednáním prokázaly, že jsou oba pod stejnou mocí vládce tohoto světa.

    Napsal jste: „On (Ježíš) nechtěl „spojení trůnu a oltáře“, jak je tomu dnes například v Rusku či Íránu.“

    Spojení trůnu a oltáře neexistovalo v Judeji ani za dnů Ježíšových. Takže tehdejší tamější systém byl podle Vás ideální oproti systému v Rusku či Íránu? (Mimochodem psát o spojení trůnu a oltáře v dnešním Rusku, je silně přitažené za vlasy. To byste takové spojení mohl předhazovat také Polsku…) Pochybuji, že by Ježíšovým motivem odmítnutí nechat se provolat králem bylo to, co mu podkládáte. Daleko konzistentnějším je předpoklad, že pozemské království odmítnul prostě proto, že jeho království není z tohoto světa. Pokud by se nechal provolat pozemským králem, tak by své učení zdiskreditoval a místo Spasitele světa by zaujal jen řadovou roli nějakého náboženského sociálního reformátora.

    Napsal jste: „Co je na systamatické pomoci trpícím zlého?“

    Z hlediska tohoto světa na tom určitě není nic zlého. Z hlediska Božího království je však soustředění se na systematické „vylepšování“ tohoto světa (tj. lepení děr potápějící se lodi) nežádoucí, poněvadž se pak snadno stává náhradním cílem místo přivádění lidí do Božího království. Odvádí tedy pozornost od toho hlavního – od znovuzrození do Božího království (J 3:3-5). A to je špatné. Neobrácení lidé se pak v politicky a sociálně „vylepšeném“ světě často spokojí s léčbou ve zdravotnických zařízeních nebo se sociální podporou a po spasení už netouží. Stačí jim dočasné vylepšení jejich bídného života na tomto světě, aby si nadále mohli užívat hříchů ve zdraví a bez chudoby. Sociální, zdravotní a jiná systematická pomoc je vlastně z hlediska NZ pouze kosmetickou úpravou mrtvol (Ef 2:1: mrtví přestoupeními hříchy). Ježíš však přišel, aby svět spasil (J 3:17), ne aby jeho od kořene prohnilou podstatu nějak nakašíroval.
    .

    Odpověď
  17. Pane Ašere,

    lidé z vaší strany pomyslné barikády obvykle hledají slabé místo v argumentaci druhé strany a ostatní argumenty jakoby nevidí. Oceňuji, že vy takový nejste. Vy se snažíte vyrovnat se všemi argumenty. I když máme rozdílné názory, vy dodržujete pravidla slušnosti a neurážíte.

    Mezi námi je zásadní rozdíl v pohledu na svět. Podle vás je svět prohnilý, zkažený (leží ve zlém). Podle mého je svět Boží dílo, které Bůh tak miloval, že za ně dal svého jednorozeného syna. Podle vás je pánem světa ďábel. Podle mého je pánem světa Ježíš, který řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.“ Vám z vašeho pohledu vychází, že jakékoliv vylepšování světa je marná snaha a v tom jsme asi zajedno. Z mého hlediska nejde o to svět vylepšovat, ale odstraňovat z něj utrpení. V tom se snad také shodneme. Nebo ne?

    Co se v Písmu myslí pod pojmem svět? Podle mého jsou to lidé, ne hmota: Hmota není ani dobrá ani zlá. Je to jen tupá hmota.

    Určitě se shodneme, že Boží království není určeno jen duším, které odešly z tohoto světa. Je určeno i pro nás, kteří ještě žijeme v hmotném světě. Boží království na zemi existuje ve vztazích mezi znovuzrozenými lidmi. Ale Boží království působí i na lidi, kteří ještě znovuzrozeni nejsou. Ježíš uzdravoval všechny lidi, nejen ty, kteří se k němu přihlásili – viz uzdravení desíti malomocných. Boží království není exkluzivním spolkem. Už z toho důvodu, že nevíme, kdo je jeho občanem a kdo ne. Určitě to není člověk, který má plnou ústa zbožných klišé – viz: „Amen, pravím vám: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.“

    Odpověď
  18. V Písmu je napsáno, že je to Bůh, kdo sesazuje a ustanovuje vládce (Da 2:21). A kdo jsem já, abych Bohu „fušoval do řemesla“ nějakým svým politickým aktivismem, abych Bohu diktoval, jaké vládce má ustanovit v jednotlivých zemích a tím se nad Boha de facto povyšoval, abych žehral na Bohem ustanovené vládce, kteří nejsou podle mého gusta? Vidím snad dále než Bůh, abych mohl zohlednit všechny důsledky různých převratů a válek, kterým zrovna fandím nebo je naopak zavrhuji? Mám za to, že Bůh dobře ví, proč nechává u moci nejrůznější Nevúkadrecary, Staliny, Hitlery, Churchilly, Roosevelty, Trumany, Mao Ce-tungy, Brežněvy, Gorbačovy, Jelciny, Putiny atd.

    Odpověď
  19. Pane Ašere,

    jistě víte, že Bůh měl podle Jonášova proroctví úmysl vyvrátit Ninive, ale působením lidí od svého záměru ustoupil. Tato skutečnost prokázala, že člověk ovlivňuje běh dějin. Domněnka, že o všem rozhoduje osud (určovaný Bohem), jak věřili stoikové, se ukázala být mylnou.

    V roce 1933 zvítězil Hitler ve volbách do Říšského sněmu se ziskem 44% hlasů. V té době se cca 95% Němců hlásilo ke křesťanství. Je tedy zřejmé, že volbu Hitlera zavinili křesťané. Jak se mohli dopustit takové zhůvěřilosti? Bylo to způsobeno mylným výkladem Písma, podle nějž se křesťan má zajímat jen o své vlastní spasení a o jiné lidi (o společnost) se nestarat. K tomuto výkladu mohla přispět Pavlova epištola Římanům (13): „Každý ať se podřizuje vládnoucí moci. Veškerá moc je totiž od Boha, takže současné vlády jsou zřízeny od Boha. Kdo odmítá vládu, bouří se tedy proti Božímu zřízení; a vzbouřence čeká jistý trest.“ Technolog holocaustu Adolf Eichmann pocházel z křestanské rodiny. Když byl unesen do Izraele a souzen, chodila ho navštěvovat mladá doktorandka Hannah Arendtová. S překvapením zjistila, že Eichmann nemá žádné výčitky svědomí* – vždyť on „se podřizoval vládnoucí moci“ (jak praví Písmo). Možná si, stejně jako vy myslel, že Hitler byl poslán Bohem.

    *) Arendtová o tom napsala knihu Zpráva o banalitě zla.

    Odpověď
  20. Ad pavel v

    Ano, Ježíšovi je dána veškerá moc na nebi i na zemi, na zemi ovšem zatím spíše jen de iure než de facto (2 K 4:4; Zj 12:12 aj.). Kdyby totiž už nyní Ježíš na zemi vykonával veškerou moc de facto, jak by zde pořád ještě mohl totálně vládnout onen poslední nepřítel – smrt (1 K 15:26) – jehož moc už byla de iure zrušena (2 Tm 1:10)? Z 1 K 15:24-25 je zřejmé, že Ježíš ani poté, co prohlásil, že mu byla dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 28:18), dosud nezrušil vládu všech protibožských sil. To nastane až po jeho druhém příchodu. Za posledních 2 000 let vidíme, že zlo ve světě narůstá, ne že se zmenšuje, že by se svět mravně vyvíjel k lepšímu. To odpovídá tomu, že ďábel ví, že se mu krátí čas (Zj 12:12), takže o to více se snaží strhnout do záhuby co nejvíce lidí. Ostatně i Ježíš upozorňoval prorocky na to, že se světem to půjde v budoucnosti z kopce i poté, kdy mu po vzkříšení z mrtvých byla dána veškerá moc na nebi i na zemi (Mt 24:3-31 a synoptické paralely; L 18:8). Na postupnou mravní degeneraci lidstva upozorňoval i ap. Pavel (2 Tm 3:1-13). Ježíš dokonce říká, že v budoucnu nastane tak hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa (Mt 24:21). A toto se bude dít v době, kdy už mu byla dávno dána veškerá moc nad touto zemí. Není zde diskrepance mezi tím, kdo si vládu oprávněně nárokuje a mezi tím, kdo ji zatím reálně provozuje? Takže považovat svět za veskrze zlý pod nadvládou toho Zlého, zcela odpovídá intencím NZ.

    Píšete: „Z mého hlediska nejde o to svět vylepšovat, ale odstraňovat z něj utrpení.“

    Odstraňování utrpení ze světa a zlepšování světa je ovšem tautologie. Pokud programově chcete odstraňovat utrpení ze světa, nutně se ho snažíte vylepšovat. Utrpení z tohoto světa však odstranit až do Ježíšova návratu nelze (Zj 21:4), a to ani u Ježíšových následovníků (Sk 14:22; 2 Tm 3:12). Při vší snaze tudíž nedokážeme z tohoto světa odstranit ani utrpení Písmem upřednostňovaných domácích víry (Ga 6:10), natož pak utrpení zlých lidí a podvodníků, s nimiž to půjde stále k horšímu (2 Tm 3:13). Co jiného ukazuje tento verš než progresi zla? A to za situace, kdy už Ježíšovi byla dávno dána veškerá moc na nebi i na zemi. Nemohu si tedy tento svět lakovat na růžovo.

    Boží království samozřejmě působí i na ty, kteří jsou zatím vně. Proto máme činit dobře všem (Ga 6:10). Ale ne proto, abychom vylepšili jejich neutěšené podmínky v tomto světě, nýbrž proto, aby zatoužili dle našeho příkladu také vstoupit do Božího království. Pokud bychom systémovými politickými opatřeními vylepšovali jejich podmínky v tomto světě, dělali bychom pro ně takříkajíc medvědí službu, poněvadž bychom tím zároveň oslabovali jejich touhu po vymanění se z tohoto slzavého údolí znovuzrozením do Božího království (J 3:5). Motivem činění dobra všem Kristovými následovníky je tedy propaganda Božího království (Mt 4:17.23; 9:35; 10:7; 12:28 apod.), ne snaha o nápravu věcí veřejných tohoto světa.

    Odpověď
  21. pro p. Ašera

    Napsal jste: „Jestliže jsou nacisté pod mocí ďábla, jsou pod ní i demokratičtí Američané (1 J 5:19)“.

    Ne všichni nacisté „leželi ve Zlém“. Například nacista Oskar Schindler zachránil 1100 Židů před smrtí v koncenteračním táboře a byl prohlášen za spravedlivého mezi národy.. Ani Američané nebyli všichni stejní. Byli mezi nimi otrokáři, ale byli i tací, kteří za zrušení otroctví bojovali. Byli Američané, kteří vyháněli indiány a byli jiní, kteří je podporovali. To je důvod, proč nelze uplatnit princip kolektivní viny. Mimo jiné i proto, že Američané svého jednání vůči indiánům později litovali. Na rozdíl od nich Rusové nikdy neprojevili lítost nad drancováním bohatství svých kolonií na Sibiři. Nelze ani říci, že se Američané pokusili indiány vyvraždit. Před příchodem bělochů žilo v Severní Americe 3-5 milionů indiánů. Nejvíce z nich padlo za oběť epidemiím. V současnosti tam jsou 4 miliony – 550 uznaných kmenů ve 310 rezervacích o rozloze 225 tisíc kilometrů čtverečních. O nějakém systémovém zlu vůči indiánům nemůže být řeč.

    Ježíš bude soudit každého člověka samostatně a nikdo nemá právo mu do toho fušovat. Tím padá princip kolektivní viny.

    Odpověď
  22. Ad pavel v

    Bůh upustil od svého záměru zničit Ninive proto, že v reakci na Jonášovo kázání činili jeho obyvatelé, včetně krále, pokání (Jon 3:1-10), ne proto, že by ve městě zavedli místo absolutní assyrské monarchie třeba demokracii. To by Boha asi těžko obměkčilo. Podobně reagovali lidé pokáním na kázání Jana Křtitele nebo i samotného Ježíše…

    Boží jednání v případě Ninive přesně odpovídá slovům, která promluvil skrze Jeremjáše:

    „Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský.
    7 Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím.
    8 Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého.
    9 Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím.
    10 Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci.“ (Jr 18:6-10)

    Jinak to, že se většina Němců za Hitlera hlásila ke křesťanství, ještě neznamená, že to byli Ježíšovi následovníci. Pokud uvádíte, že volbu Hitlera zavinili křesťané, pak Vás musím opravit. Zavinili ji pseudokřesťané. Skuteční kristovci by totiž věděli, že jejich občanství je v nebesích (Fp 3:20) a vůbec by se voleb nezúčastňovali. Takže vinu na zvolení Hitlera má jednak demokratický systém Výmarské republiky, jednak neznalost tamějších „křesťanů“, kteří zapomněli na to, že Ježíšovo království není z tohoto světa a v důsledku toho se jakožto malí diktátoři snažili svým volebním lístkem vnutit svou vůli podpořit Hitlera ostatním svým spoluobčanům. Vposledku to však byl stejně Bůh, který skrze hříšný politický systém a skrze hřích oněch na tomto politickém systému participujících pseudokřesťanů ustanovil jako vládce Německa Hitlera (Da 2:21), aby se mohly naplnit Boží plány s tímto světem.

    Takže jestliže se Eichmann snažil obhajovat svou loajalitu k Hitlerovi odkazem na verš Ř 13:5, bylo to formálně správně, avšak v jeho případě šlo evidentně jen o výmluvu. Pokud by byl opravdu následovníkem Kristovým a bral by vážně text Ř 13:5, musel by brát vážně také text, který onu loajalitu k vládnoucí moci limituje. A ten je uveden ve Sk 5:29: „Boha je třeba poslouchat, ne lidi.“ To znamená, že pokud by vládní moc, která nemůže nebýt z vůle Boží (Ř 13:1), nařizovala hřešit (vraždit apod.), nemusím, ba nesmím ji poslechnout. Ve všem ostatním ji však mám respektovat a být k ní loajální.

    Naopak ani tak bystrý duch, jako byl německý theolog Dietrich Bonhoeffer, se neuchránil od opačného fatálního pochybení, které ho nakonec stálo život. Zapletl se totiž do spiklenecké skupiny, která chtěla odstranit Hitlera. Evidentně odmítnul brát na vědomí jasná Pavlova slova, že vzpírající se vládní moci, odporuje Božímu zřízení a ti, kdo odporují, pak přijmou pro sebe odsouzení (Ř 13:2).

    Odpověď
  23. Pane Ašere,

    George Orwell v románu 1984 definoval zásady Angsocu, včetně výrazu doublethink – „schopnost udržet v mysli dvě protikladná tvrzení a obě z nich akceptovat“ (základní nástroj politiky Strany v Orwellově státě). V Písmu žádný doublethink nepřipadá v úvahu. Jestliže při vzkříšení byla Ježíši Kristu dána veškerá moc, pak moc satana tím skončila. My sice pozorujeme obrovské projevy zla ve světě, to však neznamená, že zlo bude mít poslední slovo. Dny zla jsou sečteny, vláda zla je na ústupu. Jak se projevuje Ježíšova moc? Tím, že vítězí pravda. Nakonec zvítězila pravda o nacismu a dnes se již nikdo neodváží popírat existenci nacistické vražedné mašinérie. Žel, komunisická ideologie zatím nebyla zcela poražena, ale je oprávněná naděje, že pravda o ní také zvítězí na celém světě. Ježíš vítězí jinými „zbraněmi“, které zdají být chabé, ale jejich účinek je trvalý.

    Odpověď
  24. Pane Ašere,

    říká se, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Stejně tak Ježíš Kristus nespěchá s uplatňováním své moci, avšak jeho moc se dříve či později plně projeví. Apokalyptická literatura vznikla, aby dodala Božímu lidu naději, že přes momentální soužení nakonec pravda zvítězí.

