Bělovlasí presbyteriánští právníci v oblecích obvykle nekamarádí s hloučkem teenagerů, ale pan Z ano. Každý týden se jich v jeho domě scházely desítky. Nabídl nám jídlo, sledovali jsme filmy a hráli basket. Každé setkání pak vyvrcholilo studiem Bible. Pana Z jsem poznal během studií na střední škole, když jsem byl k němu pozván. Tento nepravděpodobný mentor nás učil list Efezským. Verš po verši nám vysvětlil tuto úchvatnou knihu. Jeho láska k Bibli byla nakažlivá. Až později jsem pochopil, že mi pomohl do hloubky porozumět a přijmout doktríny milosti – doktríny, které jsou mi drahé dodnes.
V dospělosti jsem se pravidelně vracel k epištole Efezským. Byl to můj oblíbený způsob, když jsem se chtěl setkat s Božím majestátem. Ale něco mi stále bránilo dosáhnout až na vrchol. Bylo to něco, za co se Pavel modlil, aby křesťané v Efezu prožili: „a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme“ (1,19).
SOUVISEJÍCÍ – Denominace ztrácejí členy, ale letniční rostou
Bez ohledu na to, jak pilně jsem studoval, ta moc byla nedosažitelná. Ne tento druh moci. Ne, dokud jsem nepotkal pastora J.
Pastor J byl v mnoha ohledech jako pan Z. Oba starší páni, oba moudří, oba zbožní, oba s hlubokou láskou k Písmu a oba s bystrým intelektem. Ale pastor J měl úplně jiné obdarování. Pastor J se modlil za lidi a věci, za které se modlil, se skutečně staly. Pastor J mluvil s lidmi a říkal o nich věci, které nikdo jiný neznal. Když jsem poznal pastora J, pochopil jsem, že to byly duchovní dary. Můj život se opět změnil a přijal jsem Boha zázraků.
Tito dva muži – jeden hluboce reformovaný a jeden silně charizmatický – zosobňují dvě slova, která mě charakterizují. Jsem reformovaný charizmatik. Jako absolvent reformovaného teologického semináře jsem seděl u nohou těch nejlepších profesorů. Ale jsem také ve světě moderního, globálního, charizmatického hnutí. Obdivuji misionářskou horlivost globálního jihu a východu a také duchovní moc a víru vytvářející zázraky.
Poté, co jsem dokončil vysokou školu a oženil se, jsme se s manželkou přestěhovali do skotského Edinburghu, abychom byli součástí týmu zakládání sborů. Pět let jsme pracovali po boku několika úžasných lidí a za tu dobu jsem byl nesmírně vděčný za pana Z a pastora J. Modlil jsem se za lidi a děly se zázraky. Kázal jsem evangelium se všemi doktrínami milosti a sledoval, jak si moji studenti tyto pravdy váží stejně jako já, když mi je ve svém domě před lety pomáhal pochopit pan Z.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Pak jsem se přestěhoval do Bostonu, abych tam založil další sbor. Spojená moc doktrín milosti a darů milosti opět přinesla své plody, které mě definitivně přesvědčily, že tyto dva světy – reformovaný a charizmatický se navzájem potřebují.
Charizmatici potřebují kolem sebe učitele
V církevní historii se staly špatné věci, když ti, kteří měli učitelské dary, nechtěli mít nic společného s těmi, kteří měli „zázračné“ dary. Toto rozdělení nebylo nikdy zjevnější než v současnosti. Když se letniční/charizmatičtí věřící setkávají na svých konferencích, čtou si své knihy, zůstávají ve svých sborech a nikdy neopustí své pískoviště, tak je to důvodem k obavám. Takový tribalismus je způsob, který vytváří a živí některé velmi okázalé chyby – evangelium prosperity je nejzjevnějším příkladem.
SOUVISEJÍCÍ – Jak se vypořádat s pochybnostmi na naši cestě víry?
Mnohokrát jsem naslouchal svým letničním/charizmatickým bratrům a říkal jsem si: Kdyby se alespoň podrobněji podívali do Písma, mohli by se tomuto problému vyhnout. Jak řekl jeden z mých mentorů: „Charizmatici milují oheň Boží moci, ale někdy s ním spálíme věci.“
Kalvinisté potřebují charizmatiky
Stejně tak znepokojující, jako když charizmatici zůstávají na svém vlastním pískovišti, je tomu tak i nás kalvinistů. Jsem tak vděčný za zájem o reformovanou teologii. Stal jsem se reformovaným křesťanem dříve, než to bylo cool. Myslím, že je příjemné být součástí velké skupiny lidí. Nenechme se však zmást – reformované hnutí se nechytá, co do velikosti při srovnání s moderním letničním/charizmatickým hnutím.
Letničně-charizmatické hnutí je nejrychleji rostoucí náboženskou skupinou v historii. V roce 1900 byl počet takových křesťanů statisticky vzato rovný nule. V současné době se jejich počet pohybuje někde kolem 700 milionů. Pro lepší představivost, je to více než celkový počet buddhistů (asi 500 milionů) nebo Židů (asi 14 milionů). Toto hnutí nezmizí. Právě naopak.
Rostou, protože dělají učedníky. Ačkoli my kalvinisté na toto téma dobře mluvíme a o něm přemýšlíme, zdá se, že charizmatici toho dělají mnohem více. Abychom znovu použili metaforu mého mentora, postavili jsme my kalvinisté krásný krb, ale někdy se snažíme rozdělat oheň. Možná bychom se mohli něco naučit od našich charizmatických bratří, kdybychom nějaké znali.
Pan Z a pastor J se nikdy nesetkali, ale mohli by se stát dobrými přáteli. Možná jim domluvím schůzku.
Autor: Adam Mabry Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 21. srpna 2021 Foto: Pixabay – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
