Denní zamyšlení pondělí 13. února

Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber!
Ž 51,13

Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: „Bože, slituj se nade mnou hříšným.“
L 18,13

Bůh dal lidem velký dar svobody. V tom však spočívá i nebezpečí pro člověka – že bude prosazovat sám sebe, své vlastní jednání. V životě však nelze spoléhat jen na vlastní síly a skutky. V každém okamžiku života jsme Božími dětmi a Bůh je milující Otec. Do jeho milující náruče se můžeme vracet. Záleží jen a jen na nás, zda přiznáme, že jsme zhřešili. Pokání není setrvání ve skutku, ale rozhodný krok na cestě k pokoji. Před Boží tváří nelze stát a přitom se spoléhat na vlastní síly a skutky. Jen oddaná víra, důvěra, pokora a pokání stojí na cestě spásy.
Bože, vedeš mě, abych šla po cestách, které jsou tvoje. Já často nerozumím, ale vím, že jsem vždy tvým dítětem – smiluj se i nade mnou.

Dt 32,44–47 * Ř 1,1–7

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář