Moskva – Kreml dnes přislíbil hájit ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny před „jakoukoliv nelegální aktivitou“ po historickém odtržení Ukrajiny od ruské pravoslavné církve. Hodlá tak činit „výlučně politickými a diplomatickými“ prostředky, ujistil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí ukrajinské ministerstva zahraničí na twitteru poznamenala, že to není poprvé, kdy se Rusko snaží „ochranou ruskojazyčného obyvatelsva“ ospravedlňovat svou agresi proti Ukrajině.
Vztahy obou zemí jsou napjaté od ruské anexe Krymu a vypuknutí konfliktu s proruskými separatisty na ruskojazyčném východě Ukrajiny na jaře 2014. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10.000 mrtvých.
„V případě, že vývoj událostí dospěje k protiprávním krokům, pak samozřejmě Rusko, které všude hájí zájmy Rusů a rusky hovořících obyvatel, tak bude činit i zde. Rusko hájí zájmy pravoslavných, jak nejednou prohlásil Putin,“ řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. „Výlučně politicky a diplomaticky,“ odvětil na otázku, jak Rusko bude zájmy pravoslavných věřících hájit.
Pravoslavní preláti uznávající autoritu moskevského patriarchátu mezitím v souvislosti s chystaným nedělním pochodem až 20.000 nacionalistů v Kyjevě vyjádřili obavy, že by demonstranti mohli zabírat a plenit kostely a kláštery. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov ale varoval „horké hlavy“ před „provokacemi“ a ujistil, že strážci zákona jsou připraveni „tvrdě“ zasáhnout.
Kreml je podle mluvčího „krajně znepokojen“ rozhodnutím konstantinopolského patriarchátu pravoslavné církve, který ve čtvrtek zrušil třísetletou podřízenost kyjevských prelátů vůči Moskvě a také sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a její představitele.
Ti toto rozhodnutí chápou jako krok k nezávislosti na Moskvě, kterou má završit sloučení tří pravoslavných církví, dosud působících v zemi. Sloučení chystají v nejbližší době, aby příští měsíc mohlo být dosažení církevní autonomie završeno. Ukrajinský prezident Petro Porošenko již církevní nezávislost uvítal.
Ruská církev zareagovala rozhořčeně a pohrozila přerušením styků a vazeb s Konstantinopolí. Kreml podle Peskova „sdílí znepokojení“ ruské církve nad hrozbou rozkolu v pravoslavném světě.
Pravoslavná církev moskevského patriarchátu má na Ukrajině značný vliv, o který s ní kyjevský patriarchát usilovně soupeří. Zaujímá přitom ostře kritická stanoviska vůči Moskvě. Prezident Petro Porošenko letos na jaře přirovnal autonomii pravoslavné církve kyjevského patriarchátu k členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.
Konstantinopolský patriarcha se sídlem v Istanbulu není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem, bývá označován za „prvého mezi rovnými“. Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát nicméně tvrdí, že by tomuto kroku měl předcházet souhlas všech stávajících uznaných pravoslavných církví.
Ruská církev má v pravoslavném světě mimořádný vliv, protože v Rusku se k pravoslaví hlásí největší počet věřících. I na Ukrajině se k pravoslavné církvi podřízené moskevskému patriarchátu hlásí podle dostupných údajů více věřících (12,3 milionu), než ke zbývajícím dvěma pravoslavným církvím v zemi (5,17 milionu u ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, resp. 1,17 milionu u ukrajinské pravoslavné autokefální církve).
Autor: ČTK Foto: Pixabay: Kreml. ilustrační