    Nesdílím váš názor, že zlo ve světě narůstá. Podle mého je to naopak. Starověká společnost byla nesmírně krutá a vyznačovala se těžkými křivdami, zejména vůči otrokům. Otroctví je dnes zrušeno s výjimkou komunistické Číny. Kontinuálně probíhají války, ale nejsou tak strašné, jako ty dřívější. Například během třicetileté války poklesl v českých a německých zemích počet obyvatel o 30%. Veliké soužení popisované v knize Zjevení může znamenat masové pronásledování křesťanů v římské říši v druhé polovině 3. století a na začátku 4. století (císařem Diokleciánem). Nebo masové pronásledování kněží během bolševické revoluce v Rusku, kdy se Lenin a Stalin pokoušeli zcela vymýtit křesťanství v Rusku.

    Odpověď
  25. Ad pavel v

    Že nějaká komise prohlásí někoho za spravedlivého, neznamená, že takový člověk je spravedlivý před Bohem. Ani izraelská komise nemůže svým rozhodnutím učinit někoho spravedlivým. Je to jen opět ta stará snaha postavit lidskou spravedlnost na místo spravedlnosti Boží (Ř 10:3). Bůh má ovšem jiná kritéria než lidé.

    Jestliže byl Schindler za svého života charakterizován jako cynik, chamtivec, šmelinář, hazardér, profitér, alkoholik a sukničkář, byl to zase jen jeden z těch, kteří jsou mrtví svými přestoupeními a hříchy (Ef 2:1), jenž chodil podle archonta mocnosti vzduchu (Ef 2:2) – tj. ďábla. Pochopitelně nemohu vědět, zda se Schindler v závěru života neobrátil ke Kristu (dle známých životopisů je to ovšem dost nepravděpodobné), avšak v době, kdy zachraňoval Židy ze své továrny, ve zlém určitě ležel (1 J 5:19). Že Bůh využil jeho vypočítavost a ziskuchtivost pro záchranu životů mnoha Židů, je už jiná věc. Přátele (židovské) si lze přece získat i nespravedlivým mamonem (L 16:9).

    Jak už jsem napsal, americká genocida Indiánů nemohla být tak dobře zdokumentována jako nacistická genocida Židů. To je však vedlejší. Ani kdyby její míra byla podstatně menší než u genocidy nacistické, na věci to nic nemění. Byl by to jen rozdíl kvantitativní, nikoli kvalitativní. Úmysl zbavit života obyvatelstvo určitého etnika, byl v obou případech stejný. V obou případech šlo o vraždění. A to je vždy dílem ďábla (J 8:44), pod jehož mocí byli nepochybně ti i oni aktéři bez rozdílu.
    Je jasné, že historikové americké provenience a Američanům poplatní historikové z jiných států se budou snažit interpretovat to, co evropští kolonisté Indiánům způsobili tak, aby Američané neměli máslo na hlavě. To je pochopitelné. I Turci se snaží obdobně odmítat, že by se dopustili genocidy na Arménech…

    Myslím si však, že je zbytečné řešit zde historické jednotlivosti, které jsem uvedl jen jako ilustrativní příklady toho, že celý svět ve zlém leží (1 J 5:19). To se nakonec vždy ukáže v každém probíraném případě. Nebo máte snad potřebu přít se v tomto ohledu se slovy Písma?

    Ježíš vskutku bude soudit každého jednotlivě. To však biblickým pisatelům rozhodně nebrání vyjadřovat se o různých skupinách lidí paušálně.

    Odpověď
  26. Ad pavel v

    Napsal jste: „V Písmu žádný doublethink nepřipadá v úvahu. Jestliže při vzkříšení byla Ježíši Kristu dána veškerá moc, pak moc satana tím skončila.“

    Jestliže moc satana už skončila, proč potom Ježíš i ostatní pisatelé NZ uvádějí, že zlo ve světě bude postupem času před Ježíšovým návratem neustále gradovat? Četl jste vůbec ty mé odkazy na verše NZ, které to dokládají? Připadá mi zbytečné znovu je zde kopírovat…

    Jistěže zlo nebude mít poslední slovo (viz 1 K 15:24-26). V tom se shodneme. Svět se však nevyvíjí podle představ humanistů, a zřejmě i podle představ Vašich, stále k lepšímu. Naopak, denně lze pozorovat jeho narůstající dekadenci. Odhalení pravdy o zločinech nacismu či komunismu nic neznamená, poněvadž se míjí s podstatou problému – hříchem. Že jedni, kteří jsou mrtví přestoupeními a hříchy (Ef 2:1), přičemž si říkají třeba komunisté nebo demokraté, odsoudí jiné mrtvé přestoupeními a hříchy, kteří si říkají nacisté, je k čemu? Jsou na tom přece z hlediska NZ zcela stejně a při svém odsouzení nejdou ke kořenu zla – k hříchu. A i kdyby přišli jiní mrtví přestoupeními a hříchy a začali odhalovat zločiny demokracie, a že takoví jsou, bude to opět stejné. Odsuzování jedné ideologie duchovních mrtvol z pozic jiné ideologie duchovních mrtvol nemůže svět z náruče zla nikdy vymanit. To dle Písma může jen evangelium vedoucí ke znovuzrození do Božího království.

    Odpověď
  27. Ad pavel v

    Píšete: „Stejně tak Ježíš Kristus nespěchá s uplatňováním své moci, avšak jeho moc se dříve či později plně projeví.“

    Ano, jeho moc na zemi se plně projeví, až zruší vládu všech protibožských sil (1 K 15:24-26). Do té doby však tady dominuje zlo.

    Píšete: „Nesdílím váš názor, že zlo ve světě narůstá. Podle mého je to naopak…“

    Pokud si myslíte, že je tomu naopak, pak jste se ocitl mimo půdu Nového zákona. Kde v Novém zákoně čtete, že zla ve světě bude před Ježíšovým návratem ubývat? Vždyť sám Ježíš vyslovil obavu, zda při svém návratu vůbec najde víru na zemi (L 18:8). Kdyby mělo zla ubývat a dobra přibývat, nemohl by se takto vyjádřit. Máte snad úbytek víry a rozhojnění nevěry za nárůst dobra? Nebo si myslíte, že rozhojnění posměvačů v posledních dnech před koncem, kteří si žijí podle svých žádostí (2 Pt 3:3), znamená nárůst dobra?

    Ale i kdybychom se nebavili na základě NZ, asi těžko byste obhajoval nárůst dobra v dějinách vzhledem k faktu, že největší a nejsofistikovanější genocidy v dějinách proběhly ve 20. století, kdy teprve průmyslové technologie vzniklé z prudkého rozvoje empirické vědy umožnily daleko efektivnější vraždění než v minulosti. Nemluvě o potratovém „průmyslu“, který nikdy v minulosti před 20. stoletím neměl na svědomí tolik životů. A tato očím veřejnosti víceméně skrytá infanticida nerušeně probíhá nadále a v západních demokraciích je dokonce prohlašována za pokrok v právech žen. Právo na potrat je deklarováno, jako lidské právo, za které je třeba bojovat. To je ten nárůst dobra oproti středověku a značné části novověku, kdy byly ještě andělíčkářky přísně trestány?

    To, že je formálně zrušeno otroctví, nic neznamená. Otroctví se pouze přelilo do jiných, rafinovanějších forem. Ostatně NZ nevidí tehdejší antické otroctví jako společenský problém, který by měli křesťané nějak řešit (1 K 7:21-22; Ef 6:5-9). Soustředí se plně na duchovní otroctví hříchu (J 8:33-34; Ř 6:16-18), z něhož je se třeba vymanit. Odstranění tehdejšího otrokářského sociálního systému však určitě nebylo novozákonním programem, ač se nakonec patrně stalo nezamýšleným důsledkem „pokřesťanštění“ společnosti. Ale co z toho, že lidé byli propuštěni z fyzického otroctví, když zůstali nadále otroky hříchu? Cožpak nebyli právě propuštěnci z otroctví v antice pověstní jako jedni z nejamorálnějších lidí?

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář