Kniha je dobrý lék proti svodům (rozhovor)

Hana Svanovská je knihomol z povolání. Pracuje pro Radio Proglas. Od ledna 2016 má na starosti literární vysílání  – pořady Knihovnička, Čtení na pokračování a Střípek poezie, věnuje se také dramaturgii pořadu Myšlenka na den. Příležitostně ji můžete slyšet také v pořadech Křesťan a svět nebo Mezi slovy.

Čteš ráda?

 No jéje! Když mě v pěti letech naučily moje starší sestřenice číst, okamžitě se z toho stala určitá závislost, až droga, řekla bych. Zůstalo mi to doposud, samozřejmě s přestávkami – když jsem třeba byla v pubertě, mezi třináctým a čtrnáctým rokem, stalo se mi, že jsem za celý rok nepřečetla snad jedinou knihu. Prostě bylo potřeba vyřešit jiné životně důležité otázky.

 

Co čteš právě dnes?

 Běloruskou autorku Světlanu Alexijevičovou a její knihu Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas. Je to v pořadí pátá kniha této nositelky Nobelovy ceny, která výtečným způsobem zmapovala ruská a běloruská traumata 20. století. Konkrétně tento text – dokument je jedinečným svědectvím lidí, kteří za druhé světové války, již zažívali na území tehdejšího Sovětského svazu, přišli coby děti o své rodiče. Seznámení s touto spisovatelkou (zásluhou nakladatelství Pistorius a Olšanská a výborných překladů Libora Dvořáka) doporučuji každému člověku z křesťanského prostředí, který hledá nějaké politické či snad i duchovní naděje v současném putinovském Rusku. Je to dobrý lék proti těmto svodům.

 

Kolik knih asi tak měsíčně zdoláš?

 To je různé, v průměru tři za týden, někdy víc. Tedy asi deset až patnáct měsíčně. Čtu i věci, které přímo nevyužiji ve svých pořadech pro Radio Proglas, protože je potřeba zůstávat v kontextu – právě proto, aby člověk mohl posluchačům poskytnout to nejlepší, čeho je schopen.

 

Jsou tituly, k nimž se vracíš?

 Samozřejmě, k některým pravidelně a opakovaně. Třeba k Deníku venkovského faráře francouzského katolického prozaika Georgese Bernanose, k prózám českého křesťansky orientovaného spisovatele a esejisty Jana Čepa, ale každé Vánoce taky třeba k souhrnnému vydání komiksu Rychlé šípy Jaroslava Foglara. Nebo k básním Ivana Martina Jirouse. A mohla bych jmenovat další věci.

 

Čím Tě kniha upoutá?

 To je různé – hodně ale dám na doporučení svých „poučených“ přátel. To zároveň znamená, že i když se potom na hodnocení knihy třeba neshodneme, v dialogu nad textem se tříbí nejen schopnost argumentace, ale také naslouchání druhému a schopnost přijmout jiný názor, než mám já sama.

 

Co Ti obecně čtení knih dává?

 Kromě získávání informací taky velkou škálu různých emocí. V poslední době rovněž velkou útěchu, protože mám dlouhodobě těžce nemocného tatínka. Prožívání emocí nad knihami je podle mého soudu zdravé a může nám pomoci i v kultivování emocí, které nám přináší každodennost.

 

Na začátku nového roku se pořádají ankety o nejlepší knihu roku minulého. Jaká jsou Tvá hlasovací kritéria?

 Já se skoro pokaždé snažím upozornit na knihy, které se třeba netěší velkému komerčnímu zájmu, anebo jde o autora, který dosud není známý, ale vnáší do našeho prostředí, ať už církevního nebo obecně společenského, něco nového. Taky mě baví propojovat katolické a protestantské prostředí, protože si myslím, že komunikace nad dobrými knihami z obou „táborů“ sbližuje a obohacuje obě strany. Teď jsem třeba v anketě pro Křesťan Dnes hlasovala pro tři knihy z katolického prostředí, o nichž jsem přesvědčena, že obohatí i protestanty, naopak v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku se snažím každý rok upozornit na autora z prostředí reformačních církví, se kterým se většina katolíků běžně nepotká, ale může být pro ně inspirativní, třeba Pete Greig, Timothy Keller, aktuálně N. T. Wright a jeho úžasná Překvapivá naděje.

 

Používáš čtečku nebo dáváš přednost staromódnímu papíru?

 Tak v tomto jsem naprosto konzervativní. Miluji vůni papíru, ruční listování, ohmatané a pozakládané stránky knih v mé knihovně i před lety podtržená místa v těchto knihách, protože mě s určitou nostalgií upomínají na to, co jsem kdysi prožívala a co už je třeba pryč.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?

 

Autor a foto: Hana Pinknerová

 

Kategorie: Lifestyle

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář