Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej.
Ž 91,14 (K)
Moji milí, jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu; oč bychom ho žádali, dostáváme od něho.
1J 3,21–22
Je důležité vědět, jaká je naše pravá identita. Celý život ji hledáme, jako kořeny dubu hledají hluboko v zemi vodu. Pavel nám připomíná, že bez ní nejsme nic. Bez ní jsou církevní představitelé jen úředníci, věřící se stávají pouhými členy a církve usychají. Jan píše v tomto listě, o pár kapitol dál, docela jasně: „Bůh je láska.“ Ověřte si to, sestry a bratři. Nejen v Písmu, ale především ve svém srdci. Láska znamená dovolit zranění. Podívejme se ke kříži. Máme z lásky strach. Láska totiž nechce vlastnit, jen milovat. Augustin říkal: „Miluj a čiň, co chceš.“ Je to totéž, co jsme četli dnes. Láska je tou první a poslední pravdou o každém z nás.
Ježíši, v tvé náruči cítím, že jsem milovaný.
Mt 22,1–14 * Sk 21,27–40
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
