Denní zamyšlení pátek 17. prosince

Můj podíl je Hospodin, praví má duše, proto na něj čekám.
Pl 3,24 

Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, a tak docházíte cíle víry, spasení duší.
1P 1,8–9 

Čas je pro nás velmi vzácný, protože žijeme ve světě, kde se vše neustále zrychluje. Doprava, bezdrátové posílání on-line dat, dodací lhůty pracovních výstupů… Byl by to nekončící seznam. Kolik času nám ale zbývá na duchovní věci? Je Hospodin zvědavý na nějaký náš časový harmonogram? Rozhodně ne. Je to Bůh „žárlivě milující“ (Ex 20,5) a chce nás celé. Proto na něj Jeremjáš trpělivě čeká ve svém žalu nad zničeným Jeruzalémem. Proto se Panna Maria svým Fiat (Staň se) plně odevzdává Boží vůli zvěstované archandělem. Personalisté a HR manažeři by s námi patrně nesouhlasili, ale čas, kdy čekáme na Hospodina a odevzdáváme se do jeho tvořivých rukou, je tím nejlépe stráveným.
Pane, prosíme o dar trpělivosti, abychom byli vždy připraveni ti naslouchat a naplňovat úkoly a poslání, které pro nás připravuješ.

L 1,26–38 * Za 12,9–13,1

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář