Denní zamyšlení úterý 11. července

Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl.
Kaz 3,22

Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Ko 3,17

Bůh nás postavil na tuto zem, abychom s ním šli a žili. Ačkoli se nám může zdát naše počínání, naše práce těžká, je možné a žádoucí žít v radosti z toho, že máme život, že máme naději, že můžeme dělat to, co máme, protože to není samozřejmé. Ano, jak vnímáme své počínání, svoji práci? Je pro nás břemenem, či příležitostí k radosti, že můžeme konat něco, co nám Bůh dal? Vzpomínám na třísměnný provoz v továrně za dlouhou mašinou, jak mě dokázal obohatit, jakou vnitřní radost mi Bůh dal, když jsem mu byl blízko. Blízko Pánu Bohu – a i těžká práce se stává lehkou, radostnou a pokojnou. Jedno Hospodinovo slovo, jeho blízkost tě promění k nepoznání. S pohledem na Pána Ježíše Krista není opravdu nic lepšího než to, co činíme k jeho slávě.
Pane Bože, prosíme tě o radost do našich životů.

Ez 2,3–8a * Mt 4,23–25

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář