Nemůžeme zavírat oči nad bezprávím páchaným na křesťanech

Před několika dny mi udělala velkou radost zpráva o tom, že pákistánská křesťanka Aasiya Noreen, známá jako Asia Bibi, je konečně na svobodě a v bezpečí. Případem se totiž zabývám už od svého zvolení v roce 2014 a opravdu se mě proto dotýká. Tato matka pěti dětí po neskutečných 10 letech vězení nakonec našla azyl v Kanadě, kde už předtím byly její děti.

Asia Bibi byla zatčená v roce 2009 kvůli obvinění z rouhání, kterého se měla dopustit při sporu se svými spolupracovnicemi na farmě. Rouhání je v Pákistánu trestný čin, za který může hrozit doživotí nebo dokonce i smrt. Bibi měla konkrétně být oběšena za to, že se jako křesťanka napila ze studny, kterou využívali muslimové.

 

Několik let v cele smrti

Cesta zmíněné pákistánské křesťanky na svobodu byla dlouhá a velmi složitá. Trvalo celých deset let, než se ji podařilo osvobodit. Podíl lidí hlásících se k islámskému radikalismu není v Pákistánu vůbec zanedbatelný a veřejně obhajovat člověka obviněného z rouhání či dokonce bojovat za zrušení nesmyslného zákona o rouhání, znamená riskovat vlastní život. Svědčí o tom i skutečnost, že za svůj boj za její osvobození zaplatili dva stateční politici Salman Tasír, guvernér provincie Pandžáb, a Šahbáz Bhattí, který byl v pákistánské vládě ministrem pro křesťanskou menšinu, dokonce cenou nejvyšší. Oba byli v roce 2011 zavražděni muslimskými radikály.

V roce 2010 byla Asia Bibi odsouzena k trestu smrti oběšením a navíc pokutě ve výši 2,5 ročních platů. Její manžel se proti rozsudku odvolal, nicméně odvolání bylo v roce 2014 zamítnuto soudem v Láhaur. Jako poslední možnost zbývalo už jen odvolání k nejvyššímu soudu a naděje svitla o rok později, když nejvyšší soud rozsudek pozastavil (nutno dodat, že velkou roli sehrál tlak mezinárodních organizací i Evropského parlamentu).

Definitivní zlom přišel v říjnu loňského roku, když pákistánský nejvyšší soud zbavil Asii Bibi obvinění a osvobodil ji. Asia Bibi tak strávila děsivých osm let ve vězení čekáním na vykonání rozsudku smrti. Zrušení bylo ještě potvrzeno v letos v lednu. Ani po osvobozujícím rozsudku si však Bibi nemohla být jistá svým životem. Musela totiž čelit výhružkám smrtí ze strany muslimských radikálů. Její právník musel uprchnout ze země a soudcům, kteří vynesli osvobozující rozsudek, bylo usilováno o život také. Jak už jsem ale napsal na začátku, vše ale nakonec dobře dopadlo a nyní už je Asia Bibi se svou rodinou v bezpečí v Kanadě.

 

Situace pronásledovaných křesťanů se zhoršuje

Tento případ měl šťastné vyústění. Rozhodně to ale neznamená, že by bezpráví na křesťanech ustalo nebo se situace začala měnit k lepšímu. Naopak, případ pákistánské křesťanky představuje jen špičku ledovce a situace ve světě se naopak zhoršuje. Pronásledování křesťanů existuje i v jiných částech světa, zvláště na Blízkém východě i ostatních oblastech Asie nebo v Africe. Podle křesťanské nevládní organizace Open Doors se počet pronásledovaných křesťanů letos dokonce zvýšil na 240 milionů, což je o 30 milionů více než v loňském roce.

Podle zprávy, kterou nechal vypracovat britský ministr zahraničí Jeremy Hunt, jsou křesťané dokonce nejpronásledovanější skupinou dneška. Rozsah pronásledování se má v některých částech světa dokonce blížit genocidě. Pro ty, kdo pozorně sledují dění ve světě, se nejedná o nic překvapivého. Např. v Iráku, který měl před rokem 2003 1,5 milionovou křesťanskou komunitu, nyní je to podle odhadů zmíněné organizace Open Doors jen pouhý zlomek původního počtu – 225 tisíc.

Podle slov britského ministra byl tento problém dlouho přehlížený a upozaďovaný kvůli politické korektnosti. Mnohé z vás určitě bude určitě zajímat, jak se měla politická korektnost konkrétně projevovat? Podle Huntových slov byl problém především v nemístné starosti o to, že mělo být kolonialistické mluvit o náboženství spojeném s koloniálními mocnostmi, spíše než o zemích, do nichž Britové napochodovali jako kolonizátoři. Jinými slovy, oběťmi měly být země ovládané koloniálními mocnostmi, ale ne křesťané coby vyznavači náboženství evropských velmocí.

 

Útoky na křesťany hrozí i v západní Evropě

Úplně bezpečně se nemohou křesťané cítit ani v západní Evropě. Tak např. zmíněná Británie nedokázala vždy pomoci tak, jak by měla, když odmítla azyl Asii Bibi kvůli obavám z nepokojů v zemi a útokům na velvyslanectví a civilisty. Jak je možné, že takto může někdo argumentovat v zemi, která je považovaná za nejstarší parlamentní demokracii na světě?

Naprosto absurdní bylo také britské odmítnutí azylu dvěma Íránkám, které konvertovaly ke křesťanství. Té první z nich odmítli udělit azyl s tím, že křesťanství prý není mírumilovné. Druhé íránské křesťance odmítli udělit azyl z toho důvodu, že neměla dostatek víry, protože jinak by jí prý Kristus ochránil před íránským režimem. Obě zdůvodnění byla založená na hodně nepřesných interpretacích několika pasáží z Bible, navíc zjevně bez znalosti kontextu.

Problémy jsou i na druhém břehu lamanšského průlivu. Nedávno jsem měl možnost setkat se zástupci francouzských katolíků. To, co jsem se od nich dozvěděl, mně opravdu šokovalo. Popisovali, jak jim někdo kostel opakovaně posprejoval a kněz byl nejdříve slovně, následně fyzicky napadnut (nyní jej proto i z fary do kostela doprovází skupina farníků). Jeho auto bylo opakovaně terčem útoků vandalů, a také zde byly odcizeny různé předměty z kostela. Na celé věci je velmi smutné, že policie takové případy pouze registruje. Po pachatelích nepátrá s odůvodněním, že nemá dost lidí na to, aby mohla takové případy řešit.

Pronásledování křesťanů a útoky proti nim mají mnoho podob a tento neblahý fenomén je přítomný téměř ve všech částech světa včetně Evropy. Nemůže být sporu o tom, že jde o téma, které by si zasloužilo daleko větší pozornost, než má dnes. Pákistánská křesťanka byla osvobozena a nyní už je v bezpečí, nicméně tisíce dalších křesťanů takové štěstí nemají.

Každý měsíc zemře pro svoji víru v průměru 345 křesťanů. Z toho, co jsem napsal, vyplývá jediné: Nad útoky na křesťany prostě není možné zavírat oči a dělat, jako by se nic nedělo. Přehlížení útoků na křesťany musí skončit!

 

Autor: Tomáš Zdechovský je europoslanec za KDU-ČSL

2 Komentáře

  1. Karel Konečný

    Tento článek je o postojích společnosti k druhým lidem trpících násilým. Lze pravdivě napsat, že v lidské společnosti jsou také lidé, kteří nevyrostli do dospělosti, nejsou mentálně dospělí, a je velmi ošklivé když tito lidé se stanou lídry ve společnosti. Vláda lidu, a co chce lid, to mnoho lidí poznalo, a asi to nikam nevede toto téma rozvádět.

    Odpověď
  2. S islámem přichází do Evropy středověk. Okamura dlouhodobě varuje před tímto agresivním a nenávistným náboženství. A EU islám toleruje místo aby se rozhodně postavila proti této ideologii.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář