Před nějakou dobou v médiích proběhla diskuse okolo tzv. mše v hospodě. Poté se několik známých osobností hlásících se k víře nechalo na různých platformách slyšet, že „Ježíšovi by hospoda určitě nevadila a že naopak by se tam cítil jako doma“. Když pomineme, že v celé kauze nešlo až tak o hospodu, ale o dodržování správné liturgie tak jak to vyžaduje katolická církev (a do toho skutečně nevidím), celé mi to přišlo poněkud trapné a až kýčovité. Postupně se totiž vytvořil dojem, že existuje nějaká skupina zákonických a upjatých křesťanů, kteří do hospody nechodí a pak těch, kdo s hospodou nemají problém. Asi nemusím dodávat, která z těchto dvou skupin je pravdivější a autentičtější. Trapnost a kýčovitost byla v tom, že lidé byli přesvědčováni o problému, který neexistuje.
Myslím, že církev znám dobře a nepamatuji si za poslední řadu let, že bych někde někdy slyšel, že křesťan nemá chodit do hospody. Nemá se opíjet, což není výmysl církve, ale dočteme se to v Písmu. Jenže opít se lze kdekoliv. Vlastně do této kauzy mě nenapadlo, že by hospoda mohla být problém. Se staršovstvem si čas od času po našich setkáních jdeme do nedaleké hospody sednout, někteří pijí limonádu, někteří pivo, podle chuti. Vůbec by mě nenapadlo spojovat nápoj s vírou, či z hospody dělat kauzu nebo dokonce zakázané ovoce. Jsem velmi vděčný, že spolu jako vedení sboru máme skvělé vztahy a že máme potřebu být mimo oficiální jednání třeba i v hospodě (a někdy jinde).
SOUVISEJÍCÍ – David Novák / Velikonoce a nejhlubší potřeby člověka
Zároveň znám místa, kde v minulosti došlo k velkým duchovním probuzením mj. mezi lidmi, kteří byli alkoholiky. V jejich případě zcela dávalo smysl, že hospoda se stala tabu. (Stejně tak jsme se zdrželi alkoholu na akcích, kterých se s námi měli zúčastnit lidé léčící se ze závislosti na alkoholu). Problém nastal, že tabu zůstalo a další generace nevěděly proč. Hlavní poselství, které zůstalo, bylo: „dobrý křesťan do hospody nechodí.“ Proto pak někdy někteří upadli do zákonictví a hospodou začali porovnávat zbožnost. Jenže tato doba je pryč a popravdě dnes někdy hrozí opačný extrém a některým křesťanům stejně tak duchovním by jistá míra abstinence neuškodila.
Jiná věc je, že slovo „hospoda“ se stále pojí s čímsi pokleslým. Jenže tím, že „staré dobré čtyřky“, kde jste navíc díky kouři z cigaret skoro neviděli, a kde díky levnému pivu nebyl problém do sebe kopnout 10 kousků za večer, už neexistují. Hospoda se dnes většinou stala místem k posezení a popovídání.
Samozřejmě, že by Ježíš do hospody šel. Pokud se snažíme aplikovat evangelium na současnost, pak moje otázka není, zda by Ježíš chodil do hospody, ale jak by se mu dařilo sdílet evangelium tak, aby mu lidé rozuměli a aby bylo jasné, že křesťanství není o tom, zda hospoda ano či ne, ale o Něm, o Ježíši Kristu. A v tomto vidím někdy selhání nás křesťanů i duchovních.
A malá nevážná glosa na závěr. Pokud Ježíš pocházel z chudých poměrů, pak nevím, nevím, zda by při dnešních cenách piva nedal přednost ke scházení jiným místům. Ale to nechám na posouzení novozákonním teologům.
Autor je předseda Rady Církve bratrské Datum: 2. května 2025 Foto: Wikimedia Commons
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
9 Komentáře
Karel Krejčí
Evangelium jako takové nelze zfalšovat. Skutečným a nejvěrohodnějším měřítkem je náš opravdový vztah s Kristem a pokud budeme k sobě upřímní, poznáme v první řadě sami na sobě, nakolik je tento vztah důvěrný a funkční a co nám v opravdovosti brání a co naopak pomáhá.
V této souvislosti si spíše neodpustím možná poněkud jízlivou otázku, jak asi funguje opravdový vztah s Kristem těm křesťanům, kteří jsou politicky aktivní a tudíž musí být „politicky korektní“ jak ke své hlásící se straně nebo seskupení, tak i ke Kristu? Vždycky to bude na úkor jednoho nebo druhého.
I zde jsou Písmem pro křesťana jasně vymezená pravidla a zákonitosti, co je prospěšné a co ne nebo co si dokonce odporuje.
Karel Konečný
Lidé jsou na různé mentální úrovni, která také je závislá na intelektu, který daná osoba má. To píši z toho důvodu, že názory na toto téma budou také různé. Téma se dá vnímat jako narážka na tu událost mše svaté v hospodě v podání Marka Orko Váchy.
Arcibiskup Jan Graubner, kterému lidé rádi přezdívají gauner, prokázal úroveň svého intelektu a Marka Orko Váchu za to po právu odměnil. Otázkou se tedy stává na jaké intelektové úrovni je vedení univerzity Karlovi, kde Vácha také působí, které ve svém chování je velmi primitivní, když vydává prohlášení, že tragédii na filosofické fakultě zvládli. To vyvolává dojem jako by se na tragédii podíleli a byl to záměr vedení univerzity.
Konečný Fr.
Církev musí jít s dobou. A tak se třeba na dveřích kostela objeví oznámení – dnešní večerní mše svatá v hospodě U vyraženého voka. Po mši ochutnávka požehnaného ležáku, třetí sklenice za polovic.
Karel Krejčí
Ve skutečnosti tato otázka evokuje protiotázku – jak dalece jsem od Ježíše oddělen?
Petr Kartouz
Kdysi ve Skotsku, pokud vím, bylo probuzení a zavíraly se hospody a měnily se na modlitebny. Před pár lety jsem zde byl na konferenci. Někteří se chtěli jít večer bavit a byli mile překvapeni, že jim nalili už jen v kostelech, které byly proměněny na hospody. je to dobré anebo zlé?
V každém případě bych byl opatrný mluvit za Pána Ježíše Krista, co by dělal nebo nedělal. Zda by se nechal očkovat proti Covidu, jestli by chodil do hospody, na rockové koncerty, koho by volil, zda by posílal zbraně na Ukrajinu… Přeci jenom je to třikrát svatý Bůh, který vzbuzuje bázeň.
Eva Urbanová
Pamatuji z Pozehnany h 90.let že pastor navrhl nevěřící m že je doprovodí do hospody a bratra který v hospodě uvěřil.
Také v písni od Hutky se Ježíš ptá :povez ty nám pacholek, kde je tady hospoda. S Ježíšem můžeme kamkoliv.
Skoro.
Bez něj je to marnost i v kostele..
Jiří Aron
Najvíc mne zaujala tato pasáž. „Pokud se snažíme aplikovat evangelium na současnost, pak moje otázka není, zda by Ježíš chodil do hospody, ale jak by se mu dařilo sdílet evangelium tak, aby mu lidé rozuměli a aby bylo jasné, že křesťanství není o tom, zda hospoda ano či ne, ale o Něm, o Ježíši Kristu. A v tomto vidím někdy selhání nás křesťanů i duchovních.“
Není to selhání jen „někdy“, ale chronické. V poslední řadě let jsem nenarazil na jediný text nebo záznam vyučování od p. Davida Nováka, kde vyučuje či sdílí evangelium tak, aby mu lidé rozuměli, nebo dává najevo, jakou má z evangelia našeho Pána Ježíše Krista radost a vděčnost Bohu. Pokud něco takového existuje, uvítám odkaz.
Karel Krejčí
Pane Arone,
naprosto s Vámi souhlasím. Jsem si dokonce jist, že mnohá srdce nevěřících nebo těch, kteří nekráčejí k Bohu přímou cestou skrze Ježíše Krista, mají vřelejší a „lidštější“ srdce, než mnozí zapřisáhlí a „skálopevní“ křesťané.
implikace
Článek reflektující děsivý úpadek CB a křesťanství vůbec.
i