Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost?

Máme věnovat pozornost tomu, co se nám zdá?

„Kde mnoho snů, tam samá pomíjivost, samá prázdná slova. Ty se však boj Boha!“ Tímto veršem končí oddílek o mnohomluvnosti před Bohem z knihy Kazatel (Kaz 5,6). Verš naznačuje, že člověk může být mnohomluvný i skrze sny, a to vede k prázdným slovům. Znamená to, že se sny nemáme pracovat, abychom se nedostali do marnosti?

Jsem přesvědčen o tom, že většina našich snů jsou kreativní duševní projekce toho, co jsme prožili dříve. Tyto sny nejsou bez užitku, zvláště pokud vyjdeme z principu uvedeného v žalmu 16,7: „Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná.“ Tento princip se může naplnit tím, že mé ledví (v hebrejštině jde o metaforu svědomí) mě napomíná třeba tak, že se v noci probudím a vrátí se mi něco, co jsem v bdělém stavu udělal špatně a co svědomí jako filtr zachytilo a vrátilo zpátky do hry, když se duše v noci zklidnila. Anebo totéž (věřím, že mnohem častěji) může probíhat v čase, kdy spíme, a svědomí (ledví) má prostor vrátit předmětnou situaci v doslovném či symbolickém snu, který mne upozorní jinými slovy či obrazy na to, co mi za bdělého stavu uniklo. 

Mnoho snů má co říci o nás samotných – o našem strachu, o pokažených vztazích, o tom, co si nechceme připustit, i o věcech – jak se říká –, „co by mne ani ve snu nenapadly“. Někteří autoři dokonce tvrdí, že snění je hojivé přehodnocování vlastního života. 

Matthew Walker ve své knize „Proč spíme“ zmiňuje sen slavného chemika Dmitrije Mendělejeva, který na základě toho, co se mu zdálo, sestavil periodickou tabulku prvků. Někdo může říct, že to byla inspirace od Boha, protože dotyčný chemik byl věřící. Autor výše uvedené knihy věří, že Mendělejevův mozek během snění zpracoval to, co nedokázal za bdělého stavu. Mendělejev se pokoušel o sestavení tabulky intenzivně více než tři roky pomocí kartiček s názvy a charakteristikami prvků, které neustále míchal a skládal do různých podob. Z toho je zřejmé, že i duševní sny mají svůj význam.

Zastávám také názor, že čas od času se každému z nás může zdát sen od Boha a měli bychom na tuto situaci být připravení. Svou domněnku opírám o verš ze Skutků 2,17: „… vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny.“ Z verše vyplývá, že minimálně na Tělo Kristovo (pokud se tím nemyslí celé lidstvo) byl vylit Duch, který způsobí, že přinejmenším starší lidé budou od něj mít sny. Spíše se však přikláním k tomu, že Duch svatý dává sny i proroctví jak mladým, tak starým. Sny od Boha jsou určeny nejen nám osobně (jde o úroveň osobního zjevení pro náš život), ale také jako poselství pro druhé, čímž se stávají prorockým podnětem ke společnému prospěchu (1K 12,7).

Nejprve si snů musíme začít vážit a naučit se je pamatovat. To lze docílit pouze…

Ukázka z říjnového čísla časopisu Život víry, který se věnuje tématu snů a jejich výkladu. 

Miloš Kačírek v článku dále píše o tom, jak poznáme, že k nám ve snech mluví Bůh, a zda se můžeme porozumění Božích sdělení nějak naučit. Co o spánku vyzkoumala věda a co o něm říká Bible? Téma doplňuje Marek Bužga a pohled lékaře na problémy se spánkem přidává David Karaba. Téma svým humorem osvěžuje kreslený vtip Pavla Bosmana.

Aktuální číslo Života víry přináší také rozhovor s Terrym Virgem. Britský vedoucí a zakladatel sítě sborů Newfrontiers v něm mluví o historii i perspektivách charismatického hnutí ve světě, o „chatrné teologii“ megasborů Hillsong a Bethel a o etických dilematech, kterým dnes čelí britští křesťané. Vzpomíná na přátelství s Johnem Wimberem i na to, jak ho manželka zpočátku odmítla…

V aktuálním čísle časopisu najdete i další články: Jaké jsou sny a vize biskupa AC Martina Moldana? Jak vnímá roli starších a diakonů v době apoštolů a v dnešní církvi Tomáš Dittrich? Ohlédnutí za létem přinášejí reportáže z festivalu United a z evangelizačního výjezdu českých mládežníků do Beneluxu. V dalších příspěvcích se podíváte, jak se žije současné církvi v Keni, nebo na Sinajskou poušť, kde se autorka učila u Boha spočinout. Říjnové číslo doplňuje historický rozhovor s Keithem Greenem, zpěvákem, který své nahrávky rozdával a příběh čtenářky o hledání víry.

Kromě papírové verze lze Život víry předplatit i elektronicky ve formátu PDF a zvukové podobě. Toto číslo lze zakoupit i samostatně – na papíře, v PDF i v MP3.

Autor: Miloš Kačírek Foto: Miloš Kačírek archiv ŽV, Tomáš Coufal

Autor je vedoucím mezidenominačního prorockého hnutí Orli. Je členem KS Praha.